Česká média ...i slova jsou činy

Dnes je to právě měsíc, co se v Mexiku konaly volby. A stále se objevují protesty proti jejich regulérnosti. Nejde vždy jen o kandidáty, kteří neuspěli. Demonstrují i členové hnutí, kteří do prezidentských voleb nikoho nevyslali.

Tento týden například demonstrovali lidé z volného uskupení Jsem 132, což je něco podobného jako španělští či francouzští rozhořčení. Hnutí vzniklo, když 131 mexických intelektuálů vystoupilo proti stávajícím politickým stranám. Může se k nim přidat každý a pak má právo si říkat Jsem 132.  

Tito lidé vytvořili o víkendu ze svých těl kruh kolem několika budov největší místní televizní společnosti TELEVISA. Protestovali tak proti „mediálnímu prosazování“ prezidentského kandidáta Enrique Peňi Nieta. Jeho strana Institucionální revoluční vládne v zemi s drobnými přestávkami už od dvacátých let minulého století.  

Nejasnost výsledků voleb vyvolává v Mexiku chaos. Jako ryby ve vodě se v něm pohybují drogové kartely.  

A také k němu svým dílem přispívají. V neděli tři neznámí pachatelé v kapucích zaútočili na redakci deníku El Norte, který je považován za nejdůležitější list na severu Mexika. Dva nesli desetilitrové kanistry benzínu, které rozlili po podlaze v přízení redakce. Pak hořlavinu zapálili. Třetí mezitím kolem sebe střílel. V redakci byly čtyři osoby, všem se podařilo bez zranění utéct. Byl to už šestý útok na redakci listu v posledních dvou letech. Útočníky se nikdy nepodařilo vypátrat.  

Útoky na novináře a jejich pracoviště jsou v Mexiku časté. Celostátní Komise lidských práv napočítala od roku 2000 126 útoků na mediální pracovníky. 82 jich zahynulo a 16 je nezvěstných. Podařilo se dopadnout 24 zločinců, ale jen dva byli odsouzeni. Pracovat pro média je jedno z nejnebezpečnějších povolání. A to i když ve srovnání s dalšími vraždami v zemi jde o poměrně málo lidí. Za posledních šest let bylo v Mexiku v sovislosti s drogami zavražděno 55 tisíc osob.  

Vražedné poměry netrápí jen Mexičany, ale prakticky celý kontient, zejména Spojené státy. Možná je to proto, že mají ke svému jižnímu sousedovi blíž než ke Kanadě. Důvod je prostý. Ve státech nežije tolik Kanaďanů jako Hispánců, a to jsou především Mexičané.  

Ihned po přepadení redakce deníku El Norte vyjádřil státní podsekretář USA Bill Burns „hluboké znepokojení“ své vlády nad násilím vůči novinářům v Mexiku. Osvětlil také příčinu znepokojení i důvod, proč si drogové kartely libují v nepřehedných situacích, v zamlčování faktů a v nepravdivých informacích. Řekl: „Násilné a zastrašovací aktivity kartelů se snaží potlačit svobodu slova, která je základem demokracie“. Čím méně toho člověk ví, tím snáz je manipulovatelný.  

V poslední době začali najatí vrazi zabíjet lidi, kteří informují o činech drogových kartelů na sociálních sítích. Několik vražd se odehrálo tak, že zavraždění měli na hrudi cedulku: „Práskal jsem na twiteru“. Vrazi se v hladové a násilnické atmosféře hledají snadno. Rekrutují se zejména z teenagerů. Mládí jim dává pocit nesmrtelnosti a domnívají se, že se mohou vyšvihnout mezi drogové bossy.  

Je těžké říct, kdo je na té či oné straně barikády. Ani po smrti se to neví, neboť pašeráci drog se střílejí i mezi sebou. Například dnes bylo v Mexiku oznámeno, že byli obviněni čtyři generálové ze spolupráce s drogovými kartely. Nic není jisté. Pouze to, že počet mrtvých roste.  

Není divu, že za takových okolností se mnozí informátoři a novináři přestali o drogové kartely zajímat. V Mexiku tomu říkají informační výpadek. To je přesně ta situace, která drogovým kartelům vyhovuje.
 
Karel Wichs

Zveřejněno na serveru www.rozhlas.cz/cro6.