Česká média - Před druhým kolem prezidentské volby v roce 2013 byly mediální síly obou kandidátů vyrovnané, letos média drtí Zeman
logo Facebook
i slova jsou činy

Před druhým kolem prezidentské volby v roce 2013 byly mediální síly obou kandidátů vyrovnané, letos média drtí Zeman

24. ledna 2018 14:00 / autor: Jan Mrzena

Historicky první přímá volba prezidenta v roce 2013 přinesla poměrně vyrovnaný duel. A to i ve vztahu k mediálnímu pokrytí, kterého se dostalo oběma kandidátům. O pět let později je před druhým kolem situace v médiích odlišná – o současném prezidentovi Miloši Zemanovi se píše několikanásobně více než o jeho protikandidátovi, Jiřím Drahošovi. Vyplývá to z analýzy archivních zdrojů mediálního monitoringu Monitora Media. Ten také ukázal, že necelý týden před volbou publicitu obou kandidátů zvyšují především negativní zmínky v rámci celospolečenských témat. Drahoš je zmiňován nejčastěji v tématu migrace, Zeman ve vztahu k Rusku a ve zdravotních otázkách.

„Před druhým kolem letošních voleb jsme díky rozsáhlému archivu mediálních výstupů v aplikaci Monitora Media měli možnost analyzovat průběh prezidentské kampaně před pěti lety a pokusit se najít trendy shodné s letošním rokem. Zaměřili jsme se nejen na poměr publicity vybraných kandidátů, ale také na analýzu témat, v jejichž kontextu byli zmiňováni,“ říká Tomáš Berger, CEO společnosti Monitora. „Již teď je jasné, že paralel mezi oběma volbami není mnoho. Změnilo se rozložení sil médií, Miloš Zeman do souboje vstupuje z prezidentské funkce, která mu z podstaty zajišťuje velkou viditelnost. Shodně naopak sledujeme vysokou roli onlinových titulů včetně menších vydavatelů, kteří souhrnně poskytují až 80 % informací o prezidentských volbách, a vyostření souboje před samotným závěrem skrze negativní celospolečenská témata.“

Rok 2013

Analýza mediálního archivu služby Monitora Media ukazuje, že v roce 2013 média před první volbou dvojice Zeman – Schwarzenberg zásadně nefavorizovala žádného z kandidátů a k oběma přistupovala vyrovnaně. Z celkové publicity, která byla oběma kandidátům věnovaná před prvním kolem voleb, připadlo Miloši Zemanovi 52 % zmínek, Karlu Schwarzenbergovi pak 48 %. Situace zůstala podobná i mezi oběma koly, kdy 51 % zmínek připadlo Karlu Schwarzenbergovi, 49 % Miloši Zemanovi. Ten nakonec volby vyhrál s náskokem 10 %.

Není bez zajímavosti, že zatímco tištěné tituly a onliny více zmiňovaly Karla Schwarzenberga, v rozhlase a televizi byly jejich síly vyrovnané. Slovenská média, která české volby také sledovala, pak jednoznačně častěji zmiňovala Miloše Zemana.

Před druhým kolem voleb přišla na pořad dne témata, o kterých do té doby nebylo zásadně slyšet. Prvním žhavým námětem se staly Benešovy dekrety, které měly v médiích raketový nástup týden před začátkem druhého kola a skoro každý den o nich bylo publikováno několik desítek článků. Postupně se do médií dostávala další témata, která generovala kandidátům především negativní publicitu - rodinné vazby knížecí rodiny za druhé světové války, podpora Václava Klause Miloši Zemanovi nebo korupční kauzy ČSSD i TOP9.

Rok 2018

Zatímco vydavatelství se předvolebním tématům věnovala již druhý den nového roku, volební téma začali lidé na sociálních sítích sdílet a konzumovat až těsně před konáním voleb, konkrétně 8. ledna. Jasnou převahu před vypuknutím prvního kola měl ve článcích a reportážích současný prezident. Během několika lednových dnů do začátku prvního kola získal 3x větší pokrytí mediálního prostoru než akademik Jiří Drahoš.

To platí i v mezičase mezi oběma koly. Prezident denně získává náskok o 230 zmínek napříč médii. Od začátku měsíce k dnešnímu dni (22.1.) o stávajícím prezidentovi najdeme zhruba 13 000 výstupů, zatímco Jiřímu Drahošovi média poskytla o 5 000 zmínek méně. Nižší zájem o Jiřího Drahoše lze částečně přisuzovat jeho nové pozici v politice, neboť podstatná část publicity Miloše Zemana logicky pramení z jeho vykonávaného prezidentského postu.

Podíváme-li se na témata, která před druhým kolem prezidentské volby generují publicitu, zjistíme, že u Miloše Zemana jsou to dlouhodobě otázky spojené s jeho vztahem k Rusku, ale také témata sledující jeho zdravotní stav. Obojí se objevují dlouhodobě po celou dobu kampaně. U Jiřího Drahoše je pak možné vysledovat prudký nárůst publicity, spojený s tématem migrace. Mezi nejvytíženější den volebního období v médiích patří pondělí, úterý a sobota. Až 80 % informací o kandidátech najdou lidé na síti a zhruba 13 % je publikováno skrze tisk.

Zajímavé bude sledovat, jak se publicita vyvine poslední týden před volbami. Štáby obou kandidátů budou muset sledovat tahy soupeře v médiích v reálném čase a stejně tak sledovat zrod a postup negativních informací především v online prostředí. Ukazuje se, že za jeden den je jedno téma schopné vygenerovat vyšší desítky výstupů s nezanedbatelným zásahem, během dvou dnů už to mohou být nižší stovky. Rychlost šíření informací je výrazně vyšší než před pěti lety,“ zakončuje Berger.