Česká média ...i slova jsou činy

Dnes od 16.00 proběhl v prostorách kulturního centra v Nostickém paláciv Praze pravidelný seminář Českých médií na téma patnáctého výročízavedení duálního systému rozhlasového vysílání v České republice.

Moderátorem rozprav byl tradičně redaktor ČRo6 Radko Kubičko.

Dopanelu zasedli, Michel Fleischman - prezident společnosti LagardereČeská republika, Petr Žantovský, vedoucí katedry mediálních studíí VŠJAK, Petr Dvořák, generální ředitel Rádia Blaník a City  a ZdenaHůlová, členka rady ČT.

Úvodní příspěvek přednesl Petr Žantovský, který připoměl, která rádia působila před 30. říjnem roku1991 v České republice. V Praze to byla  Evropa 2, Rádio 1, Rádio City,Rádio Bonton, Rádio Country, Rádio Kiss, Rádio Rio, Rádio Vox, RádioMetropolis, Rádio Golem. Z mimopražských stanic to pak byly např. RádioKontakt Liberec, Rádio FM plus Plzeň, Rádio Hády Brno, Rádio 21 ČeskéBudějovice, Rádio Rio ad. „Myslím si, že lze charakterizovat vzájemnývztah veřejnoprávního a privátního sektoru v rozhlasovém vysílánípředevším v oblasti obsahu. Oba sektory se ovlivňují především formáty. Čro například pod vlivem privátních rádií  zrychlilo svézpravodajství,  zjednodušilo své vysílání, naproti tomu se privátnírádia od Čro inspirovala např. větším prostorem, který věnujízpravodajství a toto zpravodajství je součásti poptávky posluchačů.Duální systém má významný vliv na kulturu a to nejen v oblasti umění,ale hlavně na kulturu života společnosti," řekl Žantovský. Podle něj jerozhlasové vysílání dnes v České republice konsolidované aliberalizované. Největší přínos duálního systému vidí Žantovský vobsahové pluralitě a konkurenci. Oba póly duálního systému mají právona existenci a doplňují se.

Zdena Hůlová, členka rady Českételevize, vidí filosofický smysl duálního vysíláni v rozhlase atelevizi v pluralitě a různorodosti. „K vývoji rozhlasového vysílání vČeské republice před 15 lety přispělo především fandovství a nadšení.Od poloviny devadesátých let se rozvíjí a vytváří  rozhlasový trh,který se postupně stabilizuje. Vedle velkých rádií působí menší rádia,vznikají  nová regionální rádia a od roku 2000 se objevují pouzeokrajové formáty rádií, např. Beat a Expres. Současná privátní rádiapracují s mnohem jemnějšími prvky než jenom s hudbou, kterou oslovují,kladou důraz na marketing a vývoj což chybí Čro. Veřejnoprávní sektornedokázal reagovat na nástup privátních médií. Podle průzkumů je věkováskupina posluchačů všech stanic ČRo - 50 plus," uvedla Hůlová. Budoucnost rozhlasového vysílání vidí Hůlová  v rozvoji internetovýchrádií.

Petr Dvořák, generální ředitel Rádia Blaník a RádiaCity považuje duální systém za úžasnou věc a dobu před 15-ti lety zapionýrskou. „V duálním systému vidím princip svobodné společnosti.“ Petr Dvořák dále položil řečnickou otázku týkající se veřejnoprávníhorádia: „Jaká jsou kriteria při obsazování postů v Českém rozhlase?“Podle P. Dvořáka by se mělo manažerské vedení a profesionalita v Českémrozhlase začít měřit stejným parametrem jako v privátních rádiích. Jakopříklad neprofesionality a nejasného určení uvedl vznik a vysíláníRádia Wave, které podle něj vysílá stejně jako vysílala rádia rok porevoluci 89. „15 letý vývoj duálního vysílání  v ČR zaznamenal vkomerčním sektoru největší rozvoj. Budoucnost ukazuje na to, že přežijínejlepší a nesilnější,“ dodal.

Michel Fleischmann se úvodemsvého příspěvku ohradil proti výroku moderátora rozprav, že jedinýmkritériem úspěchu je zisk. "Myslím, že je to také a především obsah,"uvedl M. Fleischmann. „Lidé nebudou poslouchat blbosti. Když jsem  před15-ti lety přišel do tehdejšího Československa, tak jsme byli v jinéfázi vývoje duálního systému. Ten, kdo chtěl dělat rádio a byl fandou anadšencem, tak licenci dostal. Rada tehdy rozdala licence téměř každémukdo přišel. Co se stalo  za 15 let? Za pomoci RRTV se koncentrovalarádia. Je tady pár silných  firem a kupodivu se zvýšila pluralitavysílání.  Dnes se podle mne veřejnoprávní sektor stává anachronismem.Služby, které poskytuje Čro budou v budoucnu nabízeny v digitálnímvysílání. Soukromý sektor může nahradit některé formáty Čro, například mluvené slovo, nebo zpravodajství. Jsem o tom přesvědčen. Čro vyvíjídigitální rádia, ale ty nikdo nemůže poslouchat, posluchači nemají kdispozici digitální přijímače. My jsme rádi, že to Český rozhlas dělá,má na to prostředky.  V českém éteru chybí vedle veřejnoprávníhorozhlasu, tzv. nonprofit rádia. Já myslím, že neziskový rozhlasovýsektor je tím správným doplňkem veřejnoprávního sektoru. Zákon topovoluje, ale rada zatím nonprofit vysílání nepovolila.“ Na závěrMichel Fleischmann uvedl že je pro duální systém, ale domnívá se, žeduální systém je v zániku.

Následná diskuse se odvíjela vduchu obrany činnosti veřejnoprávního sektoru proti výtkám zástupcůkomerčních médií.  Za Český rozhlas vystoupila místopředsedkyně radyČeského rozhlasu Dana Jaklová, člen rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrbaa René Zavoral z PR oddělení Českého rozhlasu. Zejména byla komentovánačinnost nových digitálních stanic Českého rozhlasu. Také se hovořilo o110 miliónech příjmu Českého rozhlasu z reklamy.

V diskusníchpříspěvcích se objevilo i téma regulace. Regulovat je potřeba, aleregulace bude v nejbližších letech komplikovaná, složitá a těžkouchopitelná, což souvisí s rozvojem nových technologií. Regulace budejistě potřeba, ale je potřeba liberalizovat.

Závěr diskuse se odvíjel v oblasti digitalizace rozhlasového a televizního vysílání.

Posledníslovo měl Petr Žantovský, který připomenul zítřejší státní svátekstudentské revoluce 17.listopadu 2006. Zároveň poděkoval všemrozhlasovým stanicím, které svým působením přispěli k rozvojidemokracie v České republice.

Videozáznam semináře najdete zde.
Zvukový záznam najdete semináře zde (Média v postmoderním světě - ČRo6).

Pavel Chalupa