logo Facebook
i slova jsou činy

Neveřejná Rada Českého rozhlasu

13. ledna 2017 09:56 / autor: Jan Mrzena

Úkoly, působnost a činnost rad veřejnoprávních médií jsou stanoveny zákonem. Konkrétně v případě Rady Českého rozhlasu jde o zákon č. 484/1991 o Českém rozhlasu v platném znění. V třetím odstavci paragrafu sedm se praví  - „ Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.“

Rada část svých jednání pro veřejnost uzavírá. Třeba při tom posledním v minulém roce přijala usnesení č.135/16, kterým prohlásila za neveřejnou část k následným třem usnesením. S odůvodněním se příliš nepárala. Prohlásila, že jde o projednání skutečností chráněných podle zvláštních předpisů.  Větu uvedenou v zákoně již nijak nespecifikovala a důvody neuvedla.

A co v té době rada projednala? Nejdříve schválila nájemní smlouvu mezi ČRo (Plzeň) a Českou televizí, poté dodatek k nájemní smlouvě mezi ČRo (Brno) a Brněnským orchestrem lidových nástrojů a smlouvu mezi ČRo a ČEZ Distribuce o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene v Přerově nad Labem. V prvním případě jde o smlouvu mezi dvěma veřejnoprávními institucemi. Jejich smlouvy jsou zveřejněny v registru smluv na portálu spravovaném ministerstvem vnitra. V případě druhém jde o řešení vztahů s tradičním reprezentativním tělesem, které patří do širší rodiny Českého rozhlasu. I tady povinnost smlouvu (dodatek) zveřejnit v registru smluv platí. Třetí smlouva by v registru zveřejněna být měla také. Navíc jistě bude její podstata uvedena v katastru nemovitostí. Je jasné, proč rada neuměla specifikovat jaké skutečnosti chráněné podle jakých zvláštních předpisů vlastně projednávala. Žádné neexistovaly.

Zákon o Českém rozhlasu má zrcadlovou podobu i pro veřejnoprávní televizi. Ta má svou radu a její činnost se řídí stejnými ustanoveními. Rada České televize projednává podobné smlouvy také. Vlastně nikdy ani neuvažovala o tom, že by pro takovou chvíli své jednání uzavřela. Proč se tedy Rada Českého rozhlasu chová jinak? Čeho se bojí? Co zatajuje?

Rada je orgán, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu veřejnoprávního média. Kontroluje, zdali se generální ředitel a celá instituce řídí platnými zákony. Je toho však rada schopna? Taková činnost vyžaduje sebevědomí. Nedá se dělat za zavřenými dveřmi. Musí být transparentní.

Jan Mrzena