Česká média ...i slova jsou činy

Rozpravy o českých médiích dnes na téma policejních odposlechů novinářů

Na tradičním místě v sídle Ministerstva kultury ČR od 14:00 probíhají říjnové rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma odposlechů novinářů a o jejich užitečnosti či nebezpečnosti. Po úvodním slovu moderátora diskusního odpoledne Milana Boušky z ČRo6 a krátkém projevu ministra kultury Martina Štěpánka vystoupil exministr vnitra František Bublan. Uvedl, že za svého působení v BIS se nesetkal s tím, že by požádali o povolení, odposlouchávat novináře. Za důvod povolení odposlechů rozhodně nepovažuje, že by novináři měli mít více informací, na jejichž základě by policie mohla razantněji a rychleji jednat. Bublan zopakoval, že nepovažuje za rozumné, jakým způsobem byl proveden pokus o odposlouchávání místnosti Českého rozhlasu v budově PSP ČR.
Pokud prý novinář zveřejní informaci, která by neměla být zveřejněna, protože je považována za tajnou, měl by být podle zákona stíhán. Porušil totiž zákon.

Kužílek: Napíchnout se na novináře je závažným útokem na svobodu slova

Poslanec Marek Benda na dnešních Rozpravách o českých médiích vyslovil nesouhlas se současným rozšířením odposlechů. Na základě vlastní zkušenosti poukázal na společensky nepříjemnou situaci, která je výrazným ohrožením svobody. Oldřich Kužílek, bývalý poslanec a předseda komise PSP ČR pro dohled nad policejními odposlechy, řekl, že za povolením odposlechů novinářů i politiků rozhodně nestálo soudné rozhodnutí a že odposlechy byly nařízeny ilegálně. "Napíchnout se na novináře je závažným útokem na svobodu slova," dodal Kužílek. Od svého působení v komisi pro kontrolu odposlechů se velmi zvolnila variabilita používání odposlechů.
František Bublan připomněl mechanismy zdůvodnění povolení odposlechů, které jsou prý velmi složité, což potvrdil na základě svých zkušeností z působení v BIS. Na jeho vyjádření zareagoval Benda, který zpochybnil legitimnost rozhodnutí o odposleších v kauze kolem tzv. Kubiceho zprávy.

Novinář jako každý občan nese odpovědnost za své činy

"Investigativní novináři jsou autonomní složka společnosti bojující proti zlu," uvedl v diskusi na téma odposlechů novinářů bývalý poslanec Oldřich Kužílek. Investigativní novináři jsou podle něj neidentifikovatelnou a nevyhraněnou skupinou, která se může dostat při své práci do křížku se zákonem. Možnost novináře zatajit zdroj je prý důležité, novinář totiž přináší obrázek společnosti takový, jaká skutečně je. Přitom by prý měl být pouze konzumentem, který do případu nijak nezasahuje. Pokud se dostane do přímého kontaktu s pachatelem na místě trestného činu, měl by, tak jako každý občan, událost ohlásit. Jeho tvrzením o trestní odpovědnosti souhlasil také Bublan.
Publicista a novinář Přemysl Svora poznamenal, že odposlech politika je politická záležitost, která může být posuzována poněkud jinak než u normálního občana. Paranoidní atmosféra, že "můžu být odposloucháván" vyvolává další reakce z řad lidí, kteří toho dokáží využít ve svůj prospěch - chtějí na tom vydělat, dodal.
Marek Benda připomněl vznik medializace policejních odposlechů v době kauzy Ivana Horníka a českého fotbalu. Již tehdy byl prý zděšen, že nikoho nenapadlo, že zveřejnění tového materiálu je zároveň zásahem do soukromí.

Kužílek apeluje na zlepšení zákonných úprav týkajících se odposlechů

Oldřich Kužílek na semináři Rozpravy o českých médiích uvedl, že zákonné úpravy týkající se odposlechů musejí být mimořádně podrobné, aby bylo jasně dáno, že byl odposlech nařízen oprávněně. Nejlepší cestou k rozšíření kontrolních mechanismů by bylo "zatažení" Senátu ČR do dohledu na odposlechy, poznamenal František Bublan. Podle poslance Marka Bendy by situaci také napomohla větší specializace soudců tak, aby nedocházelo k pochybení.

Videozáznam spustíte zde.

Jan Bohdal, 11.10.2006