logo Facebook
i slova jsou činy

Michaela Vetešková: Formáty se mění tam, kam to chce posluchač

22. června 2019 05:00 / autor: Jan Mrzena

Zatímco politici o mediální výchově jen klábosí (v České republice neexistuje koncepční systém mediálního vzdělávání), Český rozhlas s Česká televize jsou na tomto poli aktivní. Autorka reportážních pohádek, jejichž cílem je právě podpoření mediální výchovy ve školách prosadila natočení série deseti reportáží o práci žurnalistů „Dílna malého novináře“. Reportáže odvysílala dětská stanice České rozhlasu Rádio Junior v první půli června. Jak projekt vznikl? „Myslím, že úplně náhodou. Když jsem vydávala svoji zatím poslední knihu Jak maminka vyprávěla o dvacátém století, tak jsem obešla postupně čtyři vydavatelství,“ řekla vedoucí kulturní redakce Českého rozhlasu Michaela Vetešková. Sháněla podporu pro vyprávění reportážní formou „fakta – fikce“ například o tom, jak vzniklo Československo a co se dělo potom. Nakonec až vydavatelka Veronika Benešová řekla ano, riskneme to. Součástí prodeje knihy se staly besedy se školáky.

„Jsem akční člověk srostlý s divadlem, a tak jsem si vymyslela, že školáci přijdou na besedu – tiskovou konferenci. Dostanou kartičku press, nejprve se společně rozmluvíme, potom řeknu, kdo je to respondent, editor, moderátor, reportér, a potom si čteme z mé knížky,“ popsala Michaela Vetešková. „Rozdělila jsem je do těch týmů a děti se dozvěděli něco o mé knížce, trochu jsme si pohráli a zároveň jsem zjistila, že ty děti vlastně neví nic o novinařině.“ Kniha se docela dobře prodává a její propagace na besedách ustoupila skutečné Dílně mladého novináře. Spanilé jízdy po celé republice podpořil Český rozhlas. „Některé výpovědi těch dětí jsou úžasné. Tak jsem z nich sestříhala ty reportáže, kdy děti vysvětlují proč je důležité, aby novinář měl důvěru, jak si představují objektivního novináře nebo třeba co je to koncese,“ vysvětlila Michaela Vetešková a přidala historku, „Už jsem to pochopil  - editor je vlastně moje paní učitelka, řekl páťák Vojta. Musí kontrolovat, co já říkám do vysílání.“

Vědí děti, že rádio vůbec existuje? Poslouchají ho anebo spíš na něj jen „občas narazí“ díky aplikacím na mobilu? „Jsem ve stádiu smiřování se s tím, že to rádio lineární, to staré dobré rádio, které já znám, na kterém jsem vyrostla a které mám ráda, už postupně začne zanikat právě s námi,“ uvedla Michaela Vetešková. Přibývají cesty, jak uzpůsobené rozhlasové formáty k posluchačům donést. Například webové aplikace s podcasty. „My jenom můžeme doufat, že lidi budou stále mít chuť poslouchat ušima. A nebudou konzumovat těma očima, protože rozhlas má jedno velké tajemství – to kouzlo, že Vám nebere Vaši fantazii, Vaši tvůrčí představivost. Doufám, že lidem se bude chtít toto uchovat.“

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral často mluví o podcastech, coby perspektivních rozhlasových formátech. Jaký názor z terénu má vedoucí kulturní redakce? Původní rozhlasová dramatická tvorba se snaží vtěsnat do formátů v rozsahu minut. Kam se rozhlasové formáty vyvíjí? Tlačí technologie na vývoj formátů nebo formáty vyvolávají potřebu technologií?

Jak se daří kultuře v Českém rozhlasu? Pro které stanice vyrábí malá redakce kultury? Jaká jí v éteru čeká budoucnost? Potřebují lidé zprávy z kultury stejně jako zprávy z politiky, černé kroniky a sportovní přenosy? Nový rozhovor Českých médií - tentokrát s vedoucí redakce kultury Českého rozhlasu Michaelou Veteškovou - již v pondělí odpoledne na www.ceskamedia.cz!