Jan Bohdal, Ivan Jemelka 25-03-2007 18:00:49
Téma: Internetová žurnalistika
Datum: 22.3.2007
Místo konání: MKČR, Nostický palác, Maltézské náměstí, Praha
Hosté: Jan Stejkal, ředitel agentury Neris vydávající České noviny.cz, redaktorČRo Online Filip Rožánek, Daniel Dočekal, nový šéfredaktor serveruiHNed.cz, redaktorserveru iDNES.cz Michal Hanák a bývalý šéfredaktorserveru Aktuálně.cza jeho spolutvůrce Jakub Unger
Moderátor: Radko Kubičko, ČRo6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozpravy o českých médiích v duchu internetové žurnalistiky Hosty březnových Rozprav o českých médiích, které se dnes konají vtradičních prostorách Nostického paláce, byli: Jan Stejkal, ředitelagentury Neris vydávající České noviny.cz, redaktor ČRo Online Filip Rožánek, Daniel Dočekal, nový šéfredaktor serveru iHNed.cz, redaktorserveru iDNES.cz Michal Hanák a bývalý šéfredaktor serveru Aktuálně.cza jeho spolutvůrce Jakub Unger.
Podle Daniela Dočekala má interentová žurnalistika tak jako jinéalternativy sdělovacích prostředků své výhody, ale i nevýhody. Největšívýhodou internetového zpravodajství je, že nemá hranic, na druhoustranu je práce v onlinovém médiu hektická, jelikož onlinezpravodajství vlastně nemá žádné uzávěrky. Podle Dočekala je dnesnezbytné, aby velká tisková média měla rovněž svou online verzi nainternetu. Hlavní základna čtenářů printu a interentového média ječasto společná, směrování online deníku se snaží jít "po stopách" tohotiskového.
Michal Hanák z iDNES.cz upozornil, že dnešní internetová média majípřednost hlavně v multimediálnosti. Možná proto jsou navštěvovánazejména mladší generací, která má bližší vztah k moderním informačnímtechnologiím.
Unger: Přes bulvarizaci českých médií stále hledají seriózní všeobecné zpravodajství
Tématem březnových Rozprav o českých médiích (22.3., Nostický palác v Praze) byla internetová žurnalistika.ČRo Online podle svého redaktora Filipa Rožánka staví na publicistickémzpracováním informací a analýzou. DIGITÁLNÍ SEKCE Českého rozhlasupřitom sleduje všechny sekce webu veřejnoprávního rozhlasu. Podlestatistických informací roste, podle Rožánka, návštěvnost regionálníchwebů Českého rozhlasu. Prý díky rozvoji onlinového zpravodajství.
Jan Stejkal představil aktivity společnosti Neris, která je dceřinnouspolečností České tiskové kanceláře (ČTK). Neris zajišťuje provozserveru České noviny.cz. Z ekonomického hlediska Stejkal upozornil, ževýnosy ze zpravodajství v elektronických médiích nejsou tak vysoké,jako v případě printu. Z hlediska žurnalistiky, podle Stejskala, nejdepři postupně stále větší popularizaci elektronických médií, ozpravodajský boom. Jedná se prý o rozšíření možností.
Jakub Unger ze serveru Aktuálně.cz, který působí v současné době vmanažérské funkci mateřské spolenosti NetCentrum, uvedl, že lidé přesbulvarizaci českých médií stále hledají seriózní všeobecnézpravodajství.
Rožánek: Internet v zájmu rychlosti publikace někdy zkresluje informace
Podle Filipa Rožánka nese internet s sebou nebezpečí zkreslení v zájmurychlosti zveřejnění informace. Na vině je prý základní špatná práce sinformací. Do diskuse vstoupil Jakub Unger a upozornil, že nezáleží narychlosti přinesené informace, ale na její kvalitě. Jan Stejskal (Neris, České noviny.cz) upozornil, že internet je médiumnové, s čímž prý může souviset, že v redakcích online deníků pracujílidé, kteří nejsou tolik profesně vyspělí.
Unger ani Dočekal nevidí v práci internetových žurnalistů velkéhorozdílu. Redakce jsou podobně stavěné a využívány jsou obdobné postupy.
Rozpravy: Internet přinesl vlastní typické žánry
Typické žánry internetové žurnalistiky jsou chat – inlinové interview aprůběžné online zpravodajství. K tomu Daniel Dočekal poznamenal, žečtenáři často vyhledávají dynamičnost vývoje internetovéhozpravodajství a jsou „hladoví“ po takto čerstvé informaci.Server iDNES.cz je typickým příkladem onlinového zpravodajství a jehoredaktor Michal Hanák potvrdil, že iDNES.cz na takovém postupu staví.Jakub Unger z pohledu Aktuálně.cz připomněl, že mnohdy je důležité, abyonlinové rozhovory – chaty – byly redigovány, často pod dohledemspecialisty na konkrétní téma. Tak je podle něj zajištěna relevantnosta užitná informační hodnota online rozhovoru.
Na rozdíl od Českých novin, Aktuálně, iDNES a iHNed, ČRo chatynepořádá. Filip Rožánek připomněl, že v případě závažnější událostiveřejnoprávní rozhlas zřizuje speciální web, který se problému věnuje.Z technického hlediska prý toto řešení přináší nejen stabilitu, ale ipřehlednost pro samotného čtenáře.
Jan Stejskal z Českých novin upozornil, že onlineové žánry jsou velicenáročnou logistickou záležitostí, v jejich případě se proto snažínahradit psané onlinové žánry videem. Přesto je podle něj text stálenosičem dominantních informací a ze zpravodajství nezmizí.
Jan Bohdal
-----------------------------------------------------------------------------------
Internetové zpravodajství: Akademici vs. novátoři
Internetové zpravodajství je živější, bezprostřednější, autentičtější, ale také méně vyrovnané či-li méně precizní, to znamená, někdy je nehotové či s chybami. Je to dáno povahou tohoto zpravodajství, pro které je měřítkem úspěchu především rychlost, s níž se informuje o nové události. Vysoké tempo, v němž se informace objevují na internetu, si vynucuje slevu na některých novinářských standardech. Zpravodajství na internetu je však kontinuální, a proto původní, prvotní blesková informace se v následujícím čase zdokonaluje a zpřesňuje ve faktech a někdy i ve významech.
To je jeden pohled na internetovou žurnalistiku, který tento čtvrtek prezentoval v pravidelném diskusním pořadu Rozpravy o médiích v pražském Kulturním centru ministerstva kultury šéfredaktor zpravodajského portálu iHNED (zpravodajského portálu Hospodářských novin) Daniel Dočekal.
Internetové zpravodajství se neliší od klasického zpravodajství a naplňuje všechny žurnalistické standardy. Vysoké rychlosti zveřejňování zpráv, nemůže být dosahováno na úkor jejich kvality. Výhodou zpravodajství na netu je, že kromě renesance textových informací může uživatelům internetu nabídnout i obohacení psaných zpráv o video nebo audio reportáže a animovanou grafiku. To je zase interpretace internetového zpravodajství podle ředitele zpravodajského portálu Aktuálně.cz Jakuba Ungra, která včera v kulturním centru rovněž zazněla.
Koncept Aktuálně.cz má pravděpodobně blíže ke klasickému tištěnému deníku včetně tradičně zavedených redakčních postupů. Patrně i proto, že řada redaktorů přišla do tohoto zpravodajského portálu z papírových novin. V jistém smyslu se asi jedná o deník, jak jej známe v tištěné formě, ale vydávaný na internetu.
Pojetí iHNED je nejspíš bližší lidem, kteří jsou spíše uvyklí vyhledávat informace myší, než listováním v novinách. Protože internet je prostředí živelné, chaotické, autentické, všem přístupné, dynamické, relativně mladé a tak dále, spíše než profesionální přesnost a spolehlivost rozhoduje na síti původní nápad a tempo, jímž se dál rozvíjí. Takto k internetovému zpravodajství přistupují spíše ti, jejichž zkušenost s výpočetní technikou je větší než délka novinářské praxe a spíše jsou vzděláni technicky než humanisticky.
Ungrova představa internetového deníku má patrně v obecné rovině čelit tvrzení, že internet je nekonečná změť sdělení pochybné informační hodnoty a má asi přilákat publikum klasických médií nebo snad také naučit nižší věkové skupiny přijímat klasické mediální obsahy moderní (technickou) formou.
Dočekalova vize vychází pravděpodobně více vstříc mladším věkovým skupinám, které zpravodajství v tradičním médií příliš nesledují a dávají přednost originalitě informací před jejich kredibilitou (ačkoli iHNED je zpravodajských serverem Hospodářských novin a tento deník patří k relativně nejdůvěryhodnějším v Čechách, nabízí poměrně hodně analytických a komentativních článků a jeho čtenáři patří k vyšším věkovým skupinám).
S nadsázkou se dá asi říci, že Unger je zastáncem akademického směru a Dočekal nového trendu v internetovém zpravodajství. Oba, kromě jiného, k tomu nejspíš mají i ekonomické důvody (Aktuálně.cz má zájem kromě internetové komunity přilákat publikum klasických médií, iHNED zase obráceně).
Nový směr v internetovém zpravodajství, který stojí zejména na bezprostředním zážitku z obsahu a formu považuje za druhotnou (na rozdíl od akademického směru) se prosazuje stále více i v klasických médií, většinou v podobě amatérských záznamů událostí různého druhu.
Téma vpádu amatérů na dosud profesionální půdu žurnalistiky je stále více diskutované, především asi proto, že pro klasické novináře představuje nebezpečnou konkurenci. Hlavním argumentem proti novému směru ve zpravodajství je nebezpeční selhání demokracie v důsledky toho, že se novináři (amatéři) vzdají svého poslání upozorňovat veřejnost na události, jež mohou demokratický systém ohrozit.
Pro nový směr ve zpravodajství zase hovoří fakt, že je asi třeba hledat způsob, jak mladším generacím sdělit, že se něco důležitého děje.
Jak to bývá, tato diskuse nejspíš vyústí v průnik výhod obou zdánlivě protichůdných tendencí.
Ivan Jemelka
---------------------------------------------------------------------------------------
Čím se liší internetová média
Internetová média jsou bezprostřednější, ale méně vyrovnaná a jejichpublikum tvoří mladí lidé. Mají však také další vlastnosti či lépeodlišnosti od médiích klasických, tedy od novin, časopisů, televize arozhlasu. Hodně na toto téma bylo řečeno ve čtvrtek 22. března vKulturním centru ministerstva kultury v pravidelném diskusním pořaduRozpravy o českých médiích. Debaty se zúčastnil Jan Stejskal zinternetového portálu České noviny, Daniel Dočekal z iHNED, Jakub Ungerz Aktuálně, Michal Hanák z iDNES a Filip Rožánek z ČRo on – line.
Ve stručném souhrnu řekli zmínění účastnici rozprav asi následují:
Internetje kontinuální nikoli periodické médium. Zatímco tisk má uzávěrky nebotelevize a rozhlas čas začátku či konce zpravodajského pořadu, internetmůže šířit informace bez přestávky. Je to dáno technologií doručovánízpráv k jejich příjemci. Zatímco rytmus práce redakce klasického médiaje tedy nespojitý, u internetové redakce je tomu obráceně. S tímsouvisí i formální rozdíly mezi zpravodajstvím po internetu a na papířenebo šířeném elektronicky. Zpráva v televizi nebo v rozhlase či vnovinách je uzavřená (Unger nesouhlasí), má pevnou strukturu, začátek akonec (ačkoli pro elektronická média to neplatí absolutně, protožeobsah zprávy se může od zpravodajské relace k relaci rozvíjet. Skokovézměny tedy jsou možné). Sdělení na internetu je otevřené, je možné jejplynule doplňovat. Navíc, zatímco zpráva v klasických médiích má jedenrozměr, na internetu má dva. Druhým rozměrem je myšleno vrstveníinformací na sebe od jednoduché anotace události až po detailnísouvislosti. Navíc hypertextové odkazy umožňují další rozšíření zprávydo hloubky a doplnění informací z archivu dodává internetovému sděleníz určitého úhlu pohledu třetí rozměr, jímž je čas.
Spojitý charakter zpravodajství na internetu si často vynucuje spíše reportážní formu zpravodajství.
Nainternetu dominují textové zprávy a tak se toto nové médium zasloužiloo renesanci tištěného slova, jež v době klasických médií potlačilatelevize. Internetové informace ale mají multimediální povahu, protožejsou doplňovány video a audio záznamy nebo i animovanou grafikou.Nevýhodou těchto kombinovaných sdělení je ovšem jejich vyššíuživatelská náročnost. Výhodou je, že jazykové rozdíly pro ně nejsoupřekážkou. Nebýt jazykových a kulturních rozdílů, je alespoň teoretickykaždé internetové médium mediem světovým, protože je přístupnéuživatelům téměř na celém světě. V národních podmínkách toho využívajínaši krajané v zahraničí.
U psaných zpráv na internetu mátitulek zásadní význam. Je totiž nutné, aby co nejpřesněji sdělilpodstatu události, jelikož titulek se využívá pro aplikace v mobilníchtelefonech a podobně,
Největší předností i měřítkem úspěchuinternetové žurnalistiky je rychlost, s níž sděluje zprávu o novéudálosti. Proto mohou být pracovní postupy v internetové redakciodlišné od procesů v klasických médiích. Informace se někdy zveřejňujíbez záruky (Unger nesouhlasí) a ověřují i zpřesňují se dodatečně.
Internetováredakce je tedy multimediální, pracují v ní píšící redaktoři,fotografové, kameramani, animátoři a tak dále (představa polyvalentníchči universálních novinářů se ukázala nereálná).
Internetovážurnalistika má výhodu bezprostřední zpětné vazby. Prostřednictvímpoznámek k zveřejněnému obsahu může internetové publikum reagovat aaktivně zasahovat do veřejné diskuse. Pomocí interaktivní komunikace semohou uživatelé internetu aktivně podílet na obsahu internetovéhomédia. Například kladením otázek v on-line rozhovoru nebo příspěvky naotevřené stránky (blogy), které dané internetové médium nabízí.
Internetovámédia jsou tedy mnohem otevřenější amatérské tvorbě nejen tím, žeakceptují blogy a rozhovory on-line, ale také amatérské zachyceníudálostí prostřednictvím audio a videozáznamu nebo i osobní výpovědí.
Amatérskýžurnalismus slaví na internetu stále větší úspěchy, a je otázka, zda tonení proto, že mezi profesionálními novináři a veřejností dochází kstále hlubšímu odcizení. Tento problém úzce souvisí s dichotomiípolitické praxe, kterou profesionální žurnalisté sledují, - a životemběžných lidí, jemuž se věnují amatéři.
V Čechách internetovénoviny nepatří k masovým médiím. Jejich publikum tvoří převážně mladílidé od 20 do 30 let věku. Nejvíce je internetové zpravodajstvínavštěvováno v průběhu pracovních dnů z pracovišť, která jsou připojenana internet. V tomto ohledu mají internetová média velkou výhodu oprotitištěným, protože jsou k dispozici zcela zdarma.
Ivan Jemelka
Videozáznam z diskusního odpoledne: zde.
Zvukový záznam diskusního odpoledne spustíte zde.
Diskuse ke článku:
OČEKÁVANÉ UDÁLOSTI
