Česká média - Votum separatum Pavla Foltána
logo Facebook
i slova jsou činy

Votum separatum Pavla Foltána

28. května 2018 13:00 / autor: Monitor

Rozdílné stanovisko k usnesení ze dne 9.5.2018 ve věci stížnosti občana dr. Koksy PhD. Připojuji se k rozdílnému stanovisku kolegy Petra Žantovského v dotčené věci. A dále k tomu dodávám ještě následující fakta a skutečnosti: Podle závazných právních principů i platných profesních pravidel a zásad zpravodajství musí být objektivní a vyvážené, takže zpráva jako taková nemůže obsahovat hodnotící, ale ani jiná subjektivní, emotivní a podobná zabarvení, což nelze praktikovat ani formou charakteristik, tzv. „mediálních zkratek“, či podobných pomůcek. Zpráva má být čistou informací s těmito parametry: Kdo, co, kdy a kde. Bez ambice o interpretaci zprávy, účelovosti, aj. informačních entropií, či dalších zavádějících reziduí, schopných jakkoli ovlivnit vnímání příjemce zprávy nad bazální rámec prizmatické informační čistoty sdělované informace. To platí zejména v případě zpravodajské agentury veřejné služby, kterou ČTK nepochybně je, a to ze zákona.

ČTK není běžné médium, takže nemůže produkovat publicistiku. ČTK je čistě zpravodajská agentura veřejné služby. Rada ČTK je ze zákona orgánem, který má především bdít nad dodržováním zájmů veřejnosti v rámci činnosti ČTK, coby zpravodajské agentury veřejné služby. Rada ČTK není podřízena vedení ČTK a členové Rady ČTK nejsou zaměstnanci ČTK – naopak jsou na ní při výkonu své funkce zcela nezávislí – členy Rady ČTK volí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, takže členové Rady ČTK se ze své činnosti zodpovídají Poslanecké sněmovně, jejíž poslance volí voliči – v čemž je logická posloupnost delegace kompetencí od veřejnosti k jednotlivým orgánům a jejich složkám. Z toho systémově plynou jak pravomoci, tak i odpovědnost Rady ČTK bdít nad veřejným zájmem v oboru své působnosti – čili zabývat se i všemi podněty z veřejnosti, včetně stížností, aj. úkonů od občanů. Rada ČTK také zde musí postupovat přinejmenším de lege artis.

Princip veřejné služby je pro Radu ČTK prioritou. V kolizních situacích – čili i ve věci řešení této stížnosti – nelze zdůvodňovat odchýlení od zmíněných principů např. námitkami toho typu, že „tak to dělají i jiné západní agentury, jako např. Reuters, aj.“ - takové srovnání je apriorně nepoužitelné už z principu, mimo jiné i proto, že ČTK je ze zákona subjektem veřejné služby, zatímco ty zahraniční agentury typu Reuters, jsou privátnímu subjekty – čili systémově stojícími v opačném sektoru duálního systému.

Pak je zde další zásadní parametr, že zmíněné zahraniční agentury se řídí jinou jurisdikcí, než je mediální právo (a předpisy souvisejících právních odvětví) v České republice. A konečně – podle mých dlouholetých zkušeností musí být vždy v případě jakékoli kolize či řešení sporných momentů a situací podobného typu – zjištěn tzv. causální nexus, neboli vztah příčiny a následku, včetně prověření situace a podmínek u redaktora – autora dotčené zprávy, což je běžná praxe aplikací axiomu z teorie systémů i teorie řízení, známého jako tzv. zpětná vazba k prevenci i k akutnímu odstraňování tzv. kritických cest. Bez funkční zpětné vazby se neobejde žádný stabilizovaný systém (neboli skutečně stabilizovaný systém logicky nemůže abstrahovat princip funkční zpětné vazby, či na jeho aplikaci rezignovat, apod.).

I přes to, že jsem jako vždy logicky požadoval, aby tento jednoduchý a snadno realizovatelný princip byl aplikován také v daném případě – čili aby vedení ČTK v rámci řešení této stížnosti v obsahu svého vyjádření (jako jeden z podkladů pro rozhodování Rady) k věci připojilo také informace z projednání problému s dotčeným redaktorem – tak i přes urgenci tohoto principu k jeho realizaci nedošlo. Vzhledem ke všem shora konstatovaným skutečnostem jsem tedy racionálně ani neměl jinou možnost než hlasovat proti navrženému usnesení v této věci, aby tato stížnost občana byla shledána neoprávněnou (hlasováním v poměru 3:2 hlasů z přítomných pěti členů Rady). Proto tímto podávám toto své rozdílné stanovisko.