logo Facebook
i slova jsou činy

Jiří Vejvoda: DOUFÁM, ŽE UŽ NIC PODOBNÉHO V RADĚ NEZAŽIJU

29. července 2019 13:00 / autor: Jan Mrzena

Rada Českého rozhlasu má veřejné schůze jedenkrát měsíčně. Přesto se o ní mluví pomalu častěji než o ostatních mediálních radách dohromady. Houstne počet stížností, které míří přímo na radní, na to, co říkají, jak vystupují či publikují. Vznikají petice, ale i iniciativy, často se Českým rozhlasem zaobírá sněmovní volební výbor a senátní SKSP. Nepřispívají k eskalaci problémů sami radní? Nešlo mnoho „témat“ vyřešit už na jejích schůzích? „Šlo. Tady budu kritický k radním. Chyběla profesionalita a zbytečně to vzbudilo vášně, které pak pokračovaly až do našeho výboru,“ odpověděl v červnu pro Česká média poslanec a bývalý ředitel regionálního studia ČRo Pardubice Martin Kolovratník (ANO). Předsedkyni rady Hanu Dohnálkovou dokonce místopředsedkyně volebního výboru Miroslava Němcová (ODS) v souvislosti s dubnovými výroky radního Vítězslava Jandáka pokárala „Mrzí mě, že paní předsedkyně z titulu své funkce nezareagovala okamžitě, když tam tyto výroky zazněly. Určitě by tím situaci zklidnila, zmírnila a nepropukla by z toho taková kauza. Neudělala to a teď tak podprahově kritizuje pana radního Vejvodu, který to sice udělal někdy s nějakým zpožděním, ale aspoň to udělal.“

Jiří Vejvoda má zkušenost z obou stran. Jako tvůrce, rozhlasový manažer i jako člen kontrolního orgánu. „Je to docela zajímavý pohled, který vytváří v mé mysli nějakou syntézu,“ shrnul v novém rozhovoru Českých médií místopředseda Rady Českého rozhlasu, který v pozici manažera hledal lidi do týmu, ale v radě je to jinak, „Tady je Vás devět a musíte doklopýtat k nějakému kompromisnímu stanovisku nebo usnesení. A do toho se promítá věk, zkušenosti povaha, a tak dále…není to jednoduché, je to velká škola a někdo je to to, co angličané nazývají výcvik v marnosti.“

Proč potřebují radní stahovat na sebe pozornost při jednání? Nepotřebovala by Rada Českého rozhlasu vlastní kodex? „Neumím na to odpovědět. Jenom tím, že to je škoda. Protože co musím dobrého o té rozhlasové radě říct (byť se proměňuje a dnešní osazenstvo mě nebaví tak, jako to předchozí), tak rada je relativně pečlivá a přísná v posuzování generálního ředitele, protože my mu mnohem častěji snižujeme odměny a za něco jeho prostřednictvím káráme Český rozhlas, než je to třeba u Rady České televize,“ reagoval Jiří Vejvoda. „Rada dost pracuje. Za ta léta jsme objednali a vyhodnotili celou řadu docela zajímavých analýz.“ Rozhlasová rada podle místopředsedy také reaguje i na dopisy a stížnosti na program, byť by podle zákona měla řešit stížnosti na generálního ředitele. „My velmi trpělivě odpovídáme a říkáme – odpusťte, pokud v programu jsme nenašli porušení kodexu nebo zákona, my nemáme co do toho vstupovat. Ale stejně žádáme veden, aby se k tomu vyjádřilo, občas s tím, co napíše souhlasíme, občas ne. Takže bereme na sebe i úkoly, které dneska bychom mohli přehazovat lopatou na pana ombudsmana.“ Postavení rady je ovšem podle Jiřího Vejvody citlivá v tom, že nemá právní subjektivitu.

Nedávno napsal Jiří Vejvoda vlastní podnět senátorské SKSP. Co ho k tomu vedlo? Na dubnové schůzi se radní Vítězslav Jandák zastal nového kolegy Jana Krůty způsobem, který má dozvuky ještě teď. Jeho vyjádření musela řešit rada i volební výbor, a to nejen proto, že dorazila řada stížností. Poslanci dokonce diskutovali o odvolání Vítězslava Jandáka. Právě Jiří Vejvoda na fatální situaci reagoval, od výroků se distancoval. Ovšem byl v rozhlasové radě jediný. Proč? Je hloupá kauza konečně za námi? Předsedkyně rady Hana Dohnálková, poté, co jí napomenula Miroslava Němcová kvůli liknavosti a nezásadovosti, poslancům slíbila, “Vyzvu kolegu Vítězslava Jandáka, aby na veřejném jednání rady učinil omluvu, tak jak uzná za vhodné.“ Nejbližší schůze rady je ve středu 31. července. Nebude vše pokračovat? Jaký pohled má Jiří Vejvoda na redaktorku Machalickou (její článek v LN vyprovokoval k fňukání Jana Krůtu a k siláckým výrokům Vítězslava Jandáka)?

Jak se dívá dnešní radní, dříve šéfredaktor Dvojky, na situaci v regionálních studiích a na kondici Dvojky? „Byla a je to nejkomplikovanější stanice, protože si nebyl schopna vydefinovat cílovou skupinu. Pro koho vlastně vysílá? Ten koncept rodinného rádia se přežil v celé Evropě. Opravdu se dneska už neschází rodina, aby se sesedla kolem krystalky a poslouchala…“ Je možné hledat inspiraci i v zahraničí? Projevuje se i fakt, že stanice nemá dlouhodobě svého šéfredaktora? Jak si vede René Zavoral ve funkci generálního ředitele?

Celý rozhovor Českých médií, tentokrát s publicistou, moderátorem a místopředsedou Rady Českého rozhlasu Jiřím Vejvodou otevřete zde!