Česká média ...i slova jsou činy

VIII. Českokrumlovská mediální konference: Média veřejné služby v roce 2008

Ve čtvrtek a v pátek 15. a 16. května 2008 proběhla v Hotelu Růže v Českém Krumlově osmá Českokrumlovská mediální konference. S diskusními příspěvky vystoupila známá jména odborné veřejnosti, tentokrát na téma Média veřejné služby v roce 2008. Diskuse v Českém Krumlově se vrátila k tématu, jímž v roce 2002 českokrumlovská setkání zahajovala (Veřejná služba ve veřejnoprávních médiích http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=106386). Čtvrteční program nabídl obecný pohled na veřejnou službu v České republice a témata spojená s Českou televizí. Páteční program naproti tomu patřil Českému rozhlasu. Přes 11 hodin čistého diskusního času živě přenášel server Česká média (www.ceska-media.cz). Záznamy a fotogalerie byly následně veřejny po ukončení konference. Během konference Česká média přinášela rovněž kontinuální textové zpravodajství.

Program konference najdete zde http://krumlov.ceska-media.cz/article.html?id=100501.

Konference se zúčastnili tajemník a ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl, kdysi také šéf úřadu RRTV a jeden ze spoluautorů prvních porevolučních mediálních zákonů, dále předsedové „mediálních komisí“ Parlamentu, Senátu Parlamentu ČR Jiří Oberfalzer a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Vítězslav Jandák a další poslanci a senátoři; zástupci ministerstva kultury, ministerstva vnitra a ministerstva průmyslu a obchodu, národní koordinátor pro digitální vysílání Zdeněk Duspiva, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák, předseda Rady Českého rozhlasu Jiří Florian, předseda Rady České televize Jiří Baumruk a předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Ze zástupců managementu jednotlivých médií vystoupili generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík a generální ředitel České televize Jiří Janeček, generální ředitel TV Nova Petr Dvořák, generální ředitel TV Prima Marek Singer či předseda Asociace digitálních televizí a generální ředitel TV Óčko Jiří Balvín. Přítomni byli rovněž majitelé a ředitelé společností, které jsou držiteli licencí pro digitální televizní vysílání, rozhlasových stanic, zástupci operátorů digitálních sítí, mediálních agentur a produkčních olečností.

VIII. Českokrumlovská mediální konference se konala pod záštitou ministra kultury Václava Jehličky a za podpory Regionální Televizní Agentury (RTA) a Univerzity Jana Amose Komenského.

Celkem 11,5 hodiny diskusí bude audiovizuálně zaznamenáváno nejen pro archivní záznam, ale především pro online streamované vysílání prostřednictvím internetu. Online vysílání bude dostupné přímo z titulní stránky Českých médií (www.ceskamedia.cz) po celou dobu konání konference. Informace o konferenci i programu najdete na webovém konferenčním speciálu http://krumlov.ceskamedia.cz.

ONLINE zpravodajství:

Prvním dnem probíhá konference na téma Média veřejné služby v roce 2008
15.05.2008 00:02:11 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Úderem desáté hodiny dnes dopoledne začne osmá Českokrumlovská mediální konference na téma Média veřejné služby v roce 2008. Čtvrteční program přitom bude nabitý. Se svými přednáškami totiž vystoupí přes 20 řečníků a později se k nim v diskusi přidají také další účastníci konference. Přes obecné otázky kolem veřejné služby či definice veřejné služby se diskutující v rámci čtvrtečního programu tématicky přenesou k České televizi. Dnes mezi panelisty nebudou chybět generální ředitelé televizí či další členové televizních managementů, mediální teoretici a analytici, zástupci regulačních a kontrolních orgánů či zákonodárci z obou komor Parlamentu ČR. Pořadem dne budou postupně provázet Václav Moravec, Miloš Čermák a Ivana Denčevová.
Kompletní program konference včetně názvů jednotlivých přednášek a jmen přednášejících si můžete přečíst či stáhnout zde. Další informace o akci najdete na speciálním webu konference zde.
Pokud nejste na konferenci přímo přítomni, můžete sledovat audiovizuální živý přenos prostřednictvím Českých médií přímo na www.ceskamedia.cz. Po skončení konference přineseme samozřejmě záznamy, a to jak zvukový, tak kompletní videozáznam.  Mobilní televizní štáb také zpracovává rozhovory na aktuální témata s účastníky Českokrumlovské mediální konference.
Zpravodajové Českých médií dnešní program sledují a přinesou online textové zpravodajství.

ČMK: Foltán: Právní definice veřejné služby by měla být konkrétnější
15.05.2008 10:52:55 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Prvním vystupujícím na České mediální konferenci v Českém Krumlově byl Pavel Foltán, bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, univerzitní pedagog a mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství. Foltán na úvod uvedl, že legislativní definice veřejnoprávních médií se od roku 1990, kdy byla v nové demokracii právně ustavena, příliš nezměnila. "Z hlediska společenského vývoje je to poměrně dlouhá doba," řekl Foltán. Podle Foltána by se definice veřejnoprávního média měla měnit v závislosti na veřejném mínění a celkové hodnotové proměně veřejnosti.
Splynutí hodnot společnosti a právní stránky je utopie, domnívá se Foltán. Podle něj by se však mělo usilovat o co nejtěsnější souvztažnost.
Definice toho, jak mají vypadadat česká veřejnoprávní média, by měla být méně obecná, říká Foltán.

ČMK: Bystřický: Média veřejné služby mají nezastupitelnou roli při sdělení ”životně důležitých” informací
15.05.2008 10:53:04 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Jiří Bystřický z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze se v obecné rovině ve své přednášce zamyslel nad tím, co je vlastně veřejným zájmem a co znamená veřejná služba z hlediska médií. Bystřický upozornil na to, že existují závažné důvody pro existenci médií veřejné služby. Veřejnoprávní média přitom prý mají nezastupitelnou roli při sdělení "životně důležitých" informací. Každá komercionalizovaná informace je, podle Bystřického, zkreslením.
Bystřický se ve svém projevu zabýval do hloubky mechanismy fungování občanské společnosti a významem veřejného zájmu od pradávných dob po současnost.

ČMK: Mezuláník: Veřejnost je médii manipulována
15.05.2008 11:06:11 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Jako třetí vystoupil na Českokrumlovské mediální konferenci Radek Mezuláník, člen Rady ČT a zástupce vedoucího katedy SMK UJAK. Ve svém příspěvku zdůraznil nedostatek etiky a profesionality českých komerčních médií. To samé však podle Mezuláníka platí o české veřejnoprávní službě.
Média jsou významně ovlivňována politickými a ekonomickými vlivy, domnívá se Mezuláník. Tyto faktory narušují a poškozují možnost důvěry veřejnosti v média. „Míra důvěry veřejnosti v média závisí na tom, jestli informace veřejnoprávních médií jsou pravdivé," tvrdí Mezuláník. Podle něj politici a zástupci významných podniků vysílají do médií takové informace, které vyhovují jejich zájmům. Veřejnost je vystavena tokům informací, které si sama nemůže ověřit, a tak je automaticky považuje za pravdivé, říká Mezuláník. Veřejnost je tak prý médií manipulována.
Podle Mezuláníka jsou čeští novináři ovlivňováni vyššími zájmy, a tak nemohou vyváženě informovat o veřejném dění. „Čeští novináři nejsou svobodní,“ říká Mezuláník. Nezávislostí prý disponuje málokterý tuzemský novinář.

ČMK: Šmíd: Souhlasím s L. Jaklem: Média veřejné služby jsme zdědili
15.05.2008 11:22:11 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Milan Šmíd z FSV Univerzity Karlovy v Praze souhlasí s dřívějším výrokem tajemníka prezidenta ČR Ladislava Jakla o tom, že veřejnoprávní média jsme jako společnost zdědili. Na rozvoji médií věřejné služby se prý podepisuje také rozvíjející se globalizace. Šmíd vznesl otázku, zda je vůbec ještě dnes nutná eixtence médií veřejné služby. Přes tuzemské obecné debaty o tom, co je veřejnou službou, je v Evropě vysílání veřejné služby akceptováno. EU přitom nechává regulaci a rozvoj médií veřejné služby na jednotlivých členských státech.
Šmíd upozornil, že by obsah veřejné služby měl být univerzální a tato by měla zajišťovat prostor pro veřejnou debatu. Veřejná služba médií je také důležitá v oblastech, kde veřejnost podléhá různých dalším vlivům.
Zatímco na západě je, podle Šmída, napadáno financování médií veřejné služby z veřejných a státních zdrojů, což prý narušuje rovnováhu trhu, na východě státní dotace a vybrané poplatky mnohdy na financování nestačí.
Univerzitní pedagog a publicista Milan Šmíd dále poměrně do hloubky představil model fungování a financování britské BBC, která se obecně dává za vzor médiím veřejné služby. "O budoucnosti vysílání veřejné služby se nepochybuje, ale různí se názory na jeho roli a pozici," řekl v závěru své prezentace Šmíd.

ČMK: Síbrt: ČT se věnuje společensky významným tématům častěji, než komerční televize
15.05.2008 11:41:10 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
V rámci Českokrumlovské mediální konference vystoupil Marek Síbrt, analytik společnosti Media Tenor/Innovatio. Ten představil závěry obsahové analýzy českých televizních zpravodajství, kterou jeho agentura provedla. Ve svých závěrech poukázal na některé rozdíly mezi veřejnoprávní ČT (Česká televize) a komernčími subjekty.
Síbrt v Krumlově uvedl, že ve zprávách komerčních médií panuje větší důraz na atraktivitu a emotivní náboj sdělení. Naproti tomu ČT věnuje více prostoru „zprávám společenského významu“, interpretuje závěry analýzy Síbrt. O radarové základně, která má být vystavena v Brdech, prý ČT informovala podstatně častěji než komerční zpravodajství.
Veřejnoprávní televize rovněž více akcentuje zahraniční zpravodajství, které ve vysílání privátních televizních subjektů nemá tak velký prostor. Výkyvy v intenzitě, s jakou ČT o zahraničí referuje, Síbrt považuje za přizpůsobivost aktuálnímu dění ve světě.
Rozdíly podle agentury Media Tenor/Innovatio panují i v tom, jak česká zpravodajstí informují o ekonomice. Komerční subjekty se věnují spíše kontroverzním kauzám, zatímco veřejnoprávní zpravodajství vykazuje menší míru negativity.
Z hlediska genderových rozdílů prý ČT ukazuje ženy s vyšším sociálním statusem než komerční televize.
Oba prezidenští kandidáti byli v televizních zpravodajstvích prezentováni s vyváženou dávkou pozitivity i negativity, shrnuje výsledky mediální analýzy Síbrt.

ČMK: Žák: Važme si médií veřejné služby!
15.05.2008 11:55:34 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Václav Žák uvedl, že podle jeho názoru média do určité míry fungují tak, jak funguje politická moc. Upozornil tedy, že média jsou na politice závislá. Podle Žáka je důležité, aby občanská společnost rozumněla podstatě svého fungování a byla jakousi předpolitickou reflexí. To je prý důležité pro následné vstřebávání případný politicky zabarvených infomací šířených médii.
"Važme si proto médií veřejné služby!" zdůraznil dále předseda vysílací rady. Veřejnoprávní média prý zdaleka neplní svou funkci tak špatně, jak vypadá mediální obraz. Přestože podle Žáka naše společnost média veřejné služby potřebuje, je nutné se zamyslet nad tím, jak v praxi fungují. "Přeji jim mnoho úspěchů," vzkázal v závěru svého vystoupení směrem k médiím veřejné služby Václav Žák.

ČMK: Diskuse nad právními aspekty médií veřejné služby
15.05.2008 12:10:53 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
V diskusi po skončení vystoupení v prvním bloku Českokrumlovské mediální konference se účastníci zabývali právním podložením fungování médií veřejné služby. Podle Pavla Foltána je důležité, aby se do budoucna zpřesnily normy, které tato média regulují. Souhlasil s ním také bývalý generální ředitel Slovenské televize Richard Rybníček, který kritizoval situaci na sousedním Slovensku, kde prý funguje možná desítka veřejnoprávních institucí, ač každá značně rozdílně. S rozšířením právních regulí však ne úplně souhlasil další diskutující, Štěpán Kotrba. Každá další právní úprava podle něj situaci znepřehlední tím, že se právními nástroji budou řešit pouze jednotlivosti. Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček ocenil zejména rozšíření veřejné debaty na téma médií veřejné služby.
Bývalý poslanec, člen mediální komise PS a publicista Miloslav Kučera upozornil, že není důležité hodnotit tzv. veřejnoprávnost, tedy právní formy fungování médií veřejné služby, ale obsah, který média veřejné služby přinášejí. Podle Jiřího Bystřického je prý nutné definici médií veřejné služby "vyjednat" se zákonodárci a dodal, že by tato média měla zároveň disponovat vnitřními mechanismy pro zpětnou kontrolu své činnosti. V úvahu by prý mohla například přijít debata přímo na obrazovce či v éteru médií veřejné služby proto, aby se rozšířilo povědomí i zájem veřejnosti o jejich fungování.

ČMK: Jakl: Stát nemá právo vměšovat se do médií veřejné služby
15.05.2008 13:23:46 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
„Bavit se o tom, co veřejnoprávní média mají obnášet, je pořád důležité,“ řekl na úvod druhého panelu Českokrumlovské mediální konference Ladislav Jakl, ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky. Jakl se tak zařadil mezi ty, kteří volají pro užší definici médií veřejné služby.
Ta je prý závislá na veřejném zájmu, který však dodnes nebyl dostatečně speficikován, domnívá se Jakl. „Pokud není, a zatím není, veřejný zájem vymezen a jasně formulován, stát nemá žádné morální právo zasahovat do veřejnoprávního vysílání,“ řekl v Českém Krumlově Jakl, podle nějž je nutnou podmínkou angažovanosti státu ve fungování médií veřejné služby dostatečná legislativní definice těchto "zásahů".
Jedině pokud tyto věci umíme dostatečně přesvědčivě definovat, můžeme teprve definovat, co má veřejnorávní médium nabízet a do jaké míry do ní politici mohou intervenovat, tvrdí Jakl, jenž vybírání koncesionářských poplatků označil za „násilí“ na veřejnosti. Jakým způsobem by však vysílání veřejné služby mělo být financováno, blíže neurčil. Omezením svobody je podle Jakla také kompetence státu určovat licence pro vysílání v digitálním i analogovém kmitočtu.
Podle Jakla se česká veřejnoprávní média v mnohém od komerčních nijak neodlišují. Příkladem jsou podle něj sportovní přenosy na ČT, či vysílání části americké seriálové produkce. To je prý způsobeno právě nedostatečnou definicí toho, co veřejný zájem znamená.

ČMK: Zajíček: Pořád vidím veřejný zájem jako CO, kdežto veřejnou službu jako JAK
15.05.2008 13:32:34 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
"Pořád vidím veřejný zájem jako CO, kdežto veřejnou službu jako JAK," řekl v úvodu svého vystoupení na Českokrumlovské mediální konferenci náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Jedním ze způsobů JAK je prý přitom televize, přičemž velmi významnou roli bude v současnosti hrát digitalizace. Je prý jen na nás, s jakým tlakem zapůsobíme na to, aby se veřejný mediální prostor dále rozšiřoval. Zajíček upozornil, že významným nástrojem je, kromě klasického předávání informací jedním směrem, také interaktivita moderních služeb. To je možné například také prostřednictví digitálního vysílání a tzv. zpětného kanálu. Zdeněk Zajíček připomněl kroky současného státního aparátu v rámci projektu e-governmentu.

ČMK: Oberfalzer: Uvítal bych, kdyby existovala instituce, která by byla schopna definovat okruh veřejného zájmu
15.05.2008 13:40:09 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Předseda mediální komise Senátu Jiří Oberfalzer poznamenal, že zpravodajství a publicistika by se mohla stát vyváženou v prostředí tzv. mediální plurality. Oberfalzer upozornil, že by uvítal, kdy existovala instituce, která by byla schopna definovat okruh veřejného zájmu. Pokud by se prý veřejný zájem podařilo definovat, posílila by se například možnost vstupu soukromých produkcí do "veřejné" produkce. Digitalizace, podle Oberfalzera, zcela změní možnosti, jak veřejnou službu definovat a praktikovat.

ČMK: Hašek: Zvyšující se konkurence povede ke zkvalitnění obsahu veřejnoprávního vysílání
15.05.2008 13:48:35 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Jednou z nejdůležitějších vlastností veřejnoprávního vysílání má být politická nestrannost a nezávislost, domnívá se Michal Hašek, místopředseda Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny. „Politická nestrannost je nevyhnutelná,“ říká Hašek, podle kterého má tato vlastnost být výsadní chrakteristikou oproti komerčnímu vysílání.
Hašek vyjádřil důvěru v postupující digitalizaci televizního vysílání. Ta podle něj povede k pluralitě obsahu. Zvyšující se konkurence se prý projeví i v obsahu vysílání veřejné služby, jež se tak má zlepšovat. Tuto domněnku Hašek ilustroval na příkladu mediálního prostředí Velké Británie a tamějšího vysílatele BBC. „Pluralita zajistí větší pokrytí potřeb občanů.“
Veřejností financovaná média mají mít dominantní úlohu v nastolování veřejného diskurzu, uvedl Hašek, podle nějž veřejnoprávní vysílání spoluvytváří politickou kulturu. Garantem uplatňování veřejné služby pak má být Rada ČRo a Rada ČT, jež by neměly být poplatné jednotlivým politickým stranám. „Mediální rady by měly fungovat na principech profesionality, nikoliv nestrannosti.“
Hašek zdůraznil, že měřítka sledovansti by neměla být chápána jako merit kvality: „Oblíbenost a kvalita není totéž,“ řekl Hašek. Podle něj ČT a Čro produkuje nejuznávanější zpravodajství v Čechách. Hašek se domnívá, že dochází ke zlepšování kvality veřejnoprávního vysílání.

ČMK: Levá: Veřejnoprávní média umějí pracovat s malým divákem velice dobře
15.05.2008 13:59:36 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
"Veřejnoprávní média umějí pracovat s malým divákem velice dobře," řekla ve svém vystoupení místopředsedkyně SKSP Poslanecké sněmovny Ivana Levá. Ocenila tak přínos současných českých médií veřejné služby na zdravý duševní vývoj dětí a mládeže. Levá vyzdvihla význam vzdělávacích i zábavných pořadů určených dětem. V českých médiích podle Levé chybí více pořadů pro teenagery, například namísto v současné době oblíbených hudebních hitparád. Podle Levé by se média měla také více zabývat tématem rodiny. V této oblasti prý mají česká média dluh. Je prý potřebné všemi formami ukázat dětem, jak má fungovat rodina. Nástroj by k tomu měla být právě média veřejné služby.

ČMK: Diskuse: Jandák: Padlo zde hodně dotazů, ale každý pes, jiná ves
15.05.2008 14:09:11 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Podle předsedy SKSP PSP ČR Vítězslava Jandáka, který se v diskusi po druhém panelu konference v Českém Krumlově ujal slova, vyslechli účastníci konference spoustu informací, ale podle něj ve stylu "každý pes, jiná ves". Jandák tak vyzval přítomné duskutující k definici konkrétních závěrů. Jandák zanechal například otevřenou otázku, zda vůbec potřebujeme média veřejné služby. Debata se následně vrátila k definici toho, co je vlastně veřejná služba v médiích. Je to to, co neumějí komerční média? Zeptal se, stejně jako několik jeho předřečníků tajemník prezidenta Ladislav Jakl. Jakl zároveň naznačil, že přínos veřejné služby médií bude viditelný až po celospolečenském pochopení toho, co veřejnou službu představuje. Předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer dodal, že by tomu mohl napomoci mílovými kroky  postupující technologický pokrok. S rozšířením mediálního trhu a profilací nových médií prý, podle Oberfalzera, by veřejnou službu mělo z pohledu svého zaměření přinášet více médií. Naproti tomu prý, podle moderátora diskusního dopoledne Václava Moravce, stojí realita rozhlasového trhu 90. let spojená s roztříštěností vlastnických struktur s efektem, že si jednotlivé stanice byly stále podobnější.

ČMK: Baumruk: V Radě ČT je demokracie, přestože si to mnozí kritici nemyslí
15.05.2008 16:32:13 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Předseda Rady České televize Jiří Baumruk v prvním vystoupení třetího programového bloku Českokrumlovské mediální konference definoval poslání a funkci kontrolního orgánu ČT, kterému předsedá. V příspěvku nazvaném Rado, raď, co teď! uvedl, že v Radě ČT je demokracie, přestože si to prý mnozí kritici nemyslí. Za správný postup zákonodárců při schvalování právního rámce platného pro Radu ČT Baumruk označil nařízení o tom, že televizní rada nesmí zasahovat do programových otázek a výroby v rámci ČT. "Pro mě je službou veřejnosti kvalita a profesionalita každého televizního záběru," řekl dále Baumruk a dodal, že ČT by měla být normou a nepatří k "amatérským či na koleně dělaným".
Co se týká pravomocí Rady ČT, Baumruk si myslí, že tento orgán nemá malé pravomoce. Televizní rada volí a odvolává generálního ředitele, provádí různé kontrolní úkony týkající se rozpočtu ČT či zpracovává Výroční zprávy ČT - o činnosti a hospodaření.
Jiří Baumruk jako ilustraci práce rady připomenul situaci z minulého roku, kdy se Rada ČT dostala pod tlak, aby odvolala generálního ředitele za jeho údajnou odpovědnost za nedodané lustrační osvědčení vrchního ředitele Lamberta.

ČMK: Janeček: Televize veřejné služby by měla být univerzální a normotvorná
15.05.2008 16:54:38 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
"Televize ještě není překonaný fenomén, její monopol na poskytování informací, vzdělávání a zábavy však skončil," řekl ve svém příspěvku na Českokrumlovské mediální konferenci generální ředitel ČT Jiří Janeček.
Ten na úvod vyjádřil názor, že televize „veřejná“ či „veřejné služby“ je pojem vhodnější, než „televize veřejnoprávní“. Tento pojem je dle jeho názoru příliš široce interpretovatelný.
Ona „veřejná služba“ podle Janečka spočívá v „univerzalitě“. Česká televize by podle něj měla být široce dostupná, a to i v éře digitalizace. Proto by ČT měla jít příkladem i v přechodu na digitální vysílání, domnívá se Janeček.
Televize veřejné služby by měla nabízet program i menšinám, nemá však být pro elity. V takovém případě by ztratila smysl, neboť by se na ni nikdo nedíval.  „Služba může být službou jen tehdy, pokud ji někdo využívá,“ řekl Janeček. „Program nelze divákovi vnutit, ale nabídnout.“ Podle něj by televize měla být pro všechny.

ČMK: Fričová: Komerční televize nemohou zastoupit veřejnoprávní média
15.05.2008 17:23:22 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
"Točíme se od rána kolem jedné otázky: Jak se liší program komerční televize od programu televize veřejnoprávní," řekla na konferenci v Českém Krumlově programová ředitelka ČT Kateřina Fričová. Média veřejné služby by, podle Fičové, měla přinášet rozmanitost. Naproti některým dalším názorům, vyřčeným na konferenci, nelze dát veřejné prostředky komerčním subjektům k tomu, aby "tvořili" veřejnoprávní program. Pro komerční televize by taková nabídka prý nebyla zajímavá a zradily by svého diváka. Komerční televize by přitom přišla o své diváky, což by ji mohlo ohrozit z dlouhodobějšího pohledu.

ČMK: Fridrich: Česká televize funguje jako mediální pojistka
15.05.2008 17:43:19 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
K demokracii nestačí pouze demokratický politický režim, řekl v Českém Krumlově šéf zpravodajství České televize Milan Fridrich. Podle něj tkví podstata funkční demokracie v její omezenosti. „Omezená demokracie znamená ochranu demokracie.“ Jako toto omezení chápe například legislativu či ochranu menšin. Plnit obecný zájem podle Fridricha znamená mít jistá omezení.
Nestrannost a objektivita, stejně jako snaha posilovat demokracii, jsou podle Fridricha vlastnostmi, které od veřejnoprávního média, jakým ČT je, lidé žádají. „Taková věc by se měla očekávat od všech médií,“ řekl Fridrich. Podle něj je však k těmto věcem ČT vázána legislativně.
ČT „má chránit hodnoty, na nichž je tahleta země postavena,“ míní Fridrich. Tento atribut je prý zakořeněn také v kodexu ČT, ačkoliv je napsán „neurčitým, právním jazykem.“
Podle Fridricha ČT funguje jako mediální pojistka. ČT si prý lidé mohou pustit, kdykoliv dojde ke „klíčovým životním situacím.“ Těmi podle něj mohou být například povodně či vyhrocená politická situace. Fridrich uvedl, že diváka se ČT nesnaží udržet za každou cenu. Avšak kdyby tady takové médium neexistovalo, musela by si ji společnost vytvořit. „Veřejnoprávní televize je nutný předpoklad demokracie" řekl Fridrich.

ČMK: Hanuš: Při přechodu na digitál vypínáme ČT2 - vlastně poškozujeme ČT. Je toto ještě veřejná služba?
15.05.2008 17:43:20 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš vystoupil v Českém Krumlově na téma digitalizace televizního vysílání. Konstatoval, že ČT nezbylo nic jiného než vzít situaci do svých rukou. ČT buduje vlastní digitální multiplex, který bude v budoucnu sdílet s Českým rozhlasem. K současnému stavu digitalizace Hanuš řekl, že již neexistuje optimální řešení pro přechod na digitální vysílání (DVB-T). Hanuš dále upozornil, že přechodem na DVB-T se dělají ústupky například v podobě vypínání kanálu ČT2, aby se uvolnily kmitočty pro digitální vysílání. Ústupky přitom označil za určité poškození ČT a ptal se, zda "je toto ještě veřejná služba(?)". Rolí média veřejné služby v době digitalizace je obecně univerzalita, tedy univerzální dostupnost služby všem divákům, univerzalita technologie a distribuce.

ČMK: Diskuse: Chci, aby zpravodajství ČT bylo etalonem v české mediální sféře, řekl Janeček
15.05.2008 18:02:07 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
"Matematická definice veřejné služby nemá smysl," řekl v diskuzi Jiří Baumruk, předseda Rady ČT. Avšak je dobré si upřesnit věci, jež jsou dány v zákoně, dodal. Podle Milana Fridricha, vedoucího zpravodajství ČT, je veřejná služba určena "poměrně pregnantně." Poukázal na konsensus, který podle něj na Českokrumlovské konfereci ohledně významu veřejnoprávních médií panuje. Kateřina Fričová, programová ředitelka ČT, uvedla, že onu otázku si Česká televize pokládá často. "Nova vás baví, Česká televize toho umí víc,"  řekla.
Podle Fridricha ČT úpěnlivě reflektuje požadavky, které na ni lidé kladou. Nikdo však není schopen dostát svým povinnostem stoprocentně, stejně jako lidé se nechovají podle zákona dokonale, řekl Fridrich, podle nejž žádné jiné médium nepodléhá tak přísné veřejné kontrole jako ČT. Zprávy třídíme podle míry a plochy jejich dopadu na společnost, ať už v Čechách nebo ve světě, uvedl v Českém Krumlově Fridrich.
"Chci, aby zpravodajství bylo etalonem na české mediální sféře," uvedl generální ředitel Jiří Janeček. Ne každý pořad je stoprocentne takový, jak bychom si přáli, řekl na dotaz Petra Plevy, do jaké míry je pořad Co týden vzal? "normotvorný", tedy jak splňuje jednu z ústředních hodnot veřejnoprávní televize tak, jak ji chápe Janeček. Podle Janečka nepatří všechny pořady ČT do její "výkladní skříně".  S pořadem jsou prý diváci spokojeni.
Baumruk na dotaz Václava Žáka z RRTV řekl, že Rada ČT má informace o pořadech ČT k dispozici ještě před tím, než jsou uvedeny do vysílání.
Podle Richarda Rybníčka, bývalého generálního ředitele STV, je ČT mnohým novinářům dávána jako vzor novinařiny. Podle něj je klíčovým ukazatelem dobré služby veřejnosti to, jaká je spokojenost s programy, nebo fakt, že televize hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a nevyrábí dluh.

ČMK: Pleva: Ne veřejná služba, ale veřejná objednávka
15.05.2008 18:55:55 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Místopředseda sněmovní mediální komise Petr Pleva se ve svém vystoupení na Českokrumlovské mediální konferenci pokusil definovat pojem veřejné služby. Naplnění poslání veřejné služby Pleva ilustroval na vlastní programové skladbě ČT, kdy veřejnoprávní programy zařadil do popůlnočních hodin. I tak lze prý dodržet zákon, což je však podle něho není nepřípustné. Pleva však upozornil, že jeho ilustrace programu není útokem na ČT, protože podobným způsobem prakticky program neskládá. Podle Plevy však takový volný výklad zákonů rozhodně zaslouží řešení v podobě úpravy legislativy i dalších praktických postupů. Tzv. Veřejná služba je podle Plevy zavádějícím termínem. Vhodnější je prý pojem veřejná objednávka. Na tuto objednávku by měla navazovat smlouva na výrobu programu médií veřejné služby. Pleva uvedl, že podobný model nabízí například Itálie.

ČMK: Dvořák: ČT s Novou soupeří nerovnými prostředky
15.05.2008 19:14:03 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Česká televize by měla být leaderem v technologické inovaci, řekl na Českokrumlovské mediální konferenci Petr Dvořák, generální ředitele TV Nova. Podle něj tuto roli ČT plní. Příkladem může být její přístup k digitalizaci televizního vysílání, uvedl.
Dvořákovi však chybí „programová odvaha“. Podle Dvořáka by ČT měla jít cestou formátů, které na českém trhu prozatím nejsou zavedené. „Ona na to peníze má“, říká Dvořák, podle nějž není vynaložené riziko „trestáno“ odlivem publika a v důsledku také inzerentů.
Podle Dvořáka by komerční zpravodajství mělo být ještě objektivnější a více nestranné než zpravodajství veřejnoprávní. Privátní komerční subjekty totiž usilují o vyšší sledovanost napříč celým společenským spektrem a nepřejí si publikum rozdělovat svou politickou orientací.
Dvořák uvedení „masového“, „komerčního“ snímku nevidí jako selhání službě veřejnosti. ČT by však dle jeho slov měla být schopna adekvátně vysvětlit, proč program uvádí, a to v závislosti na hodnotách, které zastává. Tyto hodnoty by měly být definovány přesněji, domnívá se Dvořák.
Reklama by z ČT měla zmizet, řekl Dvořák. Podle něj není problémem konkurence, ale domněnka, že „ČT s Novou soupeří nerovnými zbraněmi.“ To odůvodnil tak, že ČT příliš nezáleží na tom, kolik za reklamu dostane, což prý vede k nerovnovážným podmínkám na trhu.
Podle generální ředitele Novy si veřejnoprávní ČT s Novou v mnohém nekonkuruje. Prostorem souboje o diváky je prý nákup licencí pro vysílání Formule 1 a některých komerčních filmů.

ČMK: Singer: Reklama na veřejnoprávní televizi nepatří
15.05.2008 19:45:54 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Marek Singer, generální ředitel TV Prima, hovořil na konferenci v Českém Krumlově o reklamě a reklamním trhu. V souvislosti s digitalizací řekl, že přestože ČT využije prostředky získané z reklamy na digitalizaci, tyto prostředky budou chybět komerčním subjektům. "Bez přehnaného sebevědomí musím říct, že budou chybět novým televizím," řekl Marek Singer. Reklama je spojená také se sponzoringem na televizní obrazovce. "Za posledních 5 let se sponzoring reklamní nátuře přiblížil," vysvětlil šéf Primy. "Reklama na veřejnoprávní televizi nepatří a televize veřejné služby by měla být financována z koncesionářských poplatků," vyslovil názor Singer.
Do budoucna Singer nastínil, že je nutné, vzhledem k technologickému rozvoji, aby ČT oslovila populaci mladých občanů. Televize prý totiž stárne. V souvislosti s veřejnou službou Singer zmínil myšlenku e-education, tedy využití moderních technologií pro vzdělávání dalších generací. Tuto úlohu by měla zaujmout právě média veřejné služby.

ČMK: Balvín: Komerční a veřejnoprávní televize by mohly kooperovat
15.05.2008 19:57:56 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Mladí lidé nekonzumují televizi tak, jako generece před nimi. Řekl to Jiří Balvín na úvod svého příspěvku na Českokrumlovské mediální konferenci. Televize podle Balvína mladé nezajímá, podobně jako další tradiční masové médium noviny.
Česká televize by se podle Balvínových slov měla vzdát požadavku vybírat koncesionářské poplatky. Důvodem je prý fakt, že „se na ni nikdo nemusí dívat.“
Balvín se domnívá, že své vedoucí postavení v přechodu na digitální vysílání nemá ČT vidět jako něco zvláštního, ale nutnost. To, že veřejnoprávní televize je leadrem v digitalizaci, je podle něj naprosto běžné i v západním světě.
Balvín také uvedl, že některé pořady, které komerční subjekty vyrábí, dobře splňují veřejnou službu. Jako příklad uvedl „nováckou“ publicistiku Na vlastní oči nebo Občanské judo. S těmito pořady prý Černé ovce na ČT neobstojí. Soukromý sektor by tak za podobných podmínek mohl získávat veřejné finanční prostředky, uvedl Balvín. „Mohla by se najít cesta jisté kooperace mezi veřejnoprávních a soukromým sektorem.“

ČMK: Kučera: Sledovanost není na závadu ani pro ČT, ale nesmí soupeřit s ostaními
15.05.2008 20:08:16 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
"Vzdělávat, infomovat a bavit celý národ," řekl k definici veřejné služby při večerní přednášce na Českokrumlovské mediální konferenci člen Rady České televize Radek Mezuláník. Zatímco si prý poplatník BBC platí za možnost vyjádřit se, poplatník v našich poměrech si, podle Mezuláníka, platí za televizní příjem a kvalitně a profesionálně provedenou práci. Jeho nástupce v programu krumlovské konference, bývalý poslanec Miloslav Kučera, hledal ve svém projevu to, co odlišuje veřejnoprávní a soukromá média. Jako příklad rozdílu uvedl pořady pro děti. Co se týče sledovanosti Kučera řekl: "Sledovanost není na závadu ani pro ČT, ale televize veřejné služby by neměla soupeřit s pořady ostatních televizí, které nemají veřejnoprávní charakter." Podle Kučery se totiž televize veřejné služby neubrání zaměření na formu, zatímco by se měla zaměřit více na obsah.

ČMK: Proběhl první den mediální konference v Č.Krumlově. Dnes se bude diskutovat na téma Českého rozhlasu
15.05.2008 20:43:24 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
aktualizace: 16.5.2008 9:08
Po vyčerpávajícím čtvrtečním programu Českokrumlovské mediální konference a potřebném odpočinku bude v pátek 16. května pokračovat konferenční program blokem věnovaným Českému rozhlasu. Vedle generálního ředitele Václava Kasíka usedne v panelu programový ředitel Richard Medek či ředitelé stanic ČRo Ludvík Němec (ČRo Brno), Lukáš Hurník (ČRo3) a Miroslav Bobek (ČRo Online). O rozhlasové strategii promluví Helena Havlíková, referát nových technologií ČRo bude reprezentovat Pavel Balíček. V dalším mezibloku budou hovořit Zdeněk Škromach (SKSP PSP ČR), Dana Jaklová (Rada ČRo) a Martin Hroch (spol. Radio investment). Posledním šestým blokem bude provázet moderátor Radko Kubičko a v panelu vystoupí provozovatel serveru satCetrum.com Václav Hrubec, náměstek jihočeského hejtmana Vladimír Pavelka a předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.
Čtvrteční online zpravodajství Českých médií najdete v souhrnu zde.
Ohlasy, resp. reflexe ostatních médií na ČMK 2008 najdete v souhrnu zde.
Dosud zpracovaná multimédia najdete na speciální stránce zde.
Připravujeme kompletní videozáznam konference s playlistem vystoupení jednotlivých řečníků.
Od 10:00 přineseme opět na tomto místě živé vysílání konference.

ČMK: Kasík: Jako občan našeho státu budu obhajovat existenci veřejnoprávních médií
16.05.2008 10:01:41 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík zahájil svým vystoupením druhý den Českokrumlovské mediální konference. Jak uvedl, vnímá změny veřejnoprávních médií a speciálně rozhlasu. Využívá přitom přehledu, který si prý sám dělá sledováním zahraničních modelů fungování médií veřejné služby. Kasík připomněl význam tzv. Amsterdamské smlouvy z roku 1997, která definuje podmínky pro fungování veřejnoprávních médií. "Jako občan našeho státu budu obhajovat existenci veřejnoprávních médií," řekl dále v projevu Kasík. Zároveň přiznal, že přes obecnou spokojenost je stále co zlepšovat. Generální ředitel veřejnoprávného rozhlasu dále definoval veřejnoprávní mediální instituce, jejich význam a způsob jejich fungování. ČRo, podle Kasíka, splňuje všechna kritéria proto, aby mohl být právem označen za veřejnoprávní médium. "Pro veřenoprávní média je důležitá stabilita," řekl dále Václav Kasík a upozornil, že také média veřejné služby se potýkají s pravidelnými výkyvy, spojenými například s rozpočtem instituce. Finanční stabilita například hraje velkou roli při zajištění kvality personálu. Důležité je podle Kasíka uvést, že veřejnoprávní média mají být nestranná. Klíčovou roli ve funkci veřejnoprávního média hraje podpora veřejnosti. Kasík dále připomněl, že média veřené služby potřebují politickou podporu, ale politici by si měli udržet určitý odstup. "Až se lidé zeptají na to, na jaké straně stojíme, pak řeknu, že na straně faktů," uvedl dále v rozsáhlé definici médií veřejné služby Václav Kasík. Co se týká financování, je Kasík rád, že ČRo není závislý na příjmu z reklamy, ale zároveň také nejenom na poplatcích. Václav Kasík dále upozornil, že Český rozhlas bude nadále rozvíjet zpravodajství, publicistiku a investigativní žurnalistiku. ČRo by se měl do budoucna zaměřit na svou hudební stránku, rozhlas by měl prý klást větší důraz na domácí tvorbu. Generální ředitel Kasík také řekl, že ČRo by měl být v oblasti rádií jakýmsi lídrem v rozvoji nových technologií. "Funkční veřejnoprávnost je doložení vztahu k lidem," uzavřel svůj projev v Českém Krumlově Václav Kasík.

ČMK: Havlíková: Kodex Českého rozhlasu je živou praxí
16.05.2008 10:35:53 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Helena Havlíková z úseku strategického rozvoje Českého rozhlasu ve svém příspěvku na Českokrumlovské mediální konferenci zdůraznila, že redakční kodex se v ČRo bedlivě dodržuje. „Kodex je živou praxí,“ uvedla a připomněla, že redakční kodex je právně závaznou normou.
Důkazem toho, že ČRo má velký dopad na veřejnost, je podle Havlíkové reakce veřejnosti na změny, které v ČRo započala Barbora Tachecí. Havlíková iniciativy o zachování původní podoby Radiožurnálu označila za dialog, který vysílání veřejné služby potřebuje.
Havlíková vyjádřila kritiku legislativní definice vysílání veřejné služby, která prý bývá zdrojem nejasností a neurčitosti. Jednou z příčin nedostatečnosti mediálního zákona je podle Havlíkové vrstvení dílčích novel, které „nejsou vždy provázané s daným zákonem i předpisy souvisejícími.“ V zákoně jsou však prý i mnohé zbytečně konkrétní ustanovení.
V právní definici Rady ČT a Rady ČRo by něměly být rozdíly, uvedla Havlíková v Českém Krumlově.

ČMK: Medek: Dejte nám zadání!
16.05.2008 10:52:45 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Richard Medek, programový ředitel Českého rozhlasu, uvedl v úvodu svého vystoupení, že klíčový termín - poslání veřenoprávního média - zůstal v předchozích vystoupeních na Českokrumlovské mediální konferenci nezmíněn. "Zdá se mi, že se za tento pojem stydíme," řekl Medek. Kvalita si svého posluchače najde - je jednou z tezí Richarda Medka, kterou používá při tvorbě programu. Kvalitou však přitom Medek v tomto případě nemyslí exklusivitu. "Veřejnoprávní média mají spoluodpovědnost za vzdělanostní a duchovní úroveň společnosti," upozornil dále v projevu Richard Medek a dodal, že média veřejné služby musejí stavět na důvěře svých posluchačů či diváků. "Varoval bych, aby se na veřejnoprávní média pohlíželo pouze z hlediska finančních toků a z hlediska rozvoje moderních technologií," pokračoval šéf programu veřejnoprávního rozhlasu. Uninersalita a rozmanitost - to jsou další pojmy, které v souvislosti s posláním veřejnoprávních médií Medek zmínil. Upozornil, že na obou principech staví také "vzor" veřejnoprávních médií - britská BBC, která po svém přerodu v médium veřejné služby klade důraz na to aby informovala, vzdělávala a bavila. V této souvislosti Medek řekl, že by si Český rozhlas zasloužil čtyřiadvacetihodinovou zpravodajsko-publicistickou stanici. Podle něj po aktuálně probíhajícím připomínkovém "kolečku" nebrání startu stanice mluveného slova nic v cestě. Stanice by prý mohla začít vysílat do konce tohoto roku.
V závěru svého vystoupení programový ředitel Richard Medek apeloval na to, aby veřejnoprávní média nezapomněla na své poslání. Zároveň vzkázal, že Český rozhlas čeká a vnímá zadání. "Dejte nám zadání!" zvolal Medek.

ČMK: Němec: Úspěšnost rádia je dána důvěrou posluchačů
16.05.2008 11:29:55 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
„Posluchačů regionálního vysílání přibývá,“ řekl Ludvík Němec, ředitel regionálního studia Českého rozhlasu v Brně. Regionální vysílání je podle něj neoddělitelná součást vysílání veřejné služby.
Němec na Českokrumlovské mediální konferenci rovněž uvedl, že většina z 12 regionálních stanic ČRo je emancipovaná a do značné míry autonomní. Tato decentralizace prý regionálnímu vysílání prospívá. ČRo prý musí svou produkci přizpůsobovat lokálním tradicím a zvykům.
Na tradiční hodnoty Němec ve svém příspěvku kladl důraz. Nepažuje to za zpátečnictví. Rozpor mezi moderními a tradičními hodnotami nevidí: „Nebojte se se být tradiční, může to být i moderní,“ uvedl.
Úspěšnost rádia je věcí důvěry posluchačů, domnívá se Němec, podlě něhož by veřejnoprávní vysílání mělo sdílet hodnoty s publikem. „Sdílená důvěra“ ve „společné hodnoty“ klíčovým atributem vysílání veřejné služby.

ČMK: Hurník k ČRo3: Chceme být kulturní CNN
16.05.2008 11:41:00 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Ředitel třetího okruhu veřejnoprávního Českého rozhlasu Lukáš Hurník na Českokrumlovské mediální konferenci uvedl, že poslechovost 180tis. posluchačů týdně ČRo3-Vltava je sice  úsměvná pro komerční rádia, nicméně v porovnání se stejně zaměřenými subjekty se prý jedná o úspěch. Kromě základního zaměření na kulturu se, podle Lukáše Hurníka, snaží jít Vltava "více do hloubky". S tím souvisí také vysílání v různých světových jazycích. Hurník však zároveň upozornil, že ČRo3-Vltava klade důraz na Český jazyk.

ČMK: Bobek: Internet nám umožnil učinit rozhlasové vysílání trvalým
16.05.2008 12:06:28 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Podle Miroslava Bobka, ředitele ČRo Online, internet pomáhá rozhlasu jít s dobou. „Internet nám umožnil učinit rozhlasové vysílání trvalým,“ uved na Českokrumlovské mediální konferenci Bobek.
Podle něj je největším úkolem Českého rozhlasu zaujmout ty mladé posluchače, které už prý rozhlas nezajímá. Internet prý má sloužit k tomu, aby přitáhl mladé posluchače zpět ke zvukovému přenosu sdělení. Samotný rozhlasový přijímač už by něco podobného nesvedl, domnívá se Bobek.
Internet prý ČRo využívá také jako nástroj pro demonstraci toho, co rádio nového může přinášet. „Internet je platforma pro to, abychom si vyzkoušeli nové formáty pořadů,“ dodal Bobek.
Obsahovými prioritami ČRo by měly být multimediální projekty, kde rozhlas klade důraz na kulturu a vzdělávání, řekl Bobek. Podle něj bude ČRo budovat také internetové zpravodajství, které má rozvíjet informace, jež rozhlas nabízí ve zvukové podobě.

ČMK: Rožánek: Veřejným zájmem je, aby se technologie vyvíjely dál
16.05.2008 12:09:36 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Filip Rožánek z Českého rozhlasu Online hovořil na Českokrumlovské mediální konferenci o rozhlasové digitalizaci. "S digitalizací nemusíme souhlasit, ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat," řekl Rožánek v cimrmanovské replice. Následně vyzdvihl vynikající technickou kvalitu digitálního vysílání, dostupnější obsah či bohatší nabídku. Konkrétně pro rozhlas je digitální vysílání méně nákladnou záležitostí. Začátky digitálního vysílání ČRo v ČR se datují téměř deset let zpátky, do roku 1999. "Veřejným zájmem je, aby se technologie vyvíjely dál," vysvětlil dále Filip Rožánek a upřesnil možnosti digitálního vysílání na různých platformách. Český rozhlas od roku 2005 přistoupil k rozvoji vlastních digitálních stanic: Rádio Česko, Rádio Wave, D-dur a Leonardo. ČRo přitom spolupracuje na digitálních experimentech s nejrůznějšími subjekty včetně veřejnoprávní České televize. V závěru své prezentace Filip Rožánek upozornil, že je Český rozhlas připraven začít vysílat v digitálním standardu DAB, přičemž se čeká na vyjádření Českého telekomunikačního úřadu k technologickým možnostem.

ČMK: Škromach: I sociálně slabší by měli mít právo na příjem digitálního vysílání
16.05.2008 12:44:22 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Podle Zdeňka Škromacha, člena Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny, by i sociálně slabší měli mít právo na příjem digitálního vysílání. „Právo na inforamce je jedno z obecných práv, které by mělo být dostupno všem nezávisle na technologiích,“ uvedl na mediální konferenci v Českém Krumlově Škromach. Podle něj budou výdaje na příjem digitálního signálu vysoké. Stát by tak měl pomoci lidem, kteří si tyto prostředky nemohou dovolit, domnívá se Škromach. Následný přechod na příjem formátu MPEG4 prý náklady ještě zvýší. Přístup k informacím by jinak u těchto lidí byl velmi omezený, dodal Škromach.
Český rozhlas Škromach označil za leadera v přechodu na digitální rozhlasové vysílání.

ČMK: Jaklová: Podle nové definice veřejného zájmu by se měla přeformulovat veřejná služba
16.05.2008 13:03:09 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová v historickém pohledu uvedla, že veřejnoprávní média se do novodobé svobodné historie přetransformovala ze socialistického modelu. Jaklová upozornila na hlavní úkol tehdejšího uspořádání veřejnoprávních médií - oddělení od politické moci. Tehdejší model však již nekoresponduje se současným vývojem, kdy se politické diskuse vedou napříč politickým spektrem a několika stranami. Od 90. let se podle Jaklové změnil předmět veřejného zájmu a mělo by prý tedy dojít k přeformulaci právních norem. Stejný názor však prý nesdílí většina managementu médií veřejné služby.
Co se týká některých problémů veřejnoprávního vysílání, Jaklová si myslí, že vysílání Rádia Wave není v pořádku. Podle ní je krokem zpět, když se digitální rozhlasová stanice dostane zpátky do analogového vysílání tak, jak se to stalo právě u Rádia Wave. O to víc, že Wave vysílá na regionálním kmitočtu, ač regionálním projektem není.

ČMK: Hroch: Pro úspěšnou digitalizaci musí být trh zcela liberalizován
16.05.2008 13:28:20 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Je možné, že trh bude v éře digitalizace zahlcen prvoplánovými a nekreativními programy, řekl Martin Hroch, ředitel společnosti Radio Investment. Vyjádřil tak obavy, že na trhu nebude dostatek financí k tomu, aby se uživily všechny komerční subjekty. K tomu prý může vést nadměrná fragmentalizace publika. Hroch řekl, že aby k takové situaci nedošlo, musí být trh zcela liberalizován. Současně by měla být zrušena regulace reklamy státem.
„Stát potřebuje bohatého občana, který je atraktivní pro zadavatele reklamy,“ uvedl Hroch, podle kterého jsou elektronická média regulována daleko přísněji než tisk. Veřejnoprávní a komerční vysílatelé si prý příliš nekonkurují.

ČMK: Hrubec: Výhody a nevýhody satelitního vysílání
16.05.2008 13:35:11 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Provozovatel odborného serveru satCentrum.com Václav Hrubec komentoval ve své přednášce přístup k médiím veřejné služby pomocí satelitních multiplexů. Hrubec předem shrnul, že v budoucnu bude vysílání provozováno na čtyřech platformách: terestrické, kabelové, satelitní a mobilní a IT. Co se týká satelitního vysílání, výhod je prý hned několik, například množství současně přenášených programů, pokrytí s přesahem státu či ekologičnost provozu oproti pozemnímu DVB-T. Nevýhodou je naopak například citlivost na změny počasí. Budoucnost satelitního vysílání je, podle Hrubce, například v placených službách videa na vyžádání (VOD).

ČMK: Podle Pavelky se rozevírá informační propast mezi uživateli internetu a těmi, kdo k němu přístup nemají
16.05.2008 13:55:11 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (bk)
Osoby, které nebudou disponovat internetovým připojením, budou do určité míry exkludovány, řekl na Českokrumlovské mediální konferenci Vladimír Pavelka, který je náměstkem hejtmana Jihočeského kraje. Podle Pavelky se rozevírá informační propast mezi uživateli internetu a těmi, kdo k němu přístup nemají.
Protože jsou starší občané vůči novým technologiím méně přizpůsobiví, některé informační služby by jim měly být přizpůsobeny. Je třeba je zjednodušit, řekl Pavelka. Pavelka tak nastínil e-learningový projekt, který poskytne veřejnosti informace o krajské správě. Podle něj na internetu občan získá mnohem více informací než v televizi.

ČMK: Pavel Dvořák: TPP je na světě. A jak dál?
16.05.2008 14:02:36 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák ve svém projevu v rámci Českokrumlovské mediální konference upřesnil, že Technický plán přechodu na pozemní digitální vysílání (TPP), po jeho schválení vládou 28. dubna, byl 15. května publikován. Dvořák upozornil, že TPP neřeší, kromě aktuální situace přechodu na digitální vysílání další budoucí technologické kroky. Nejbližšími tématy ČTÚ bude implementace TPP do praxe s tím, že úřad vyčka na vyjádření komerčních subkjektů k tomuto dokumentu. Zároveň by se měla vyřešit otázka tzv. "digitální dividendy". ČTÚ poté, až bude vybrán operátor veřejnoprávního multiplexu, vyhodnotí budování plánovaných čtyř multiplexů, které budou fungovat na našem území. Požádá totiž operátory sítí o předložení plánů jejich rozvoje. Již v této době probíhá koordinační jednání s okolními státy o využití kmitočtů, které jdou nad rámec. Na podzim tohoto roku každý český kraj dostane k dispozici přehled o tom, jak bude vypadat pokrytí digitálním signálem v jednotlivých oblastech ČR. Kromě otázek týkajících se televizního vysílání se bude ČTÚ zabývat také rozvojem digitálního rozhlasu.

ČMK: Po dvou dnech diskusí skončila Českokrumlovská mediální konference
16.05.2008 14:25:15 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Po dvou dnech trvání konference v Českém Krumlově a více jak dvanácti hodinách diskusí skončila VIII. Českokrumlovská mediální konference. Diskutující se snažili najít odpovědi na otázky, jak vypadají a jak by měla do budoucna vypadat média veřejné služby. Všechny diskuse jsme do samého konce sledovali a přinášeli online textové zpravodajství. Celý program zaznamenaly naše kamery a více jak polovina videozáznamu je již k dispozici na konferenčním webu krumlov.ceskamedia.cz. Postupně zpracujeme zvukové záznamy konference, zbývající nepublikované fotogalerie a prezentace řečníků. Najdete je souborně na stránce zde.

OHLASY médií na Českokrumlovskou mediální konferenci najdete zde.
Veškerá MULTIMÉDIA Českokrumlovské mediální konference najdete zde.
OFICIÁLNÍ WEB KONFERENCE je k dispozici zde.

Tématem dnešních Rozprav o českých médiích bylo televizní zpravodajství, které u všech českých celoplošných stanic doznalo podstatných změn. Zpravodajství se například začíná multimedializovat, televize se snaží proniknout se svým zpravodajstvím na web. Jednotlivé stanice také doznaly personálních změn. Za televizi Nova v Rozpravách o českých médiích vystoupil ředitel sekce zpravodajství a publicistiky Martin Ondráček a pověřený ředitel zpravodajství a publicistiky České televize Milan Fridrich, který ve funkci před velmi krátkým časem nahradil Zdeňka Šámala.
„Zatímco v devadesátých letech se hovořilo o dekádách, nyní se věci mění z roku na rok. Technologie je už standardním nosičem,“ řekl na úvod svého vystoupení Milan Fridrich. Charakterizoval tak v základu stále rychlejší technologický rozvoj. Televize je v porovnání s Internetem pomalejším médiem, a proto hledá nové možnosti. „Televize to může zajistit tím, že bude přinášet kvalitu z několika hledisek,“ doplnil Fridrich. V současné době podle Fridricha není dostatek kvalitních novinářů, což označil za největší slabinu českého mediálního trhu. S Fridrichovými tezemi souhlasil také Martin Ondráček. „Televize jako osamocené médium nebude mít šanci na život,“ doplnil Ondráček. Podle něj je nutné, aby televize dostatečně obsadila všechny technologické platformy. „Ne až bude chtít televize, ale když chce divák,“ pokračoval Ondráček a předpověděl, že v relativně krátkém čase bude více diváků sledovat zpravodajství na Internetu než v klasické televizi. Televizní zpravodajství je podle něj velmi finančně náročné a připomněl, že TV Nova čertvě dobudovala nové zpravodajské centrum za 760 mil. korun.

Fridrich: Uděláme ještě lepší zpravodajství. A budeme tvrdí!

Podle Fridrichových zkušeností z USA by se postupně měla kvalita televizního zpravodajství odvíjet od změny zaběhnutých standardů. Zatímco v devadesátých letech televize inklinovaly ke zkracování zpravodajských příspěvků a zrychlení jejich předání televiznímu divákovi, dnes diváci požadují analytičtější podání podobné Internetu. To, co se do zpravodajství dříve nevešlo, se nyní musí objevit například díky jiné platformě – třeba na Internetu „v plném rozsahu“. „Média tápou a hledají,“ řekl dále Milan Fridrich a doplnil, že se televize v mnohém inspirují, a to v celosvětovém měřítku. „Forma podání se přitom moc neliší, je stejná zhruba na 90%,“ dodal Fridrich.
„Kanál ČT24 je tvrdá práce. Vychoval lidi,“ poznamenal dále Milan Fridrich a dodal, že kanál ČT24 vygeneroval řadu nových televizních profesionálů. Podle Fridricha se nyní mohou inspirovat nové televize, například Z1. Ta navíc může stavět také na know-how slovenské sestry TA3. Právě TA3 pomohl vybudovat bývalý ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Zdeněk Šámal, který stál u zrodu ČT24.
Česká televize bude budovat nové zpravodajské centrum stejně tak, jako již dříve TV Nova. S tím Fridrich slibuje zvýšení kvality zpravodajství a nasazení do boje s konkurencí. „… a budeme tvrdí,“ řekl Fridrich směrem k Martinu Ondráčkovi.

Zpravodajství je sexy

Odpolední televizní noviny TV Nova jsou formátem, který televize nasadila po vzoru dalších televizí ze stáje CME. Nova si však, podle Martina Ondráčka, dokázala, že je to ten správný formát. Odpolední TN dosáhly už několikrát podílu sledovanosti 56-58%. „Zpravodajství je vnadné, je sexy,“ řekl následně Milan Fridrich. Podle výpovědí obou ředitelů zpravodajství, jak Novy, tak ČT, je televizní zpravodajství v současnosti v době největšího rozkvětu. Diváci prý zpravodajství stále více vyhledávají, stále více však pomocí jiných technologických platforem.
Martin Ondráček chce, aby nové zpravodajství Novy hrálo hlavní roli na českém Internetu. „Rok 2008 bude na Nově rokem Internetu,“ řekl Ondráček. „Veřejnoprávní médium se musí na Internetu chovat stejně jako komerční, ale nechová se,“ řekl Milan Fridrich a vyslovil cíl, že by Česká televize měla posílit internetové zpravodajství. Oba diskutéři dnešních Rozprav o českých médiích se shodli, že všechna média se musejí přizpůsobit Internetu. Milan Fridrich upozornil, že Česká televize chce brzy inovovat portál svého kanálu ČT24.

Infotainment je reakce médií na společenský vývoj

„Lidé jsou zahlcení rychlostí života. (…) Média jen reagují na okolní svět,“ řekl ve svém příspěvku na dnešních Rozpravách šéf zpravodajství a publicistiky ČT Milan Fridrich. To, že se média bulvarizují je přirozená reakce na vývoj společnosti. Martin Ondráček upozornil na rychlý vývoj médií a jejich práce. Období před deseti lety označil za „pravěk“. Rozdíl je prý přitom v řadě věcí, od oblečení, po vyjadřovací prostředky.

Televize nesmí nemluvit pravdu – riskovala by důvěry

Milan Fridrich na dnešních Rozpravách o českých médiích odmítl jakékoliv manipulace zpravodajství z vnějšku televize. Reagoval tak na kauzy údajných politických nátlaků na redaktory České televize.
Martin Ondráček (TV Nova) vysvětlil, že ve chvíli, kdy by televize přinášela neobjektivní, manipulativní a nepravdivé informace, riskovala by ztrátu či dokonce ztratila důvěru svých diváků. Televize by tak, podle Ondráčka, přišla o to nejcennější, právě o diváka.

Zvukový záznam zde. Videozáznam zde.

Jan Bohdal

Jednou ze základních povinností Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je obsahová regulace médií, tedy kontrola, zda vysílání licencovaných subjektů odpovídá zákonným podmínkám. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, mimo jiné stanoví vysílatelům povinnost "...zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory... ." Jak se s touto povinností RRTV dokáže vypořádat, jakou metodu je nejlépší pro takové hodnocení použít a s jakými nástroji může regulátor operovat? To jsou otázky pro panelisty říjnových Rozprav o českých médiích, kterými jsou předseda "velké mediální rady" Václav Žák, Marek Síbrt ze společnosti Innovatio, Jan Punčochář za Syndikát novinářů ČR a Tomáš Vejlupek ze společnosti Tovek.

Úvodní prezentaci říjnových Rozprav o českých médiích přednesl Tomáš Vejlupek ze společnosti Tovek, která se zabývá analýzou informací a je dodavatelem technologie pro vyhledávání, monitoring a analýzu informací šířených prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání.
Vejlupek upozornil, že pro zdravý vývoj společnosti je nutné, dokonale třídit a analyzovat sebraná data, která jsou šířena médii a vytvářejí určitou virtuální realitu. Existují proto různá technologická řešení, která jen v rámci ČR musejí zajistit analýzu miliónů pořadů a relací od zhruha 260 provozovatelů v rámci rozhlasového a televizního vysílání. Proud takových informací se předává do psaného textu a software za pomoci graficky uspořádaných výstupů vytvoří výstup, který lze na čisto analyzovat bez otrockého sledování každého z miliónů pořadů. Software formou online úložiště archivu vysílání dokáže na dotaz od uživatele začít analyzovat konkrétní obsah, ke kterému například RRTV obdrží stížnost.
Aplikace pro analýzu výrazně zkracuje dobu vyhodnocení a vypracování rozhodnutí či posudku. Podobné analytické softwary nemusí vyloženě využívat pouze specializované instituce. Výstupy mohou totiž být využity pro obecnou zvyšování mediální gramostnosti veřejnosti.

Předseda RRTV Václav Žák ve svém vystoupení v rámci Rozprav o českých médiích uvedl, že pokud má RRTV naplňovat zákon, musí mít odpovídající technologické prostředky. Většina úkolů, které velké radě ze zákona vyplývají, jsou totiž postaveny na kvantitě. "Chtěl bych zdůraznit, že RRTV není schopna bez moderních technologických nástrojů zákon naplnit," řekl Žák. RRTV zatím podobnou technologií nedisponuje.
Václav Žák se také vyjádřil z obecného hlediska k výkladu objektivity a vyváženosti médií. "Rada vykládá objektivitu a vyváženost velmi restriktivně," konstatoval Žák. Věří přitom, že v digitální éře, až na trh vstoupí další subjekty, veřejnost pochopí, jaké zpravodajství je pro ni nejlepší. Zda to, které je postaveno na ověřených pravdivých informacích, či zpravodajství manipulativní a tendenční.
Marek Síbrt ze společnosti Innovatio/Media Tenor navázal na slovo předsedy Žáka a zdůraznil, že je důležité sledovat, zda za analytickým výstupem stojí skutečně ověřené a pravdivé informace. Analýza by totiž logicky ztratila význam. Jan Punčochář ze Syndikátu novinářů konstatoval, že na začátku je novinář, který se k informaci nějakým způsobem dopracoval. Naznačil, že právě na novináři je, aby striktně dodržoval jasná pravidla, která zajistí pozdější kvalitní zpracování například analytických výstupů. Vedle elektronických médií však existují další platformy, například tisk a internet, které díky samoregulaci spadají do "popkultury" a vymykají se zvyklostem seriózních médií. Zvlášť kriticky se Punčochář vyjádřil na součanou podobu Mladé fronty DNES, která je prý postavena především na generování a maximalizace zisku na úkor objektivity a vyváženosti. "Výběr titulů veřejností je však otázkou mediální výchovy," zdůraznil Jan Punčochář.
Právnička televize Nova Markéta Havlová v diskusi uvedla, že současná legislativa je v dnešní době nedostačující a některé části by měly být buď novelizovány či vypuštěny. Zároveň řekla, že například sankce až do miliónových částek jsou neúměrně vysoké. Poukázala také na fakt, že za zveřejněnými nepravdivými informacemi nestojí podle jejího názoru úmysl, ale lidské selhání, které se v běžné realitě může stát. S nástupem digitálních televizí by měla být právní úprava řešící objektivitu a vyváženost, podle Havlové, vypuštěna. Situaci na trhu elektronických médií by měla také z hlediska objektivity a vyváženosti řešit samoregulace. "Doposud takovému postupu nebyla dána šance," upozornila Havlová.

Podrobnější debata dnešních Rozprav o českých médiích proběhla na téma vymáhání práva na odpověď. I to je možné různými způsoby. Krajní, avšak stále využívanou variantou je soudní rozhodnutí. Na druhou stranu by však mělo být v zájmu každého média, aby reflektovala realitu objektivně. A s objektivitou automaticky souvisí pohled všech zúčastněných stran.
A proč jen elektronická média mají vlastní regulaci? Zněla další otázka Rozprav. Podle Václava Žáka je odpověď jednoduchá a spočívá ve společenském dopadu, který je v případě elektronických médiích výrazně vyšší. Podobný názor však nesdílí Jan Punčochář, který říká, že média mají na myšlení lidí nepřímý vliv, mohou ovlivnit jejich vnímání, ale ne to, co si o tématu budou lidé myslet.

Videozáznam semináře najdete zde.
Zvukový záznam semináře spustíte zde.
Jan Bohdal

Kateřina Jelínková: Přikládání DVD považujeme za úspěšnou aktivitu

Diskusi k podpoře prodeje českých tištěných periodik, které se v panelu účastní Daniel Hort z oddělení podpory prodeje vydavatelství Ringier, šéfredaktor týdeníku Reflex Petr Bílek a Kateřina Jelíková z marketingového oddělení deníku AHA!, bude v některém z následujících pátečních pořadů Média v postmoderním světě vysílat Český rozhlas 6.
Diskusi dnes mimořádně za pravidelného moderátora Radka Kubička vedl Petr Žantovský z Univerzity Jana Amose Komenského (UJAK), která je spolupořadatelem Rozprav.
Žantovský zasadil problém podpory distribuce a prodeje pomocí DVD nosičů a dalších mediálních produktů do roviny kulturní, marketingové a autorsko-právní.
Kateřina Jelínková z deníku AHA! uvedla, že podpora prodeje v tomto ohledu proběhla vynuceně, za účelem zvýšení prodeje. „Považujeme to za úspěšnou aktivitu,“ uvedla Jelínková. Prodej AHA! se podle ní zvýšil o 25%. Po dvou titulech týdně, které AHA! vydává, přijde ještě třetí DVD. To se objeví v deníku AHA! v průběhu příštího týdne. Jelínková zároveň upozornila, že jejich deník vybírá cíleně takové tituly, které zaujmou čtenáře AHA!, primárně však jde o obchodní zájmy.

Petr Bílek: Zpočátku nám přikládání DVD připadalo absurdní

„Situace Reflexu je odlišná od ostatních českých deníků,“ řekl na úvod svého slova Petr Bílek, šéfredaktor Reflexu. Divadelní řada DVD Reflexu je úzce spjata s týdeníkem, filmová řada X se řídí uvolněnějším principem a není vázán na prodej Reflexu. „Zpočátku nám to připadalo absurdní,“ řekl Bílek k původnímu pohledu na přikládání „stříbrných placek“ k tištěnému týdeníku. Podle Petra Bílka vzal Reflex na svá bedra úkol, zmapovat divadelní dění druhé poloviny 20. století.
Daniel Hort, specialista na podporu prodeje vydavatelství Ringier, ve svém vystoupení řekl, že Ringier nevstupoval do projektu „přikládání DVD“ ke svým titulům s cílem, jednorázově zvýšit prodej. Záměrem bylo, zvýšit loajalitu svých čtenářů. Ringier spolupracuje s jedinou firmou, která zároveň řeší autorská práva titulů. Na rozdíl od bulvárních titulů, které vsází na kasovní komerční trháky, právě například řada X filmů Reflexu je spíše výběrem s vyšíí kulturní hodnotou. Samozřejmě že i Ringier váží očekávání cílových skupin svých čtenářů a vybírá ty filmy, které „zaberou“.

Daniel Hort: Nízká pořizovací cena DVD vymýtí pirátství

Nízká cena prodávaných DVD titulů je způsobena tím, že „áčkové“ filmy si přitáhnou své diváky a při prodeji několika set tisíc kusů se tento model vyplatí více, než prodávat „pouhé“ tisíce. Daniel Hort formuloval myšlenku, že díky nízké pořizovací ceně se vymýtí také pirátské pořizování DVD či zvukových nosičů. Podle Petra Bílka však není daleko doba, kdy bude prodej DVD a dalšího obsahu absurdní. Koupi multimedálního nosiče budou považovat diváci za nemyslitelnou.
Podle slov Daniela Horta vydavatelství Ringier stále rozšiřuje distribuci DVD během celého týdne. „Od 2. října začne deník Blesk vydávat každý týden tři filmy na DVD. Úterky budou patřit edici „Blesk pro radost“ s populárními českými i zahraničními komediemi, ve čtvrtek budou v edici „Blesk nostalgie“ vycházet tuzemské i zahraniční filmy oblíbené celými generacemi diváků a sobotní vydání Blesku doplní edice „Blesk pro děti“ s dětskými a rodinnými filmy. DVD edice deníku Sport „Pro nás chlapy“ bude od října vycházet ve středu,“ uvádí aktuální tisková zpráva Ringieru.

Videozáznam spustíte zde.

Jan Bohdal

Jsem proti omezování svobody slova z principu. Novináři si musejí sami uvědomit, co mají v rukou za moc.
Barbora Osvaldová, SNČR

Všechnypokusy například v USA regulovat svobodu slova ztroskotaly. Svobodaslova je tam absolutní hodnotou. Naproti tomu je situace v Evropě měkčí.
Jiří Šenkýř, RRTV

Elektronická média by neměla být zcela bez regulace.
Jaroslav Berka, ČM a RTA

Vstup"neprofesionálních" médií typu YouTube (která zveřejňují vše) bude brzykonkurencí "profesionálním" médiím. Bude jen na společnosti, kdyzatáhne za záchrannou brzdu. Bude jí to však trvat delší dobu.
Diskuse v publiku

Jestliněco mluví jako televize, hýbe se to jako televize či to vypadá jakotelevize - je to televize, říká přeneseně novela evropské normytelevize bez hranic.
Jiří Šenkýř, RRTV (komentář k regulaci internetu)

řekli panelisté v rámci červnových Rozprav o českých médiích (Praha, Nostický palác, 14.6.2007)

---

Vzrušenédebaty přinesl nejen samotný alarmující případ týrání malého Ondry zKuřimy, který se stal celospolečenskou událostí, ale také s tím spojenépostoje jednotlivých médií. Televize přinesly ozvučené videozáznamy,internetová média zase kopie záznamů výslechů a všechna médiapublikovala bezpočet komentářů.
Ohlasyvšak nebyly jednoznačné. Syndikát novinářů České republiky se ostřeohradil proti zveřejnění materiálů, poukázal přitom na porušeníetických zásad. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podalo dnesdvě trestní oznámení ve věci úniku citlivých dokumentů týraného chlapcev Kuřimi a jejich zveřejnění a ve věci zřízení internetové stránky,která zvláště závažným způsobem poškozovala důstojnost a práva dítěte.Někteří přímo zúčastnění poukázali naopak na fakt, že pokud by bylymateriály zveřejněny dříve, bylo by pravděpodobně zabráněno dalšímunechtěnému činu - uprchnutí záhadné "Aničky" z brněnského centra Klokánek.
Jakých prohřešků se dopustila média? Jak s tím souvisejí možné trhliny v systému, díky kterým se "tajné" materiály z vyšetřování dostaly na světlo světa? Bylo správné informace zveřejnit?
Natyto otázky se budou společně snažit najít odpověď panelisté dnešníchRozprav o českých médiích, které pravidelně pořádají Česká média v sídle Ministerstva kultury ČR v Nostickém paláci.

Osvaldová: Kdyby se bývala byla média držela zpátky, potom by k poškození nedošlo

DiskutéryRozprav o českých médiích, které tradičně pořádá internetový serverČeská média, byli předsedkyně Etické komise Syndikátu novinářů ČR(SNČR) Barbora Osvaldová, psycholog Jeroným Klimeš, Marie Vodičková,zakladatelka Klokánku a vydavatel internetového deníku Česká média amajitel RTA Jaroslav Berka.
BarboraOsvaldováuvedla, že pravidla týkající se ochrany soukromých osob jsouzakotvena vetickém kodexu SNČR. Jednání médií ve veřjném zájmu jepodle Osvaldovérelativní pojem definovatelný pouze případ od případu,oblast odoblasti. Zveřejněný videomateriál podle Osvaldové nebyl zpohledukvantitativního využití médii použit správně."Kdybyse bývala byla média držela zpátky, potom by k poškozenínedošlo. V tutochvíli jsme však hranici překročili. Bylo tokontraproduktivní," řekla Osvaldová.
JaroslavBerka (ČM,RTA) řekl, že krátce po zveřejnění si byl vědom, že došlo kpochybení.Nikoliv však proto, že by ČM a RTA zveřejnili materiál bezkomentáře,ale proto, že ve zveřejněných materiálech nebyla zakrytaosobní data,kterými by bylo možné jednotlivé osoby identifikovat. Berkapřitomnevidí rozdíl ve zveřejnění videozáznamů a tiskových materiálů.Kdybyměla RTA k dispozici videozáznam, zveřejnila by ho také. "Média mají zveřejňovat informace a nezáleží z jakých zdrojů pocházejí, ale vždy však vzhledem k situaci," poznamenal Berka. V případě zveřejnění výslechů se podle Berky jednalo o veřejný zájem.

Kauza týraného dítěte: Materiálů bylo zveřejněno až dost...

PsychologJeroným Klimeš při dnešních Rozpravách o českých médiíchupozornil, žemédia příliš hodnotí sama sebe a neohlížejí se tolik nafakt, jakédopady bude mít zveřejnění pro děti. Média mohou podle nějvyvolatněkolik efektů. Buď se z jedince stane hvězda, nebo naopak. Zapříkladdal televizní reality show Výměna manželek. Děti podobnou "vypjatou" realitu vnímají několikanásobně citlivěji. "Jak se může cítit dítě a jaké bude mít následky zvěřejnění problému pod titulkem Matka bestie?" řeklKlimeš. Sám prý nemá problém se zveřejněním materiálů bez komentáře,ale s bulvární reflexí kauzy týraného dítěte nesouhlasí.
Marie Vodičková z Klokánku uvítala, že se kauzou zabývala média, ale upřesnila, že videomateriálů "bylo zveřejněno až dost". Vodičkováznovu zopakovala své stanovisko, že kdyby média vynesla informace okauze dříve, nedošlo by k útěku "Aničky" ze zařízení Klokánek.

Popadá mě zoufalství, když některá média říkají, že jsou seriózní

BarboraOsvaldová (SNČR) při Rozpravách o českých médiíchřekla, že mediálnírealita není rozhodně z hlediska serióznostiideální. Nesouhlasí přitoms tím, že by média nepodnikala některé krokyza účelem dosažení zisku,tedy i pro zvýšení sledovanosti. Dodržováníetického chování je podlemoderátora Rozprav Radko Kubičkai podle Barbory Osvaldové vkonkurenčním prostředí velice těžké. Médiadnes totiž musejí přinášetto, po čem je ve společnosti poptávka. PodleKlimeše je o podobnéspolečenské události na veřejnosti zájem. "Je to přirozená vlastnost lidí," uvedl a dodal: "Novináři se řídí instinktem a mají mnohdy dobrý cit pro atraktivní události."

Berka: Volnému šíření informací nelze zabránit. Lze jen cenzurovat. Potom však musíme nést následky.

"Slova jsou činy a jde tedy také o interpretaci příběhů," řeklvydavatel Českých médií a majitel RTA Jaroslav Berka. Publikování zprávo podobných případech, jako je týrání dítěte v Kuřimi, je nutné vážitvzhledem z jejich podání. Barbora Osvaldová z SNČR zopakovala, žezveřejněním materiálů "šla média za snesitelnou hranici".
"Volnému šíření informací nelze zabránit. Lze jen cenzurovat. Potom však musíme nést následky." řekl Berka. Podle něj je na snadě represivní postoj, který by měl vycházet z výchovy a tedy z rodiny.
RadkoKubičkouvedl, že média ve snaze dosažení maximálních zisků nebudoučasempravděpodobně brát ohled na etické zásady a pokud nebudeexistovatexaktně postavená legislativa, bude se situace stálezhoršovat.Internet přitom v dnešní době není regulován téměř vůbec. SKubičkovýmtvrzením o "bojkotu" zestrany médií rozhodně nesouhlasila Barbora Osvaldová. Dále řekla, žejsou to sami novináři, kteří by si měli uvědomit, kde mají svápravidla. Psycholog Jeroným Klimešvyslovil názor, že morální zásady senaopak po podobných případechbudou zpřísňovat. Jako příklad uvedl vtěchto dnech poslanci prosazenýzákon o trestnosti držení dětskýchpornografických materiálů.

Videozáznam semináře spustíte zde.

Jan Bohdal

online zpravodajství

ČMK přinesla opět několik námětů k diskusi
20.04.2007 14:10:23 Zdroj:Vlastní zpráva ČM, (BoJ)
Českokrumlovská mediální konference je po poledním programovém bloku u svého závěru. Tradičně se podařilo shromáždit na jednom společném místě všechny osoby a subjekty, kteří hýbají vývojem digitalizace v České republice. Také nyní, na konci letošního dubna, se podařilo sebrat množství závěrů, které povedou k dalším diskusím při řešení legislativy i technických problémů souvisejících s českou digitalizací. Nebyla nouze ani o zdravé konfrontace názorů.
Televize Nova ústy svého generálního ředitele Petra Dvořáka dala najevo svou významnou úlohu v procesu digitalizace v České republice. Dvořák rozkryl budoucí plány Novy a jejich finanční background. Ukázalo se, že v investicích do digitalizace je Nova zhruba na úrovni veřejnoprávní České televize. Potvrdil to včera vedoucí projektu digitalizace Pavel Hanuš.
O tom, jak má v budoucnu vypadat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, přítomní diskutovali v rámci pátečního ranního programu. Má být Rada ryze „profesionální“ nebo jen „brigádičkou“, jak řekl člen Rady ČTÚ Petr Štěpánek? Kdo by měl být členem tohoto regulačního orgánu a jaká kritéria by měl splňovat?
Kdo za to může? A jak z toho ven? Ptala se ve čtvrtek moderátorka Ivana Denčevová přítomných panelistů na to, kdo stojí za „zablokováním“ digitalizace a jaká jsou východiska této netěšené situace. Dá se říct, že na postupu se přítomní shodli, nejdříve je nutné vyřešit legislativu, návazně TPP, které by bylo akceptovatelné také komerčními vysilately a poté jeho aplikace trh. S tím souvisí také možná dohoda, která již pravděpodobně není nereálná. Zájmy všech zúčastněných jsou totiž příliš rozdílné. Ostatně minulé pokusy o dohodu selhaly.

Fotogalerie druhého dne konference najdete zde a zde.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

tiskové zprávy

Tisková zpráva - 17.4.2007 V Českém Krumlově se bude ve čtvrtek a v pátek řešit odblokování digitalizace Nalézt řešení zablokované digitalizace televizního vysílání, to je cílem už VII. Českokrumlovské mediální konference. Ta se tentokráte stane platformou pro odbornou diskusi o technickém a legislativním postupu přechodu na digitální vysílání. Do Českého Krumlova se sjedou poslanci, kteří mají v rámci svých politických stran na starosti mediální legislativu. Konference přivítá předsedu Vítězslava Jandáka a čtyři místopředsedy Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Michala Haška, Ivanu Levou, Petra Plevu a Olgu Zubovou. Ve čtvrtečním dopoledním diskusním panelu vystoupí také zástupci ministerstva kultury, ministerstva informatiky, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i Českého telekomunikačního úřadu. Čtvrteční podvečer 19. dubna bude patřit ředitelům hlavních televizních stanic na českém trhu. V pátek 20. dubna je konferenční program věnovaný praktickým problémům se současnou mediální legislativou. Kromě předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václava Žáka a místopředsedy mediální komise sněmovny Michala Haška v pátek vystoupí např. zástupci TV Nova, TV Prima, TV Óčko, Telefonika O2 a další. Spolu s odbornou veřejností v publiku budou hosté jarní krumlovské konference hledat řešení, které umožní realizaci české digitalizace. VII. Českokrumlovskou mediální konferenci tradičně pořádá společnost Česká média, spol. s r.o., provozující internetový deník www.ceska-media.cz. Více informací o Českokrumlovských mediálních konferencích naleznete na stránce http://krumlov.ceska-media.cz. Karolína Hloušková Česká média, spol. s r.o. hlouskova@ceska-media.cz

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Program VII. Českokrumlovské mediální konference

Čtvrtek 19. dubna 2007 10:00 - Přivítání hostů v lobby baru - Jaroslav Berka (Česká média), Zdeněk Zajíček (MI ČR), Jaromír Talíř (MK ČR) JAK ODBLOKOVAT CESTU K DIGITALIZACI? 10:15 - Pavel Chalupa: Reportáž – cesty digitalizace 10:25 - Zdeněk Duspiva: ANALÝZA - Současný stav legislativního řešení a technického postupu přechodu na digitální televizní vysílání >> PANEL 1: Má stát převzít aktivní roli v procesu digitalizace? moderuje: Radko Kubičko 10:45 - Zdeněk Zajíček, náměstek Ministerstva informatiky ČR 11:00 - Jaromír Talíř, první náměstek Ministerstva kultury ČR 11:15 - Petr Pospíchal, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 11:30 - Petr Štěpánek, Český telekomunikační úřad 11:45 - JUDr. Vladimír Balaš, CSc., Ústav státu a práva -- 12:15 - Moderovaná diskuse za účasti: Vítězslav Jandák (ČSSD) Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) Petr Pleva (ODS) -- 13:00 - Oběd v restauraci Papa’s living restaurant >> PANEL 2: Spolupráce současných vysílatelů a ČTÚ při naplňování TPP moderuje: Ivana Denčevová 15:00 - Pavel Dvořák, Český telekomunikační úřad 15:15 - Pavel Hanuš, Česká televize 15:30 - Jan Lamser, Československá obchodní banka 15:45 - Leoš Pohl, CDG -- 16:00 - Moderovaná diskuse -- 16:45 - Přestávka 17:00 - Petr Dvořák, TV Nova 17:15 - Petr Chajda, TV Prima 17:30 - Jiří Balvín, TV Óčko 17:45 - Martin Mrnka, TV Z1 -- 18:15 - Moderovaná diskuse -- 20:00 - Společenské setkání v restauraci Papa’s living restaurant Pátek 20. dubna 2007 PROBLÉMY MEDIÁLNÍ LEGISLATIVY >> PANEL 1: Praktická analýza zákona 231/2001 Sb. a jeho problémy v mediální praxi - 1.část moderuje: Milan Bouška 09:00 - Mgr. Mojmír Náplava, advokát 09:15 - JUDr. Vladimír Balaš, CSc., Ústav státu a práva 09:30 - Václav Žák, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 09:45 - Mgr. Michal Hašek, Stálá komise pro sdělovací prostředky PSP ČR 10:00 - Markéta Havlová, TV Nova -- 10:15 - moderovaná diskuse -- 11:15 - přestávka >> PANEL 2: Praktická analýza zákona 231/2001 Sb. a jeho problémy v mediální praxi - 2. část moderuje: Milan Bouška 11:35 - Mgr. Pavel Kubina, TV Prima 11:50 - JUDr. Vladan Rámiš, TV Óčko 12:05 - Václav Hubička, Telefónica O2 12:20 - Ladislav Jakl, bývalý šéf Úřadu RRTV podílející se na přípravě první mediální legislativy, tajemník prezidenta ČR -- 12:35 - moderovaná diskuse -- 14:00 - Oběd v restauraci Papa’s living restaurant

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

multimédia 2007

Zvukové záznamy a videozáznamy: ČTVRTEK 19.4.2007: PPT (download) MP3 (download) WMV (stream) Úvod (Radko Kubičko) + úvodní prezentace (Pavel Chalupa) Prezentace Zdeňka Duspivy (NKS) Prezentace Zdeňka Zajíčka (MIČR) Prezentace Jaromíra Talíře (MKČR) Prezentace Petra Pospíchala (RRTV) Prezentace Petra Štěpánka (Rada ČTÚ) Prezentace Vladimíra Balaše (Ústav státu a práva) Moderovaná diskuse 1. bloku 1. panelu Vystoupení Vítězslava Jandáka (ČSSD, SKSP PSP) Vystoupení Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, SKSP PSP) Vystoupení Ivany Levé (KSČM, SKSP PSP) Vystoupení Petra Plevy (ODS, SKSP PSP) Moderovaná diskuse 2. bloku 1. panelu Anketa: Kdo za to může? Jak z toho ven? (Pavel Dvořák, Pavel Hanuš, Jan Lamser, Leoš Pohl, Nikolaj Savický) Vystoupení Nikolaje Savického (STV) Vystoupení Pavla Dvořáka (Rada ČTÚ) Diskuse k TPP a přechodu na DVB-T po vystoupení předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka Vystoupení Jana Lamsera (ČSOB) Anketa: Kdo za to může? Jak z toho ven? (Petr Dvořák, Petr Chajda, Jiří Balvín, Martin Mrnka, Jaroslav Berka) Prezentace Petra Dvořáka (TV Nova) Diskuse po prezentaci generálního ředitele TV Nova Petra Dvořáka PÁTEK 20.4.2007: Úvodní slovo (Milan Bouška) + vystoupení Vladimíra Balaše (Ústav státu a práva) Vystoupení advokáta Mojmíra Náplavy Prezentace Václava Žáka (RRTV) Vystoupení Markéty Havlové (TV Nova) Moderovaná diskuse po 1. panelu Prezentace Pavla Kubiny (TV Prima) Prezentace Vladana Rámiše (TV Óčko) Prezentace Václava Hubičky (Telefónica O2) Vystoupení tajemníka prezidenta ČR Ladislava Jakla Moderovaná diskuse po 2. panelu Další videozáznamy: Úvodní videoreportáž Pavla Chalupy - CESTY DIGITALIZACE: 10:05min., WMV 372kbps, 27,1MB - stáhnout Videoanketa s účastníky konference - 1.část - přehrát Videoanketa s účastníky konference - 2.část - přehrát Fotogalerie: Fotogalerii 1. dne konference najdete zde a zde (foto: Marek Smolař, Josef Petrů - ČM) Fotogalerii 2. dne konference najdete zde a zde. (foto: Josef Petrů - ČM) Texty: příspěvek Michala Haška, místopředsedy SKSP PSP ČR a předsedy PK ČSSD: formát MS Word (doc) - stáhnout Multimédia - konference listopad 2006 zde.

Důvěřují sdělovací prostředky bezmezně všem svým zdrojům? Nebo si informace standardně ověřují? Na toto téma hovořili v Nostickém paláci při květnových Rozpravách o českých médiích vedoucí domácí redakce ČTK Julie Stejskalová, zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT Ondřej Neumann, předseda Rady ČTK Václav Vrabec a na druhé straně barikády známý "mystifikátor" Lukáš Kohout. Ten se proslavil svými zahraničními cestami v pozici falešného asistenta ministra zahraničí Jana Kavana.
Důvěřuj, ale prověřuj! zopakoval téma Rozprav moderátor Radko Kubičko a připomněl poslední případ, kdy Lukáš Kohout zaslal agentuře ČTK e-mail s falešným prohlášením senátorů KDU-ČSL s výzvou k odstoupení vicepremiéra Jiřího Čunka. Zprávu převzala další elektronická média, později, ale ještě týž den, ji dementovala.
Julie Stejskalová uvedla, že se ve jmenovaném případě jednalo o lidské selhání. Sama prý nedůvěřuje a raději podezírá, formulovala svou osobní zkušenost. Stejkalová dále řekla, že ani v silách České tiskové kanceláře není ověřovat jiné, například zahraniční, agenturní informace a zprávy.
Zástupce šéfredaktora Ondřej Neumann sdělil, že i pro Českou televizi jsou agenturní zprávy ČTK důvěryhodným zdrojem. Některé indicie však prý mnohdy napoví, že se jedná spíše o klam než o pravdivou informaci. V případě výzvy k Čunkovu odstoupení ČT zachránila znalost informace, že senátorský klub KDU-ČSL se měl sejít až o den později.

Fotogalerie z diskusního odpoledne: zde.
Zvukový záznam diskusního odpoledne spustíte zde.
Videozáznam diskusního odpoledne spustíte zde.

Název: Rozpravy o českých médiích
Téma: Internetová žurnalistika
Datum: 22.3.2007
Místo konání: MKČR, Nostický palác, Maltézské náměstí, Praha
Hosté: Jan Stejkal, ředitel agentury Neris vydávající České noviny.cz, redaktorČRo Online Filip Rožánek, Daniel Dočekal, nový šéfredaktor serveruiHNed.cz, redaktorserveru iDNES.cz Michal Hanák a bývalý šéfredaktorserveru Aktuálně.cza jeho spolutvůrce Jakub Unger
Moderátor: Radko Kubičko, ČRo6

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozpravy o českých médiích v duchu internetové žurnalistiky

Hosty březnových Rozprav o českých médiích, které se dnes konají vtradičních prostorách Nostického paláce, byli: Jan Stejkal, ředitelagentury Neris vydávající České noviny.cz, redaktor ČRo Online Filip Rožánek, Daniel Dočekal, nový šéfredaktor serveru iHNed.cz, redaktorserveru iDNES.cz Michal Hanák a bývalý šéfredaktor serveru Aktuálně.cza jeho spolutvůrce Jakub Unger.
Podle Daniela Dočekala má interentová žurnalistika tak jako jinéalternativy sdělovacích prostředků své výhody, ale i nevýhody. Největšívýhodou internetového zpravodajství je, že nemá hranic, na druhoustranu je práce v onlinovém médiu hektická, jelikož onlinezpravodajství vlastně nemá žádné uzávěrky. Podle Dočekala je dnesnezbytné, aby velká tisková média měla rovněž svou online verzi nainternetu. Hlavní základna čtenářů printu a interentového média ječasto společná, směrování online deníku se snaží jít "po stopách" tohotiskového.
Michal Hanák z iDNES.cz upozornil, že dnešní internetová média majípřednost hlavně v multimediálnosti. Možná proto jsou navštěvovánazejména mladší generací, která má bližší vztah k moderním informačnímtechnologiím.

Unger: Přes bulvarizaci českých médií stále hledají seriózní všeobecné zpravodajství

Tématem březnových Rozprav o českých médiích (22.3., Nostický palác v Praze) byla internetová žurnalistika.
ČRo Online podle svého redaktora Filipa Rožánka staví na publicistickémzpracováním informací a analýzou. DIGITÁLNÍ SEKCE Českého rozhlasupřitom sleduje všechny sekce webu veřejnoprávního rozhlasu. Podlestatistických informací roste, podle Rožánka, návštěvnost regionálníchwebů Českého rozhlasu. Prý díky rozvoji onlinového zpravodajství.
Jan Stejkal představil aktivity společnosti Neris, která je dceřinnouspolečností České tiskové kanceláře (ČTK). Neris zajišťuje provozserveru České noviny.cz. Z ekonomického hlediska Stejkal upozornil, ževýnosy ze zpravodajství v elektronických médiích nejsou tak vysoké,jako v případě printu. Z hlediska žurnalistiky, podle Stejskala, nejdepři postupně stále větší popularizaci elektronických médií, ozpravodajský boom. Jedná se prý o rozšíření možností.
Jakub Unger ze serveru Aktuálně.cz, který působí v současné době vmanažérské funkci mateřské spolenosti NetCentrum, uvedl, že lidé přesbulvarizaci českých médií stále hledají seriózní všeobecnézpravodajství.

Rožánek: Internet v zájmu rychlosti publikace někdy zkresluje informace

Podle Filipa Rožánka nese internet s sebou nebezpečí zkreslení v zájmurychlosti zveřejnění informace. Na vině je prý základní špatná práce sinformací. Do diskuse vstoupil Jakub Unger a upozornil, že nezáleží narychlosti přinesené informace, ale na její kvalitě.
Jan Stejskal (Neris, České noviny.cz) upozornil, že internet je médiumnové, s čímž prý může souviset, že v redakcích online deníků pracujílidé, kteří nejsou tolik profesně vyspělí.
Unger ani Dočekal nevidí v práci internetových žurnalistů velkéhorozdílu. Redakce jsou podobně stavěné a využívány jsou obdobné postupy.

Rozpravy: Internet přinesl vlastní typické žánry

Typické žánry internetové žurnalistiky jsou chat – inlinové interview aprůběžné online zpravodajství. K tomu Daniel Dočekal poznamenal, žečtenáři často vyhledávají dynamičnost vývoje internetovéhozpravodajství a jsou „hladoví“ po takto čerstvé informaci.
Server iDNES.cz je typickým příkladem onlinového zpravodajství a jehoredaktor Michal Hanák potvrdil, že iDNES.cz na takovém postupu staví.Jakub Unger z pohledu Aktuálně.cz připomněl, že mnohdy je důležité, abyonlinové rozhovory – chaty – byly redigovány, často pod  dohledemspecialisty na konkrétní téma. Tak je podle něj zajištěna relevantnosta užitná informační hodnota online rozhovoru.
Na rozdíl od Českých novin, Aktuálně, iDNES a iHNed, ČRo chatynepořádá. Filip Rožánek připomněl, že v případě závažnější událostiveřejnoprávní rozhlas zřizuje speciální web, který se problému věnuje.Z technického hlediska prý toto řešení přináší nejen stabilitu, ale ipřehlednost pro samotného čtenáře.
Jan Stejskal z Českých novin upozornil, že onlineové žánry jsou velicenáročnou logistickou záležitostí, v jejich případě se proto snažínahradit psané onlinové žánry videem. Přesto je podle něj text stálenosičem dominantních informací a ze zpravodajství nezmizí.

Jan Bohdal

-----------------------------------------------------------------------------------

Internetové zpravodajství: Akademici vs. novátoři

Internetové zpravodajství je živější, bezprostřednější, autentičtější, ale také méně vyrovnané či-li méně precizní, to znamená, někdy je nehotové či s chybami. Je to dáno povahou tohoto zpravodajství, pro které je měřítkem úspěchu především rychlost, s níž se informuje o nové události. Vysoké tempo, v němž se informace objevují na internetu, si vynucuje slevu na některých novinářských standardech. Zpravodajství na internetu je však kontinuální, a proto původní, prvotní blesková informace se v následujícím čase zdokonaluje a zpřesňuje ve faktech a někdy i ve významech.

To je jeden pohled na internetovou žurnalistiku, který tento čtvrtek prezentoval v pravidelném diskusním pořadu Rozpravy o médiích v pražském Kulturním centru ministerstva kultury šéfredaktor zpravodajského portálu iHNED (zpravodajského portálu Hospodářských novin) Daniel Dočekal.

Internetové zpravodajství se neliší od klasického zpravodajství a naplňuje všechny žurnalistické standardy. Vysoké rychlosti zveřejňování zpráv, nemůže být dosahováno na úkor jejich kvality. Výhodou zpravodajství na netu je, že kromě renesance textových informací může uživatelům internetu nabídnout i obohacení psaných zpráv o video nebo audio reportáže a animovanou grafiku. To je zase interpretace internetového zpravodajství podle ředitele zpravodajského portálu Aktuálně.cz Jakuba Ungra, která včera v kulturním centru rovněž zazněla.

Koncept Aktuálně.cz má pravděpodobně blíže ke klasickému tištěnému deníku včetně tradičně zavedených redakčních postupů. Patrně i proto, že řada redaktorů přišla do tohoto zpravodajského portálu z papírových novin. V jistém smyslu se asi jedná o deník, jak jej známe v tištěné formě, ale vydávaný na internetu.

Pojetí iHNED je nejspíš bližší lidem, kteří jsou spíše uvyklí vyhledávat informace myší, než listováním v novinách. Protože internet je prostředí živelné, chaotické, autentické, všem přístupné, dynamické, relativně mladé a tak dále, spíše než profesionální přesnost a spolehlivost rozhoduje na síti původní nápad a tempo, jímž se dál rozvíjí. Takto k internetovému zpravodajství přistupují spíše ti, jejichž zkušenost s výpočetní technikou je větší  než délka novinářské praxe a spíše jsou vzděláni technicky než humanisticky.

Ungrova představa internetového deníku má patrně v obecné rovině čelit tvrzení, že internet je nekonečná změť sdělení pochybné informační hodnoty a má asi přilákat publikum klasických médií nebo snad také naučit nižší věkové skupiny přijímat klasické mediální obsahy moderní (technickou) formou.

Dočekalova vize vychází pravděpodobně více vstříc mladším věkovým skupinám, které zpravodajství v tradičním médií příliš nesledují a dávají přednost originalitě informací před jejich kredibilitou (ačkoli iHNED je zpravodajských serverem Hospodářských novin a tento deník patří k relativně nejdůvěryhodnějším v Čechách, nabízí poměrně hodně analytických a komentativních článků a jeho čtenáři patří k vyšším věkovým skupinám).

S nadsázkou se dá asi říci, že Unger je zastáncem akademického směru a Dočekal nového trendu v internetovém zpravodajství. Oba, kromě jiného, k tomu nejspíš mají i ekonomické důvody (Aktuálně.cz má zájem kromě internetové komunity přilákat publikum klasických médií, iHNED zase obráceně).

Nový směr v internetovém zpravodajství, který stojí zejména na bezprostředním zážitku z obsahu a formu považuje za druhotnou (na rozdíl od akademického směru) se prosazuje stále více i v klasických médií, většinou v podobě amatérských záznamů událostí různého druhu.

Téma vpádu amatérů na dosud profesionální půdu žurnalistiky je stále více diskutované, především asi proto, že pro klasické novináře představuje nebezpečnou konkurenci. Hlavním argumentem proti novému směru ve zpravodajství je nebezpeční selhání demokracie v důsledky toho, že se novináři (amatéři) vzdají svého poslání upozorňovat veřejnost na události, jež mohou demokratický systém ohrozit.

Pro nový směr ve zpravodajství zase hovoří fakt, že je asi třeba hledat způsob, jak mladším generacím sdělit, že se něco důležitého děje.
Jak to bývá, tato diskuse nejspíš vyústí v průnik výhod obou zdánlivě protichůdných tendencí.

Ivan Jemelka

---------------------------------------------------------------------------------------

Čím se liší internetová média

Internetová média jsou bezprostřednější, ale méně vyrovnaná a jejichpublikum tvoří mladí lidé. Mají však také další vlastnosti či lépeodlišnosti od médiích klasických, tedy od novin, časopisů, televize arozhlasu. Hodně na toto téma bylo řečeno ve čtvrtek 22. března vKulturním centru ministerstva kultury v pravidelném diskusním pořaduRozpravy o českých médiích. Debaty se zúčastnil Jan Stejskal zinternetového portálu České noviny, Daniel Dočekal z iHNED, Jakub Ungerz Aktuálně, Michal Hanák z iDNES a Filip Rožánek z ČRo on – line.

Ve stručném souhrnu řekli zmínění účastnici rozprav asi následují:

Internetje kontinuální nikoli periodické médium. Zatímco tisk má uzávěrky nebotelevize a rozhlas čas začátku či konce zpravodajského pořadu, internetmůže šířit informace bez přestávky. Je to dáno technologií doručovánízpráv k jejich příjemci. Zatímco rytmus práce redakce klasického médiaje tedy nespojitý, u internetové redakce je tomu obráceně. S tímsouvisí i formální rozdíly mezi zpravodajstvím po internetu a na papířenebo šířeném elektronicky. Zpráva v televizi nebo v rozhlase či vnovinách je uzavřená (Unger nesouhlasí), má pevnou strukturu, začátek akonec (ačkoli pro elektronická média to neplatí absolutně, protožeobsah zprávy se může od zpravodajské relace k relaci rozvíjet. Skokovézměny tedy jsou možné).  Sdělení na internetu je otevřené, je možné jejplynule doplňovat. Navíc, zatímco zpráva v klasických médiích má jedenrozměr, na internetu má dva. Druhým rozměrem je myšleno vrstveníinformací na sebe od jednoduché anotace události až po detailnísouvislosti. Navíc hypertextové odkazy umožňují další rozšíření zprávydo hloubky a doplnění informací z archivu dodává internetovému sděleníz určitého úhlu pohledu třetí rozměr, jímž je čas.

Spojitý charakter zpravodajství na internetu si často vynucuje spíše reportážní formu zpravodajství.

Nainternetu dominují textové zprávy a tak se toto nové médium zasloužiloo renesanci tištěného slova, jež v době klasických médií potlačilatelevize. Internetové informace ale mají multimediální povahu, protožejsou doplňovány video a audio záznamy nebo i animovanou grafikou.Nevýhodou těchto kombinovaných sdělení je ovšem jejich vyššíuživatelská náročnost. Výhodou je, že jazykové rozdíly pro ně nejsoupřekážkou. Nebýt jazykových a kulturních rozdílů, je alespoň teoretickykaždé internetové médium mediem světovým, protože je přístupnéuživatelům téměř na celém světě. V národních podmínkách toho využívajínaši krajané v zahraničí.



U psaných zpráv na internetu mátitulek zásadní význam. Je totiž nutné, aby co nejpřesněji sdělilpodstatu události, jelikož titulek se využívá pro aplikace v mobilníchtelefonech a podobně,
Největší předností i měřítkem úspěchuinternetové žurnalistiky je rychlost, s níž sděluje zprávu o novéudálosti. Proto mohou být pracovní postupy v internetové redakciodlišné od procesů v klasických médiích. Informace se někdy zveřejňujíbez záruky (Unger nesouhlasí) a ověřují i zpřesňují se dodatečně.

Internetováredakce je tedy multimediální, pracují v ní píšící redaktoři,fotografové, kameramani, animátoři a tak dále (představa polyvalentníchči universálních novinářů se ukázala nereálná).
Internetovážurnalistika má výhodu bezprostřední zpětné vazby. Prostřednictvímpoznámek k zveřejněnému obsahu může internetové publikum reagovat aaktivně zasahovat do veřejné diskuse. Pomocí interaktivní komunikace semohou uživatelé internetu aktivně podílet na obsahu internetovéhomédia. Například kladením otázek v on-line rozhovoru nebo příspěvky naotevřené stránky (blogy), které dané internetové médium nabízí.

Internetovámédia jsou tedy mnohem otevřenější amatérské tvorbě nejen tím, žeakceptují blogy a rozhovory on-line, ale také amatérské zachyceníudálostí prostřednictvím audio a videozáznamu nebo i osobní výpovědí.

Amatérskýžurnalismus slaví na internetu stále větší úspěchy, a je otázka, zda tonení proto, že mezi profesionálními novináři a veřejností dochází kstále hlubšímu odcizení. Tento problém úzce souvisí s dichotomiípolitické praxe, kterou profesionální žurnalisté sledují, - a životemběžných lidí, jemuž se věnují amatéři.

V Čechách internetovénoviny nepatří k masovým médiím. Jejich publikum tvoří převážně mladílidé od 20 do 30 let věku. Nejvíce je internetové zpravodajstvínavštěvováno v průběhu pracovních dnů z pracovišť, která jsou připojenana internet. V tomto ohledu mají internetová média velkou výhodu oprotitištěným, protože jsou k dispozici zcela zdarma.

Ivan Jemelka

Videozáznam z diskusního odpoledne: zde.
Zvukový záznam diskusního odpoledne spustíte zde.

Název: Rozpravy o českých médiích
Téma: Změny televizního zpravodajství
Datum: 28.2.2007
Místo konání: MKČR, Nostický palác, Maltézské náměstí, Praha
Hosté: Zdeněk Šámal (ředitel zpravodajství ČT), Jiří Závozda (šéfredaktor zpravodajství TV Prima), Jan Jirák (Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK)
Moderátor: Radko Kubičko, ČRo6
---------------------------------------
V Česku se málo mluví o tom, jaké by mělo být televizní zpravodajství po obsahové i formální stránce i v souvislosti s tím, co je či není bulvarizace. Řekl to v úvodu dnešní debaty v pražském Nosticově paláci ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal. Diskuse probíhá v rámci cyklu Rozpravy o médích, který pořádá společnost Česká média s ČRo 6 a Institutem mediální komunikace University J.A. Komenského v prostorách Kulturního centra ministerstva kultury.
Potřebu více hovořit o povaze televizních zpráv zdůvodnil Šámal tím, že při osobní návštěvě BBC našel ve zpravodajství této stanice veřejné služby formy, které by v Čechách asi byly považovány spíše za zábavné. Tedy takové, jež používají komerční televize. Například zabarvování obrazu, zpomalené záběry, herecké projevy redaktorů před kamerou, animace a podobně. Jak Šámal dále uvedl, televize hledají takové podoby zpráv, aby diváky více zaujaly, ale i témata obecně považované za bulvární, lze zpracovat z takovým informačním přesahem, aby je mohla uvést televize veřejné služby.
Šéfredaktor zpravodajství televize Prima Jiří Závozda konstatoval, že komerční stanice otázky formy a obsahu z hlediska bulvarizace netrápí. Podle něj je podstatné, aby majitel televize nezasahoval do zpravodajství, ale investoval do něj přiměřené množství finančních prostředků.
Vysokoškolský učitel Jan Jirák se nahlas zamýšlel nad tím, zda televizní zpravodajství ve snaze o autenticitu, nezanedbává kontext. Podle něj se rovněž zdá, že televize omezují množství peněz, jež vynakládají na zpravodajství a z toho plyne i nižší úroveň zaměstnanců zpravodajských redakcí. Jak naznačil Jirák, jedním z důsledků je dětinská povaha televizních zpráv, tedy dominance příběhů, hrdinů a pocitů ve zpravodajství.

Videozáznam z diskusního odpoledne: ZDE.
Fotogalerie z diskusního odpoledne: ZDE.

Název: Rozpravy o českých médiích
Téma: Regionální tisk
Datum: 7.2.2007
Místo konání: MKČR, Nostický palác, Maltézské náměstí, Praha
Hosté: Lenka Waschková-Císařová (Masarykova univerzita, Brno), Miloš Vystrčil (hejtman kraje Vysočina), Pavel Macků (šéfredaktor Deník, divize Jižní Morava), Martin Biben (MF Dnes, Pardubický kraj)
Moderátor: Radko Kubičko, ČRo6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na tradičním místě, v sídle Ministerstva kultury ČR v Nostickém paláci na Maltézském náměstí v Praze, se dnes od 14:00 hodin koná další z diskusních odpolední v rámci cyklu Rozprav o českých médiím. Pořadatel akce, společnost Česká média vybral pro dnešní diskusi téma Regionální tisk.V čem jsou regionální deníky jiné? Jakou pozici v prostředí masovýchmédií zaujímají? Jsou jen zbytným komerčním produktem? O co bychom byliochuzeni, kdyby nebyly? V čem jsou podmínky jejich existence odlišné? Na tyto otázky se pokusí najít odpovědi odborníci na regionální problematiku. V panelu vedle sebe usednou Lenka Waschková-Císařová z Masarykovy univerzity v Brně, hejtman Kraje Vysočina Miloš Vystrčil, šéfredaktor divize VLP Jižní Morava Pavel Macků a Martin Biben z redakce MF Dnes - Pardubický region.
Diskusním odpolednem bude přítomné provázet moderátor ČRo6 Radko Kubičko. Záznam diskuse odvysílá Český rozhlas 6 v jednom ze svých pravidelných pátečních pořadů Média v postmoderním světě.

Vystrčil: Chválím si spolupráci s regionálními médii

Lenka Washková-Císařová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve svém úvodním slově v panelové diskusi Rozprav o českých médiíchuvedla, že regionální žurnalistika je neprobádanou oblastí, což by mělzměnit Institut regionální žurnalistiky. Ten vznikl právě v rámci FFSMU v Brně.
Regionální žurnalistika je podle Washkové poznamenánaspíše osobními vazbami než ovlivněním lobbyistických skupin tak, jak jetomu mnohdy u celorepublikových titulů.
U našich zahraničníchsousedů se prý zvykem, že novinář postupuje při svém profesním růstuprávě od regionálních deníků, aby později mohli působit redakcíchvětších a významnějších periodik. Také z toho lze odvodit jeden zdůležitých významů regionálních médií.
Hejtman Kraje vysočina Miloš Vystrčilpoznamenal, že regionální média hrají pro každý kraj významnou roli arád s nimi spolupracuje. Problém v jeho očích dělá napříkladveřejnoprávní televize (ČT),která sice pokryje významné regionální události, ale natočený materiálnedostane takový prostor v celorepublikovém vysílání. Snaharegionálních médií o stálé zlepšování je podle Vystrčila chvályhodná aspolupráce s nimi často produktivní.

Macků: Regionální média jsou ve výborné kondici

Šéfredaktor divize VLP Jižní Morava Pavel Macků při dnešních Rozpravách o českých médiích na téma Regionální tisk řekl,že regionální média jsou obecně ve výborné kondici. Své tvrzenídokumentoval tím, že vydavatelství VLP v rámci změny směru svého Deníku zkvalitnila produkci, zareagovala na to MfD rozšířením regionálních příloh. Své „regiony“ mají také Lidové noviny. V televizní branži je snaha o pokrytí regionů znatelná. Své regionální Televizní noviny umístila televize Nova do odpoledních hodin.
Macků vysvětlil záměr rebrandingu Deníků Bohemia a Moraviana jednotný název Deník. Změna proběhla z marketingových důvodů.Rebranding navíc podle Macků zkvalitnil jednotlivé mutace regionálníchDeníků.
Macků odmítl jakékoliv snahy o ovlivnění redakčních postupů majiteli VLP. Podle něj by takový postup každý správný šéfredaktor takovou práci „zabalil“.
Macků ve své další řeči zpochybnil některé rozhodování Rad veřejnoprávních médií. Za příklad uvedl nového předsedu Rady ČT Jiřího Baumruka a současnou členku Rady ČTK a bývalou šéfredaktorku „komunistických“ Haló novin Moučkovou.

Neobjektivita krajských, městských a obecních ”zpravodajů”

Regionální žurnalistika „není jiná (od té celostátní) v ničem“. Má však prý svá specifika. „Hrajeme trochu na výrazně menším hřišti,“ řekl Martin Biben z redakce MF Dnes - Pardubický region.Operační prostor je stísněný a nepřináší tolik možností. Biben se dálezabýval postupnou bulvarizací současných českých médií. Ovlivňujícífaktory podle něj přichází zejména ze zahraničních médií.
Oldřich Kužílek z obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost připomněl výsledky výzkumu, který se uskutečnil na vzorku „městských“ zpravodajů,které neplní svou základní povinnost – být objektivní. Financovány jsoutotiž z veřejných prostředů. Kužílek ve své řeči použil slovo „cenzura“, kdy na jedné straně vystupují názory radnice, hlas opozice však v periodiku chybí. „Regionální média jsou ve složité situaci. Musejí dbát daleko více na to, aby oddělily, co je politikum a co hlas opozice,“řekl Kužílek. Opozice nesmí být opomenuta, je však mnohdy velmisložité, dostat se němu. Jednostrannost pak ovládá právě již zmíněné „obecní zpravodaje.“ Podle hejtmana Kraje Vysočina Vystrčila koaliční názory v obecních zpravodajích pochopitelně převažují. „V našem případě si však myslím, že námi najatý redaktor našich krajských novin komunikuje se opozicí dostatečně,“ dodal.

Aust: Regionálnímu tisku nesvědčí monopol VLP

Redaktor LN Ondřej Aust v diskusi v rámci Rozprav o českých médiích, které se tentokrát věnovaly tématu regionálního tisku, zhodnotil, že regionálnímu tisku nesvědčí monopol VLP. Kvalita regionálních periodik spočívá podle Austa zejména v lidech. O to víc, že jsou redaktoři v regionech mnohem „blíže“ čtenáři. Kvalitněji podle Austa vystupuje MfD,a to jak v inzerci, tak obecné věcnosti, i ve váze při výběru názorů.Mladá fronta má prý větší cit pro výběr relevantních informací.

Zvukový záznam diskusního odpoledne spustíte zde.
Videozáznam diskusního odpoledne spustíte zde.

Jan Bohdal, 7.2.2007

Parlament chce pomoci digitalizaci

Kladnější roli než doposud je v oblasti digitálního televizního vysílání připravena hrát Poslanecká sněmovna. Uvedl to dnes člen poslanecké komise pro sdělovací prostředky Petr Bratský na Diskusním odpoledni na téma "SEZNAMTE SE: Mediální komise" v Kulturním centru Nostického paláce v Praze na Maltézském náměstí - v sídle Ministerstva kultury ČR.
Jak dále Bratský řekl, stát, tedy i vláda, se bude muset určitým způsobem k otázce digitalizace postavit a v této souvislostii k možnostem reklamního trhu. Podle něj v příštím roce přeměna analogového vysílání na digitální by se měla stát skutečně národním projektem. V jeho rámci, mínil Bratský, je třeba hledat odpovědi na otázky související s technologií, tempem přeměny, závaznosti doporučení EU, požadavků sousedních států a úkolů exekutivy. Případně zvážit úpravu legislativy.
Členka senátní mediální komise Alena Gajdůšková potvrdila,že Senát bude mít snahu zapracovat připomínky a názory odborné veřejnosti do případné úpravy mediálních zákonů a pomoci tak ministerstvu kultury s přípravou speciální legislativy. Zdůraznila pak podobně jako Bratský, že digitalizace by se měla stát projektem otevření televizního trhu názorové pluralitě.
Diskusní odpoledne pořádá společnost Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského.

Zákonodárci vyjádřili skepsi k etice novinářů

Pochybnosti o etice novinářů dali najevo členové senátní mediální komise v průběhu diskuse, která se právě nyní odehrává v Kulturním centru Nostického paláce v Praze na Maltézském náměstí - v sídle Ministerstva kultury ČR na téma "SEZNAMTE SE: Mediální komise".
Senátor Tomáš Töpfer řekl, že není zřejmé, kdo je kvalifikován k tomu, aby působil jako novinář. Podle něj žurnalisté nepociťují žádnou odpovědnost, ale vůči všem výtkám se zaštiťují svobodou slova. Töpfer prohlásil, že je u vytržení nad tím, jak je český mediální trh bulvarizován. Jak dodal, jde především o peníze a boj ukořistit na reklamním trhu co nejvíc. On sám se s bulvárními novináři nebaví a tito žurnalisté si budou muset na takovou kulturu zvykat.
Senátorka Alena Gajdůšková se podivila tomu, že redaktoři televizního zpravodajství nezvažují při sestavování zpráv, jaké vzory nabízejí mladým lidem.
Senátor Adolf Jílek konstatoval, že by bylo dobré hledat legislativní nástroj, kterým by se dalo účinně čelit nepravdám nebo polopravdám, která média občas šíří. Podle něj je totiž stávající zákonná úprava pomalá a ne vždy efektivní.
Diskusi pořádá společnost Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského. ČRo 6 debatu v hodinovém sestřihu odvysílá v pravidelném pátečním rozhlasovém pořadu Média v postmoderním světě.

Zvukový záznam diskusního odpoledne najdete zde.

Ivan Jemelka

Dnes od 16.00 proběhl v prostorách kulturního centra v Nostickém paláciv Praze pravidelný seminář Českých médií na téma patnáctého výročízavedení duálního systému rozhlasového vysílání v České republice.

Moderátorem rozprav byl tradičně redaktor ČRo6 Radko Kubičko.

Dopanelu zasedli, Michel Fleischman - prezident společnosti LagardereČeská republika, Petr Žantovský, vedoucí katedry mediálních studíí VŠJAK, Petr Dvořák, generální ředitel Rádia Blaník a City  a ZdenaHůlová, členka rady ČT.

Úvodní příspěvek přednesl Petr Žantovský, který připoměl, která rádia působila před 30. říjnem roku1991 v České republice. V Praze to byla  Evropa 2, Rádio 1, Rádio City,Rádio Bonton, Rádio Country, Rádio Kiss, Rádio Rio, Rádio Vox, RádioMetropolis, Rádio Golem. Z mimopražských stanic to pak byly např. RádioKontakt Liberec, Rádio FM plus Plzeň, Rádio Hády Brno, Rádio 21 ČeskéBudějovice, Rádio Rio ad. „Myslím si, že lze charakterizovat vzájemnývztah veřejnoprávního a privátního sektoru v rozhlasovém vysílánípředevším v oblasti obsahu. Oba sektory se ovlivňují především formáty. Čro například pod vlivem privátních rádií  zrychlilo svézpravodajství,  zjednodušilo své vysílání, naproti tomu se privátnírádia od Čro inspirovala např. větším prostorem, který věnujízpravodajství a toto zpravodajství je součásti poptávky posluchačů.Duální systém má významný vliv na kulturu a to nejen v oblasti umění,ale hlavně na kulturu života společnosti," řekl Žantovský. Podle něj jerozhlasové vysílání dnes v České republice konsolidované aliberalizované. Největší přínos duálního systému vidí Žantovský vobsahové pluralitě a konkurenci. Oba póly duálního systému mají právona existenci a doplňují se.

Zdena Hůlová, členka rady Českételevize, vidí filosofický smysl duálního vysíláni v rozhlase atelevizi v pluralitě a různorodosti. „K vývoji rozhlasového vysílání vČeské republice před 15 lety přispělo především fandovství a nadšení.Od poloviny devadesátých let se rozvíjí a vytváří  rozhlasový trh,který se postupně stabilizuje. Vedle velkých rádií působí menší rádia,vznikají  nová regionální rádia a od roku 2000 se objevují pouzeokrajové formáty rádií, např. Beat a Expres. Současná privátní rádiapracují s mnohem jemnějšími prvky než jenom s hudbou, kterou oslovují,kladou důraz na marketing a vývoj což chybí Čro. Veřejnoprávní sektornedokázal reagovat na nástup privátních médií. Podle průzkumů je věkováskupina posluchačů všech stanic ČRo - 50 plus," uvedla Hůlová. Budoucnost rozhlasového vysílání vidí Hůlová  v rozvoji internetovýchrádií.

Petr Dvořák, generální ředitel Rádia Blaník a RádiaCity považuje duální systém za úžasnou věc a dobu před 15-ti lety zapionýrskou. „V duálním systému vidím princip svobodné společnosti.“ Petr Dvořák dále položil řečnickou otázku týkající se veřejnoprávníhorádia: „Jaká jsou kriteria při obsazování postů v Českém rozhlase?“Podle P. Dvořáka by se mělo manažerské vedení a profesionalita v Českémrozhlase začít měřit stejným parametrem jako v privátních rádiích. Jakopříklad neprofesionality a nejasného určení uvedl vznik a vysíláníRádia Wave, které podle něj vysílá stejně jako vysílala rádia rok porevoluci 89. „15 letý vývoj duálního vysílání  v ČR zaznamenal vkomerčním sektoru největší rozvoj. Budoucnost ukazuje na to, že přežijínejlepší a nesilnější,“ dodal.

Michel Fleischmann se úvodemsvého příspěvku ohradil proti výroku moderátora rozprav, že jedinýmkritériem úspěchu je zisk. "Myslím, že je to také a především obsah,"uvedl M. Fleischmann. „Lidé nebudou poslouchat blbosti. Když jsem  před15-ti lety přišel do tehdejšího Československa, tak jsme byli v jinéfázi vývoje duálního systému. Ten, kdo chtěl dělat rádio a byl fandou anadšencem, tak licenci dostal. Rada tehdy rozdala licence téměř každémukdo přišel. Co se stalo  za 15 let? Za pomoci RRTV se koncentrovalarádia. Je tady pár silných  firem a kupodivu se zvýšila pluralitavysílání.  Dnes se podle mne veřejnoprávní sektor stává anachronismem.Služby, které poskytuje Čro budou v budoucnu nabízeny v digitálnímvysílání. Soukromý sektor může nahradit některé formáty Čro, například mluvené slovo, nebo zpravodajství. Jsem o tom přesvědčen. Čro vyvíjídigitální rádia, ale ty nikdo nemůže poslouchat, posluchači nemají kdispozici digitální přijímače. My jsme rádi, že to Český rozhlas dělá,má na to prostředky.  V českém éteru chybí vedle veřejnoprávníhorozhlasu, tzv. nonprofit rádia. Já myslím, že neziskový rozhlasovýsektor je tím správným doplňkem veřejnoprávního sektoru. Zákon topovoluje, ale rada zatím nonprofit vysílání nepovolila.“ Na závěrMichel Fleischmann uvedl že je pro duální systém, ale domnívá se, žeduální systém je v zániku.

Následná diskuse se odvíjela vduchu obrany činnosti veřejnoprávního sektoru proti výtkám zástupcůkomerčních médií.  Za Český rozhlas vystoupila místopředsedkyně radyČeského rozhlasu Dana Jaklová, člen rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrbaa René Zavoral z PR oddělení Českého rozhlasu. Zejména byla komentovánačinnost nových digitálních stanic Českého rozhlasu. Také se hovořilo o110 miliónech příjmu Českého rozhlasu z reklamy.

V diskusníchpříspěvcích se objevilo i téma regulace. Regulovat je potřeba, aleregulace bude v nejbližších letech komplikovaná, složitá a těžkouchopitelná, což souvisí s rozvojem nových technologií. Regulace budejistě potřeba, ale je potřeba liberalizovat.

Závěr diskuse se odvíjel v oblasti digitalizace rozhlasového a televizního vysílání.

Posledníslovo měl Petr Žantovský, který připomenul zítřejší státní svátekstudentské revoluce 17.listopadu 2006. Zároveň poděkoval všemrozhlasovým stanicím, které svým působením přispěli k rozvojidemokracie v České republice.

Videozáznam semináře najdete zde.
Zvukový záznam najdete semináře zde (Média v postmoderním světě - ČRo6).

Pavel Chalupa

Již pošesté se v malebném městě Českém Krumlově uskutečnila mediální konferece pořádaná naším serverem Česká média, tentokrát na aktuální téma Digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Letošní podzimní konference zaznamenala rekordní účast. Panelisté i účastníci se shodli na tom, že otevřela řadu témat a nabídla možná řešení na některé choulostivé otázky české digitalizace.
Nabízíme Vám tímto fotografie a zvukové záznamy z jednotlivých bloků konference. Zařazení přednášek v blocích najdete v programu konference Zde.

Zvukové záznamy z konference:

1. blok (Čtvrtek, Digitalizace televizního vysílání - a společnost)
2. blok (Čtvrtek, Digitalizace televizního vysílání - a financování televizního trhu)
3. blok (Čtvrtek, Digitalizace televizního vysílání - a televizní projekty)
4. blok (Pátek, Technický plán přechodu na digitální vysílání)
5. blok (Pátek, Úvahy nad digitalizací rozhlasového vysílání)

Fotogalerie z konference:

Galerie 1, Galerie 2, Galerie 3, Galerie 4, Galerie 5, Galerie 6

Další fotografie:
Fotogalerie 1
Fotogalerie 2
Fotogalerie 3
Fotogalerie Mejdan
z Českokrumlovské mediální konference (2.-3.11.2006, autor: Štěpán Kotrba - Britské listy, www.blisty.cz)

Všechny mediální soubory z konference najdete souhrnně zde.

Archiv online zpravodajství je k dispozici zde.
Archiv ohlasů na 6. Českokrumlovskou mediální konferenci je k dispozici zde.

Rozpravy o českých médiích dnes na téma policejních odposlechů novinářů

Na tradičním místě v sídle Ministerstva kultury ČR od 14:00 probíhají říjnové rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma odposlechů novinářů a o jejich užitečnosti či nebezpečnosti. Po úvodním slovu moderátora diskusního odpoledne Milana Boušky z ČRo6 a krátkém projevu ministra kultury Martina Štěpánka vystoupil exministr vnitra František Bublan. Uvedl, že za svého působení v BIS se nesetkal s tím, že by požádali o povolení, odposlouchávat novináře. Za důvod povolení odposlechů rozhodně nepovažuje, že by novináři měli mít více informací, na jejichž základě by policie mohla razantněji a rychleji jednat. Bublan zopakoval, že nepovažuje za rozumné, jakým způsobem byl proveden pokus o odposlouchávání místnosti Českého rozhlasu v budově PSP ČR.
Pokud prý novinář zveřejní informaci, která by neměla být zveřejněna, protože je považována za tajnou, měl by být podle zákona stíhán. Porušil totiž zákon.

Kužílek: Napíchnout se na novináře je závažným útokem na svobodu slova

Poslanec Marek Benda na dnešních Rozpravách o českých médiích vyslovil nesouhlas se současným rozšířením odposlechů. Na základě vlastní zkušenosti poukázal na společensky nepříjemnou situaci, která je výrazným ohrožením svobody. Oldřich Kužílek, bývalý poslanec a předseda komise PSP ČR pro dohled nad policejními odposlechy, řekl, že za povolením odposlechů novinářů i politiků rozhodně nestálo soudné rozhodnutí a že odposlechy byly nařízeny ilegálně. "Napíchnout se na novináře je závažným útokem na svobodu slova," dodal Kužílek. Od svého působení v komisi pro kontrolu odposlechů se velmi zvolnila variabilita používání odposlechů.
František Bublan připomněl mechanismy zdůvodnění povolení odposlechů, které jsou prý velmi složité, což potvrdil na základě svých zkušeností z působení v BIS. Na jeho vyjádření zareagoval Benda, který zpochybnil legitimnost rozhodnutí o odposleších v kauze kolem tzv. Kubiceho zprávy.

Novinář jako každý občan nese odpovědnost za své činy

"Investigativní novináři jsou autonomní složka společnosti bojující proti zlu," uvedl v diskusi na téma odposlechů novinářů bývalý poslanec Oldřich Kužílek. Investigativní novináři jsou podle něj neidentifikovatelnou a nevyhraněnou skupinou, která se může dostat při své práci do křížku se zákonem. Možnost novináře zatajit zdroj je prý důležité, novinář totiž přináší obrázek společnosti takový, jaká skutečně je. Přitom by prý měl být pouze konzumentem, který do případu nijak nezasahuje. Pokud se dostane do přímého kontaktu s pachatelem na místě trestného činu, měl by, tak jako každý občan, událost ohlásit. Jeho tvrzením o trestní odpovědnosti souhlasil také Bublan.
Publicista a novinář Přemysl Svora poznamenal, že odposlech politika je politická záležitost, která může být posuzována poněkud jinak než u normálního občana. Paranoidní atmosféra, že "můžu být odposloucháván" vyvolává další reakce z řad lidí, kteří toho dokáží využít ve svůj prospěch - chtějí na tom vydělat, dodal.
Marek Benda připomněl vznik medializace policejních odposlechů v době kauzy Ivana Horníka a českého fotbalu. Již tehdy byl prý zděšen, že nikoho nenapadlo, že zveřejnění tového materiálu je zároveň zásahem do soukromí.

Kužílek apeluje na zlepšení zákonných úprav týkajících se odposlechů

Oldřich Kužílek na semináři Rozpravy o českých médiích uvedl, že zákonné úpravy týkající se odposlechů musejí být mimořádně podrobné, aby bylo jasně dáno, že byl odposlech nařízen oprávněně. Nejlepší cestou k rozšíření kontrolních mechanismů by bylo "zatažení" Senátu ČR do dohledu na odposlechy, poznamenal František Bublan. Podle poslance Marka Bendy by situaci také napomohla větší specializace soudců tak, aby nedocházelo k pochybení.

Videozáznam spustíte zde.

Jan Bohdal, 11.10.2006

Tématem červnových Rozprav o českých médiích byla podpora českého filmu. Poslanecké svržení audiovizuálního zákona totiž dalo vzniku četných plamenných diskusí na toto téma.

Jak hájit veřejný zájem? Co je veřejným zájmem?

„Česká kinematografie by mohla být soukromým statkem a s tím by se k ní mělo přistupovat,“ řekl tajemník prezidenta republiky Václava Klause Ladislav Jakl. O tom, zda se jedná o veřejný statek, musí proběhnout debata. Jestliže výsledkem této debaty bude, že česká kinematografie je veřejným statkem, měla by být financována z veřejných prostředků. Návrh financování kinematografie uvedený v poslanci zavržené novele zákona, není přijatelný. Ze strany prezidenta republiky dojde podle Jakla k diskusím s filmaři v rámci MFF Karlovy Vary.

Jsme v bodě nula, zákon o audiovizi je mrtvý...

Jiří Králík bojoval za nepřijetí zákona o fondu kinematografie. „Jsme v bodě nula, zákon o audiovizi je mrtvý a s tvorbou zákona začínáme znova,“ řekl. Dobrou cestou je poučit se z například dánského a polského modelu. Tyto zákony prý pro nás mohou být velmi dobrou inspirací. Zákon o kinematografii by měl být aktem pro ochranu veřejných statků, dodal.

Slovensko: Financování filmu pouze z veřejných zdrojů neaktivuje prostředí

„Na Slovensku je financování filmu zabezpečeno z veřejných prostředků. Není to však dobré dlouhodobé řešení, neaktivuje se totiž prostředí“ řekla Slavomíra Salajová ze slovenského ministerstva kultury. Podle ní tedy systém financování čistě z veřejných financí nepřináší takový efekt, jako když se do financování zapojí také ti, kterých se to přímo týká. Na Slovensku se usiluje o zatížení zájmových skupin s definicí „kdo platí může žádat“. Participovat na poplatcích by měli i vysilatelé. Ne však ze vstupného, ale například z reklamy.

Česká audiovize by měla být veřejným zájmem

„Nikdy jsme neřekli, že kinematografii nechceme podporovat,“ řekl generální ředitel televize Prima Martin Dvořák. Dvořáka velmi překvapilo, že tvůrci a také televize byli přizváni až po sestavení zákona a hlavně sestavení strategie financování. „Česká audiovizuální tvorba je něco, co rozhodně stojí za pozornost,“ dodal Dvořák. Participace komerčních televizí by měla být postavena na dobrovolnosti. Dvořák dále navázal na slova Ladislava Jakla a řekl, že česká audiovize by měla být rozhodně veřejným zájmem.

Dočekal: Dnes jde v podstatě z veřejných zdrojů do fondu kinematografie 0 Kč

„Z podstaty nejsou filmaři organizovaní,“ řekl Radomír Dočekal. Formy podpory kinematografie jsou podle něj finanční, organizační (komunikace mezi státem a filmaři) a investiční (investiční pobídky, které fungují po celé Evropě). Důležité v rámci rozvoje a podpory kinematografie je prý také myslet na vzdělání filmařů. „Dnes jde v podstatě z veřejných zdrojů do fondu 0 Kč,“ komentoval dále finanční podporu českého filmu Dočekal.

Podle náměstkyně ministra kultury paní Smolíkové byly subjekty standardně zvány. Otázkou podle ní je, zda byla novela správně nastavena. To, že novela audiovizuálního zákona neprošla, bylo zapříčiněno nedostatečnou politickou vůlí. „Jakmile bude nový ministr, budeme mu z pozice úředníků předkládat další návrhy,“ řekla Smolíková. Příslušné legislativní úpravy se musí nejdříve vypracovat.

„Vaše názory mi připomínají něco, co jsem naposledy slyšel v roce 1990 a myslel jsem, že to už nikdy neuslyším,“ reagoval Ladislav Jakl na projev Drahomíry Salajové. Poukázal přitom na násilné donucování, přispívat na český film. „Nic nás neopravňuje k tomu, abychom tahali peníze z jedné kapsy a dávali je do druhé,“ doplnil.

Radoslav Kutaš z ministerstva kultury Slovenské republiky vyřkl názor, že pokud se rozhodneme, že audiovizuální průmysl patří do veřejných zájmů, je nutné na jeho financování zvolit kombinovaný model financování, tedy z veřejných i soukromých zdrojů.

Pořad se těšil zájmu filmařů, kteří čile diskutovali s přítomnými panelisty i mezi sebou.

Připravujeme zvukový záznam z pořadu ve formátu mp3.

Jan Bohdal, 21.6.2006

Tématem květnových rozprav o českých médiích byla nepacená printová média. V panelu vystoupili: Stanislav Holec (Expres), Martin Vedej (24 hodin), Martina Vojtěchovská (Marketing a Média) a publicista Karel Hvížďala. Úvodní slovo pronesl Karel Hvížďala. Shrnul vstup jednotlivých neplacených deníků na český trh. Vysvětlil situaci bezplatných deníků u nás v návaznosti na fungování těchto médií ve světě. Za nejserióznější Hvížďala označil deník Expres oproti spíše bulvárnějšímu Metru a 24hodin.

Obchodní ředitel deníku 24 hodin Martin Vedej poznamenal, že trh inzerce je zatím nenasycený a vydavatelství Ringier tedy našlo investiční příležitost. K bezplatným deníkům poznamenal: „Jedině distribucí bezplatného média dostanete v jeden moment na trh nejvíce vydání periodika.“ Stanislav Holec z deníku Expres řekl, že vsadili právě na umístění seriózního zpravodajství přesně tak, jak v úvodu ve své řeči předeslal Hvížďala.

Martin Vedej na počátku působení vsází zejména na vytvoření image. Pokud prý vše půjde tak jak má, investice by podle něj měla být v případě deníku Expres návratná do pěti let. Holec souhlasil, že záměr vydavatelů „deníků zdarma“ je obdobný. Prioritou deníku Expres je, vyhýbat se bulvárnímu zpravodajství. Expres se snaží pojmout regionálně větší oblast, tedy Prahu a okolí. Expres je rozdáván také v obcích kolem Prahy. Horizont návratnosti investice zatím Holec neprozradil. Expanze gratis deníků mimo Prahu je problematická díky odlišnosti tržních podmínek v metropoli a mimo ni. Kontrola distribuce je u každého z deníků zajištěna inspekcemi, které kontrolují práci svých kolportérů.

Deník 24 hodin podle Vedeje funguje bez ekonomických závislostí na ostatních periodicích vydávaných společností Ringier. Jedná se o samostatný projekt.

Podle Martiny Vojtěchovské z týdeníku Marketing a Média bude snad mít fungování neplacených periodik na českém trhu vliv zejména na budoucí zkvalitnění služeb klasických tištěných deníků či týdeníků.

Podle Holce noviny musejí být servisem pro čtenáře, který se, alespoň prý v případě Expresu, snaží ukázat, že rozhodně nejde o dumping. Je to pravděpodobně tím, že právě za Expresem stojí tzv. těžké noviny – Mladá fronta Dnes nebo Lidové noviny. Otázkou je, zda se neprojeví v budoucnu efekt kanibalismu, kdy jedny noviny začnou vytlačovat noviny jiné v rámci jednoho vydavatele.

Vedej upozornil na narůstající význam bulvarizace tisku. Do budoucna předeslal zejména dominantní význam elektronických médií a s tím stagnující či klesající význam printů. Vizi do budoucna v pohledu těžkých printů vidí Hvížďala pozitivně, tato média by se měla na trhu udržet. To jestli se na trhu udrží také bulvární tituly a bezplatné deníky závisí prý na mnoha okolnostech, ale ani Vojtěchovská ani Hvížďala si budoucí vývoj netroufli odhadnout.

Podle zástupců vydavatelů je diskutabilní, zda ještě v současné době existuje nějaká "díra" na mediálním trhu pro umístění dalších titulů. Hlavní otázkou však jsou finance.

Zvukový záznam semináře najdete zde.
Videozáznam ze semináře najdete zde.

Jan Bohdal, 17.5.2006

Třetí dubnová středa přinesla další z řady Rozprav o českých médiích, tentokrát na téma: Pomohou digitalizaci nová pravidla? V panelu nakonec po omluvě generálního ředitele TV Nova Petra Dvořáka zasedli poslanec PSP ČR Petr Pleva, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Petr Pospíchal, generální ředitelka TOP TV Kateřina Fričová, generální ředitel TV Prima Martin Dvořák a generální ředitel TV ÓČKO Jiří Balvín.

Panelovou diskusi uvedl Ivan Jemelka z Českých médií. Moderátor Radko Kubičko shrnul události kolem přidělených digitálních licencí i kolem stále projednávaného zákona č. 231/2001 Sb.

Petr Pleva ve svém úvodním slově přiblížil dění kolem novely mediálního zákona, kterou bude Poslanecká sněmovna znovu projednávat příští úterý. Pleva ve svém projevu zdůraznil, že pokud bude „digitální“ zákon přijat ve „sněmovním“ znění, bude to problematické také například z toho důvodu, že RRTV již udělila digitální licence na základě starého zákona, který zaručuje (na rozdíl od sněmovní verze) automatické prodlužování licencí po jejich exspiraci. Senátní verze například toto již upravuje. Pleva si podle vlastních slov však není jistý, zda bude zákon vůbec přijat. To by znamenalo, že by o zákoně pravděpodobně rozhodovala až nově sestavená Poslanecká sněmovna po červnových volbách.

Petr Pospíchal z RRTV přiblížil situaci při přidělování digitálních licencí. Vyzdvihl například moment, kdy se již Rada kvůli průtahům s přijetím zákona v Parlamentu rozhodla licence přidělit z důvodu posunutí digitalizace v ČR o krok dopředu. „Rada našla vhodný bod, kdy již šlo licence přidělit,“ řekl Pospíchal. „Pro licencování však žádná novela nebyla potřebná,“ dodal. Ukončení procesu digitalizace, tzn. překlopení všech licencí a přidělení všech licencí, Pospíchal vidí v dohledném horizontu, avšak přesně si netroufl přesný okamžik určit. Pleva poznamenal, že ČR je Evropské unii zavázána přechodem na televizní digitální vysílání do roku 2012. U rozhlasového vysílání to bude trvat déle.

Jiří Balvín vysvětlil, že TV ÓČKO, kterou reprezentuje, digitálně vysílá za experimentálního provozu a „jeho“ televize je tedy pilotním digitálním televizním projektem. ÓČKO zatím vysílá v multiplexech B a C. „Ostrou“ digitální licenci televize obdržela pro multiplex C. Na vysílání televize se do budoucna nic nezmění, zůstane hudební televizí, která, jak řekl Bavín, „půjde po mladém životním stylu.“

Generální ředitel TV Prima Martin Dvořák označil očištění Primy již jako politický fenomén. "Princip hybridu a nesmyslu spojení Primy a třinácti regionálních televizí" prý  snad skončí kompletním přechodem na digitální vysílání. „Prima nechce ničit regiony. To je nesmysl,“ zdůraznil Dvořák. Problémy Primy, na které upozornil, prý vyřeší „neviditelná ruka trhu“. Digitalizační proces po překlopení licencí a přijetí zákona č. 231/2001 Sb. není prý pro televizi Prima rozhodující. Rozhodující bude zejména pro nově licencované televize. Prima dle Dvořáka však preferuje přijetí sněmovní verze zákona. Digitální vysílání bude velice náročnou ekonomickou otázkou. Prima je technologicky připravena na přechod na digitál, je to jen otázka připravenosti sítí, dodal Martin Dvořák, který také doufá, že programových pozic pro vysílání Primy bude více než dvě. Ty má televize po překlopení stávající analogové licence jisté.

Kateřina Fričová (TOP TV) je v rámci televize, kterou vede, neúspěšnou žadatelkou o digitální licenci. RRTV projekt TOP TV neuznala jako životaschopný. TOP TV je financována kombinovaně, přičemž jednou složkou financování je příjem z teleshoppingu. Fričová připomněla pozměňovací návrhy zákona, které přišly ze Senátu: Očištění Primy, prodloužení licence a křížení obsahu a sítí. Ona sama je pro senátní verzi „digitálního“ zákona. „Umím si představit dvacet televizí, ale neumím si představit dvacet majitelů televizí,“ vyjádřila se Fričová k problémům s financováním jednotlivých projektů.

Petr Pospíchal hovořil o zhruba tříměsíčním období zkompletování vysílacích kapacit na základě rozhodnutí ženevské konference. Pospíchal naproti tvrzení Fričové uvedl, že projekt TOP TV Rada uznala jako životaschopný, ale byl, jak řekl, "těsně pod čarou". Rozhodlo prý sedm základních kritérií a složité a pečlivé hodnocení, které je naprosto transparentní.

Petr Pleva vysvětlil, že pojem zákaz křížení obsahu a sítí znamená, že skupina podnikatelů či jeden subjekt nesmí být providerem sítě a zároveň vlastníkem licence. To přímo napadá televizi Prima a podle Dvořáka tento zákaz nepatří do 21. století. Podle něj však existují orgány, které dokáží případný spor spravedlivě rozhodnout.

Výsledkem dokončeného procesu digitalizace by měla být skupina několika silných mediálních hráčů, kteří budou tvořit digitální mediální trh, řekl poslanec Pleva. Technologickým i marketingovým protipólem označil Francii, kde digitalizace proběhla úspěšně. Česká republika prý nebude mít tak jednoduchou pozici. Jako bernou minci uvedl prodej reklamního času. Toho je ve Francii nedostatek, v Čechách mohou být s jeho prodejem problémy. Podle Fričové i Dvořáka televize spíše prosí inzerenty, než aby to bylo naopak. Poptávka po nových televizních kanálech je navíc podle Dvořáka přeceňována.

Na otázku placených kanálů zareagoval Petr Pospíchal. Do Rady prý nějaké přihlášky dorazily. Právní jistota placených kanálů by však za současné situace nebyla vysoká. „Ale jistě přijde jejich čas,“ řekl Pospíchal.

Zvukový záznam najdete zde.

Jan Bohdal, 19.4.2006, bohdal@ceska-media.cz

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly další Rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma Proč se politici bojí médií, ve středu 15. března 2006 od 14:00 do 16:00 v Kulturním centru Nostického paláce v Praze.  K diskusi byli pozváni poslankyně Zdeňka Horníková, moderátor Martin Veselovský, redaktor Hospodářských novin Jindřich Šídlo a publicista Petr Žantovský, který debatu otevřel úvodním příspěvkem. Diskusi již tradičně moderoval Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly další Rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma Satira a karikatura v médiích , ve středu 22. února 2006 od 14:00 do 16:00 v Kulturním centru Nostického paláce v Praze.  K diskusi byl pozván karikaturista Štěpán Mareš, spoluautor satirického pořadu Ptá se Ester Kočičková/Olaf Lávka Oldřich Kužílek, reportér Petr Příhoda, politolog Jiří Bystřický a student politologie Martin Schlemmer, který debatu otevřel úvodním příspěvkem. Diskusi již tradičně moderoval Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly další Rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma Skrytá kamera, ve středu 18. ledna 2006 od 14:00 do 16:00 v Kulturním centru Nostického paláce v Praze.  K diskusi byla pozvána Lenka Trešlová z Ministerstva spravedlnosti ČR, reportér ČT Lukáš Landa, reportér TV Nova Janek Kroupa, předseda Syndikátu novinářů Miroslav Jelínek a právnička TV Nova Markéta Havlová, která debatu otevřela úvodním příspěvkem. Diskusi již tradičně moderoval Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly další Rozpravy o českých médiích, tentokrát na témaMédia a církve, ve středu 21. prosince od 14:00 do 16:00 v Kulturním centru Nostického paláce v Praze. K diskusi byli pozváni člen Rady České televize Milan Badal, člen Rady Českého rozhlasu Jiří Florián, ředitel nekomerčního Radia Proglas Martin Holík, tiskový mluvčí České biskupské konference Martin Horálek a president České katolické charity Miloslav Fiala, který debatu otevře úvodním příspěvkem. Diskusi již tradičně moderoval Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

 - Zvukový záznam: Zde. (MP3, 24Kbps, 2h 7m)

 - Video-záznam: (Připravuje se)

 - Fotogalerie: (Připravuje se )

Společnost Česká média ve spolupráci s Českou televizí pořádala dvoudenní konferenci na téma Budoucnost elektronických médií veřejné služby v digitální éře. Konference se uskutečnila ve dnech 25. 11. 2005 a 26. 11. 2005 v Českém Krumlově. Všechny důležité informace naleznete na stránce krumlov.ceska-media.cz.

 - Zvukové záznamy: 

Pátek
1. Blok (10:00 - 12:20) - Média veřejné služby a digitalizace
 - Radko Kubičko /moderátor/ - Úvod 1. bloku
 - Jiří Janeček /ČT/ - Sociální, ekonomické a technologické aspekty digitalizace a jejich vliv na média veřejné služby
 - Pavel Hanuš /ČT/ - Role médií veřejné služby v procesu digitalizace
 - František Lambert /ČT/ - Restrukturalizace a změna systému řízení média veřejné služby v procesu digitalizace
 - Diskuse
2. Blok (14:00 - 15:40) - Koexistence médií veřejné služby
 - Diskusní panel : Pavel Hanuš /ČT/, Petr Dvořák /TV Nova/, Jiří Balvín /TV Óčko/, Ivan Štern /ČRo/, Michel Fleischmann /E2,Frekvence 1/
3. Blok (16:00 - 16:40) - Veřejná služba v digitální éře
 - Martin Veselovský /moderátor/ - Úvod 3. bloku
 - Liana Janáčková /Senát ČR/ - Kdo formuluje požadavek na veřejnou službu - televizní vysílání
 - Štěpán Kotrba /Rada ČRo/ - Kdo formuluje požadavek na veřejnou službu - televizní vysílání
 - Ladislav Jakl - Kdo formuluje požadavek na veřejnou službu - televizní vysílání
 - Petr Sládeček - Kdo formuluje požadavek na veřejnou službu - televizní vysílání
 - Diskuse
4. Blok (17:00 - 19:00) - Odpovědnost veřejnoprávních vysilatelů za vytváření nepsaných norem, Sledovanost versus kvalita - kritéria úspěchu
 - Martin Veselovský /moderátor/ - Úvod 4. bloku
 - Nikolaj Savický /ČT/ - Sledovanost versus kvalita aneb Kritéria úspěchu
 - Zdena Hůlová /Rada ČT/ - Vliv médií na vzorce chování diváků a posluchačů, zejména dětí a mládeže
 - Michal Prokop /Rada ČRo/ - Úloha médií veřejné služby při vytváření pozitivních stereotypu jednání a vyjadřování
 - Diskuse
 - Marek Síbrt /InnoVatio, Media Tenor/ - Veřejnoprávní zpravodajství x zpravodajství komerčních stanic, regionální zpravodajství - srovnání tématické agendy, kvalitativní porovnání
Sobota
1. Blok (09:00 - 10:00) - Doplňkové aplikace a služby na vyžádání a jejich vliv na mediální trh
 - Nikolaj Savický /moderátor/ - Úvod 1. sobotního bloku
 - Pavel Hanuš /ČT/ - Služby na vyžádání - reálný trend nebo jen technická možnost
 - Tomáš Dratva /Český Telecom/ - Digitální televize DVB-T a interaktivní služby, platforma aplikací 
 - Miroslav Semrád /České Radiokomunikace/ - Zamícháme kartami? Nástup DVB-T
2. Blok (10:30 - 13:00) - Regulace obsahu v digitální éře
 - Nikolaj Savický /moderátor/ - Úvod 2. sobotního bloku
 - Adolf Jílek /Senát ČR/ - Úvodní slovo
 - Milan Šmíd /FSV-UK/ - Regulace obecně
 - Martin Elger /ČT/ - Kodex ČT
 - Petr Pospíchal /RRTV/ - Regulace obsahu v digitální éře
 - Diskuse
 - Bohumír Šťědroň - 2050: technologie a média
 - Nikolaj Savický /moderátor/ - Závěr konference

 - Fotogalerie: Zde.

 - Video-záznam: (Připravuje se)

 - Prezentace:

 - Jiří Janeček - Sociální, ekonomické a technologické aspekty digitalizace a jejich vliv na média veřejné služby
 - Pavel Hanuš - Role médií veřejné služby v procesu digitalizace
 - František Lambert - Restrukturalizace a změna systému řízení média veřejné služby v procesu digitalizace
 - Nikolaj Savický - Sledovanost versus kvalita aneb Kritéria úspěchu
 - Marek Síbrt - Veřejnoprávní zpravodajství versus zpravodajství privátních stanic
 - Tomáš Dratva - Digitální televize – DVB-T a interaktivní služby - platforma aplikací
 - Miroslav Semrád - Zamícháme kartami? Nástup DVB-T
 - Milan Šmíd - Regulace obsahu v digitální éře
 - Bohumír Štědroň - Prognóza budoucnosti Technology timeline British telecommunication

- Textový přepis: (Připravuje se)

 - Zpravodajství: Zde.

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly další Rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma Vláda, premiér a média, ve středu 23. listopadu od 14:00 do 16:00 v Kulturním centru Nostického paláce v Praze. K diskusi byli pozváni poradce premiéra vlády pro obecné politické otázky Valtr Komárek, publicista Petr Žantovký, politologové Zdeněk Zbořil a Jiří Bystřický. Diskusi již tradičně moderoval Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

 - Zvukový záznam: Zde. (MP3, 24Kbps, 2h 10m)

 - Video-záznam: Zde.

 - Fotogalerie: Zde.

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly 19.října 2005 od 14 hod. v Kulturním centru Nostického paláce v Praze další z rozprav o českých médiích, tentokrát na téma "Mají televize podporovat českou filmovou tvorbu?". K diskusi byly pozváni náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková, za TV NOVA Milan Kruml, za FITES Martin Vadas a za Asociaci producentů v audiovizi Pavel Strnad. Diskusi moderoval tradičně Radko Kubičko z ČRo6.

 - Zvukový záznam: Zde. (formát MP3, 24kbps, 1h55m)

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly 21.září od 14 hod. v Kulturním centru Nostického paláce v Praze další z rozprav o českých médiích, tentokrát na téma "Budoucnost seriózních médií u nás". Diskusní odpoledne zahájil ministr kultury Vítězslav Jandák. K diskusi byli pozváni šéfredaktor Hospodářských novin  Roman Gallo, zástupce šéfredaktora MF Dnes Petr Šimůnek,  vedoucí Institutu mediální komunikace VŠ JAK Petr Žantovský a politolog Jiří Pehe. Diskusi moderoval tradičně Radko Kubičko z ČRo6.

 - Zvukový záznam: Zde. (formát MP3, 24kbps, 1h59m)

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly 15.června od 14 hod. v Malém sále Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí další z rozprav o českých médiích, tentokrát na téma "Firemní dárci - tabu v českých médiích?". V diskusi byli pozváni předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal, předseda Rady ČTK Tomáš Vrba, šéfredaktor ČRo 6 Ivan Štern, právní poradce ČT Martin Elger a odborník na mediální právo Petr Kůta. Diskusi moderoval tradičně Radko Kubičko z ČRo6.

 - Zvukový záznam: Zde. (formát MP3, 32kbps, 2h)

 - Video-záznam: Zde. (formát WMV, 200kbps, 2h)

 - Fotogalerie: Zde.

Ve středu 8.června od 18:30 hod. proběhla v pražské Galerii Langhans veřejná diskuse pořádaná společností Agora Central Europe na téma "Jakou (post)demokracii chceme? aneb O prostor mezi státem a společností". diskuse se zúčastnili Milena Černá (Výbor dobré vůle), Vladimíra Dvořáková (politoložka, VŠE), Ladislav Jakl (poradce prezidenta ČR), Karol Sidon (Vrchní zemský rabín), Marek Stoniš (novinář, 51 PRO).

Společnost Agora k této diskusi na svých stránkách úvádí:
"Václav Klaus svým projevem vyvolal diskusi o škodlivosti nevládních organizací pro demokracii. Rádi bychom konfrontovali názory na škodlivost určitého typu organizací přímo se zástupci tohoto sektoru. Obecnějším tématem, které za tímto střetem stojí, tedy povahou politického systému a rolí jednotlivých aktérů v něm se bude zabývat druhá část setkání. Rádi bychom se také dotkli témat legitimity politického systému a cest k jejímu zvýšení.
Přestože je dosavadní diskuse na toto téma plná urážek a nepochopení, chtěli bychom ji udržet v rámci slušnosti. Nepředpokládáme, že zástupci vyhraněných táborů změní názor, věříme ale, že budou schopni naslouchat druhé straně."

Fotografie z diskusního večera najdete zde.

Z celé této diskuse publikujeme videozáznam. Můžete ho shlédnout ve formátu WMV (200kbps) zde.

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly 20.dubna od 14 hod. v Kulturním centru Nostického paláce v Praze další z rozprav o českých médiích, tentokrát na téma "Je lež běžnou součástí novinářské práce?". V panelu vystoupili publicista Karel Hvížďala, šéfredaktor Českého rozhlasu 6 Ivan Štern a zástupce šéfredaktora MF Dnes Robert Čásenský. Diskusi tradičně moderoval Radko Kubičko z ČRo6. 

 - Zvukový záznam: 
Formát MP3 - 20Kbps, 1:46, (15 617kB)

 - Video-záznam: Zde.

 - Fotogalerie: Zde.

Server Česká média pořádal 15.-16. dubna 2005 v Českém Krumlově konferenci na téma "Financování digitálního vysílání". Konference se konala za mediální podpory Českého rozhlasu 6 a Českého rozhlasu České Budějovice.

V pátečním dopoledním 1. bloku na téma "Zkušenosti z EU a USA", který moderoval Radko Kubičko z ČRo 6, vystoupili ministr informatiky Vladimír Mlynář, předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu Jaromír Talíř, pedagog a mediální odborník Milan Šmíd a publicista a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák.
V pátečním 2. bloku na téma "Jak chceme financovat digitální projekty v ČR", který moderovala Ivana Denčevová z ČRo6 vystoupili Miroslav Semrád z Českých radiokomunikací, Petr Adamec z Českého Telecomu a Jiří Chvojka z 5TV.
V pátečním odpolední části konference vystoupili ekonomický ředitel Frekvence 1 Miroslav Šimánek, generální ředitel TV Prima Martin Dvořák, analytik České televize Nikolaj Savický, generální ředitel TV Óčko Jiří Balvín a odcházející ředitelka rozhlasových stanic Frekvence1 a Evropy2 Kateřina Fričová.
V sobotním dopoledním bloku na téma "Proč je digitalizace politikum?" vystoupili členka Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu Ivana Levá (KSČM), člen Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky Adolf Jílek (KDU-ČSL), poslanec Vlastimil Tlustý (ODS).
V sobotním poledním bloku na téma "Veřejná služba digitálních veřejnoprávních médií" vystoupili analytik České televize Nikolaj Savický a mediální odborníci a pedagogové Petr Žantovský a Milan Šmíd.
Na závěr konference vystoupil s přednáškou "Technologie 2050" poradce předsedy ČTÚ a pedagog Bohumír Štědroň.

 - Zvukové záznamy: 

Pátek 15.4.2005:
10:00 - 13:00
- 1. blok (Vladimír Mlynář, Jaromír Talíř, Milan Šmíd, Václav Žák, diskuse) - formát MP3 18kbps 2h40m
15:10 - 17:00
- 2. blok (Miroslav Semrád, Petr Adamec, Jiří Chvojka, diskuse) - formát MP3 18kbps 1h34m
17:15 - 19:40
- 3. blok (Miroslav Šimánek, Martin Dvořák, Nikolaj Savický, Jiří Balvín, Kateřina Fričová, diskuse) - formát MP3 18kbps 2h08m
Sobota 16.4.2005:
09:30 - 11:50
- 4. blok (Ivana Levá, Adolf Jílek, Vlastimil Tlustý, diskuse) - formát MP3 18kbps 1h59m
09:30 - 11:50
- 5. blok (Nikolaj Savický, Petr Žantovský, Milan Šmíd, Bohumír Štědroň, diskuse) - formát MP3 18kbps 1h22m


 - Fotogalerie:
Krumlovské konference - fotogalerie 1
Krumlovské konference - fotogalerie 2
Krumlovské konference - fotogalerie 3
Krumlovské konference - fotogalerie 4
Krumlovské konference - fotogalerie 5
Krumlovské konference - fotogalerie 6
Krumlovské konference - fotogalerie 7
Krumlovské konference - fotogalerie 8

 - Video-záznam: 
- Videoanketa z krumlovského semináře o digitalizaci (zde)
- Videozáznam celého semináře (připravuje se)

 - Prezentace Powerpoint:
Petr Adamec (Český telecom): Pohled provozovatele multiplexu (348kB)
Jiří Chvojka (5TV): Pohled žadatele o licenci TV stanice (1 527kB)
Štěpán Kotrba: Digitalizace - Dům veřejné služby není veřejný dům (1 861kB)
Vladimír Mlynář: Koncepce vládní politiky v oblasti digitalizace rozhlasového a TV vysílání (426kB)
Nikolaj Savický (Česká televize): Stanovisko televize veřejné služby (4 023kB)
Nikolaj Savický  (Česká televize): Co znamená digitalizace pro veřejnou službu (1 422kB)
Miroslav Semrád (České radiokomunikace): Financování doplňkových služeb (128kB)
Miroslav Šimánek (Frekvence 1): Stanovisko provozovatele komerčního rádia (497kB)
Milan Šmíd: Financování digitálních projektů v Evropské unii (Velká Británie, Německo) (511kB)
Milan Šmíd  (FSV UK) Veřejná služba v době digitalizace (135kB)
Bohumír Štědroň: Technologie 2050 (445kB)
Václav Žák: Financování digitálních projektů ve Spojených státech amerických (68kB)

- Textový přepis: Zde.

 - Zpravodajství: Zde.

Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádaly další  Rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma Svoboda slova versus ochrana osobnosti. V diskusi vystoupili ministr kultury ČR Pavel Dostál, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a člen Stále komise pro sdělovací prostředky Ivan Langer, předseda Syndikátu novinářů ČR Miroslav Jelínek a Petr Žantovský z Institutu mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského. Diskusi moderoval Radko Kubičko z ČRo 6.

 - Zvukový záznam: 
- Formát MP3 18Kbps (15 417Kb)
- Formát MP3pro 32Kbps (27 407Kb)

 - Video-záznam:
- Formát WMV - 132kbps - Optimalizováno pro Windows media player 9 - (116 762kB)

 - Fotogalerie: Zde