Jan Bohdal 18-10-2007 17:55:33
Jednou ze základních povinností Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je obsahová regulace médií, tedy kontrola, zda vysílání licencovaných subjektů odpovídá zákonným podmínkám. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, mimo jiné stanoví vysílatelům povinnost "...zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory... ." Jak se s touto povinností RRTV dokáže vypořádat, jakou metodu je nejlépší pro takové hodnocení použít a s jakými nástroji může regulátor operovat? To jsou otázky pro panelisty říjnových Rozprav o českých médiích, kterými jsou předseda "velké mediální rady" Václav Žák, Marek Síbrt ze společnosti Innovatio, Jan Punčochář za Syndikát novinářů ČR a Tomáš Vejlupek ze společnosti Tovek.Úvodní prezentaci říjnových Rozprav o českých médiích přednesl Tomáš Vejlupek ze společnosti Tovek, která se zabývá analýzou informací a je dodavatelem technologie pro vyhledávání, monitoring a analýzu informací šířených prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání.
Vejlupek upozornil, že pro zdravý vývoj společnosti je nutné, dokonale třídit a analyzovat sebraná data, která jsou šířena médii a vytvářejí určitou virtuální realitu. Existují proto různá technologická řešení, která jen v rámci ČR musejí zajistit analýzu miliónů pořadů a relací od zhruha 260 provozovatelů v rámci rozhlasového a televizního vysílání. Proud takových informací se předává do psaného textu a software za pomoci graficky uspořádaných výstupů vytvoří výstup, který lze na čisto analyzovat bez otrockého sledování každého z miliónů pořadů. Software formou online úložiště archivu vysílání dokáže na dotaz od uživatele začít analyzovat konkrétní obsah, ke kterému například RRTV obdrží stížnost.
Aplikace pro analýzu výrazně zkracuje dobu vyhodnocení a vypracování rozhodnutí či posudku. Podobné analytické softwary nemusí vyloženě využívat pouze specializované instituce. Výstupy mohou totiž být využity pro obecnou zvyšování mediální gramostnosti veřejnosti.
Předseda RRTV Václav Žák ve svém vystoupení v rámci Rozprav o českých médiích uvedl, že pokud má RRTV naplňovat zákon, musí mít odpovídající technologické prostředky. Většina úkolů, které velké radě ze zákona vyplývají, jsou totiž postaveny na kvantitě. "Chtěl bych zdůraznit, že RRTV není schopna bez moderních technologických nástrojů zákon naplnit," řekl Žák. RRTV zatím podobnou technologií nedisponuje.
Václav Žák se také vyjádřil z obecného hlediska k výkladu objektivity a vyváženosti médií. "Rada vykládá objektivitu a vyváženost velmi restriktivně," konstatoval Žák. Věří přitom, že v digitální éře, až na trh vstoupí další subjekty, veřejnost pochopí, jaké zpravodajství je pro ni nejlepší. Zda to, které je postaveno na ověřených pravdivých informacích, či zpravodajství manipulativní a tendenční.
Marek Síbrt ze společnosti Innovatio/Media Tenor navázal na slovo předsedy Žáka a zdůraznil, že je důležité sledovat, zda za analytickým výstupem stojí skutečně ověřené a pravdivé informace. Analýza by totiž logicky ztratila význam. Jan Punčochář ze Syndikátu novinářů konstatoval, že na začátku je novinář, který se k informaci nějakým způsobem dopracoval. Naznačil, že právě na novináři je, aby striktně dodržoval jasná pravidla, která zajistí pozdější kvalitní zpracování například analytických výstupů. Vedle elektronických médií však existují další platformy, například tisk a internet, které díky samoregulaci spadají do "popkultury" a vymykají se zvyklostem seriózních médií. Zvlášť kriticky se Punčochář vyjádřil na součanou podobu Mladé fronty DNES, která je prý postavena především na generování a maximalizace zisku na úkor objektivity a vyváženosti. "Výběr titulů veřejností je však otázkou mediální výchovy," zdůraznil Jan Punčochář.
Právnička televize Nova Markéta Havlová v diskusi uvedla, že současná legislativa je v dnešní době nedostačující a některé části by měly být buď novelizovány či vypuštěny. Zároveň řekla, že například sankce až do miliónových částek jsou neúměrně vysoké. Poukázala také na fakt, že za zveřejněnými nepravdivými informacemi nestojí podle jejího názoru úmysl, ale lidské selhání, které se v běžné realitě může stát. S nástupem digitálních televizí by měla být právní úprava řešící objektivitu a vyváženost, podle Havlové, vypuštěna. Situaci na trhu elektronických médií by měla také z hlediska objektivity a vyváženosti řešit samoregulace. "Doposud takovému postupu nebyla dána šance," upozornila Havlová.
Podrobnější debata dnešních Rozprav o českých médiích proběhla na téma vymáhání práva na odpověď. I to je možné různými způsoby. Krajní, avšak stále využívanou variantou je soudní rozhodnutí. Na druhou stranu by však mělo být v zájmu každého média, aby reflektovala realitu objektivně. A s objektivitou automaticky souvisí pohled všech zúčastněných stran.
A proč jen elektronická média mají vlastní regulaci? Zněla další otázka Rozprav. Podle Václava Žáka je odpověď jednoduchá a spočívá ve společenském dopadu, který je v případě elektronických médiích výrazně vyšší. Podobný názor však nesdílí Jan Punčochář, který říká, že média mají na myšlení lidí nepřímý vliv, mohou ovlivnit jejich vnímání, ale ne to, co si o tématu budou lidé myslet.
Videozáznam semináře najdete zde.
Zvukový záznam semináře spustíte zde.Jan Bohdal
Diskuse ke článku:
OČEKÁVANÉ UDÁLOSTI
