logo Facebook
i slova jsou činy

Telekomunikace v EU 2017

26. února 2017 07:39 / autor: Zdeněk Duspiva

Zatímco se u nás doma naplno rozbíhá předvolební klání spojené s rychlými řešení nahromaděných problémů, v Evropě se bude dál měnit prostředí pro elektronické komunikace, digitalizaci i média.

Jednotný digitální trh – také letos priorita

Jsou to sice už 2 roky, co Evropská unie (EU) představila první plány na vytvoření jednotného evropského digitálního trhu. Celý záměr se ale podaří dokončit i legislativně zřejmě až letos. Zveřejněním posledních návrhů jednotného digitálního trhu  by se tedy již  do konce letošního roku měla zkompletovat legislativa pro vytvoření jednotného digitálního prostředí.  Plán na jeho vybudování představila Evropská komise (EK) již v květnu 2015. Podílelo se na něm celkem 14 eurokomisařů, naposledy i naše česká komisařka Věra Jourová. Oficiálním cílem je odbourat omezení či zjednodušit, sjednotit a zpřehlednit regulace, které rozšířený evropský digitální trh s sebou v jednotlivých členských státech v posledních letech nese.

 

Soukromí

EK nedávno také zveřejnila revizi směrnici o soukromí a elektronických komunikacích, která je součástí strategie jednotného digitálního trhu. Dále se s novými všeobecnými pravidly ochrany údajů také sjednotí i spravování osobních údajů v rámci evropských institucí. V rámci programu REFIT se budou rovněž revidovat úlohy Agentury EU unie pro síťovou a informační bezpečnost (ENISA), která v minulosti trpěla nedostatkem finančních zdrojů a zaměstnanců.

Evropská datová ekonomika


EK v lednu 2017 v rámci své strategie pro jednotný digitální trh navrhla další politické a právní kroky, které mají nastartovat datovou ekonomiku. Komise k tomu 10. 1. 2017 vydala sdělení o vytvoření evropské datové ekonomiky, jehož obsahem je výčet politických a právních kroků, jež by měly nastartovat evropskou datovou ekonomiku a umožnit přeshraniční „pohyb dat“. (Sdělení o vytvoření evropské datové ekonomiky (KOM(2017)9). EK chce provést kontrolní akce nad administrativními i právními omezeními a podle toho  provést  další kroky k odstranění neodůvodněných a nepřiměřených omezení spočívajících v lokalizaci dat. Komise se bude dále věnovat nejistotám ve 3 oblastech: Přístup a přenos, Odpovědnost v oblasti datových produktů a služeb, Přenositelnost.

Objem datové ekonomiky EU v roce 2015 se odhaduje na 272 miliard eur (s ročním růstem 5,6 %). Některé studie ale poukazují na různá právní a administrativní omezení, zejména ve formě národních požadavků na lokalizaci dat. Odstraněním těchto překážek by mohlo vzrůst HDP až o 8 miliard eur ročně (viz studie). Všechny tyto iniciativy vychází z předpisů na ochranu osobních údajů (loni přijatého obecného nařízení o ochraně osobních údajů) a předpisů zajišťujících důvěrnost elektronických komunikací (viz návrh)…

Reforma autorských práv

Vždy komplikovaná problematika autorských práv je v plánech EU rozložená do 5 legislativních aktů. Návrhy se objevily už v polovině září 2016. Již tehdy EK  doufala v nalezení rovnováhy mezi právy umělců, producentů a uživatelů. Jednou z výhod snížení rozdílů mezi systémy autorských práv členských zemí by bylo například usnadnění přístupu k online obsahu pro platící zákazníky ze zahraničí. Letos se budou řešit podoby přijatých zákonů v oblasti copyrightu.

Plány zpřístupnit autorsky chráněné materiály pro potřeby nevidomých či pro potřeby vzdělávání zřejmě opět nenarazí na odpor. Problémy se očekávají i v případě získávání licencí pro vysílání ze zahraničí, které by mohlo oslabit vyjednávací pozici hlavních televizních vysílatelů. Podobný odpor proti poplatkům vyjádřili zástupci internetových platforem a vyhledávačů, kterým se nelíbí poplatky za tzv. hyperlinky. Autorská práva v každém případě zásadně ovlivní fungování všech médií a platforem.

Uvolnění frekvencí pro broadband = Frekvenční pásmo pro mobilní sítě 5G


Rozhodnutí, aby od června 2020 patřilo frekvenční pásmo 700 MHz (694-790 MHz) ve všech členských státech výhradně mobilním sítím páté generace (5G), čeká formální schválení v Radě a Evropské parlamentu (EP). Neformálně se totiž podařilo uzavřít vyjednávání v prosinci 2016. Uvolnění části ultrakrátkých vln by značně podpořilo vysokou rychlost a široké pokrytí a usnadnilo tak zavádění 5.generace bezdrátové sítě. Zbytek pásma do 700 MHz (470-694 MHz) by měl zůstat dostupný pro audiovizuální služby, tzn. televize.

Zástupci EP, Rady a Komise politické dohody ohledně celoevropského přístupu k využívání pásma ultra krátkých vln (UKV, 470–790 MHz), včetně pásma 700 MHz (694–790 MHz). Tato dohoda vychází z návrhu předloženého Komisí v únoru 2016. Rada schválila svůj společný postoj dne 26. května a Parlament (Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku) dne 10. listopadu. Oba orgány mají formálně schválit dohodu v nadcházejících týdnech. Ministři sice v květnu 2016 navrhli, aby rozhodnutí o uvolnění zmíněného spektra bylo odloženo o další dva roky. Parlament tehdy požadoval, aby byly v příloze vyjmenovány všechny příčiny odkladu. Harmonizace spektra je součástí plánu a programu i letošního a nepříliš silného maltského předsednictví.

V budoucnu by pak koordinaci v telekomunikační oblasti měla „zefektivnit“ změna statutu Sdružení evropských regulátorů pro elektronickou komunikaci (BEREC), ze kterého by měla vzniknout centralizovaná agentura.

Roaming (jako každý rok…)

Reforma cen roamingu se stala poslední roky politickým fenoménem, který nakonec i operátoři nějakým způsobem řeší, i když často na úkor jiných služeb, resp. přerozdělením nákladů do dalších segmentů. Rada EU a EP se na stropech velkoobchodních cen za roaming letos „opět“ dohodly (Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 531/2012, pokud jde o pravidla pro velkoobchodní trhy s roamingem (COM(2016)399). K dohodě prostřednictvím Předsednictví Rady došlo nakonec 31. 1. 2017. Ke zrušení poplatků za roaming pro spotřebitele, k němuž má dojít do léta 2017, tak má být zajištěno prudkým poklesem maximálních velkoobchodních cen za roaming. Stropy velkoobchodních cen stanoví, kolik si operátoři mohou navzájem účtovat za používání svých sítí k poskytování roamingových služeb. Tyto cenové stropy se vztahují na hlasová volání, SMS zprávy a používání dat. Návrh již byl projednán na půdě výboru EP ITRE.

Digitální zručnost

V roce 2017 bude pokračovat „nekonečná“ diskuze o aktuálním nedostatku digitálně zručných zaměstnanců. Minulý rok koalice pro digitální zručnost a pracovní místa, která navázala na množství dobrovolných iniciativ v minulosti. Kromě aktivit soukromého sektoru bude zajímavé sledovat kampaň eSkills for Jobs, kterou v Česku koordinuje Dům zahraniční spolupráce ČR.  Iniciativy v oblasti IT by měli také podporovat tzv. digitální šampioni, které EK vybrala s cílem rozšiřovat povědomí o digitálních technologiích. Za Českou republiku byl jmenován „autor“ českého e-Governmentu Ondřej Felix, zatím asi ale bez výraznějšího ovlivnění cílových adresátů…

Spory s americkými technologickými firmami

Součástí evropské digitální strategie byl záměr prověřit fungování online platforem. Mezi ně patří internetový vyhledavač Google, který podle Komise využívá své výsadní postavení na trhu tím, že ve výsledcích vyhledávání dává na první místa vlastní produkty, a poškozuje tak konkurenci. Boj proti americkému gigantovi trvá již od roku 2010 a nyní mu hrozí pokuty ve výši stovek milionu eur. i na řadě jsou pro EK sociální sítě vč. Facebooku. Jde zejména o nakládání s citlivými osobními údaji. Například i aplikace Uber pro zprostředkování přepravy řeší, zda je považována za digitální platformu, nebo dopravní službu. Apple pak musí vysvětlit své dlouholeté obcházení platby daní v Irsku…

Vyšetřování, které vede evropská exekutiva proti těmto americkým společnostem, je dotčenými subjekty vnímáno spíše jako snaha oslabit konkurenci. EU se snaží se s americkými internetovými giganty spíše domluvit, i proto vznikla dohoda  na vytvoření kodexu, který pomáhá (má pomáhat…) bojovat proti šíření nenávistných projevů a podněcování k násilí na internetu.

Bude tak užitečné dále sledovat dění na evropské úrovni, které významně předurčuje pravidla a podmínky pro fungování digitální ekonomiky, médií i ICT sektoru u nás. Mezičas volebního soupeření asi mnoho promyšleného a systémového nepřinese. Následující etapy (po dokončení povolebního přerozdělení moci a postů... ) by ale již měly konečně přinést ucelenou představu i realizaci podmínek a předvídatelných pravidel pro fungování digitální ekonomiky a tím i médií. Elektronická média na dobře připravenou, zdůvodněnou a vyargumentovanou aktualizaci legislativy čekají již řadu let.

Nezbývá než znovu přečkat období slibů i vzájemného svalování viny a začít problémy transparentně řešit – možná i v detailech… Vždyť ostatně i kdysi jasně označená parlamentní „mediální komise“ se už delší dobu jmenuje „volební výbor“, což hlavně navenek hodně zjednodušuje a předurčuje pohled i přístup volených zástupců k odbornému řešení tvorby zákonů.