logo Facebook
i slova jsou činy

Český rozhlas a soukromá rádia

27. února 2018 06:00 / autor: Jan Mrzena

Naše rozhlasová scéna žije v napnelismu. Zatímco soukromá rádia jsou regulována ve většině základních aspektů své existence, Český rozhlas a ostatní hráči na mediálním trhu mají podstatně volnější ruce. Při jakékoliv změně názvu stanice, změně vysílacího výkonu či vysílacího schématu, musí soukromá rádia podstoupit zdlouhavé procesy schvalování u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Český rozhlas se ve většině podobných rozhodnutí vejde do svého zákona. Musí mít otázky strategického rozvoje schválené Radou Českého rozhlasu, programoví schéma a pokrytí řeší většinou sám. Výjimkou bylo spuštění nové stanice mluveného slova ČRo PLUS, tam byl zapotřebí i legislativní proces. Různé podmínky vytváří problémy, které už řeší Brusel.

Na konci jara minulého roku byl medializován spor mezi Asociací Provozovatelů Soukromého Vysílání a Českým rozhlasem. Šlo o používání názvu Vysočina pro regionální stanici veřejnoprávního rozhlasu i pro stanici soukromého Hit Rádia. APSV vydala prohlášení, Český rozhlas reagoval obdobně. V létě atmosféra zhoustla poté, co předseda představenstva APSV Michel Fleischmann poskytl rozhovor týdeníku Euro (týkal se digitalizace rozhlasového vysílání) a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral reagoval tím, že vydal prohlášení. APSV z prohlášení vnímala posun z věcné roviny do osobní a stěžovala si Radě Českého rozhlasu na generálního ředitele. Rada stížnost řešila delší dobu, vyžádala si od generálního ředitele vyjádření a před Vánocemi APSV odpověděla. Neutrálně a bez jakýchkoliv ambicí mj. uvedla, „Rada Vaši stížnost především jako názorový rozpor dvou vrcholných představitelů české mediální scény. Domníváme se, že Radě Českého rozhlasu příliš nepřísluší zasahovat do názorových sporů generálního ředitele a zástupců ostatních rozhlasových stanic. Rada v této věci nemůže a ani nechce zastávat pozici arbitra, který bude tyto spory rozhodovat, a to i s ohledem na ústavně dané právo na svobodu slova.“

Problémy se však nevyřešily. Zatímco soukromá rádia hledají svůj prostor v rámci digitálních platforem vysílání (a především zdroje na související investice), Český rozhlas postupně pokryl nemalou část republiky vysíláním DAB+ (zdroje získal změnou odpočtu DPH). APSV proto poslala stížnost do Bruselu. „Asociace Provozovatelů Soukromého Vysílání dlouhodobě apeluje na české regulační orgány i samotný veřejnoprávní Český rozhlas a vyzývá k respektu a dodržování férového jednání v rozhlasovém prostředí. Český rozhlas a Český telekomunikační úřad dle našeho názoru nedodržují závazné unijní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a poskytování veřejné podpory a nerespektují povinnosti, které jim uložila Vláda České republiky svým usnesením č. 730 ze dne 24. srpna 2016. S ohledem na dlouhodobé neřešení tohoto z našeho postupu neférového jednání obou institucí jsme se rozhodli podat stížnost k Evropské komisi na tyto instituce,“ uvedl pro Česká média předseda představenstva APSV Michel Fleischmann. Na jednání volebního výboru Poslanecké sněmovny se o existenci stížnosti zmínil i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řízení probíhá, a tak se obě strany ke komentování sporu staví v této chvíli zdrženlivě.

Spory mezi veřejnoprávním a soukromým sektorem byly i budou. Veřejná služba a podnikání jsou odlišné jako oheň a voda. Otázkou ale zůstává, proč se tak málo mluví o problémech, které přináší zastaralá (a tedy kontraproduktivní) legislativa.