logo Facebook
i slova jsou činy

Veřejnoprávní média nezávislá, změněná a kontrolovaná

17. ledna 2017 23:58 / autor: Zdeněk Duspiva

Česká veřejnoprávní média se nejen s nástupem předvolební kampaně dostávají opět do centra pozornosti médií, odborníků a následně i širší veřejnosti. Dlouhé letité přešlapování kolem mnohokrát diskutovaných, žádaných i objektivně potřebných legislativních změn dospělo nakonec s blížícím se koncem mandátu PSP do finiše. Ambice modernizovat komplex mediálních zákonů v rámci českého duálního systému, odpovídající současné multimediální a digitalizované době, kromě „povinných“ transpozic evropských směrnic, v několika volebních obdobích zpravidla vždy naráželo na složité politické prostředí, plné mnoha protichůdných zájmů a cílů a s minimální možnosti širší shody.

Až v posledních měsících se věci (a politici) daly (dali) do pohybu, aniž je jasné zda a v jaké podobě se několik navrhovaných změn mediálních i dalších souvisejících zákonů podaří do dalších parlamentních voleb dotáhnout do platné podoby.  Politické zadání je přitom několik let spíše velmi obecné, již opakovaně v programových vládních plánech omezené na formulace typu „ zahájit diskuzi nad způsobem voleb rad…“ apod.

Základem pro zviditelnění tématu byl loňský poměrně standardní návrh dílčí novely mediálního zákona. Ten se medializací i vlivem aktivit některých osobností a zástupců zainteresovaných institucí posunul z původní problematiky pravidel labellingu a dalších věcí do elementární změny systému voleb veřejnoprávních rad. Návrh, který si formálně osvojilo několik poslanců z více stran, tak zúžil problematiku do monotématické podoby, bez navazujících věcí i bez širší debaty.

Přitom ve hře o budoucnost a fungování veřejnoprávních médií u nás je ještě mnoho jiných dalších návrhů a plánů, které jsou buď ve fázi nedokončených příprav (například zavedení institutu tzv. „významné služby“ pro služby ve veřejném zájmu, s využitím příslušné evropské směrnice z roku 2008) anebo naopak ve velmi sofistikované podobě a legislativně odladěné formě jakou je zejména návrh na změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ).

Jde vlastně o zopakování legislativní procedury, když předchozí návrhy po poměrně dlouhém projednávání nakonec ve finálovém hlasování neuspěly. Poslední verze zkolabovala loni na jaře při závěrečné snaze přehlasovat změny, přijaté Senátem (většina z nich se týkala jiných ustanovení, než těch se vztahem k médiím). Nový návrh již odstranil některé ústavně-právní kolize a po poměrně hladkém souhlasu vlády z 24. října 2016 čeká od podzimu na projednání v Poslanecké sněmovně PČR.

Hlavní změnou, která spolu s dalšími vyžaduje i související změnu Ústavy ČR, je zařazení České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) mezi NKÚ kontrolované „státní“ instituce. Dosud je podle zákona 484/1991 Sb. o ČRo/ČT (v platném znění s poslední dílčí úpravou z roku 2015) hlavní kontrolním orgánem Rada ČT (resp. ČRo) a její poradní orgán ve věcech kontroly hospodaření – pětičlenná Dozorčí komise (dále jen „DR“).

V obou zákonech pro ČT i ČR je role DR popsána v § 8a. V odstavci (8) pak zákon říká mj. že „ Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat ČRo (ČT) a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců. Zaměstnanci ČRo (ČT) jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností ČRo (ČT), jakož i požadovaná vysvětlení“.

Návrh zákona o NKÚ navazuje na současně zpracovaný a předložený návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR. Materiál nebyl na základě udělené výjimky projednán v připomínkovém řízení, neboť se jedná o návrh z převážené části totožný s již dříve předloženým návrhem novely zákona o NKÚ. Návrh byl tak vládou schválen s úpravami podle připomínek Legislativní rady vlády a podle vládou přijatých návrhů vznesených na tomto jednání usnesením ze dne 23. září 2015 č. 747. Návrh zákona je v souladu s programovým prohlášením vlády, když dřívější projednávání předchozích návrhů již v období  2011- 2013 nebo poslední procedura v letech 2015 – 2016 skončilo jejich nepřijetím.

Návrh zákona mj. nově zařazuje ČT a ČRo mezi instituce, které spadají pod dohled NKÚ ( Ods.1) - Veřejnými prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí a) majetek státu nebo územního samosprávného celku, jakož i majetek jiné právnické osoby, jde-li o:


  1. státní podnik, státní fond, státní příspěvkovou organizaci nebo jinou státní organizaci,

  2. zdravotní pojišťovnu,

  3. veřejnou výzkumnou instituci,

  4. dobrovolný svazek obcí,

  5. příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,

  6. regionální radu regionu soudržnosti,

  7. Českou televizi,

  8. Český rozhlas,

  9. veřejnou vysokou školu,

  10. školskou právnickou osobu zřízenou státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,

  11. Českou národní banku,


Vládní návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 948/0 31. 10. 2016. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil (usnesení č. 333) a určil zpravodaje Vladimíra Koníčka a Kontrolní výbor jako garanční a navrhl přikázat k projednání dalšímu Ústavně právnímu výboru. Projednávání tisku je zařazeno na pořad 54. schůze (od 10. ledna 2017).

O výsledku rozhodne Parlament letos, o fungování veřejnoprávních médií pak, v případě nedokončení změn v tomto roce, zřejmě už další politická reprezentace…