Česká média ...i slova jsou činy

Tiskovou zprávu z jednání RRTV najdete ZDE.

Kompletní koncepci najdete ZDE. Kompletní tiskový materiál ZDE.

V mnoha městech i obcích je dnes běžné vydávat tzv. radniční listy. Jsou financovány z rozpočtu města, mnohdy bývají roznášeny do schránek zdarma. Informují občany o tom, co se v obci děje, dávají prostor pro místní organizace, spolky, ale i školu, aby se pochlubily svými akcemi nebo občany pozvaly. Zákon, který prochází legislativním procesem, zavádí povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace a přiměřený prostor pro zveřejnění názorů zastupitelů všech politických proudů. Kladete si otázku, zda je taková novela potřebná? Možná, že v malých obcích ne, ale ve většině měst dochází ke zneužívání periodik vládnoucí stranou či koalicí. Prezentován je pouze jejich názor. Opoziční zastupitelé nemají zdaleka takový prostor. Pamatuji si, jak mně místní redakční rada vrátila článek se školskou problematikou - jako důvod uvedli, že příspěvek je dlouhý. V jiných městech byl otištěn v pln�

Že Nově ve zpravodajství opravdu není nic svaté, to je stará, infotainmentová vesta. Už předem můžeme odhadnout, a většinou nám to vyjde, z jaké události asi udělají TN srdceryvné drama, z čeho thriller a co se budou snažit prodat tak zvaně humorně. A k legrácce stačí opravdu velmi málo, to ví každý, kdo si někdy na počítači pohrával s videem. Příslušný záběr se co nejvíc zrychlí a podbarví melodií s hodně veselým textem, který celou záležitost, jak se říká, shodí. Takhle i Česká televize běžně „shazuje“ i politické veličiny, když si o to svým chováním přímo říkají, ale nečiní tak v Událostech, ale třeba ve 136 hodinách, které spíš nastavují křivé zrcadlo, než aby prvotně informovaly. Ve středečních Televizních novinách se ovšem „shazovala“ taková záležitost, že to opravdu legrace přestávala být. A proto to překvapení, ačkoli si člověk nafoukaně myslel, že jeho už ničím

Vývoj a současnost televizního vysílání v ČR na příkladu České televize, to bylo téma dalšího dílu Rozprav o českých médiích, které se konaly na půdě FSV UK v Praze. Diskusní podvečer tematicky reaguje na 60. výročí zahájení televizního vysílání na území našeho státu. Již dříve zveřejněný stručný záznam diskuse ZDE.

Nejednala bych dnes jinak, tvrdí bývalá televizní hlasatelka a později moderátorka Kamila Moučková. Když v září 1956 přišla po třech letech od prvního vysílání do Československé televize, stala se první televizní "zprávařkou" v Evropě - do té doby zastávali tento post jen muži. O dvanáct let později při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy informovala až do vypnutí vysílačů a ze studia byla vyvedena s tlakem samopalu sovětského vojáka v zádech. "Od roku 1952 jsem hlásila v rozhlase, ale televize mě jako nové médium zajímala. Mikrofon jsem měla zvládnutý a poté, co mě kolegové lanařili do televize, obrazovka mě jako nové médium nakonec zlákala," řekla Moučková ČTK. Nová technika jí problémy nedělala, i když bylo televizní vysílání v plenkách. "To bych spíš bojovala dnes s tím technickým zázemím, protože když vejdu do režie na Kafkách, kolikrát nevím, kam sk

Přehled důležitých mezníků z historie televizního vysílání v Československu a ČR: 1. května 1953 - Začalo pravidelné zkušební vysílání Československé televize (ČST). Ze začátku vysílala televize dva dny v týdnu (ve středu a v sobotu). 15. července 1953 - Zahájení prodeje televizorů - k dostání byl domácí přístroj Tesla 4001A a sovětský Leningrad T2. 25. února 1954 - Televizní vysílání přestalo být "zkušebním" a stalo se "pravidelným". 1. ledna 1955 - ČST rozšířila vysílání na pět dní v týdnu. Od 4. října 1955 prodlouženo o další den; nevysílalo se v pondělí. 11. února 1955 - První přímý přenos sportovního utkání - hokejový zápas výběru Prahy a švédského klubu IF Leksand. 31. prosince 1955 - Do vysílání vstoupilo první krajské studio v Ostravě; do té doby signál pokrýval Prahu a okolí (na severu dosahoval až k Jizerským horám a Krkonoším)

Takzvané surfování po webu patří k nejčastějším činnostem, jimž se lidé na internetu věnují. World Wide Web, nebo prostě jen web, měl přitom původně sloužit ke sdílení vědeckých informací. Tomu, že je dnes především místem zábavy, vděčí tato služba do značné míry rozhodnutí Evropské organizace pro jaderný výzkum z 30. dubna 1993. Tehdy byl web uvolněn pro všechny zájemce k bezplatnému užívání. Kořeny World Wide Webu sahají do léta roku 1980. Do sídla Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě tehdy dorazil britský softwarový inženýr Tim Berners-Lee, aby v této prestižní vědecké instituci pracoval po přechodnou dobu jako konzultant. CERN už v té době zaměstnával tisíce lidí a asi jako každá větší organizace se potýkal se s problémem sdílení výsledků mezi výzkumnými týmy. Problém váznoucí komunikace Bernerse-Leeho zaujal a inspiroval jej k napsání programu, který pojmenov

Přehled nejpopulárnějších osobností televizní obrazovky, které byly dnes v Praze oceněny v televizní anketě TýTý: Absolutní vítěz: Josef Klíma (Nova) Pořad roku: Partička (Prima) Seriál roku: Vyprávěj (ČT) Herečka: Veronika Freimanová Herec: Ondřej Brzobohatý Zpěvačka: Lucie Vondráčková Zpěvák: Karel Gott Osobnost zpravodajství: Lucie Borhyová (Nova) Osobnost publicistiky: Josef Klíma (Nova) Osobnost zábavy: Karel Šíp (ČT) Sportovní moderátor: Vojtěch Bernatský (ČT) Objev roku: Martin Kraus Laureát televizní Dvorany slávy: Lubomír Lipský

1 Tisková zpráva z 8. zasedání, konaného ve dne 23. 4. 2013 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") na svém 8. zasedání projednala 66 bodů programu. Seznámila se s 49 stíţnostmi diváků a posluchačů, na základě nichţ vydala jedno upozornění na porušení zákona. Rozhodla o zahájení dvou správních řízení. Rada na svém 8. zasedání uloţila tři pokuty. Provozovateli CET 21 spol. s r.o. pokutu ve výši 75 000,- Kč za porušení ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., podle něhoţ čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v průběhu jedné vysílací hodiny 12 minut. Ve vysílání programu Nova dne 20. srpna 2012 v časovém úseku od 01:00 do 02:00 hodin bylo odvysíláno 844 sekund reklamy a teleshoppingu, a byla tak o 124 sekund překročena přípustná délka času, který můţe být v jedné hodině vyhrazen reklam�

Některá média vedou spor o hodnocení, která o nich sepsala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve své pravidelné výroční zprávě. Na problém upozornil nejdříve server Britské listy a poté také generální ředitel České televize Petr Dvořák. Ten ve vyjádření směrovaném předsedkyni RRTV Kateřině Kalistové napsal, že považuje uvedené informace týkající se veřejnoprávní televize za „neúplné, zavádějící a způsobilé zasáhnout její dobré jméno a dobrou pověst.“ Před Radou ČT pak Dvořák informoval o dopisu, který byl z Kavčích hor adresován předsedovi sněmovnícho Volebního výboru Václavu Menclovi. Vedení ČT v dopise například odmítlo, že by televize zaslala regulátorovi pouze stručné informace o tom, jak naplňuje zákonné požadavky vysílacího zákona. ČT se také nelíbilo, jak RRTV postupovala při kontrole vysílání před a po krajských a senátních volbách a radě vyčítala jednostranné ho

Jsou to složité procesy, které mají společnou osu. Tou osou je naše soukromí nebo naše identita, což spolu úzce souvisí. Lidové noviny v úterý varovaly před růstem specifické kriminality, spočívající v krádeži identity. Od roku 2000 stoupla skoro devětkrát. To je alarmující číslo a měli bychom bít na poplach, že by se s tím mělo něco dělat, nejlépe pak zřídit speciální policejní útvar střežený poslaneckou komisí. Za loňský rok takových případů bylo 178. To je zanedbatelné číslo a ve srovnání s počtem ukradených aut nebo oloupených seniorů nesolidními obchodníky nestojí vůbec za řeč. Asi to opravdu nestojí za řeč, zatím. Je třeba si uvědomit, že naše počítačová éra sotva začala a že před nějakými patnácti lety sotva kdo slyšel o internetu a první bankomat byl u nás instalován 19. února 1992. Dnes jsme v informatické éře po uši, učíme se v ní žít a hlavně se učíme vnímat rozmanité h

Souhlasím s prezidentem Milošem Zemanem v tom, že některá média, včetně České televize a některých celostátních deníků, záměrně deformují informace a vytvářejí tak "jinou realitu". Typickým příkladem je budoucnost zelené Šumavy, resp. průběh přípravy zákona o Národním parku Šumava. V některých médiích se můžeme dočíst o "dvou stranách sporu", některé pořady v České televizi dokonce vyznívají tak, že nositelem pravdy o Šumavě jsou pouze nevládní organizace. Jaká je však skutečnost? Od počátku otevření debaty o budoucnosti Šumavy, která byla akcelerována záměrným rozpoutáním kůrovcové kalamity, deklarovaly oba kraje, na jejichž území národní park leží, jednotný názor. Jihočeský kraj byl kontinuální ve své podpoře zelené Šumavy, ať byl hejtmanem Jan Zahradník či Jiří Zimola, stejně tak Plzeňský kraj, ať stál v čele Petr Zimmernann či současný Milan Chovanec. Vši

Je to hodně něco jako cenová revoluce. Kdo nevěří, ať tam běží, O2 zlevnil na 750 korun nejdražší tarif a v rozmezí pár dnů šli s cenami dolů i oba jeho konkurenti. Co s tím? Jistě se musíme ptát, co je donutilo, aby to učinili. Na mysli tkví nesmrtelný výrok, kdy odpovědný mluvčí – jedno kterého z nich – na otázku, proč platíme tak nekřesťanské peníze za roaming, odpověděl, že není tlak ze strany konzumentů. Tudíž by oni byli hloupí, kdyby si nediktovali ceny. K tomu podotkněmež, že za situace, kdy je cenová politika harmonizována (nemohu je nařknout z kartelové dohody, protože by mě za to mohli žalovat) a všichni se chovají stejně vydřidušsky, ztrácí zákazník jedinou myslitelnou možnost nátlaku, totiž přechod ke konkurenci. Tedy, abych upřesnil, zkušenost ukazuje, že kdo na to má nervy a žaludek a věrohodně pohrozí přechodem, oni mu jsou schopni s cenou jít překvapivě hodně hluboko dolů.

Hlasatelka Kamila Moučková je ztělesněním odporu proti okupaci v srpnu 1968. Lustigova cena jí právem náleží. Možná nám připadá, že historii všichni známe. Přesto bych si přála, aby příběh hlasatelky Kamily Moučkové přečetl každý z mladých, kteří si již dnes většinou nedovedou život v padesátých a šedesátých letech představit. Je ztělesněním člověka, který žil a žije podle svého nejlepšího svědomí, a my všichni bychom si měli uvědomit, že máme povinnost svůj život nepromarnit a snažit se neustále připomínat, že mnozí, kteří v těch minulých letech žili, prokázali osobní odvahu a statečnost, když nesklonili hlavu před komunistickou mocí. Byla bych ráda, kdyby se našel autor, který ztvární život Kamily Moučkové i jejích dětí, které tehdy nesměly studovat, a přesto své mámě nikdy nevyčetly její názory. Historie se nesmí zapomenout, ba právě naopak, je nutné ji připomínat prost

Zdá se, že v televizích bez rozdílu už nikomu nepřipadá nic divného na tom, že divák zpravodajství je při „nedostatku“ záběrů vystaven jejich několikanásobnému opakovaní ve stylu zaseknuté gramofonové desky. Běžně se stává, že během telefonátů vidíme tytéž záběry běžet dokolečka, takže už bezpečně víme, že v téhle chvíli onen pán – nešika - uklouzne na ledovce už potřetí, a možná, že ne naposled. A jestli si někdo myslí, že podepsat mezinárodní smlouvu se podaří hned napoprvé, tak jej televize spolehlivě vyvádějí z omylu, častokrát platí až čtvrtý pokus. Absurditu takového počínání už ani nevnímáme, jak jsme si na ony berličky zvykli. Nejenže „natahují“ autentické či běžně užívané ilustrační záběry, ale slouží i k tak zvanému zatraktivnění vysílání, jako třeba v pátek v podvečer. Ozvláštňován byl rozhovor s paní Kamilou Moučkovou, natočený krátce poté, co p

1 Tisková zpráva ze 7. zasedání, konaného dne 9. 4. 2013 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") na svém 7. zasedání projednala 60 bodů programu. Seznámila s 47 stíţnostmi diváků a posluchačů, rozhodla o zahájení osmi správních řízení Rada na svém 7. zasedání uloţila dvě pokuty. První provozovateli CET 21 spol. s r.o. ve výši 250 000,- Kč pro porušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť odvysíláním filmu Kajínek, dne 14. října 2012 ve 20:20 hodin na programu Nova se dopustil porušení povinnosti nezařazovat v době od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Dále uloţila Českému rozhlasu pořádkovou pokutu ve výši 5 000,- Kč za nevyhovění výzvě Rady k podání vysvětlení. Rada udělila 3 licence, a to společnosti SeeJay Radio s. r. o. licenci k provozování celoplo�

Jak mne upozornilo několik čtenáůl glos, věty prezidenta Putina o menšinách na únorovém zasedání ruské Dumy nikdy nepadly a jde o typický „hoax“, který převzala spousta medií po celém světě. Škoda. Ale třeba se konečně najde politik, který je nejen vysloví, ale hlavně podle nich začne jednat…nakonec, už staří Římané měli přísloví (a to není hoax): V Římě buď Římanem! „Maturanti Oliver a Lucie spolu s dalšími spolužáky prochází obávanou zkouškou dospělosti. Během příprav v rámci takzvaného svatého týdne získají nejen spoustu informací o fungování a činnosti Evropské unie, ale také zažijí nemalé zvraty ve svých osobních životech. Informace o EU na pozadí příběhu o partě středoškolských studentů vám přináší vzdělávací film Svatý týden s EU,“ uvádí Komise EU trailer svého propagandistického filmu. Jinak jde o celosvětový propagandistický trapas za peníze daňových poplatní

TZ RRTV zde.

Sobotní televizní cyklus z dějin normalizované kinematografie, který se dosud věnoval produkci hraných filmů té doby a poměrně zdařile poukázal na to, jak lidé od filmu vyrovnávali s poněkud nejasnými mantinely, kam až lze zajít, se tentokrát zaměřil na dokumentární film. Tedy na žánr, který měl realitu reflektovat bezprostředně autenticky a jehož - ač to nezní hezky, ale je to fakt – služebnost se bez diskuse předpokládala. Zdá se však, že filmaři si dokázali tenhle požadavek docela slušně „osedlat.“ Sice natáčeli jak všedni život té doby, tak i velké „stavby socialismu“, ovšem většinou „přes“ obyčejného člověka, bez plakátového patosu, často i s poetizací na hranici kýče . Propagandu ve stylu žlučovitých statí tehdejšího Rudého práva odhalujících vnitřní nepřátele režimu však neprodukovali. Ani v aktuálních zpravodajských týdenících. Aspoň podle autorů cyklu, a není důvod o tom p

Česká média se tématu věnovala ZDE.

Británie bude mít nový náhubek pro média. Tři největší parlamentní strany se dohodly na vzniku tiskového regulačního úřadu, pro tištěná média se zavede systém pokut a v některých případech i povinnost omluvy. Jednou budeme vzpomínat na devadesátá léta dvacátého století jako na zlatou dobu blahobytu, svobody a naděje. Tuto mantru prozíravější duchové prosazovali už v devadesátých letech a nyní je aktuálnější den ode dne. Vcházíme do éry stagnace, regulace a apatie. Došlo to tak daleko, že i Británie, kolébka svobody tisku, hodlá zavést speciální úřední orgán pro dohled nad tiskem. Vzhledem k tomu, že tisk je dnes velmi nejasný pojem, nelze pochybovat, že se regulace bude týkat mnohem širší oblasti, než je tisk v papírové podobě. Rozhlasové a televizní stanice regulační orgány už mají. Je to otázka času, kdy se regulace začne týkat i síťové komunikace. Na celou společnost padne regulační deka. B

Tváře undergroundu - to je název projektu, který našel své místo ve vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu v loňském roce. Pravidelně na stanici ČRo6 provázela redaktorka Ivana Denčevová posluchače fenoménem, který od nejtěžších dob v komunismu přetrvává dodnes. Pilotní díl byl však v rámci pořadu Hovory o hledání odvysílán již na konci roku 2011, aby navázal na sedmidílní více než půlroční cyklus Z historie undergroundu. Vznikla tak řada profilových rozhovorů s tvářemi undergroundu, například s písničkářkou Dášou Vokatou, nositelem ocenění Příběhy bězpráví Miroslavem Skalickým nebo s nositelem ocenění Gratias agit 2012 Jiřím Chmelem. Téma pak shrnula kniha Tváře undergroundu, jejímž jádrem jsou rozhovory s deseti představiteli různých undergroundových generací. Underground na vlnách Českého rozhlasu byl tématem rozhovoru Čerských médií, s Ivanovu Denčevovou hovořil redaktor Jan Bohdal.

Tisková zpráva RRTV zde.

P r e z i d e n t o v a slova o manipulaci médií se stále přetřásají. Potrefení se brání svobodou tisku, nezmiňují se však o závislosti na majitelích toho či onoho titulu. Psát svobodně je zcela něco jiného, než psát v linii, kterou stanovil majitel. To se projevilo v podpoře Karla Schwarzenberga při volbě prezidenta republiky. Němečtí vlastníci mnoha česky vydávaných periodik či Bakalův koncern zcela jednoznačně podporovali právě jeho a snažili se tak posouvat vědomí voličů směrem, který jim z hlediska jejich cílů vyhovoval. Názor opačný jsme si v nich přečíst nemohli, anebo jenom výjimečně, případně se zlovolným komentářem. Jsou tu ovšem veřejnoprávní média. Žel ani ta, včetně České televize, nebyla zcela nad věcí. I z ní zaznívala sice nesmělá, ale přece jen výrazná podpora předsedy TOP 09 a ministra zahraničí současné vlády. Není to poprvé, kdy se televizní autoři snaží nás přesvědčit o

Pražská Akademie managementu a komunikace otevírá nový studijní obor určený zájemcům o práci v public relations. Obor se nazývá Sociologie řízení PR a poskytuje teoretické i praktické znalosti a dovednosti v oblasti této specifické části masové komunikace a médií, tj. public relations (a s tím spojené oblasti tiskových mluvčích a reklamy). Teoretickým základem studia je společenskovědní obor sociologie, a to jak jeho obecné postuláty, tak moderní směry a aplikace. Tento teoretický základ je pak rozvíjen ve směru k získání dovedností pro oblast řízení public relations. Mezi možnosti uplatnění absolventa patří profese tiskový mluvčí, řídící pracovník tiskových odborů firem a institucí, pracovník v PR odborech určených pro vnější i vnitřní firemní vztahy podniků, institucí a organizací jak v privátní, tak ve veřejné sféře, ale také kreativní i řídící pracovník v oblasti reklamy a public relations. A

Vlastimil Picek byl od poloviny září loňského roku prvním náměstkem ministra obrany. Odložil slušivou leteckou uniformu armádního generála a nahradil ji šedým úřednickým civilem. V něm Vlastimila Picka potkávají zaměstnanci ministerstva a vůbec každý, kdo s ním kdy jednal. Půl roku je dost dlouhá doba, aby tento fakt zaregistrovala i média, a zejména audiovizuální. Zřejmě se tak stalo, a televize si pár záběrů V. Picka v novém outfitu pořídila, stejně jako fotografové z tiskových a internetových médií. Jenomže zvyk je železná košile, a tak téměř ke každé zprávě o možné Pickově nominaci na post ministra, ale i o dřívějším vyhazovu osmidenní ministryní Peake a opětném uvedení do funkce náměstka premiérem Nečasem, použila média jako ilustraci především záběry v uniformě. Jakoby tím (jistě nechtěně) podpořila tu část politické reprezentace, která tvrdí, že generál – i když už je v záloze �

Aukce se nezdařila. Předseda ČTÚ ji zrušil, operátoři včetně toho čtvrtého si oddychli. Už jistě nervózně přemýšleli, jak by se vůbec s takovou horentní sumou případně poprali. Zbytek „zainteresované“ scény křičí a žádá si hlavu předsedy. Jsem nicméně přesvědčen, že se jedná pouze o oběť beránka, aby bylo spravedlnosti učiněno tak nějak za dost, nalezen nějaký viník a nikdo další nedošel úhony. Prvně k Úřadu. ČTÚ koncipoval aukci v prvé řadě jako prostředek, kterým by na kmitočtech, uvolněných z takzvané Digitální dividendy umožnil (slovo „umožnil“ dvakrát podtrhuji) především vznik a fungování rychlé mobilní technologie LTE. Ta měla a má velkou naději, že přinese rychlý internet i do zapadlých konců naší vlasti a pomůže překonat propast, která zde bez diskuse existuje a kterou příliš pomalu vznikající optika ani jiné technologie „po drátě“ nedokáží rychle a účinně překlenout. Nutno podotknout, že ČTÚ a jeho předseda osobně, se lvím podílem zasloužili i o to, aby tyto

Mobilní trh v Česku by se po mnoha rocích stagnace, jej ovládaly tři největší společnosti, mohl už letos výrazně proměnit. Hned několik společností totiž plánuje, že v nejbližší době spustí služby takzvaných virtuálních operátorů. Na českém trhu zatím působí od listopadu loňského roku virtuální operátor BLESKmobil vydavatelství Ringier. Za tři měsíce získal přes 120.000 zákazníků. Vsadil přitom na nízké ceny a jednoduché služby. Cenu volání z předplacené karty snížil na 2,50 Kč za minutu. Nejblíže ke spuštění služeb virtuálního operátora mají čtyři firmy, které nyní působí v jiných oborech. Jde o maloobchodní řetězec Tesco, vydavatele Mafra, alternativního distributora energií Centropol a společnost GTS. Tesco vsadilo na spolupráci s Telefónikou, s níž chce v létě spustit virtuálního operátora Tesco Mobile. Ten už požádal telekomunikační úřad o licenci. "Dnes jsm

Česká média se zdají vyvedena z míry tím, že je nový prezident Miloš Zeman zařadil ve svém inauguračním projevu mezi ostrovy negativní deviace, proti nimž povede boj. Vcelku nepřekvapivě zařadil do této skupiny také kmotry (přičemž jeho vlastní kmotři se pochopitelně nepočítají). Dále pak poněkud překvapivě zmínil neonacisty. Nezdá se totiž, že v Čechách a na Moravě jde o skutečně relevantní politickou sílu schopnou spáchat genocidu na vlastním národu. A pro mě nepříliš překvapivě pak zařadil do projevu také média, systematicky vymývající pečlivě mozky našich spoluobčanů. Pro česká média, zvyklá již pár let jen na podlézavost většiny politiků, to byl přímo šok. Jak to chápat? Miloš Zeman byl vždy mistrem reálpolitiky, nezměnil se ani v přechodném, byť dlouholetém dobrovolném exilu na Vysočině. Jistě si dnes nemyslí, že česká média změní svůj přístup k němu. Tedy těžko očekávat, ž