logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Malé televize – co Čech, to muzikant

17. března 2017 / Irena Ryšánková
Tento text se zabývá přehledem „menších českých televizí“. Protože ale lze jen těžko do jednoho textu shrnout veškeré lokální a nikové televize, které najdete v kabelových či satelitních sítích, píše autorka jen o těch výraznějších. Pokud některou opomněla, jde to jen a jen na její hlavu. Jakékoliv další podněty uvítá. Startovním výstřelem televizního podnikání a otevřením televizního trhu nebyl vznik stanice Premiéra, ani nástup Novy. Byla jím digitalizace DVB-T1. Digitalizace, kterou táhla veřejnoprávní Česká televize a komerční televize ji usilovně a bezúspěšně brzdily (náklady jsou náklady). Zprovoznění multiplexu totiž otevřelo dveře konkurenci. Nevídaně. Velké televize přinutilo k masivním investicím, k zásadní programové změně a specializaci jednotlivých kanálů. Protože v dálkovém ovládání televize byl rozdíl mezi kanálem Nova a kanálem Pohoda pouze číslo předvolby, které se u malých televizí hůř pamatuje. Proto jsou stále velké televize velké a malé televize malé… Při letmém pohlédnutí na současné malé televizní stanice se zdá, že stále platí ono „co Čech, to muzikant“. Nejlépe rockový. Ať už jde o stanici Rebel ostravského mediálního mága Radima Pařízka, která vysílá rock. Pokračovat můžeme stanicí Fajnrock, od roku 2015 přejmenovanou na Slušnej kanál. Ta má dokonce v Praze i vlastní hospodu. Slušnej kanál hraje rock a metal a cílovkou je, posdle vlastního vyjádření, divák mezi patnácti až pětašedesáti. Pro ty, kdo nemají na rock nervy, vysílá stanice Retro, zaměřující se na hudbu 70-90 let, čili diváky středního věku. Provozuje ji Hudební televize s.r.o. , za níž stojí Pavel Attel a Jiří Němeček, zakladatelé hudební stanice Óčko. Speciální, až bizarní, ale zjevně ekonomicky výhodnou je stanice Šlágr Karla Peterky a hudebního vydavatelství Česká muzika . Šlágr se profiluje jako „československá lidová televize“, která hraje opravdu všechno. Dechovku, pseudolidové písně, známé písně v moderních úpravách. A hlavně teleshoppingovým způsobem prodává hudební nosiče. Stanice má mnoho studiových vstupů. Evidentně nikoliv drahých. Ale u diváků mají úspěch. Sesterkou stanicí Šlágru je pak Country No 1, která oddělila folk a country. Stanice expandovala na Slovensko jako „Šláger TV“ Majitel výše jmenované stanice Rebel vlastní i stanici Relax, která k sobě stáhla účinkující typu Pavla Novotného či Jiřího Krampola či nejrůznější jihoamerické telenovely. V době, kdy si ji při psaní tohoto textu pustila jeho autorka, byla na obrazovce věštkyně ze společnosti „Vědmy s.r.o“ (fakt, že si vědmy založily s.r.o je poměrně zajímavý, snad nezkrachují). Bohužel, pod vědmou běžel kraul, upozorňující na to, že za každou započatou minutu spojení zaplatí volající 70 korun a to i v případě, že nebude spojen do studia. Škoda. Zřejmě nejvýraznější stanicí kabelových a IPTV sítí je CS Film, patřící Československé filmové společnosti Jana Jurky a Leoše Pohla. Koncept stanice, totiž vysílat českou a slovenskou tvorbu, je vynikající a program vynáší na světlo mnoho filmů, které by jinak zůstaly zapomenuty. "Druhý program" této televize, Horor Film netřeba komenovat. Jen je třeba podotknout, že ve dne je to dětský program CS mini... KinoSvět pak vysílá dokumenty různých žánrů. Pro milovnice módy je tu pak poněkud unylá Fashion TV, česko-slovenská televize o módě, jejíž jedinou majitelkou je podle rejstříku Gabriela Drobová. Na hranici existence se pak potácí stanice Mňam o vaření. Původně ji provozovala CE Media, která je ale v insolvenci. Nyní ji vysílá SßP Broadcasting. Navzdory tomu, že stanice Mňau, která rovněž patřila k portfoliu, dopadla nevalně, plánuje ředitel Pál Milkovics ještě sesterské stanice Kutil, Trhák (o slevách) a MUDr. (raději se neptat). Takže, raději se neptejte, o čem jsou televize, o kterých raději ani nepíšu. Celý článek

Tanečky kolem přerovského zámku se po pěti letech vrací na svůj počátek

16. března 2017 / Monitor
Památková asociace ASORKD (Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR)  se již pět let aktivně zabývá problematickým děním, které provází osud renesančního zámku v Přerově nad Labem. Český rozhlas, který je majitelem zámku, dlouhodobě avizuje záměr zámek prodat. ASORKD průběžně informovala jak členy Rady ČRo, tak i zákonodárce o velmi podivném pozadí, který plánovaný prodej provázel. Rada ČRo veřejný, avšak netransparentní prodej zámku nakonec zastavila a celá ostudná kauza vyvrcholila v lednu tohoto roku, kdy Obvodní soud pro Prahu 2 vydal prozatím nepravomocný rozsudek, kterým byli odsouzeni tehdejší ministr kultury Jiří Balvín, náměstek generálního ředitele ČRo Michal Koliandr a podnikatel Jan Hnilica. http://zpravy.idnes.cz/prodej-zamku-prerov-nad-labem-podminka-balvin-trest-fhq/krimi.aspx?c=A170109_115314_krimi_hro Vzhledem k tomu, že zámek přímo sousedí s Polabským národopisným muzeem, v jehož areálu se nachází čtvrtý nejstarší skanzen v Evropě, iniciovali jsme jednání s dnes již bývalým vedením Středočeského kraje, které je zřizovatelem skanzenu. Cílem jednání bylo přesvědčit vedení Středočeského kraje, aby projevilo zájem o koupi zámku a jeho následné propojení se skanzenem. Vznikl by tak v České republice ojedinělý areál, který by zahrnoval jak lidovou stavbu, tak stavbu zámeckou a život v nich. Tuto myšlenku nakonec vedení SČ kraje podpořilo a podpořila ji i sama obec Přerov nad Labem. Bohužel k podpisu kupní smlouvy z důvodu liknavosti dnes již bývalého hejtmana Miloše Petery, nikdy nedošlo. Nové vedení SČ kraje však projekt propojení skanzenu s renesančním zámkem vnímá spíše politicky, kdy nechce pokračovat v projektu, který z jejich pohledu iniciovali jejich předchůdci, kteří dnes sedí v opozičních lavicích. Jsme však i nadále přesvědčeni, že je ve veřejném zájmu, aby tato úchvatná stavba, jejíž potenciál čeká na odhalení, zůstala v majetku státu či v majetku veřejné instituce. Je ve veřejném zájmu, aby byl zámek přístupný veřejnosti, aby byl využit jeho potenciál pro podporu cestovního ruchu ve Středočeském kraji a nakonec, aby jeho zapojením do areálu sousedního skanzenu byla podpořena jeho atraktivita a mohla být rozšířena i jeho expozice. Celý projekt by ve svém důsledku zvýšil návštěvnost celého unikátního areálu. Jsme přesvědčeni, že Středočeský kraj je tím nejlogičtějším a nejvhodnějším subjektem, který by se měl stát majitelem renesančního zámku v Přerově nad Labem. Touto cestou si dovolujeme apelovat na členy Rady Středočeského kraje, zejména na paní hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou, aby přehodnotila svůj dosavadní odmítavý postoj k této bohulibé myšlence a zahájila jednání s Českým rozhlasem o podmínkách prodeje zámku. Apelujeme také na zákonodárce, kteří v minulosti projevili pochopení nad veřejným zájmem, který v této kauze převažuje nad vším ostatním. Martin J. Kadrman - viceprezident ASKORD Celý článek

Švédsko proti rozhlasovému proudu

15. března 2017 / Zdeněk Duspiva
Přes pozitivní pokrok v evropské rozhlasové digitalizaci, ke kterému se v posledních měsících přidávají s aktuálními změnami i dosud stagnující Německo a Rakousko, se v některých státech, po politických změnách, otáčí vývoj opačným směrem – zpět vstříc analogu v pásmu FM. Na počátku byla jedna z prvních oficiálních vládních strategií digitálního rozvoje. Nesouhlas s postupným  rozvojem nové technologie DAB ve Švédsku pak ve větší míře přišel po politických vládních změnách, spolu s tlakem některých komerčních mediálních skupin. Časem se v rámci oponentní mediální kampaně začaly používat někdy až absurdní negativní argumenty, v čele s rizikem možných potíží ve vojenské oblasti… apod.  Nepomohl ani pokrok v blízkém Norsku, kde i přes protesty a žaloby na všech úrovních byl proces přechodu na digitální platformu DAB+ oficiálně zahájen a probíhá bez potíží. Za několik měsíců tak v Norsku dojde k většinovému opuštění pásma FM. Další evropské státy buď již mají plán přechodu, či na něm v nějaké formě pracují, anebo alespoň připravují podmínky. K nim patří i pozastavení přidělování licencí pro analog resp. omezení přidělování kmitočtů pro rozhlasové vysílání v pásmu FM (VKV). K takovým případům se specifickými podmínkami patří například v Nizozemí. Naproti tomu ve Švédsku jdou tamní orgány a instituce opačnou cestou a hledají další kmitočty v analogu v pásmu FM pro rozšiřování dosavadních kmitočtových přídělů. Švédská telekomunikační agentura PTS nyní informovala o svém plánu na vyhledání a zkoordinování sad nových VKV kmitočtů pro komerční rádia. Prioritou je podle PTS vytvoření minimálně tří národních celoplošných sítí s pokrytím území s 80-85% populace. Prověřuje se cca 100 možných kmitočtů, z nichž by mělo být disponibilních asi 80. Práce na novém kmitočtu plánu, který bude předložen vládě do letošního 30. června, tak pokračují naplno. Příští licenční období bude platné na dobu 8 let a mělo by začít platit již 1. srpna 2018. Regulační orgán pro tisk, rozhlasové a televizní vysílání MPRT bude mezitím připravovat strategii pro udělování licencí. Půjde podle všeho opět o tradiční formu „soutěže krásy“ se „zohledněním podpory hospodářské soutěže a různorodosti…“ Digitální rozhlas je pro Švédy tak opět o velký kus dál…   Celý článek

Veřejné prohlášení výběrové dotační komise programu Podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin

14. března 2017 / Monitor
S velkým znepokojením a obavami sledujeme přibývající projevy národnostní, rasové, náboženské a jiné nesnášenlivosti v ČR, jež stále vice zamořují veřejný prostor. Nenávistným útokům, majícím zatím převážně verbální charakter, v poslední době v naší zemi čelí čím dál více lidí pouze kvůli svému odlišnému etnickému původu, genderové orientaci či náboženskému přesvědčení. Je smutné a nepřijatelné, že na rozdmýchávání xenofobie se podílí i řada politiků naší země, včetně vysokých ústavních činitelů. V touze po maximalizaci svého zisku se ve veřejné debatě nebojí sahat po lživých, překroucených či demagogických tvrzeních, často pod záminkou takzvaného boje proti politické korektnosti. Ve skutečnosti však touto cestou jen stavějí na odiv vlastní předsudky a mimoděk nabádají společnost, aby své strachy z cizího považovala za vlasteneckou hodnotu. Žádáme všechny veřejně činné osoby, aby se v zájmu udržení současné rozmanité České republiky zdržovaly všech projevů, jež živí xenofobní nálady. Důsledky národnostní, rasové a náboženské nesnášenlivosti a nenávisti mohou být fatální, jak dobře víme z vlastní historie, kterou bychom neměli chtít opakovat. Jako členové výběrové dotační komise v Programu podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin (dále jen „Program“) posuzujeme projekty, které se uchází o finanční podporu ze státního rozpočtu na Ministerstvu kultury ČR. Jsme poradním orgánem ředitele věcně příslušného odboru, který jednotlivé projekty hodnotí, posuzuje a doporučuje k případné podpoře. Ředitel odboru médií a audiovize MK naše návrhy předkládá ke schválení ministru kultury, který o dotacích rozhoduje. Do dotační komise byl každý z nás nominován občanskými iniciativami, většinou spolky, reprezentujícími konkrétní národnostní menšiny žijící v ČR po projednání Radou vlády pro národnostní menšiny. Jedním z hlavních cílů Programu je mimo jiné to, aby se s jeho přispěním národnostní menšiny mohly svobodně, volně a také ve svém vlastním jazyce vyjadřovat a komentovat aktuální dění ve vlastní minoritě, jakož i ve většinové společnosti. Periodika, která jsou Programem podpořena, však nejsou určena výhradně pro okruh čtenářů z řad jednotlivých národnostních menšin. Většinová společnost si na jejich základě může učinit obrázek o tom, jak pestrá je etnická skladba dnešní České republiky. Program je tedy zároveň garantem, že její národnostní různorodost a bohatost bude v naší polistopadové svobodné společnosti i nadále chápána jako něco zcela přirozeného. Možnost o tom svobodně hovořit, dokonce ve vlastním menšinovém jazyce, nadto s podporou státu, v němž žijeme, také chápeme jako jeden z důležitých výdobytků Listopadu ´89 a zároveň ukazatel stavu naší demokracie. My, jako zástupci národnostních menšin žijících v ČR, tedy jedné z ohrožených skupin obyvatelstva, na nebezpečí xenofobie budeme důrazně upozorňovat až do doby, kdy zcela pomine. Prohlášení schválili zástupci národnostních menšin na jednání komise dne 21. února 2017, připojil se i zástupce romské menšiny. Mgr. Georgi Bečev, Ph.D., zástupce bulharské menšiny                                                 Eugenie Číhalová, zástupkyně ruské menšiny                                                                         Ing. Eva Zajíčková, CSc., zástupkyně slovenské menšiny                                                 Ildikó Cséfalvay, zástupkyně maďarské menšiny                                                                   Ing. Richard Neugebauer, CSc., zástupce německé menšiny                                         Janusz Konieczny, zástupce polské menšiny                                                                       Vital Timoščenko, zástupce běloruské menšiny                                                         Alexandr Anders, zástupce ukrajinské menšiny                                                                     Mai Nguyenová, zástupkyně vietnamské menšiny                                                     Miroslav Kováč, zástupce romské menšiny Celý článek

PR a digitalizace

13. března 2017 / Zdeněk Duspiva
Mediální nadšení z letošního mírně opožděného startu „nového“ digitálního televizního vysílání  v DVB-T2 je i nadále primárně podporováno zainteresovanými subjekty a zejména některými „natěšenými“ PR agenturami a jejich protagonisty. Při bližším pohledu ale není realita ani zdaleka tak růžová, jak je v médiích občas prezentována.   Zejména vyhlídky na další měsíce nejsou příliš optimistické…  Oponentura se zatím, zřejmě i kvůli mnoha neznámým a vzdálených termínům přechodu, ke slovu příliš nedostala. A to se toto téma ještě nestalo předmětem větší politizace, podobně jako většina jiných věcí se vztahem k větším skupinám obyvatel. Významnou nejistotou pro celý proces bylo i loňské podzimní lavírování kolem pozice ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a dění kolem něj i jeho poradců  - zejména pak v samotném závěru před jeho letošním odvoláním. Doba předvolební (a vlastně i ta povolební….) je spíše na překážku podobným dlouhodobým projektům. Přechod na DVB-T2 je navíc vynucený jinými nadnárodními a spíše konkurenčními zájmy, než jsou potřeby terestrických brodcasterů a televizí. Na základních rozhodnutích a na stanovení pravidel se podílí jak mezinárodní a evropské struktury, tak dílem členské státy EU. Do celého procesu pak ve finále promlouvá a odpovědnost přebírá jak domácí politická reprezentace (současná i ta další po podzimních volbách), tak i české regulační orgány. I tyto domácí instituce projdou personálními změnami, s velkou pravděpodobností s politickým nádechem.  Než budou pravidla doplněna potřebnou legislativou i dalšími rozhodnutími, dojde ke změnám i v řadě dalších dotčených orgánů, včetně těch politických. Bude se rovněž měnit Rada České televize a ještě předtím pravděpodobně dojde i na předčasnou volbu generálního ředitele. ČT tak i z dalších důvodů asi již nebude hlavním lídrem a tahounem, jako tomu bylo s koncem analogu. Změna v Radě ČTÚ pak proběhne v nejbližších týdnech a pravděpodobně, podle zákulisních zdrojů, dojde při ní i ke změně v zastoupení žen v radě… V neposlední řadě se změní vedení MPO i další orgány. Poslanecká sněmovna se blíží nejen k parlamentním prázdninám, ale i ke konci svého současného mandátu - to vše za naplno běžící volební kampaně. Technologický přechod na vyšší standard TV vysílání má sice schválený základní plán, ale splnění jednotlivých kroků už nebude tak snadné. Změna legislativy je vždy soubojem chtěného a možného, zejména v případě tak rozdílných zájmů jako tomu v mediální branži tradičně je. Dále přetrvává nejasnost perspektivy dosavadního většinového způsobu televizního vysílání i budoucí obchodní modely – navíc s „rizikem“ kódování a zavedení placených služeb. Souboj technologických přenosových platforem mezitím graduje a přesun ve prospěch obecně podporovaného vysokorychlostního i mobilního broadbandu mění prostředí rychleji, než jsou schvalována pravidla. Ani kmitočtové řešení a koordinace nebudou bezproblémové a tím i sestavení optimálního technického plánu přechodu. Zbývá řešit mnoho dalších věcí, například dostupnost prostředků pro současné i budoucí regionální či lokální televizní vysílání, reálné postoje hlavních komerčních televizí a řada dalších věcí. Samostatnou kapitolou pak bude posuzování evropských orgánů kolem naplánovaných mnohamiliónových finančních kompenzací, které jsou apriori vždy předmětem právních i politických potíží – často i „ex post“. Stačí si vzpomenout na doby nedávné, například i na poněkud zpožděné rozhodování či posuzování legislativního rámce. Jedním z takových případů bylo i dlouho očekávané klíčové stanovisko Ústavního soudu v případě první fáze digitalizace, které, byť pozitivní, přišlo až po skončení celého procesu. Ve hře pak jsou i finanční náklady, jejichž zdrojem má být kromě telekomunikačního účtu i státní rozpočet. V každém případě v současné „digitalizaci“ nelze vyloučit ani zpravidla složitou a dlouhou roli právní a soudní, která nastane v případě nedohody nebo při možných žalobách a sporech v rámci celého 3letého procesu. Je každopádně poněkud smutné, že se realizace tak důležitého a komplexního projektu v posledních týdnech smrskla v podstatě na jednoduchá propagační hesla a slogany, včetně slibování snadných rozhodovacích a legislativních řešeních a na aktivity a zákulisní diskuze kolem připravované soutěže na informační kampaň…     Celý článek

Na okraj dnů

11. března 2017 / Milan Šmíd
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek neoficiálně, v pátek oficiálně oznámil, že se hodlá v přímé volbě opětovně ucházet o funkci prezidenta. Kromě toho slíbil, že nebude napadat své protikandidáty, a že se nezúčastní předvolebních debat v médiích. K rozhodnutí, které se očekávalo, napsal optimistický komentář Martin Jaroš, Čech pracující v zahraničí, který si mne kdysi získal tímto životním postojem. Když jsem před léty překládal publikaci Evropského ústavu pro média EIM "Media and election", dozvěděl jsem se mj., že televizních diskusí se někdy odmítají zúčastnit "kandidáti, kteří jsou na předních místech výzkumů veřejného mínění, na základě poznání, že tím mohou více ztratit než vyzískat."
x x x
Redaktorka ČT Petra Tuháčková na brněnském sjezdu sociálních demokratů neudělala médiu veřejné služby příliš dobrou reklamu, když v přímém přenosu nepoznala Ódu na radost a označila ji za slovenskou hymnu. Sjezd probíhá dle očekávání: předseda B.Sobotka, první místopředseda M.Chovanec.
x x x
Když před týdnem Donald Trump rozvířil vášně obviněním na twitteru (jak jinak), že ho Obama nechal odposlouchávat, v důkazní nouzi přispěchaly na pomoc Trumpovi americké Parlamentní listy, tj. server breitbart.com sbírkou faktů podporujících Trumpovo obvinění posbíraných v médiích. V následné debatě se opět projevilo, jak to chodí v postpravdivé době s fakty. Nejde jen o jejich pravost, ale také o jejich interpretaci. Ano, tajná služba FISA - nikoli Obama - požádala o povolení odposlechů Trumpa a jeho spolupracovníků, soud jí to nedovolil. Ano, v zájmu národní bezpečnosti byl prověřen jeden počítačový server v Trump Tower směrem k ruským bankám. Rozhodovaly pověřené úřady, nikoli Obama, který nemá příslušné pravomoci. I ten největší Trumpův fanoušek snad uzná, že ve svém patetickém tweetu "Jak hluboko prezident Obama klesl, aby napíchl mé telefony během posvátného volebního procesu. To je Nixon/Watergate" Donald Trump silně přeháněl, ne-li dokonce křivě obvinil či lhal.
x x x
O tom, že něco shnilého je ve státě amerických tajných služeb, uvnitř kterých možná právě teď probíhá vnitřní boj mezi Obamovci a Trumpovci, svědčí úterní 7.3. vypuštění série dokumentů na Wikileaks (oznámené samozřejmě tweetem) dávajících možnost nahlédnout do dílny CIA a na její projekty v kybernetickém a internetovém věku.
x x x
Že se dnes vedou četné informační války, není pochyb. V jednom komentáři, který se tomuto fenoménu věnuje, jsem našel větu: "manipulating the media for profit, ideology, and lulz has evolved over time" (manipulování médií za účelem zisku, ideologie a lulz se v průběhu času rozvinulo a zdokonalilo). Díky za rozšíření slovní zásoby, ale existuje nějaký český jednoslovný ekvivalent slova "lulz" odvozeného od internetového "LOL"?
x x x
O (ne)důvěře médiím se dají najít zajímavé statistiky ve studii Masarykovy Univerzity "Žurnalisté ve stínu nedůvěry: K některým příčinám klesající důvěryhodnosti českých novinářů."
x x x
Česká televizní a filmová akademie udělovala minulou sobotu výroční ceny za filmovou a televizní tvorbu. Rekordních dvanáct cen si odnesl film Masaryk, jehož fabulace - jak už to dnes bývá zvykem (viz seriál Bohéma) - jsou v rozporu s historickými fakty. Blíže o tom článek Petra Zídka v Lidovkách.
x x x
Kdo má dvě hodiny čas, nechť navštíví YouTube a zhlédne průběh konference "Média a moc" v pražském Evropském domě z 2.3.2017 konané pod záštitou europoslance Petra Macha. Moderuje Petr Žantovský, hovoří Petr Mach, Petr Robejšek, Václav Klaus ml., Benjamin Kuras, Jozef Leikert, Miloslav Bednář. Uvedl Jozef Leikert, děkan Fakulty masmédií soukromé Paneurópskej vysokej školy z Bratislavy. Názor ať si potom udělá každý sám. zveřejněno s laskavým svolením autora Celý článek

Světoví lídři a jejich vliv na Facebooku. Ani Miloš Zeman se (díky Ovčáčkovi) neztrácí

10. března 2017 / Robert Břešťan
Kdo není na Facebooku, jako by nebyl, platí už dávno ve světové i tuzemské politice. Agentura Burson-Marsteller vydala nový žebříček nejaktivnějších politiků na Facebooku. Zastoupeno je i Česko.  „Podle posledních údajů je na Facebooku alespoň jednou měsíčně aktivně přítomno 1,86 miliardy lidí, denně 1,23 miliardy. Žádný div, že na této sociální síti je aktivních 87 % vlád a politických představitelů  ze 193 členských zemí OSN,“ konstatuje Burson-Marsteller ve své analýze.

Příklad Donalda Trumpa

Data například o počtu interakcí, „lajků“ či počtu přátel jsou vztažena k 1. únoru 2017. Analyzováno bylo 590 facebookových stránek. Kompletní žebříček World Leaders on Facebook zahrnuje politiky a vlády z celého světa, od Afriky, přes Evropu po Oceánii. Česko je zastoupeno pěti politiky či institucemi – prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Sobotkou, ministrem zahraničí Zaorálkem, Úřadem vlády a ministerstvem zahraničí. S počtem interakcí 398 360 si stránka českého prezidenta nestojí špatně i ve světové konkurenci (srovnatelně je na tom například předseda Evropské rady Donald Tusk, maltský prezident Marie-Louise Coleiro nebo polská premiérka Beata Szydłová). Sociální sítě, především Facebook a Twitter, se stávají stále důležitějším prostředkem, jak politici přímo komunikují se svými voliči a jsou tak zásadním kanálem předvolebního boje. Za příklad – nijak překvapivě – dává analýza Burson-Marsteller amerického prezidenta Donalda Trumpa:

„Burson-Marsteller” Autor: Burson-Marsteller ZDROJ: Burson-Marsteller

„Zpětně lze vysledovat, že volební úspěch Donalda Trumpa souvisí s jeho důrazem na sociální média. Na Facebooku se nyní už jako americký prezident stal druhým nejpopulárnějším světovým lídrem s 20 miliony followerů.“ Jedničkou je indický premiér Naréndra Módí s bezmála 40 miliony facebookovými následovníky. Trumpova osobní facebooková stránka zaznamenala ohromující nárůst followerů už během jeho volební kampaně – v roce 2016 se počet „věrných“ ztrojnásobil z 5,1 milionu na 16,7 milionu (nyní jde již o 19,8 milionu followerů).

Nejúspěšnější post i video – Obamovi

Většina světových státníků si své facebookové stránky obvykle nespravuje sama. To je i případ oficiálního profilu českého prezidenta Miloše Zemana (výjimkou jsou například albánský premiér Edi Rama, dánský předseda vlády Lars Løkke Rasmussen nebo prezident Hondurasu Juan Orlando Hernández, který prostřednictvím svého mobilu na Facebooku občas i živě vysílá). Administrátoři účtů zjevně sledují trendy. Posty podle údajů Burson-Marsteller v 55 % případů vždy provázejí obrázky, ve 22 % případů je součástí link na nějakou webovou stránku, 12 % postů je s videem a jen v osmi procentech případů jde o „pouhá slova“. A jaký byl nejpopulárnější politický post roku 2016? „Šlo o stránku tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy – o rodinnou fotografii s přáním veselých Velikonoc. Reakcí bylo 3,2 milionu lajků, komentářů, sdílení či jiných reakcí,“ konstatuje analýza.
easterobama

Autor: Facebook Baracka Obamy Facebook Baracka Obamy

Nejsledovanějším „politickým“ videem byly záběry z návštěvy stošestileté Virginie McLaurinové v Bílém domě a její tanec s Obamovými z února 2016. Ke dni vydání studie mělo video 66 milionů shlédnutí, za necelý měsíc přibyly další dva miliony. Celý článek

Nesystémová podpora veřejnoprávních médií

09. března 2017 / Monitor
Senátoři ve středu 8. března nepřijali můj pozměňovací návrh, který jsem podávala spolu s kolegy Ladislavem Kosem (HPP11/Pir/KDU-ČSL) a Michaelem Canovem (STAN/SLK), jehož cílem bylo napravit chybu v zákoně o DPH týkající se možnosti uplatňovat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání. Změny prosazené poslanci Votavou a Jandákem (oba ČSSD) přijaté v Poslanecké sněmovně znamenají, že Česká televize a Český rozhlas budou smět uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu jako komerční rozhlasové a televizní stanice. Jako členka Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky a zpravodajka tohoto senátního tisku se obávám rozporu s právem EU. Souhlasím s tím, že veřejnoprávní rozhlas a televize mají v rámci plurality názorů českých médií klíčové postavení. Sama je považuji za souostroví nezávislosti v moři mediálně-komerčních zájmů. Zde ale řešíme jejich nesystémové finanční zvýhodnění. V Poslanecké sněmovně prošlo ve třetím čtení, aniž by bylo dostatečně zdůvodněno, aniž by byly spočítány budoucí finanční dopady a hlavně aniž by se zvážilo riziko kolize s právem Evropské unie. Soudní dvůr EU tuto problematiku řešil docela nedávno a jeho jasné argumenty nelze jen tak opomenout (judikát Soudního dvora EU ve věci C-11/15, z 22. 6. 2016). Vnímám také riziko související s možným otevřením této cesty pro další subjekty kromě veřejnoprávního rozhlasu a televize. Můj návrh neprošel o dva hlasy. Senát tedy nakonec posílá novelu zákona o DPH zpět do Poslanecké sněmovny, ovšem bez nápravy nesystémové podpory veřejnoprávních médií, kterou se poslancům podařilo na poslední chvíli „protlačit“. Jedná se o bezprecedentní úpravu v rámci Evropské unie. autorka Renata Chmelová je senátorka BEZPP Celý článek

DAB, DAB+ ... je to opravdu současnost nebo dokonce budoucnost rozhlasového vysílání?

08. března 2017 / Miroslav Pýcha
Každý den čtu na různých webech články a novinky o chystané digitalizaci rozhlasového vysílání. Technický pokrok nezastavíš, je ale technologie DAB tím řešením, které lze vnímat jako úžasnou světlou budoucnost rozhlasového vysílání? Postupně, jak častěji a častěji čtu téměř aktivisticky oslavné články o technologii DAB, mě napadá stále více otázek. K otevření diskuse na téma DAB, řekněme z jiného (dle mého názoru realističtějšího) pohledu, mě přimělo i nedávné svezení vozem nejmenované značky Škoda Superb, se zabudovaným autorádiem s tunerem DAB. Při ladění jsem si zvolil alternativní stanici Českého rozhlasu Wave v pásmu DAB a překvapil mě velmi nepříjemný, až plechově znějící zvuk. Tak toto má být tedy ta vyšší kvalita ptal jsem se sám sebe? Při přeladění zpět na pásmo FM byl však zvuk standardní a určitě výrazně lepší než ten ze stanice v DAB. Čím to je? Podotýkám, že nás v autě jelo více a nebyl to tedy jen můj soukromý pocit. Pohledů na DAB je mnoho, názorů na její využití ještě víc. Co je však horší, o výhodách, resp. nevýhodách této technologie se hovoří jen málo. Lze se v podstatě dobrat jen těch aktivisticky oslavných článků na téma, kde se v Evropě pokouší spustit nějaký multiplex, resp. jak nadšení posluchači budou oslavovat příchod nového rozhlasového programu (aktuálně myslím např. nové rádio pro GAY komunitu). Co ale opravdu lze od vysílání v DAB očekávat? Jakou má přidanou hodnotu? Prahnou posluchači rádia v České republice po DAB? Při zavádění každé nové technologie, by měl platit princip - nová technologie musí přinést výrazné zlepšení stávajícího stavu. Lepší technické řešení, tím i více možností, více radosti a užitku, zejména koncovým uživatelům. V tomto případě posluchačům. U nás se vysílá v DAB již delší dobu. Aktuálně ve formě testu Českých radiokomunikací v Praze, resp. vysílání společností RTI a Teleko. Všem propagátorům DAB bych doporučoval, aby si pravidelně poslechli stanice v těchto multiplexech a porovnávali s poslechem na FM. Já osobně to tak dělám už minimálně 3 roky. Komplexní polemika ohledně výhod či nevýhod DAB by zabrala desítky stran textu. Položím alespoň zásadní otázky. Odpovědi by měl hledat každý, kdo se touto problematikou zabývá. Zejména je potřeba hledat seriózní odpovědi dřív, než dojde k nevratným změnám vysílací legislativy. Aktuální stav v naší republice je totiž celkem absurdní. Vysílání všech rozhlasových stanic v pásmu FM by totiž mělo být ukončeno již v říjnu 2025. Datum vzniklo v minulosti jako úlitba provozovatelů, kteří chtěli prodloužit své licence. Za cenu přidělení tzv. transformační licence se všichni svorně zavázali přejít po tomto datu na digitální vysílání. Tehdy nikdo neřešil, co tento závazek bude znamenat. Nikdo neřešil, že se toto datum jednou přiblíží a co bude den poté. Tehdy opravdu byla prioritou jen aktuální potřeba vyřešit prodloužení licencí (s příslibem přechodu na DAB) Na úvahy co se stane po roce 2025 nebylo už tehdy dostatek času. Dnes je sice rok 2025 ještě stále celkem daleko, ale nezadržitelně se blíží. Nejvyšší čas opravdu seriózně diskutovat o tom, proč a jak nastavit přechod rozhlasového vysílání na DAB, proč je nebo naopak není lepší FM, resp. jaké jsou možnosti dalšího rozhlasového vysílání po roce 2025. U nás je zvykem řešit vše na poslední chvíli. To se týkalo novel zákona o RTV vysílání v minulosti, stejné je to i dnes. Nikdo tu nemá jistotu, jak to s rozhlasem bude za nedlouho vypadat, jak a na co by se měl provozovatel, nebo posluchač připravit. Co nastane po datu 25.10.2025? Potřebujeme to vědět s předstihem, abychom mohli plánovat svá rozhodnutí, své investice a své podnikání. Jde o budoucnost rozhlasu, proto musíme znát i názory uživatelů – posluchačů. Napadá mě několik témat. 1) Kdo má opravdu zájem o DAB? Posluchači? Provozovatelé rádií? Perspektivní budoucí provozovatelé muliplexů? Či prodejci nové technologie? 2) Proč vlastně DAB? Co, resp. komu technologie DAB přináší? Jakou má přidanou hodnotu oproti vysílání v pásmu FM? 3) Jak je to s kvalitou poslechu v DAB? Jde opravdu o natolik kvalitativní posun oproti poslechu vysílání v pásmu FM? 4) Co a komu přináší DAB? Půjde opravdu o větší množství programů? Nebo o větší kvalitu programů? 5) Existuje aktuální potřeba, poptávka, či "hlad", po dalších rozhlasových programech? Je v současné době u nás malá nabídka rozhlasových program a stanic? 6) Jaká je dostatečná nabídka rozhlasových programů v jednom městě? Je málo 30 nebo 300 stanic? 7) Pokud bychom se opravdu měli dočkat desítek nových programů - kdo je bude vyrábět a produkovat? Nebudou to už jen automaty a samohrajky, resp. klony stanic velkých provozovatelů, které budou odbavovány automaticky z PC? 8) Kdo má zájem na ukončení vysílání v pásmu FM? Pásmo FM není perspektivně vyhrazeno pro jiné služby, je tedy potřeba uměle ukončit vysílání rozhlasu v tomto pásmu? A proč? Je třeba nutit provozovatele a posluchače k přechodu na jiný systém a s tím spojenou nutnost nákupu nových zařízení? Má zájem ukončit příjem v FM pásmu posluchač? Provozovatel nebo provozovatel multiplexu? Uvažuje se do budoucna o ponechání vysílání i v pásmu FM? 9) Proč dnes startují nové a nové stanice v pásmu AM, v pásmu, které se už dávno zdálo být zcela mrtvé? Bude ukončen úředně i provoz rozhlasu v pásmu AM, v pásmu, které je nesrovnatelně technicky zastaralejší a méně kvalitní, než pásmo FM, které by se mělo opustit? A proč vlastně posluchači poslouchají rozhlas ještě dnes v pásmu AM? 10) Aktuálně nejen Český rozhlas, ale i soukromí provozovatelé "dobudovávají" své FM sítě, investují do jejich rozvoje nemalé prostředky. To vše jenom proto, aby byl v roce 2025 ukončen provoz? 11) Jak je to se šířením, resp. možnostmi pokrytí signálem v pásmech FM a DAB? Šíří se lépe signál v pásmu VKV (87-108MHz) a nebo v pásmu DAB (III.TV pásmo)? Jak je to opravdu s technickými možnostmi pokrytí a šíření signálu? A jaký je rozdíl mezi příjmem za pohybu (v automobilu) a uvnitř budov. Jaká technologie je pro tyto účely vhodnější - FM nebo DAB? 12) Jak je to s cenami za technologie, za provoz a šíření rozhlasového signálu v pásmech FM a DAB? Co je pro koho levnější a co je opravdu výhodnější? 13) Jaký lze očekávat rozvoj jiných technologií? Jak na tom je DAB dnes, jak bude zítra, jak za 5 let v porovnání s jinými technickými možnostmi a technologiemi, např. 5G a pod.? Jaká je perspektiva v horizontu 5 - 10 let? Toto je 13 témat, na které by měl hledat odpovědi každý, kdo se problematikou digitalizace zabývá. Otázek je jistě mnohem více. Pokusím se v dalších článcích postupně popsat jak to vidím já. autor je provozovatel soukromých rozhlasových stanic rádio COLOR a HEY Celý článek

Rok ve funkci

07. března 2017 / René Zavoral
Vážená paní předsedkyně, vážení páni místopředsedové, vážení členové Rady ČRo, v reakci na Usnesení 132/16 přijaté Radou Českého rozhlasu na její veřejné schůzi dne 14. prosince 2016 si Vám dovoluji zaslat požadovaný materiál. Odrazem mého ročního působení na pozici generálního ředitele Českého rozhlasu jsou jak měsíční přehledy pod názvem „Měsíční informace generálního ředitele Českého rozhlasu pro Radu ČRo“ (v roce 2016 jich Radě ČRo bylo zasláno devět, a to za měsíce 1/2016 a 5-12/2016), tak kompletní podkladový materiál pro Výroční zprávu Rady ČRo o činnosti ČRo v roce 2016, který jsem Radě ČRo předložil dne 23. ledna 2017. Zároveň mi na tomto místě dovolte vyzdvihnout některé zásadní milníky roku 2016 v životě Českého rozhlasu i s ohlédnutím na obsah mého kandidátského projektu předloženého Radě ČRo dne 9. prosince 2015. I. Rozhlasový ombudsman Institut byl zřízen 1. května 2016; Statut ombudsmana vešel v účinnost 10. června 2016. Ombudsmanem ČRo se stal PhDr. Milan Pokorný, PhD. II. Inovovaná Programová rada Institut inovované Programové rady vznikl dnem účinnosti Statutu Programové rady, tj. od 1. května 2016. Programovou radu řídí nově generální ředitel. III. Kontrolní mechanismy K 31. prosinci 2016 bylo zrušeno jedno pracovní míst interního auditora na detašovaném pracovišti v Ostravě; od 1. ledna 2017 je zřízeno nové místo interního auditora s místem výkonu činnosti v Praze. Interní auditor v Ostravě se bude primárně věnovat regionálním studiím ČRo, pražský interní auditor centrálním divizím. V roce 2016 prošly vnitřním auditem mj. všechna regionální studia ČRo. IV. ČRo kulturním stánkem Po celý rok 2016 pokračoval v regionálních studiích ČRo projekt „Živé regiony“. Generálním ředitelem byl pak zároveň vydán úkol otevřít k 18. květnu 2018 – tj. v den 95. výročí ČRo – v prostorách přízemí historické budovy na Vinohradské 12 „Radiocafé“ a „kulturní centrum Vinohradská 12“. V sobotu 14. ledna 2017 se legendární Tobogan poprvé vysílal z rekonstruovaného studia ČRo S1. ČRo tak opustil Divadlo U Hasičů a své posluchače také nově láká do budovy na Vinohradské třídě. V. Zjednodušení organizační struktury S cílem snížit počet vedoucích pracovníků na všech úrovních a srozumitelně nastavit řídící pravomoci i odpovědnosti došlo ke zjednodušení organizační struktury ČRo (viz nový Organizační řád platný od 1. března 2016). Došlo ke snížení počtu řídících stupňů (ze čtyř na tři linie); počet vedoucích pracovníků na všech úrovních se snížil ze 155 na 132. Vzniklá úspora byla mj. investována do navýšení personálních nákladů a za účelem realizace rozvojových záměrů (vytvoření ekonomické redakce – od 1. února 2017, otevření pozice stálého zpravodaje pro Čínu a jihovýchodní Asii – post zřízen od 1. ledna 2017, obsazen bude od 1. února 2017). VI. Koncept personální práce Spuštěn byl nový Katalog pozic; uzavřena byla Kolektivní smlouva s odborovými organizacemi na rok 2017, na jejímž základě došlo k navýšení mezd pracovníků ČRo s měsíční mzdou do 25 tis. Kč o 500 Kč, u pracovníků s měsíční mzdou do 30 tis. Kč pak o 400 Kč měsíčně. Díky této dohodě byla mzda navýšena 859 zaměstnancům. nad tento rámec došlo k navýšení mzdy u dalších 108 pracovníků, celkově se tak navýšení mzdy od 1. ledna 2017 dotklo 967 zaměstnanců ČRo. Navýšena byla od 1. ledna 2017 hodnota stravenek z 80 na 90 Kč, přičemž příspěvek ČRo se tak zvýšil ze 40 na 45 Kč. Navýšen byl příspěvek ČRo na penzijní připojištění z 900 na 1000 Kč s tím, že na tento příspěvek mohou dosáhnout zaměstnanci již po roce působení v ČRo (do září 2016 byla nutná doba práce pro ČRo stanovena na dvou letech). Ze tří dnů na 4 byla navýšena možnost tzv. zdravotního volna pro zaměstnance (sick days). VII. Posílení umělecké výroby v regionálních studiích ČRo V říjnu 2016 se v Brně uskutečnil seminář iniciovaný vedením Českého rozhlasu na téma Regionální vysílání a regionální tvorba Českého rozhlasu, jehož cílem bylo přiblížit široké veřejnosti zaměření, postavení a podobu regionálního vysílání v rámci portfolia stanic Českého rozhlasu a zároveň představit systém výroby v jednotlivých regionech (tvůrčích skupinách Centra výroby). Jedním z výstupů tohoto semináře bylo mj. navýšení finančních prostředků na slovesnou a hudební výrobu pro regionální studia na rok 2017 (o 2,4 mil. Kč), což umožní nastartovat výrobu v Hradci Králové, Pardubicích a Liberci. Zároveň během následujících dvou let vznikne v každém regionálním studiu literárně-publicistický magazín s týdenní periodicitou. Příležitostně pak budou do vysílání regionálních stanic zařazovány rozhlasové hry a četby vyrobené místně příslušnou tvůrčí skupinou pro celoplošné stanice. VIII. Správa budov v regionálních studiích Od 1. března 2016 přešla správa budov, v nichž sídlí krajská studia ČRo, plně do kompetencí příslušných ředitelů studií. IX. Spojení zpravodajsko-publicistických stanic a bývalého Centra zpravodajství do jednoho celku Pod útvar Zpravodajství od 1. března 2016 spadají stanice ČRo Radiožurnál a ČRo Plus, dále organizační jednotka Zpravodajský web, Provoz zpravodajství a útvar Zpravodajství a publicistika, jenž v sobě snoubí jednotlivé redakce od domácí, zahraniční, kulturní až po sportovní redakci, redakci Zelené vlny a zpravodajské útvary detašované v regionálních studiích ČRo. Výraznou personální obměnou prošel celý tým Zpravodajského webu. Zpravodajský web České rozhlasu denně v roce 2016 publikoval více než 60 článků. V současnosti tvoří upravené příspěvky z vysílání 50 až 60 procent z celkového počtu. Vlastní agenda Zpravodajského webu odpovídá jedné třetině zveřejněných příspěvků, zbytek – deset zpráv – přejímáme z agentury ČTK. Nový zpravodajský web má ambici publikovat denně až 90 zpráv, přičemž podíl přepracovaných rozhlasových reportáží by měl být vyšší. Umožní to jednak nová architektura serveru a také i filozofie webu – pro čtenáře chce být výkladní skříní, v níž najdou to nejlepší, co v Českém rozhlase vzniká. X. Kreativní HUB Kreativní HUB coby inovační útvar Českého rozhlasu vznikl v lednu 2016 a je v přímé podřízenosti generálního ředitele ČRo. Založením útvaru tak ČRo reagoval na poptávku po soustavném a komplexním výzkumu přinášejícím kvalitní a dlouhodobá data o programu, a to zejména s cílem nastavit funkční mechanismus, díky kterému by došlo k pravidelné a soustavné činnosti na vývoji a inovaci obsahové nabídky ČRo. Hlavním cílem Kreativního HUBu je soustavná koncepční práce na inovaci obsahové nabídky i formy jejího šíření, a to s ohledem na sledování zahraničních i domácích mediálních trendů. Činnost Kreativního HUBu je vymezena čtyřmi základními oblastmi, kterými jsou: Inovace formy a obsahu vysílání ČRo; Vývoj nových formátů, pořadů a multimediálních projektů; Vyhledávání interních i externích talentů; Zapojení a spolupráce ČRo s odbornými a inovačními institucemi. Kreativní HUB ve své práci propojuje data a analýzy programu s trendy v mediální oblasti a měnícím se životním stylu všech věkových i zájmových skupin obyvatel České republiky. Práce a jednotlivé projekty vychází ze sledování a monitoringu zahraničních i domácích trendů a z aktivní debaty o inovačním rozvoji Českého rozhlasu napříč jednotlivými útvary i s externími odborníky a institucemi. Mezi konkrétní realizované projekty v průběhu roku 2016 patřily: Karel je King!; Generation What?; Yusra plave o život; podpora českých návrhářů a vysílání Radia Wave na London Fashion Week 2016; zapojení do Euroradio Innovation Fund na podporu inovačních rozhlasových projektů a první unikátní podcastový cyklus Zhasni!. 14. duben 2016 - Český rozhlas odstartoval projekt „Karel je King!“ K oslavám sedmistého výročí narození Karla IV. se Český rozhlas mimo jiné připojil speciálním projektem „Karel je King!“, který nabídnul originální a neformální pohled na mimořádnou osobnost české a evropské historie. V pondělí 18. dubna byl spuštěn stejnojmenný multimediální web, jenž v atraktivním vizuálním provedení představil několik nových audioformátů, například rozhlasové parodie populárních televizních pořadů s vazbou na Karla IV. či taháky s pikantními a málo známými historickými fakty. 10. květen 2016 - Český rozhlas přichystal na „narozeninovou party“ Karla IV. lasery, světelnou show a koncert Velkolepou oslavou u kyvadla na pražské Letné vyvrcholil v sobotu 14. května od 16.00 hodin projekt Karel je King!, který Český rozhlas připravil k 700. výročí narození Karla IV. Kulaté narozeniny slavného panovníka oslaví rozhlas ve velkém. Na akci, kterou doprovodila světelná a laserová show, vystoupili renomované kapely a dýdžejové. Oslavu navštívilo několik stovek příznivců RW. 15. červenec 2016 - Projekt Českého rozhlasu Karel je King! se dostal do finále mezinárodní soutěže Zlatá růže Projekt Českého rozhlasu Karel je King! uspěl v mezinárodní soutěži Zlatá růže, když se dostal mezi tři finalisty v kategorii komedie. Český rozhlas vybrala porota do užšího výběru vůbec poprvé. Projekt Karel je King! připomíná netradiční formou letošní sedmisté výročí narození Karla IV. Společně s ním se do finálové trojice probojovaly dva pořady z dílny britské BBC. Projekt Yusra - 4. srpen 2016 - Český rozhlas odvysílal exkluzivní dokument o syrské plavkyni, převzala ho i britská BBC Z rozbombardovaného Damašku až na olympijské hry do Ria – taková byla cesta Yusry Mardini, osmnáctileté syrské plavkyně. Den před startem letních olympijských her v Rio de Janieru odvysílal Český rozhlas na stanici Radiožurnál exkluzivní dokument o jejím životním příběhu. Yusra byla součástí týmu uprchlíků na olympijských hrách a její odvaha a statečnost dojala celý svět. Dokument od Českého rozhlasu převzala a odvysílala i britská BBC. Mezi oběma veřejnoprávními médii šlo o mimořádnou a první spolupráci tohoto druhu. 15. listopad 2016 - Uveřejněním výsledků ankety mezi mladou generací ve věku 18 – 34 let vyvrcholil projekt Generation What Český rozhlas nabídl ve svém vysílání ve středu 16. listopadu prezentaci konečných výsledků mezinárodní mediální ankety Generation What a tematicky zaměřený program. Programové speciály odvysílaly stanice Radiožurnál, Dvojka a Radio Wave. Projekt se setkal s nečekaným úspěchem a do ankety se zapojilo víc e než 60.000 lidí. XI. Zajištění finanční stability ČRo V závěru roku 2016 připravili generální ředitelé ČRo a ČT text pozměňovacího návrhu zákona o DPH, který pak byl po vyjednávání s legislativci načten v rámci projednávání daňového balíčku v dolní komoře českého parlamentu. Pozměňovací návrh byl přijat, bude-li schválen příslušný balíček zákonů též senátem a poté podepsán prezidentem, otevře se ČRo a ČT možnost upravit pravidla pro odpočet DPH. To rozhlasu umožní využít v rámci rozpočtu další prostředky. Primárně za účelem investic a realizace rozvojových projektů. ČRo se v roce 2016 ucházel o několik grantů. Nejvýznamnějším počinem pak bylo získání grantu z Evropského rozvojového fondu EBU ve výši 1,6 mil. Kč na unikátní projekt Českého rozhlasu. Projekt Českého rozhlasu "Praha, Paříž a rádio" k 50. výročí událostí roku 1968 uspěl v grantovém řízení mezinárodního fondu Evropské vysílací unie. Ten se zaměřuje na inovační formáty a rozvoj rádií. Rozhlas plánuje zachytit historické události pomocí virtuální reality a prostorového zvuku. Na vývoji bude spolupracovat i s inovačním týmem Radio France. Podporu získaly pouze čtyři z celkově čtrnácti přihlášených evropských rádií. Další granty putují do Belgie, Slovinska a Velké Británie. XII. Otevřenost mladé generaci 7. leden 2016 - Radio Wave slavilo deset let od startu vysílání Ve středu 13. ledna oslavilo Radio Wave desetileté výročí vysílání. Český rozhlas spustil novou stanici určenou zejména mladým a mladě smýšlejícím posluchačům 13. ledna 2006 přesně ve 13 hodin a 13 minut ve vinohradském studiu. V rámci oslav se uskutečnila narozeninová party v pražském klubu MeetFactory. 4. duben 2016 - Radio Wave otevřelo nové prosklené studio na Vinohradské třídě a pozvalo na pouliční slavnost Dne 11. dubna bylo spuštěno nové vysílací studio Radia Wave. Pásku přestřihl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, architekt Jan Šesták ze studia pha a violoncellistka a modelka Terezie Kovalová. Oslavou otevření studia byla pouliční party pro veřejnost, která se uskutečnila 16. dubna v přilehlé Balbínově ulici a na kterou přišly tisíce lidí. XIII. Návrat ke kořenům a tradicím novou formou 5. září 2016 - Jára Cimrman se vrací do Českého rozhlasu Český rozhlas Radiožurnál a Divadlo Járy Cimrmana spolupracují na projektu „Půlstoletí s Cimrmanem“. Společně tak slaví nejen padesát let od chvíle, kdy jméno největšího českého génia poprvé zaznělo v Českém rozhlase, ale hlavně jubilejní padesátou sezonu legendárního divadelního souboru. Na společné zahájení sezóny DJC v Příchovicích přišly cca čtyři tisíce lidí. V dobročinné sbírce se podařilo vybrat přes 300.000 korun. Obrovský úspěch mělo hlasování o nejlepší cimrmanovskou hlášku. Projekt skokově zvýšil návštěvnost webu a sociálních sítí. Přispěl k navýšení poslechovosti Radiožurnálu, který v aktuálním měření přeskočil Evropu 2 a je na třetím místě. Projekt Půlstoletí s Cimrmanem provázela rozsáhlá marketingová kampaň. 3. říjen 2016 - V Olomouci se konal festival Prix Bohemia Radio V Olomouci se uskutečnil začátkem října tradiční festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Do soutěžních kategorií Drama a Dokument se přihlásilo několik desítek autorů. V rámci doprovodného programu se velkému zájmu těšily hudební akce, divadelní představení, odborné konference i seminář o investigativní žurnalistice. Příští ročník odstartuje 20. března 2017 s novou mezinárodní kategorií Reportáž. Na konání festivalu se podařilo získat grant 25.000 eur z visegrádského fondu. XIV. ČRo se otevírá veřejnosti 8. červen 2016 - Český rozhlas se posluchačům otevřel v noci Český rozhlas se v sobotu 11. června poprvé zapojil do projektu Pražská muzejní noc. Návštěvníkům zpřístupnil běžně nepřístupná studia, Galerii Vinohradská 12, studio Radia Wave a Reprezentační prodejnu Českého rozhlasu. 9. říjen 2016 - Český rozhlas otevřel dveře a nabídl hudební scénu v Balbínově ulici Letošní Den otevřených dveří představil návštěvníkům rozhlasovou tvorbu a vysílání, připraven byl i doprovodný program a hudební vystoupení na scéně v Balbínově ulici v čele s Janou Kirschner. XV. Zlepšujeme služby pro posluchače 2. listopad 2016 - Nové rádio Libereckého kraje – Český rozhlas Liberec začal vysílat 2. listopadu Český rozhlas rozšiřuje své regionální vysílání – v Libereckém kraji začala vysílat 2. listopadu samostatná regionální stanice ČRo Liberec. ČRo Liberec nabízí posluchačům nové pořady – například Na cestách s Marcelou Augustovou nebo Minutku pro Rudu Pivrnce s Petrem Urbanem. 4. říjen 2016 - Český rozhlas posiluje svůj zpravodajský web. Jeho tým doplňují zkušení novináři Redakce Zpravodajského webu Českého rozhlasu prochází zásadní personální obměnou. Do týmu, který má pozvednout web zpravy.rozhlas.cz, nastupují noví editoři i redaktoři. Stránky současně prošly faceliftem a redakce připravila unikátní sčítací aplikaci pro krajské a senátní volby. Nový zpravodajský web ČRo spustí v první polovině roku 2017. 14. listopad 2016 - Zelená vlna spustila nové call centrum a nabízí rychlejší a častější dopravní zpravodajství Dopravní zpravodajství Českého rozhlasu Zelená vlna zahájilo provoz nového moderního call centra pro sběr dopravních informací s non-stop provozem. Zelená vlna tak přináší přesnější a rychlejší dopravní zpravodajství než doposud. Český rozhlas spustil také nový systém pro sběr, zpracování a vysílání dopravních informací a hledá nové dopravní zpravodaje. Spuštění nové Zelené vlny provázela rozsáhlá marketingová kampaň. Stanice Plus se etablovala na rozhlasovém trhu Plus se po svém vstupu na FM v loňském roce stal plnohodnotnou stanicí se 24 hodinovým vysíláním. Vhodně se doplňuje se zpravodajským Radiožurnálem a získal si stabilní základnu posluchačů, což dokazovala data výzkumu Radioprojekt v celém loňském roce. XVI. Digitalizace 15. březen 2016 - Český rozhlas podpořil vznik Aliance na podporu digitálního vysílání (EDRA) Přední evropští vysílatelé v Paříži založili Alianci na podporu digitálního vysílání EDRA (The European Digital Radio Alliance). Součástí nově vzniklého uskupení se stal i Český rozhlas. Cílem aliance je být jednotnou platformou, která hovoří srozumitelným jazykem jak směrem k výrobcům elektroniky či automobilů, tak i směrem k vládním a regulačním orgánům. 1. prosinec 2016 - Český rozhlas se připravuje na spuštění řádného digitálního vysílání Na úspěšný projekt DAB Praha - dlouhodobý experiment digitálního rozhlasu z pražského vysílače Žižkov - navázal od 1. prosince nový experiment, který experimentální vysílání rozšíří i do Berouna. Současný projekt, který se stal vzorem i pro ostatní země v podobném stadiu rozvoje a který Český rozhlas realizuje ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi, tak vstupuje do další kvalitativní fáze. Vážená paní předsedkyně, vážení páni místopředsedové, vážení členové Rady ČRo, přál bych si, aby se mi Vás po prostudování jak podkladu pro Výroční zprávu Rady ČRo o činnosti ČRo v roce 2016, tak po připomenutí si obsahu pravidelných měsíčních informací generálního ředitele a po pročtení výše uvedených milníků loňského roku podařilo přesvědčit, že se v průběhu mého ročního působení v roli generálního ředitele Českého rozhlasu podařilo naplnit řadu mých cílů, které jsem si na pomyslné startovní čáře dne 21. ledna 2016 předsevzal. Některé cíle se podařilo naplnit zcela, realizaci některých úkolů se podařilo v uplynulém roce alespoň zahájit. Některé pak čekají na jejich naplnění v roce letošním či nejpozději k 1. lednu 2018. Mezi takové cíle například uvádím: - zveřejnění interaktivní podoby rozpočtu ČRo na webu ČRo (od 1. dubna 2017) - vytvoření centrálního dispečinku výrobních a vysílacích pracovišť (od 1. ledna 2018) - nová koncepce vzdělávání (od 1. září 2017) - vznik Etického panelu (od 1. dubna 2017) - spuštění samostatného vysílání ČRo Zlín (od 1. června 2017) - spuštění samostatného vysílání ČRo Karlovy Vary (rok 2018) - start nové podoby Zpravodajského webu (od 15. dubna 2017) - vytvoření dlouhodobého finančního plánu ČRo 2018-2021 (od 1. listopadu 2017) V závěru tohoto materiálu mi dovolte připomenout i některé klíčové personální změny, k nimž došlo v roce 2016, resp. v lednu 2017. Šlo například o změnu na postech ekonomického a správního ředitele, ředitele zpravodajství, ředitele výroby, ředitele personálního odboru, šéfredaktorů stanic Radiožurnál, Plus, Dvojka, Vltava, Rádio Junior, šéfredaktora zahraničního vysílání, dále o změnu na pozici vedoucího právního oddělení či odboru obchodu a rozhlasových poplatků. S pozdravem Mgr. René Z a v o r a l v. r. autor je generálním ředitelem Českého rozhlasu Celý článek