logo Facebook
i slova jsou činy

Významná služba může významně změnit veřejnoprávní média

24. ledna 2017 01:11 / autor: Zdeněk Duspiva

Podzimní návrh Ministerstva kultury na zavedení povinnosti veřejnoprávních médií testovat tzv. „ nové významné služby“ zatím neprošel do finální podoby k projednání na vládě ČR (Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu).  Návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením (od 19. září 2016), které zřejmě přibrzdilo další postup projednávání, stejně jako okolnosti kolem předložení dalších návrhů změn mediálních zákonů, již Parlamentem projednávané.

Hlavní principy navrhované právní úpravy jsou tvořeny 3 okruhy -  za prvé návrh reaguje na skutečnost, že aktuálně platná právní úprava již neodpovídá stavu a rozvoji technologií, zejména v důsledku přechodu na zemské digitální vysílání a na šíření audiovizuálního či pouze zvukového obsahu novými přenosovými cestami (vč. internetu). Dále se novelizací obou zákonů sleduje jejich vzájemné sladění v těch ustanoveních, kde není důvod pro odlišnou právní úpravu. Za 3. se do obou zákonů promítají požadavky vyplývající z práva EU týkající se veřejné podpory.

Pravdou ale je, že klíčový podklad, kterým je Evropská směrnice, pochází již z roku 2009 a čeká tedy poměrně dlouho na transpozici do našeho právního řádu. Jde o přenos zásad, obsažených ve Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání 2009/C 257/01 (PDF, zejména body 80 až 91 Sdělení). Sdělení navazuje svou úpravou na Protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech C 326/312 (dále jen „Amsterdamský protokol“), který stanoví, že „ustanovení Smlouvy o fungování EU se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno k plnění veřejných služeb“.

Dokument sice připouští existenci „státní podpory“ pro účely veřejnoprávního vysílání, ovšem za určitých podmínek. Jeho podstatou je garantovat provozovatelům veřejné služby prostor pro rozvoj jejich služeb, ale stanovuje omezení kvůli rizikům narušování hospodářské soutěže a využití veřejných prostředků.  Proto EU od členských států vyžaduje jednak zavedení systému finanční kontroly, který zajistí, že výše veřejných prostředků poskytnutých k plnění veřejné služby nepřevýší náklady nezbytné k jejímu poskytování, a jednak úpravu procesu zavádění nových významných služeb nebo významných změn stávajících služeb v rámci poskytování veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání.

Jedním z cílů předkládaného návrhu zákona (KORNADQ9MKGD) je promítnout do norem o České televizi a do zákona o Českém rozhlasu právě zásady obsažené ve výše uvedeném Sdělení. Součástí změn je i zavedení tzv. "nové významné služby", kterou budou muset veřejnoprávní média  formou veřejné konzultace prověřovat nebo nechat prověřit/schválit. Měřítkem hodnocení bude, zda služby „uspokojují demokratické, společenské a kulturní potřeby společnosti, aniž by narušily obchod a hospodářskou soutěž v míře, která je v rozporu se společným zájmem…“. Součástí pak bude i porovnání „ existence i neexistence nové služby, přičemž při posuzování dopadu na trh se zohledňují stanovené relevantní skutečnosti (např. existence podobné nebo nahraditelné nabídky, struktura trhu, postavení veřejnoprávních provozovatelů na trhu, možný dopad na soukromé subjekty atd.)“.

Faktem je, že evropský předpis je tradičně velmi obecný, ani neurčuje, kdo přesně bude tím správným konečným hodnotitelem posuzování (to řeší státy ve vlastní legislativě a podle příslušného národního systému regulace). Stejně tak již dnes podle zákona platí, že ČRo i ČT jsou „povinny používat své finanční zdroje k plnění úkolů uložených zákony za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání…“.

K připomínkám k návrhu byly v meziresortu, v souladu s legislativními pravidly, vyzvány tradiční vládní resorty a státní regulační instituce. V tomto odborném tématu, na rozdíl od některých jiných oborových návrhů, nebyly k připomínkám přizvány dotčené instituce (ČT, ČRo ad.). Některé oficiálně vznesené připomínky jsou zásadního charakteru a pro případ odkladu projednávání návrhu nebo nedokončení celého procesu trochu naznačují i určité budoucí tendence a směry…

„Z návrhu nevyplývají žádná korupční rizika“ píše se již povinně na závěr i tohoto vládního materiálu, ale určitá rizika i případné komplikace s posuzováním služeb a dalších navrhovaných změn nelze popřít.