logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

PR a digitalizace

13. března 2017 / Zdeněk Duspiva
Mediální nadšení z letošního mírně opožděného startu „nového“ digitálního televizního vysílání  v DVB-T2 je i nadále primárně podporováno zainteresovanými subjekty a zejména některými „natěšenými“ PR agenturami a jejich protagonisty. Při bližším pohledu ale není realita ani zdaleka tak růžová, jak je v médiích občas prezentována.   Zejména vyhlídky na další měsíce nejsou příliš optimistické…  Oponentura se zatím, zřejmě i kvůli mnoha neznámým a vzdálených termínům přechodu, ke slovu příliš nedostala. A to se toto téma ještě nestalo předmětem větší politizace, podobně jako většina jiných věcí se vztahem k větším skupinám obyvatel. Významnou nejistotou pro celý proces bylo i loňské podzimní lavírování kolem pozice ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a dění kolem něj i jeho poradců  - zejména pak v samotném závěru před jeho letošním odvoláním. Doba předvolební (a vlastně i ta povolební….) je spíše na překážku podobným dlouhodobým projektům. Přechod na DVB-T2 je navíc vynucený jinými nadnárodními a spíše konkurenčními zájmy, než jsou potřeby terestrických brodcasterů a televizí. Na základních rozhodnutích a na stanovení pravidel se podílí jak mezinárodní a evropské struktury, tak dílem členské státy EU. Do celého procesu pak ve finále promlouvá a odpovědnost přebírá jak domácí politická reprezentace (současná i ta další po podzimních volbách), tak i české regulační orgány. I tyto domácí instituce projdou personálními změnami, s velkou pravděpodobností s politickým nádechem.  Než budou pravidla doplněna potřebnou legislativou i dalšími rozhodnutími, dojde ke změnám i v řadě dalších dotčených orgánů, včetně těch politických. Bude se rovněž měnit Rada České televize a ještě předtím pravděpodobně dojde i na předčasnou volbu generálního ředitele. ČT tak i z dalších důvodů asi již nebude hlavním lídrem a tahounem, jako tomu bylo s koncem analogu. Změna v Radě ČTÚ pak proběhne v nejbližších týdnech a pravděpodobně, podle zákulisních zdrojů, dojde při ní i ke změně v zastoupení žen v radě… V neposlední řadě se změní vedení MPO i další orgány. Poslanecká sněmovna se blíží nejen k parlamentním prázdninám, ale i ke konci svého současného mandátu - to vše za naplno běžící volební kampaně. Technologický přechod na vyšší standard TV vysílání má sice schválený základní plán, ale splnění jednotlivých kroků už nebude tak snadné. Změna legislativy je vždy soubojem chtěného a možného, zejména v případě tak rozdílných zájmů jako tomu v mediální branži tradičně je. Dále přetrvává nejasnost perspektivy dosavadního většinového způsobu televizního vysílání i budoucí obchodní modely – navíc s „rizikem“ kódování a zavedení placených služeb. Souboj technologických přenosových platforem mezitím graduje a přesun ve prospěch obecně podporovaného vysokorychlostního i mobilního broadbandu mění prostředí rychleji, než jsou schvalována pravidla. Ani kmitočtové řešení a koordinace nebudou bezproblémové a tím i sestavení optimálního technického plánu přechodu. Zbývá řešit mnoho dalších věcí, například dostupnost prostředků pro současné i budoucí regionální či lokální televizní vysílání, reálné postoje hlavních komerčních televizí a řada dalších věcí. Samostatnou kapitolou pak bude posuzování evropských orgánů kolem naplánovaných mnohamiliónových finančních kompenzací, které jsou apriori vždy předmětem právních i politických potíží – často i „ex post“. Stačí si vzpomenout na doby nedávné, například i na poněkud zpožděné rozhodování či posuzování legislativního rámce. Jedním z takových případů bylo i dlouho očekávané klíčové stanovisko Ústavního soudu v případě první fáze digitalizace, které, byť pozitivní, přišlo až po skončení celého procesu. Ve hře pak jsou i finanční náklady, jejichž zdrojem má být kromě telekomunikačního účtu i státní rozpočet. V každém případě v současné „digitalizaci“ nelze vyloučit ani zpravidla složitou a dlouhou roli právní a soudní, která nastane v případě nedohody nebo při možných žalobách a sporech v rámci celého 3letého procesu. Je každopádně poněkud smutné, že se realizace tak důležitého a komplexního projektu v posledních týdnech smrskla v podstatě na jednoduchá propagační hesla a slogany, včetně slibování snadných rozhodovacích a legislativních řešeních a na aktivity a zákulisní diskuze kolem připravované soutěže na informační kampaň…     Celý článek

Na okraj dnů

11. března 2017 / Milan Šmíd
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek neoficiálně, v pátek oficiálně oznámil, že se hodlá v přímé volbě opětovně ucházet o funkci prezidenta. Kromě toho slíbil, že nebude napadat své protikandidáty, a že se nezúčastní předvolebních debat v médiích. K rozhodnutí, které se očekávalo, napsal optimistický komentář Martin Jaroš, Čech pracující v zahraničí, který si mne kdysi získal tímto životním postojem. Když jsem před léty překládal publikaci Evropského ústavu pro média EIM "Media and election", dozvěděl jsem se mj., že televizních diskusí se někdy odmítají zúčastnit "kandidáti, kteří jsou na předních místech výzkumů veřejného mínění, na základě poznání, že tím mohou více ztratit než vyzískat."
x x x
Redaktorka ČT Petra Tuháčková na brněnském sjezdu sociálních demokratů neudělala médiu veřejné služby příliš dobrou reklamu, když v přímém přenosu nepoznala Ódu na radost a označila ji za slovenskou hymnu. Sjezd probíhá dle očekávání: předseda B.Sobotka, první místopředseda M.Chovanec.
x x x
Když před týdnem Donald Trump rozvířil vášně obviněním na twitteru (jak jinak), že ho Obama nechal odposlouchávat, v důkazní nouzi přispěchaly na pomoc Trumpovi americké Parlamentní listy, tj. server breitbart.com sbírkou faktů podporujících Trumpovo obvinění posbíraných v médiích. V následné debatě se opět projevilo, jak to chodí v postpravdivé době s fakty. Nejde jen o jejich pravost, ale také o jejich interpretaci. Ano, tajná služba FISA - nikoli Obama - požádala o povolení odposlechů Trumpa a jeho spolupracovníků, soud jí to nedovolil. Ano, v zájmu národní bezpečnosti byl prověřen jeden počítačový server v Trump Tower směrem k ruským bankám. Rozhodovaly pověřené úřady, nikoli Obama, který nemá příslušné pravomoci. I ten největší Trumpův fanoušek snad uzná, že ve svém patetickém tweetu "Jak hluboko prezident Obama klesl, aby napíchl mé telefony během posvátného volebního procesu. To je Nixon/Watergate" Donald Trump silně přeháněl, ne-li dokonce křivě obvinil či lhal.
x x x
O tom, že něco shnilého je ve státě amerických tajných služeb, uvnitř kterých možná právě teď probíhá vnitřní boj mezi Obamovci a Trumpovci, svědčí úterní 7.3. vypuštění série dokumentů na Wikileaks (oznámené samozřejmě tweetem) dávajících možnost nahlédnout do dílny CIA a na její projekty v kybernetickém a internetovém věku.
x x x
Že se dnes vedou četné informační války, není pochyb. V jednom komentáři, který se tomuto fenoménu věnuje, jsem našel větu: "manipulating the media for profit, ideology, and lulz has evolved over time" (manipulování médií za účelem zisku, ideologie a lulz se v průběhu času rozvinulo a zdokonalilo). Díky za rozšíření slovní zásoby, ale existuje nějaký český jednoslovný ekvivalent slova "lulz" odvozeného od internetového "LOL"?
x x x
O (ne)důvěře médiím se dají najít zajímavé statistiky ve studii Masarykovy Univerzity "Žurnalisté ve stínu nedůvěry: K některým příčinám klesající důvěryhodnosti českých novinářů."
x x x
Česká televizní a filmová akademie udělovala minulou sobotu výroční ceny za filmovou a televizní tvorbu. Rekordních dvanáct cen si odnesl film Masaryk, jehož fabulace - jak už to dnes bývá zvykem (viz seriál Bohéma) - jsou v rozporu s historickými fakty. Blíže o tom článek Petra Zídka v Lidovkách.
x x x
Kdo má dvě hodiny čas, nechť navštíví YouTube a zhlédne průběh konference "Média a moc" v pražském Evropském domě z 2.3.2017 konané pod záštitou europoslance Petra Macha. Moderuje Petr Žantovský, hovoří Petr Mach, Petr Robejšek, Václav Klaus ml., Benjamin Kuras, Jozef Leikert, Miloslav Bednář. Uvedl Jozef Leikert, děkan Fakulty masmédií soukromé Paneurópskej vysokej školy z Bratislavy. Názor ať si potom udělá každý sám. zveřejněno s laskavým svolením autora Celý článek

Světoví lídři a jejich vliv na Facebooku. Ani Miloš Zeman se (díky Ovčáčkovi) neztrácí

10. března 2017 / Robert Břešťan
Kdo není na Facebooku, jako by nebyl, platí už dávno ve světové i tuzemské politice. Agentura Burson-Marsteller vydala nový žebříček nejaktivnějších politiků na Facebooku. Zastoupeno je i Česko.  „Podle posledních údajů je na Facebooku alespoň jednou měsíčně aktivně přítomno 1,86 miliardy lidí, denně 1,23 miliardy. Žádný div, že na této sociální síti je aktivních 87 % vlád a politických představitelů  ze 193 členských zemí OSN,“ konstatuje Burson-Marsteller ve své analýze.

Příklad Donalda Trumpa

Data například o počtu interakcí, „lajků“ či počtu přátel jsou vztažena k 1. únoru 2017. Analyzováno bylo 590 facebookových stránek. Kompletní žebříček World Leaders on Facebook zahrnuje politiky a vlády z celého světa, od Afriky, přes Evropu po Oceánii. Česko je zastoupeno pěti politiky či institucemi – prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Sobotkou, ministrem zahraničí Zaorálkem, Úřadem vlády a ministerstvem zahraničí. S počtem interakcí 398 360 si stránka českého prezidenta nestojí špatně i ve světové konkurenci (srovnatelně je na tom například předseda Evropské rady Donald Tusk, maltský prezident Marie-Louise Coleiro nebo polská premiérka Beata Szydłová). Sociální sítě, především Facebook a Twitter, se stávají stále důležitějším prostředkem, jak politici přímo komunikují se svými voliči a jsou tak zásadním kanálem předvolebního boje. Za příklad – nijak překvapivě – dává analýza Burson-Marsteller amerického prezidenta Donalda Trumpa:

„Burson-Marsteller” Autor: Burson-Marsteller ZDROJ: Burson-Marsteller

„Zpětně lze vysledovat, že volební úspěch Donalda Trumpa souvisí s jeho důrazem na sociální média. Na Facebooku se nyní už jako americký prezident stal druhým nejpopulárnějším světovým lídrem s 20 miliony followerů.“ Jedničkou je indický premiér Naréndra Módí s bezmála 40 miliony facebookovými následovníky. Trumpova osobní facebooková stránka zaznamenala ohromující nárůst followerů už během jeho volební kampaně – v roce 2016 se počet „věrných“ ztrojnásobil z 5,1 milionu na 16,7 milionu (nyní jde již o 19,8 milionu followerů).

Nejúspěšnější post i video – Obamovi

Většina světových státníků si své facebookové stránky obvykle nespravuje sama. To je i případ oficiálního profilu českého prezidenta Miloše Zemana (výjimkou jsou například albánský premiér Edi Rama, dánský předseda vlády Lars Løkke Rasmussen nebo prezident Hondurasu Juan Orlando Hernández, který prostřednictvím svého mobilu na Facebooku občas i živě vysílá). Administrátoři účtů zjevně sledují trendy. Posty podle údajů Burson-Marsteller v 55 % případů vždy provázejí obrázky, ve 22 % případů je součástí link na nějakou webovou stránku, 12 % postů je s videem a jen v osmi procentech případů jde o „pouhá slova“. A jaký byl nejpopulárnější politický post roku 2016? „Šlo o stránku tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy – o rodinnou fotografii s přáním veselých Velikonoc. Reakcí bylo 3,2 milionu lajků, komentářů, sdílení či jiných reakcí,“ konstatuje analýza.
easterobama

Autor: Facebook Baracka Obamy Facebook Baracka Obamy

Nejsledovanějším „politickým“ videem byly záběry z návštěvy stošestileté Virginie McLaurinové v Bílém domě a její tanec s Obamovými z února 2016. Ke dni vydání studie mělo video 66 milionů shlédnutí, za necelý měsíc přibyly další dva miliony. Celý článek

Nesystémová podpora veřejnoprávních médií

09. března 2017 / Monitor
Senátoři ve středu 8. března nepřijali můj pozměňovací návrh, který jsem podávala spolu s kolegy Ladislavem Kosem (HPP11/Pir/KDU-ČSL) a Michaelem Canovem (STAN/SLK), jehož cílem bylo napravit chybu v zákoně o DPH týkající se možnosti uplatňovat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání. Změny prosazené poslanci Votavou a Jandákem (oba ČSSD) přijaté v Poslanecké sněmovně znamenají, že Česká televize a Český rozhlas budou smět uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu jako komerční rozhlasové a televizní stanice. Jako členka Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky a zpravodajka tohoto senátního tisku se obávám rozporu s právem EU. Souhlasím s tím, že veřejnoprávní rozhlas a televize mají v rámci plurality názorů českých médií klíčové postavení. Sama je považuji za souostroví nezávislosti v moři mediálně-komerčních zájmů. Zde ale řešíme jejich nesystémové finanční zvýhodnění. V Poslanecké sněmovně prošlo ve třetím čtení, aniž by bylo dostatečně zdůvodněno, aniž by byly spočítány budoucí finanční dopady a hlavně aniž by se zvážilo riziko kolize s právem Evropské unie. Soudní dvůr EU tuto problematiku řešil docela nedávno a jeho jasné argumenty nelze jen tak opomenout (judikát Soudního dvora EU ve věci C-11/15, z 22. 6. 2016). Vnímám také riziko související s možným otevřením této cesty pro další subjekty kromě veřejnoprávního rozhlasu a televize. Můj návrh neprošel o dva hlasy. Senát tedy nakonec posílá novelu zákona o DPH zpět do Poslanecké sněmovny, ovšem bez nápravy nesystémové podpory veřejnoprávních médií, kterou se poslancům podařilo na poslední chvíli „protlačit“. Jedná se o bezprecedentní úpravu v rámci Evropské unie. autorka Renata Chmelová je senátorka BEZPP Celý článek

DAB, DAB+ ... je to opravdu současnost nebo dokonce budoucnost rozhlasového vysílání?

08. března 2017 / Miroslav Pýcha
Každý den čtu na různých webech články a novinky o chystané digitalizaci rozhlasového vysílání. Technický pokrok nezastavíš, je ale technologie DAB tím řešením, které lze vnímat jako úžasnou světlou budoucnost rozhlasového vysílání? Postupně, jak častěji a častěji čtu téměř aktivisticky oslavné články o technologii DAB, mě napadá stále více otázek. K otevření diskuse na téma DAB, řekněme z jiného (dle mého názoru realističtějšího) pohledu, mě přimělo i nedávné svezení vozem nejmenované značky Škoda Superb, se zabudovaným autorádiem s tunerem DAB. Při ladění jsem si zvolil alternativní stanici Českého rozhlasu Wave v pásmu DAB a překvapil mě velmi nepříjemný, až plechově znějící zvuk. Tak toto má být tedy ta vyšší kvalita ptal jsem se sám sebe? Při přeladění zpět na pásmo FM byl však zvuk standardní a určitě výrazně lepší než ten ze stanice v DAB. Čím to je? Podotýkám, že nás v autě jelo více a nebyl to tedy jen můj soukromý pocit. Pohledů na DAB je mnoho, názorů na její využití ještě víc. Co je však horší, o výhodách, resp. nevýhodách této technologie se hovoří jen málo. Lze se v podstatě dobrat jen těch aktivisticky oslavných článků na téma, kde se v Evropě pokouší spustit nějaký multiplex, resp. jak nadšení posluchači budou oslavovat příchod nového rozhlasového programu (aktuálně myslím např. nové rádio pro GAY komunitu). Co ale opravdu lze od vysílání v DAB očekávat? Jakou má přidanou hodnotu? Prahnou posluchači rádia v České republice po DAB? Při zavádění každé nové technologie, by měl platit princip - nová technologie musí přinést výrazné zlepšení stávajícího stavu. Lepší technické řešení, tím i více možností, více radosti a užitku, zejména koncovým uživatelům. V tomto případě posluchačům. U nás se vysílá v DAB již delší dobu. Aktuálně ve formě testu Českých radiokomunikací v Praze, resp. vysílání společností RTI a Teleko. Všem propagátorům DAB bych doporučoval, aby si pravidelně poslechli stanice v těchto multiplexech a porovnávali s poslechem na FM. Já osobně to tak dělám už minimálně 3 roky. Komplexní polemika ohledně výhod či nevýhod DAB by zabrala desítky stran textu. Položím alespoň zásadní otázky. Odpovědi by měl hledat každý, kdo se touto problematikou zabývá. Zejména je potřeba hledat seriózní odpovědi dřív, než dojde k nevratným změnám vysílací legislativy. Aktuální stav v naší republice je totiž celkem absurdní. Vysílání všech rozhlasových stanic v pásmu FM by totiž mělo být ukončeno již v říjnu 2025. Datum vzniklo v minulosti jako úlitba provozovatelů, kteří chtěli prodloužit své licence. Za cenu přidělení tzv. transformační licence se všichni svorně zavázali přejít po tomto datu na digitální vysílání. Tehdy nikdo neřešil, co tento závazek bude znamenat. Nikdo neřešil, že se toto datum jednou přiblíží a co bude den poté. Tehdy opravdu byla prioritou jen aktuální potřeba vyřešit prodloužení licencí (s příslibem přechodu na DAB) Na úvahy co se stane po roce 2025 nebylo už tehdy dostatek času. Dnes je sice rok 2025 ještě stále celkem daleko, ale nezadržitelně se blíží. Nejvyšší čas opravdu seriózně diskutovat o tom, proč a jak nastavit přechod rozhlasového vysílání na DAB, proč je nebo naopak není lepší FM, resp. jaké jsou možnosti dalšího rozhlasového vysílání po roce 2025. U nás je zvykem řešit vše na poslední chvíli. To se týkalo novel zákona o RTV vysílání v minulosti, stejné je to i dnes. Nikdo tu nemá jistotu, jak to s rozhlasem bude za nedlouho vypadat, jak a na co by se měl provozovatel, nebo posluchač připravit. Co nastane po datu 25.10.2025? Potřebujeme to vědět s předstihem, abychom mohli plánovat svá rozhodnutí, své investice a své podnikání. Jde o budoucnost rozhlasu, proto musíme znát i názory uživatelů – posluchačů. Napadá mě několik témat. 1) Kdo má opravdu zájem o DAB? Posluchači? Provozovatelé rádií? Perspektivní budoucí provozovatelé muliplexů? Či prodejci nové technologie? 2) Proč vlastně DAB? Co, resp. komu technologie DAB přináší? Jakou má přidanou hodnotu oproti vysílání v pásmu FM? 3) Jak je to s kvalitou poslechu v DAB? Jde opravdu o natolik kvalitativní posun oproti poslechu vysílání v pásmu FM? 4) Co a komu přináší DAB? Půjde opravdu o větší množství programů? Nebo o větší kvalitu programů? 5) Existuje aktuální potřeba, poptávka, či "hlad", po dalších rozhlasových programech? Je v současné době u nás malá nabídka rozhlasových program a stanic? 6) Jaká je dostatečná nabídka rozhlasových programů v jednom městě? Je málo 30 nebo 300 stanic? 7) Pokud bychom se opravdu měli dočkat desítek nových programů - kdo je bude vyrábět a produkovat? Nebudou to už jen automaty a samohrajky, resp. klony stanic velkých provozovatelů, které budou odbavovány automaticky z PC? 8) Kdo má zájem na ukončení vysílání v pásmu FM? Pásmo FM není perspektivně vyhrazeno pro jiné služby, je tedy potřeba uměle ukončit vysílání rozhlasu v tomto pásmu? A proč? Je třeba nutit provozovatele a posluchače k přechodu na jiný systém a s tím spojenou nutnost nákupu nových zařízení? Má zájem ukončit příjem v FM pásmu posluchač? Provozovatel nebo provozovatel multiplexu? Uvažuje se do budoucna o ponechání vysílání i v pásmu FM? 9) Proč dnes startují nové a nové stanice v pásmu AM, v pásmu, které se už dávno zdálo být zcela mrtvé? Bude ukončen úředně i provoz rozhlasu v pásmu AM, v pásmu, které je nesrovnatelně technicky zastaralejší a méně kvalitní, než pásmo FM, které by se mělo opustit? A proč vlastně posluchači poslouchají rozhlas ještě dnes v pásmu AM? 10) Aktuálně nejen Český rozhlas, ale i soukromí provozovatelé "dobudovávají" své FM sítě, investují do jejich rozvoje nemalé prostředky. To vše jenom proto, aby byl v roce 2025 ukončen provoz? 11) Jak je to se šířením, resp. možnostmi pokrytí signálem v pásmech FM a DAB? Šíří se lépe signál v pásmu VKV (87-108MHz) a nebo v pásmu DAB (III.TV pásmo)? Jak je to opravdu s technickými možnostmi pokrytí a šíření signálu? A jaký je rozdíl mezi příjmem za pohybu (v automobilu) a uvnitř budov. Jaká technologie je pro tyto účely vhodnější - FM nebo DAB? 12) Jak je to s cenami za technologie, za provoz a šíření rozhlasového signálu v pásmech FM a DAB? Co je pro koho levnější a co je opravdu výhodnější? 13) Jaký lze očekávat rozvoj jiných technologií? Jak na tom je DAB dnes, jak bude zítra, jak za 5 let v porovnání s jinými technickými možnostmi a technologiemi, např. 5G a pod.? Jaká je perspektiva v horizontu 5 - 10 let? Toto je 13 témat, na které by měl hledat odpovědi každý, kdo se problematikou digitalizace zabývá. Otázek je jistě mnohem více. Pokusím se v dalších článcích postupně popsat jak to vidím já. autor je provozovatel soukromých rozhlasových stanic rádio COLOR a HEY Celý článek

Rok ve funkci

07. března 2017 / René Zavoral
Vážená paní předsedkyně, vážení páni místopředsedové, vážení členové Rady ČRo, v reakci na Usnesení 132/16 přijaté Radou Českého rozhlasu na její veřejné schůzi dne 14. prosince 2016 si Vám dovoluji zaslat požadovaný materiál. Odrazem mého ročního působení na pozici generálního ředitele Českého rozhlasu jsou jak měsíční přehledy pod názvem „Měsíční informace generálního ředitele Českého rozhlasu pro Radu ČRo“ (v roce 2016 jich Radě ČRo bylo zasláno devět, a to za měsíce 1/2016 a 5-12/2016), tak kompletní podkladový materiál pro Výroční zprávu Rady ČRo o činnosti ČRo v roce 2016, který jsem Radě ČRo předložil dne 23. ledna 2017. Zároveň mi na tomto místě dovolte vyzdvihnout některé zásadní milníky roku 2016 v životě Českého rozhlasu i s ohlédnutím na obsah mého kandidátského projektu předloženého Radě ČRo dne 9. prosince 2015. I. Rozhlasový ombudsman Institut byl zřízen 1. května 2016; Statut ombudsmana vešel v účinnost 10. června 2016. Ombudsmanem ČRo se stal PhDr. Milan Pokorný, PhD. II. Inovovaná Programová rada Institut inovované Programové rady vznikl dnem účinnosti Statutu Programové rady, tj. od 1. května 2016. Programovou radu řídí nově generální ředitel. III. Kontrolní mechanismy K 31. prosinci 2016 bylo zrušeno jedno pracovní míst interního auditora na detašovaném pracovišti v Ostravě; od 1. ledna 2017 je zřízeno nové místo interního auditora s místem výkonu činnosti v Praze. Interní auditor v Ostravě se bude primárně věnovat regionálním studiím ČRo, pražský interní auditor centrálním divizím. V roce 2016 prošly vnitřním auditem mj. všechna regionální studia ČRo. IV. ČRo kulturním stánkem Po celý rok 2016 pokračoval v regionálních studiích ČRo projekt „Živé regiony“. Generálním ředitelem byl pak zároveň vydán úkol otevřít k 18. květnu 2018 – tj. v den 95. výročí ČRo – v prostorách přízemí historické budovy na Vinohradské 12 „Radiocafé“ a „kulturní centrum Vinohradská 12“. V sobotu 14. ledna 2017 se legendární Tobogan poprvé vysílal z rekonstruovaného studia ČRo S1. ČRo tak opustil Divadlo U Hasičů a své posluchače také nově láká do budovy na Vinohradské třídě. V. Zjednodušení organizační struktury S cílem snížit počet vedoucích pracovníků na všech úrovních a srozumitelně nastavit řídící pravomoci i odpovědnosti došlo ke zjednodušení organizační struktury ČRo (viz nový Organizační řád platný od 1. března 2016). Došlo ke snížení počtu řídících stupňů (ze čtyř na tři linie); počet vedoucích pracovníků na všech úrovních se snížil ze 155 na 132. Vzniklá úspora byla mj. investována do navýšení personálních nákladů a za účelem realizace rozvojových záměrů (vytvoření ekonomické redakce – od 1. února 2017, otevření pozice stálého zpravodaje pro Čínu a jihovýchodní Asii – post zřízen od 1. ledna 2017, obsazen bude od 1. února 2017). VI. Koncept personální práce Spuštěn byl nový Katalog pozic; uzavřena byla Kolektivní smlouva s odborovými organizacemi na rok 2017, na jejímž základě došlo k navýšení mezd pracovníků ČRo s měsíční mzdou do 25 tis. Kč o 500 Kč, u pracovníků s měsíční mzdou do 30 tis. Kč pak o 400 Kč měsíčně. Díky této dohodě byla mzda navýšena 859 zaměstnancům. nad tento rámec došlo k navýšení mzdy u dalších 108 pracovníků, celkově se tak navýšení mzdy od 1. ledna 2017 dotklo 967 zaměstnanců ČRo. Navýšena byla od 1. ledna 2017 hodnota stravenek z 80 na 90 Kč, přičemž příspěvek ČRo se tak zvýšil ze 40 na 45 Kč. Navýšen byl příspěvek ČRo na penzijní připojištění z 900 na 1000 Kč s tím, že na tento příspěvek mohou dosáhnout zaměstnanci již po roce působení v ČRo (do září 2016 byla nutná doba práce pro ČRo stanovena na dvou letech). Ze tří dnů na 4 byla navýšena možnost tzv. zdravotního volna pro zaměstnance (sick days). VII. Posílení umělecké výroby v regionálních studiích ČRo V říjnu 2016 se v Brně uskutečnil seminář iniciovaný vedením Českého rozhlasu na téma Regionální vysílání a regionální tvorba Českého rozhlasu, jehož cílem bylo přiblížit široké veřejnosti zaměření, postavení a podobu regionálního vysílání v rámci portfolia stanic Českého rozhlasu a zároveň představit systém výroby v jednotlivých regionech (tvůrčích skupinách Centra výroby). Jedním z výstupů tohoto semináře bylo mj. navýšení finančních prostředků na slovesnou a hudební výrobu pro regionální studia na rok 2017 (o 2,4 mil. Kč), což umožní nastartovat výrobu v Hradci Králové, Pardubicích a Liberci. Zároveň během následujících dvou let vznikne v každém regionálním studiu literárně-publicistický magazín s týdenní periodicitou. Příležitostně pak budou do vysílání regionálních stanic zařazovány rozhlasové hry a četby vyrobené místně příslušnou tvůrčí skupinou pro celoplošné stanice. VIII. Správa budov v regionálních studiích Od 1. března 2016 přešla správa budov, v nichž sídlí krajská studia ČRo, plně do kompetencí příslušných ředitelů studií. IX. Spojení zpravodajsko-publicistických stanic a bývalého Centra zpravodajství do jednoho celku Pod útvar Zpravodajství od 1. března 2016 spadají stanice ČRo Radiožurnál a ČRo Plus, dále organizační jednotka Zpravodajský web, Provoz zpravodajství a útvar Zpravodajství a publicistika, jenž v sobě snoubí jednotlivé redakce od domácí, zahraniční, kulturní až po sportovní redakci, redakci Zelené vlny a zpravodajské útvary detašované v regionálních studiích ČRo. Výraznou personální obměnou prošel celý tým Zpravodajského webu. Zpravodajský web České rozhlasu denně v roce 2016 publikoval více než 60 článků. V současnosti tvoří upravené příspěvky z vysílání 50 až 60 procent z celkového počtu. Vlastní agenda Zpravodajského webu odpovídá jedné třetině zveřejněných příspěvků, zbytek – deset zpráv – přejímáme z agentury ČTK. Nový zpravodajský web má ambici publikovat denně až 90 zpráv, přičemž podíl přepracovaných rozhlasových reportáží by měl být vyšší. Umožní to jednak nová architektura serveru a také i filozofie webu – pro čtenáře chce být výkladní skříní, v níž najdou to nejlepší, co v Českém rozhlase vzniká. X. Kreativní HUB Kreativní HUB coby inovační útvar Českého rozhlasu vznikl v lednu 2016 a je v přímé podřízenosti generálního ředitele ČRo. Založením útvaru tak ČRo reagoval na poptávku po soustavném a komplexním výzkumu přinášejícím kvalitní a dlouhodobá data o programu, a to zejména s cílem nastavit funkční mechanismus, díky kterému by došlo k pravidelné a soustavné činnosti na vývoji a inovaci obsahové nabídky ČRo. Hlavním cílem Kreativního HUBu je soustavná koncepční práce na inovaci obsahové nabídky i formy jejího šíření, a to s ohledem na sledování zahraničních i domácích mediálních trendů. Činnost Kreativního HUBu je vymezena čtyřmi základními oblastmi, kterými jsou: Inovace formy a obsahu vysílání ČRo; Vývoj nových formátů, pořadů a multimediálních projektů; Vyhledávání interních i externích talentů; Zapojení a spolupráce ČRo s odbornými a inovačními institucemi. Kreativní HUB ve své práci propojuje data a analýzy programu s trendy v mediální oblasti a měnícím se životním stylu všech věkových i zájmových skupin obyvatel České republiky. Práce a jednotlivé projekty vychází ze sledování a monitoringu zahraničních i domácích trendů a z aktivní debaty o inovačním rozvoji Českého rozhlasu napříč jednotlivými útvary i s externími odborníky a institucemi. Mezi konkrétní realizované projekty v průběhu roku 2016 patřily: Karel je King!; Generation What?; Yusra plave o život; podpora českých návrhářů a vysílání Radia Wave na London Fashion Week 2016; zapojení do Euroradio Innovation Fund na podporu inovačních rozhlasových projektů a první unikátní podcastový cyklus Zhasni!. 14. duben 2016 - Český rozhlas odstartoval projekt „Karel je King!“ K oslavám sedmistého výročí narození Karla IV. se Český rozhlas mimo jiné připojil speciálním projektem „Karel je King!“, který nabídnul originální a neformální pohled na mimořádnou osobnost české a evropské historie. V pondělí 18. dubna byl spuštěn stejnojmenný multimediální web, jenž v atraktivním vizuálním provedení představil několik nových audioformátů, například rozhlasové parodie populárních televizních pořadů s vazbou na Karla IV. či taháky s pikantními a málo známými historickými fakty. 10. květen 2016 - Český rozhlas přichystal na „narozeninovou party“ Karla IV. lasery, světelnou show a koncert Velkolepou oslavou u kyvadla na pražské Letné vyvrcholil v sobotu 14. května od 16.00 hodin projekt Karel je King!, který Český rozhlas připravil k 700. výročí narození Karla IV. Kulaté narozeniny slavného panovníka oslaví rozhlas ve velkém. Na akci, kterou doprovodila světelná a laserová show, vystoupili renomované kapely a dýdžejové. Oslavu navštívilo několik stovek příznivců RW. 15. červenec 2016 - Projekt Českého rozhlasu Karel je King! se dostal do finále mezinárodní soutěže Zlatá růže Projekt Českého rozhlasu Karel je King! uspěl v mezinárodní soutěži Zlatá růže, když se dostal mezi tři finalisty v kategorii komedie. Český rozhlas vybrala porota do užšího výběru vůbec poprvé. Projekt Karel je King! připomíná netradiční formou letošní sedmisté výročí narození Karla IV. Společně s ním se do finálové trojice probojovaly dva pořady z dílny britské BBC. Projekt Yusra - 4. srpen 2016 - Český rozhlas odvysílal exkluzivní dokument o syrské plavkyni, převzala ho i britská BBC Z rozbombardovaného Damašku až na olympijské hry do Ria – taková byla cesta Yusry Mardini, osmnáctileté syrské plavkyně. Den před startem letních olympijských her v Rio de Janieru odvysílal Český rozhlas na stanici Radiožurnál exkluzivní dokument o jejím životním příběhu. Yusra byla součástí týmu uprchlíků na olympijských hrách a její odvaha a statečnost dojala celý svět. Dokument od Českého rozhlasu převzala a odvysílala i britská BBC. Mezi oběma veřejnoprávními médii šlo o mimořádnou a první spolupráci tohoto druhu. 15. listopad 2016 - Uveřejněním výsledků ankety mezi mladou generací ve věku 18 – 34 let vyvrcholil projekt Generation What Český rozhlas nabídl ve svém vysílání ve středu 16. listopadu prezentaci konečných výsledků mezinárodní mediální ankety Generation What a tematicky zaměřený program. Programové speciály odvysílaly stanice Radiožurnál, Dvojka a Radio Wave. Projekt se setkal s nečekaným úspěchem a do ankety se zapojilo víc e než 60.000 lidí. XI. Zajištění finanční stability ČRo V závěru roku 2016 připravili generální ředitelé ČRo a ČT text pozměňovacího návrhu zákona o DPH, který pak byl po vyjednávání s legislativci načten v rámci projednávání daňového balíčku v dolní komoře českého parlamentu. Pozměňovací návrh byl přijat, bude-li schválen příslušný balíček zákonů též senátem a poté podepsán prezidentem, otevře se ČRo a ČT možnost upravit pravidla pro odpočet DPH. To rozhlasu umožní využít v rámci rozpočtu další prostředky. Primárně za účelem investic a realizace rozvojových projektů. ČRo se v roce 2016 ucházel o několik grantů. Nejvýznamnějším počinem pak bylo získání grantu z Evropského rozvojového fondu EBU ve výši 1,6 mil. Kč na unikátní projekt Českého rozhlasu. Projekt Českého rozhlasu "Praha, Paříž a rádio" k 50. výročí událostí roku 1968 uspěl v grantovém řízení mezinárodního fondu Evropské vysílací unie. Ten se zaměřuje na inovační formáty a rozvoj rádií. Rozhlas plánuje zachytit historické události pomocí virtuální reality a prostorového zvuku. Na vývoji bude spolupracovat i s inovačním týmem Radio France. Podporu získaly pouze čtyři z celkově čtrnácti přihlášených evropských rádií. Další granty putují do Belgie, Slovinska a Velké Británie. XII. Otevřenost mladé generaci 7. leden 2016 - Radio Wave slavilo deset let od startu vysílání Ve středu 13. ledna oslavilo Radio Wave desetileté výročí vysílání. Český rozhlas spustil novou stanici určenou zejména mladým a mladě smýšlejícím posluchačům 13. ledna 2006 přesně ve 13 hodin a 13 minut ve vinohradském studiu. V rámci oslav se uskutečnila narozeninová party v pražském klubu MeetFactory. 4. duben 2016 - Radio Wave otevřelo nové prosklené studio na Vinohradské třídě a pozvalo na pouliční slavnost Dne 11. dubna bylo spuštěno nové vysílací studio Radia Wave. Pásku přestřihl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, architekt Jan Šesták ze studia pha a violoncellistka a modelka Terezie Kovalová. Oslavou otevření studia byla pouliční party pro veřejnost, která se uskutečnila 16. dubna v přilehlé Balbínově ulici a na kterou přišly tisíce lidí. XIII. Návrat ke kořenům a tradicím novou formou 5. září 2016 - Jára Cimrman se vrací do Českého rozhlasu Český rozhlas Radiožurnál a Divadlo Járy Cimrmana spolupracují na projektu „Půlstoletí s Cimrmanem“. Společně tak slaví nejen padesát let od chvíle, kdy jméno největšího českého génia poprvé zaznělo v Českém rozhlase, ale hlavně jubilejní padesátou sezonu legendárního divadelního souboru. Na společné zahájení sezóny DJC v Příchovicích přišly cca čtyři tisíce lidí. V dobročinné sbírce se podařilo vybrat přes 300.000 korun. Obrovský úspěch mělo hlasování o nejlepší cimrmanovskou hlášku. Projekt skokově zvýšil návštěvnost webu a sociálních sítí. Přispěl k navýšení poslechovosti Radiožurnálu, který v aktuálním měření přeskočil Evropu 2 a je na třetím místě. Projekt Půlstoletí s Cimrmanem provázela rozsáhlá marketingová kampaň. 3. říjen 2016 - V Olomouci se konal festival Prix Bohemia Radio V Olomouci se uskutečnil začátkem října tradiční festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Do soutěžních kategorií Drama a Dokument se přihlásilo několik desítek autorů. V rámci doprovodného programu se velkému zájmu těšily hudební akce, divadelní představení, odborné konference i seminář o investigativní žurnalistice. Příští ročník odstartuje 20. března 2017 s novou mezinárodní kategorií Reportáž. Na konání festivalu se podařilo získat grant 25.000 eur z visegrádského fondu. XIV. ČRo se otevírá veřejnosti 8. červen 2016 - Český rozhlas se posluchačům otevřel v noci Český rozhlas se v sobotu 11. června poprvé zapojil do projektu Pražská muzejní noc. Návštěvníkům zpřístupnil běžně nepřístupná studia, Galerii Vinohradská 12, studio Radia Wave a Reprezentační prodejnu Českého rozhlasu. 9. říjen 2016 - Český rozhlas otevřel dveře a nabídl hudební scénu v Balbínově ulici Letošní Den otevřených dveří představil návštěvníkům rozhlasovou tvorbu a vysílání, připraven byl i doprovodný program a hudební vystoupení na scéně v Balbínově ulici v čele s Janou Kirschner. XV. Zlepšujeme služby pro posluchače 2. listopad 2016 - Nové rádio Libereckého kraje – Český rozhlas Liberec začal vysílat 2. listopadu Český rozhlas rozšiřuje své regionální vysílání – v Libereckém kraji začala vysílat 2. listopadu samostatná regionální stanice ČRo Liberec. ČRo Liberec nabízí posluchačům nové pořady – například Na cestách s Marcelou Augustovou nebo Minutku pro Rudu Pivrnce s Petrem Urbanem. 4. říjen 2016 - Český rozhlas posiluje svůj zpravodajský web. Jeho tým doplňují zkušení novináři Redakce Zpravodajského webu Českého rozhlasu prochází zásadní personální obměnou. Do týmu, který má pozvednout web zpravy.rozhlas.cz, nastupují noví editoři i redaktoři. Stránky současně prošly faceliftem a redakce připravila unikátní sčítací aplikaci pro krajské a senátní volby. Nový zpravodajský web ČRo spustí v první polovině roku 2017. 14. listopad 2016 - Zelená vlna spustila nové call centrum a nabízí rychlejší a častější dopravní zpravodajství Dopravní zpravodajství Českého rozhlasu Zelená vlna zahájilo provoz nového moderního call centra pro sběr dopravních informací s non-stop provozem. Zelená vlna tak přináší přesnější a rychlejší dopravní zpravodajství než doposud. Český rozhlas spustil také nový systém pro sběr, zpracování a vysílání dopravních informací a hledá nové dopravní zpravodaje. Spuštění nové Zelené vlny provázela rozsáhlá marketingová kampaň. Stanice Plus se etablovala na rozhlasovém trhu Plus se po svém vstupu na FM v loňském roce stal plnohodnotnou stanicí se 24 hodinovým vysíláním. Vhodně se doplňuje se zpravodajským Radiožurnálem a získal si stabilní základnu posluchačů, což dokazovala data výzkumu Radioprojekt v celém loňském roce. XVI. Digitalizace 15. březen 2016 - Český rozhlas podpořil vznik Aliance na podporu digitálního vysílání (EDRA) Přední evropští vysílatelé v Paříži založili Alianci na podporu digitálního vysílání EDRA (The European Digital Radio Alliance). Součástí nově vzniklého uskupení se stal i Český rozhlas. Cílem aliance je být jednotnou platformou, která hovoří srozumitelným jazykem jak směrem k výrobcům elektroniky či automobilů, tak i směrem k vládním a regulačním orgánům. 1. prosinec 2016 - Český rozhlas se připravuje na spuštění řádného digitálního vysílání Na úspěšný projekt DAB Praha - dlouhodobý experiment digitálního rozhlasu z pražského vysílače Žižkov - navázal od 1. prosince nový experiment, který experimentální vysílání rozšíří i do Berouna. Současný projekt, který se stal vzorem i pro ostatní země v podobném stadiu rozvoje a který Český rozhlas realizuje ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi, tak vstupuje do další kvalitativní fáze. Vážená paní předsedkyně, vážení páni místopředsedové, vážení členové Rady ČRo, přál bych si, aby se mi Vás po prostudování jak podkladu pro Výroční zprávu Rady ČRo o činnosti ČRo v roce 2016, tak po připomenutí si obsahu pravidelných měsíčních informací generálního ředitele a po pročtení výše uvedených milníků loňského roku podařilo přesvědčit, že se v průběhu mého ročního působení v roli generálního ředitele Českého rozhlasu podařilo naplnit řadu mých cílů, které jsem si na pomyslné startovní čáře dne 21. ledna 2016 předsevzal. Některé cíle se podařilo naplnit zcela, realizaci některých úkolů se podařilo v uplynulém roce alespoň zahájit. Některé pak čekají na jejich naplnění v roce letošním či nejpozději k 1. lednu 2018. Mezi takové cíle například uvádím: - zveřejnění interaktivní podoby rozpočtu ČRo na webu ČRo (od 1. dubna 2017) - vytvoření centrálního dispečinku výrobních a vysílacích pracovišť (od 1. ledna 2018) - nová koncepce vzdělávání (od 1. září 2017) - vznik Etického panelu (od 1. dubna 2017) - spuštění samostatného vysílání ČRo Zlín (od 1. června 2017) - spuštění samostatného vysílání ČRo Karlovy Vary (rok 2018) - start nové podoby Zpravodajského webu (od 15. dubna 2017) - vytvoření dlouhodobého finančního plánu ČRo 2018-2021 (od 1. listopadu 2017) V závěru tohoto materiálu mi dovolte připomenout i některé klíčové personální změny, k nimž došlo v roce 2016, resp. v lednu 2017. Šlo například o změnu na postech ekonomického a správního ředitele, ředitele zpravodajství, ředitele výroby, ředitele personálního odboru, šéfredaktorů stanic Radiožurnál, Plus, Dvojka, Vltava, Rádio Junior, šéfredaktora zahraničního vysílání, dále o změnu na pozici vedoucího právního oddělení či odboru obchodu a rozhlasových poplatků. S pozdravem Mgr. René Z a v o r a l v. r. autor je generálním ředitelem Českého rozhlasu Celý článek

Printy – last generation

06. března 2017 / Irena Ryšánková
Jsem poslední generace. Poslední generace těch, kteří psali články na stroji, pamatují horkou sazbu a černobílé noviny. To ještě žili dinosauři. Vím, že nést noviny současně s bílou kabelkou není dobrý nápad. Tištěné deníky jsou jednou z těch jistot, které nás tiše opouštějí, válcovány vteřinovým zpravodajstvím onlinu. Spolu s nimi nás opouští i umění fejetonu, dobrého komentáře, dobré soudničky a spousta dalších klasických žánrů. Už vidím Karla Čapka či Rudolfa Těsnohlídka, jak dělají online ze sjezdu ČSSD. Jak jednoduché to bylo v éře rozvinutého socialismu. Rudé právo (KSČ- komouši), Mladá fronta (SSM - svazáci), Lidová demokracie (ČSL - lidovci), Práce (ROH), Svobodné slovo (ČSS - socialisti), Zemědělské noviny, což byl list Svazu českých zemědělců a vydávalo je ministerstvo zemědělství. Kromě toho vycházely místní či regionální noviny, jako například Průboj, Jiskra, Rovnost a pak odpolední „drbny“ : Večerní Praha či Brněnský večerník. Po roce 1989 všechny podlehly privatizacím, nebo v křečích zanikly. Začaly vycházet deníky, jejichž vydávání bylo přerušeno, jako například postexilové sociálně demokratické Právo lidu či Lidové noviny, ale začaly vycházet i bulvární noviny – kromě prakticky prvního bulváru s názvem Špígl to byl například úspěšný Blesk, trhem se mihnul i deník Super (předvolevní projekt, spojený s ODS), který se proslavil fotografií nahého poprsí Petry Buzkové a další. Jiné deníky zanikly, zmizela Večerní Praha. Velké listy byly postupně privatizovány, obvykle nejdříve cestou privatizace prodejem akcií zaměstnancům, posléze jejich prodejem velkým vydavatelstvím. Formátem největší velký list Rudé Právo hned na samém počátku pro sebe z rozhodnutí pléna ÚV KSČS za jednu korunu získal Zdeněk Porybný, který jej drží dodnes. Zmenšil ho a komunisté ho četli dál. Komunističtí poslanci začali prostřednictvím akciové společnosti Futura vydávat týdeník Mosty a později daleko skromnější deník Haló noviny, opírající se o prvorepublikovou tradici. Svobodné slovo umřelo na úbytě spolu s národněfrontovní ČSS. Lidová demokracie také zanikla, lidovci se stali pomlčkovou stranou sice zastoupenou ve sněmovně vždy – s výjimkou jediného volebního období – ale klidná síla je už pryč a tak deník dodýchal v roce 1994. Vzniklo vydavatelství Economia, vydávající Hospodářské noviny, Obchodní věstník a další odborná periodika. Ty založil a dlouhou dobu řídil bývalý tiskový mluvčí Adamcovy vlády Miroslav Pavel s pomocí německého vydavatele Handelsblatt. Zemědělské noviny se staly Zemskými a posléze zmizely v koncernu Vltava Labe Press a konglomerátu jejich Deníku. Vltava Labe Press a Rheinische Bergische Verlaggesellschaft byli v devadesátých letech největšími vlastníky médií v České republice. Vzájemně vlastnily části regionálních deníků a velkých listů, jako Mladá Fronta. Na konci 90 let došlo k vyčištění trhu, Rheinische Bergische se stal vlastníkem mediálního domu MaFra, vydávajícího Mladou Frontu Dnes a Lidové noviny. Vltava Labe Press (nyní Vltava Labe Media) se stáhla do segmentu regionálních listů pod souborným názvem Deník a zůstalo jí nakladatelství Mladá fronta. Před několika lety se Rheinische Bergische z českého trhu stáhlo a vydavatelství Mafra zakoupil Agrofert Andreje Babiše. Vltava Labe Media koupila Penta. Německý majitel vycouval i z Blesku, Axel Springer přešel do rukou miliardářů - Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Ekonomii koupil od Miroslava Pavla majitel OKD Bakala. Jediným stranickým deníkem zůstaly Haló noviny, které stále prostřednictvím společnost Futura vydává Komunistická strana Čech a Moravy. Jejich náklad je ovšem tristní. Relativně novým hráčem na trhu je deník E15 společnosti CN Invest. Co papírové deníky zabilo? Za prvé vysoké fixní náklady tisku. I když horkou sazbu nahradila fotosazba a posléze desktop publishing, knihtisk nahradil ofset, zůstaly náklady na papír, tisk a distribuci vytištěného. Do režie nutno započítat i pronájmy a platy trafik. Jako koule na noze. Za druhé nechuť číst. Před sametem vycházely listy v množství odpovídajícím plus minus počtu členů příslušných stran. Právo milión, ostatní deníky statisíce, regionální tiskoviny desetitisíce. Jedny noviny denně si přečetl skoro každý. Po převratu četli lidé i troje noviny – vznikající politické strany zajímaly lidi stejně, jako náhle se rozvinuvší politické soupeření. Dnes si noviny kupují lidé náhodně – jednou týdně jedny. Za třetí televize. V současné době si svou porci denního zpravodajství národ užije večer u obrazovek televizí, během dne v mobilních telefonech a počítačích, deníky si lidé kupují ne kvůli zpravodajství, ale kvůli komentářům. Výroky politiků zajímají desetinu populace. Náklady „seriózního tisku“ prudce klesají. Zachraňují jej přílohy – televizní program a čtení pro ženy. Daleko větší zájem vzbuzuje bulvár se svými HLP – hluboce lidskými příběhy bulváru, skandály a intimním životem herců a celebrit. Za čtvrté časopisy, kterých jsou desítky. Za páté internet. Všechny listy mají své internetové verze, které patrně časem nahradí své papírové matky, jejichž náklad soustavně klesá. Internet svou lácí a službami kanibalizuje veškerou publikační činnost. Informace jsou dostupné okamžitě a z celého světa. Přečtete si Wall Street Journal, The Times stejně jako francouzský Liberation. Vznik internetového politického bulváru v podobě Parlamentních listů a nárůst jejich čtenosti ukazuje směr, kterým se „seriózní“ noviny odmítají zabývat a místo toho vedou s Parlamentními listy poziční a předem prohranou válku o názorovou konzistenci svého obsahu a serióznost zpravodajství. Za šesté deník zdarma – Metro, žijící pouze z reklam a rozdávaný u vchodů do metra a na zastávkách MHD. Zpravodajský nosič reklamy. A množství komunálních informací zdarma v měsíčnících radnic zasazuje ránu i konceptu hyperlokálních médií. Za sedmé klesající účinnost reklamy, ze které je tisk mimo obecních novin živ. Šetření vnitřních nákladů výrobců zboží a producentů služeb omezilo prostředky vydávané na reklamu, jejíž účinnost byla problematická vždy, s nástupem internetu klesla ještě víc. Prodejní cena novin odpovídá tak akorát platům redakce. Všechny ostatní náklady hradí reklama. A té je stále méně. Po generační obměně v mediálních agenturách budou „podlinka“, internetová reklama a zejména průnik komerční komunikace do internetu a sociálních sítí tvořit hlavní balíky rozpočtu. Devět desetin čtenářů a zejména diváků audiovizuálních médií stávající reklama obtěžuje. Kreativní oddělení většiny agentur se s tím dosud nedokázalo vyrovnat. Nicméně trend je jasný: lidem nevadí brandy, ale jejich agresivní a schematická necílená komunikace. Kofola ukázala řešení v podobě prasátka, emocí a retra, které je ale náročné ne-li nepoužitelné k napodobení. Ostatní kontextové reklamní obsahy lze použít pouze v online médiích, ne u anonymního tisku. Na internetu a sociálních sítích jsou to aplikace AdBlok a FB Purity, které blokují reklamní bannery a sponzorované části obsahu a ničí tak sledovanost a tím i příjem vydavatelů. Boj s těmito aplikacemi je nemožný, jejich rozšířenost stoupá. Účinnost online reklamy tak klesá. Čtenáři i diváci parazitují na zdarma prezentovaných mediálních obsazích, ale odmítají svůj přístup měnit. Internetový obsah, vydávaný kdekým nelze cenzurovat, omezit a ani moderovat. Polemizovat s fake news, komerční či politickými PR news je nemožné. Je to obsahové vítězství názorové plurality, ukazující vítězství demokracie nad kartelovou dohodou médií. Znamená to konec silných médií kamenných vydavatelství a konec mediálního diskurzu - sjednocování veřejného mínění. Žijeme ve světě paralelních komunit, ne ve světě jedné, médii stmelované společnosti. A jiné to už nebude. Nicméně existují ještě rezervy: dlouhodobě chybí tisk pro levicové, zejména konzervativně levicové čtenáře. To neřeší žádné velké vydavatelství. Vycházejí pouze Literární noviny, vydávané Miroslavem Pavlem, ignorované prodejci a v malém nákladu tak, že se o nich průměrný spotřebitel na malém městě či vesnici nedozví. Stejně je na tom i konzervativně pravicový tisk. Zde není žádný papírový titul. Prakticky veškerý periodický tisk přijal v devadesátých letech vlivem reklamy středopravou liberální orientaci bez ohledu na přetlak na trhu. Dodnes se nezměnilo nic. Ani editoři, ani komentátoři. Levicoví i konzervativně pravicoví čtenáři si koupili počítače a jak zprávy, tak své oblíbené komentátory si čtou v ghettech na internetu. Poslední ránu zasadí papírovému tisku online evidence tržeb (EET). Režie distribuce stoupne, cena výtisku se nezvedne. Výsledkem bude větší marže distribuce a méně peněz redakci a vydavateli. Nejvyšší náklad i čtenost má dnes bezkonkurenčně Blesk se zhruba čtvrtmilionem výtisků, hned za ním je konglomerát Deníků, které jejichž náklad dohromady činí od 125 tisíc výtisků až po 282 tisíc. Rozptyl v nákladech obvykle tvoří vydání s televizním programem. Masový papírový tisk je mrtev. Všichni to vědí. Nikdo si to nepřipouští. Všichni jsou rádi za každý den, kdy si někdo koupí v trafice ty mrtvé kusy potištěného papíru, aby je za několik hodin hodil do koše. Lesy pláčou. Celý článek

Jubilant Miloslav Kučera exkluzivně pro Česká média

04. března 2017 / Jan Mrzena
Významné životní jubileum slaví dnes Miloslav Kučera. Sociálně demokratický politik, který v letech 1996 – 2011 formoval českou mediální politiku. Odborník, který spolupracoval s ministry Pavlem Dostálem i Vítězslavem Jandákem, žije dnes v politickém důchodu v Pardubicích. Mediální scénu i dění v sociální demokracii však pozorně sleduje stále. Sice se veřejně již neangažuje, avšak pro Česká média poskytl exkluzivní rozhovor. Opravdu je Vám 75? Bohudík nebo bohužel opravdu je. Smějete se v Pardubicích jen při divadelním festivalu? Humoru si užíváme stejně jako našeho perníku. Smějeme se v době trvání Grandfestivalu smíchu a pak po zbytek roku…třeba při jednáních městského zastupitelstva-ale to je smích skrze slzy. Vzpomenete si ještě na televizní krizi? Co se Vám z té doby dnes vybaví? Nerad na televizní krizi vzpomínám. Na tu splašenou situaci se prostě zapomenout nedá. Ale politické střety prostě k práci politiků patří. A co se mi na první dobrou vybaví? Tady budu trošku osobní a ostřejší. Mnozí televizáci se v té době chovali jako utržení ze řetězu. Naštěstí je to už šestnáct let a hrany se obrousily. Co se od té doby změnilo? Po pravdě řečeno ani nevím. Komerční a veřejnoprávní média se stále perou o své místo na slunci, každý chvilku tahá pilku, politici řeší politiku, lidé pak hlavně své věci a život si běží svým tempem dál. Minimálně poslední rok se znovu o Českou televizi bojuje. Jen jinak, než tehdy. Celkově mi připadá svět tvrdší a jakoby se dobrovolně řítil do záhuby. Před pěti lety jste pracoval na Zelené knize - podrobném sociálně demokratickém programu v oblasti kultury (tedy i médií). Jaký měla další osud? Kdo převzal programovou štafetu? Bohužel mne v roce 2013 postihla mozková mrtvice a od té doby na tom nepracuji. Pokud vím, kulturní komise při lidovém domě pracovala půldruhého roku na kulturní vizi dlouhodobého programu. Na její podklady a připomínky, bohužel, nikdy nikdo z vedení sociální demokracie nereagoval. Nakonec bylo shledáno, že na stejném tématu souběžně pracoval nám neznámý tým. A jeho verze programu byla vedením strany akceptována, zatímco názor odborníků - členů kulturní komise byl ignorován. V Zelené knize bylo o médiích například uvedeno "Na utváření kulturních i morálních hodnot ve společnosti mají velký vliv hromadné sdělovací prostředky a mediální průmysl vůbec (televize, internet, rozhlas, periodický tisk)“. Jak se jim to v našich podmínkách daří? Téma je složitější, než obsah Vašeho dotazu. Zjednodušeně se ale dá říct, že veřejnoprávním médiím se to jakž takž daří. Až na některé výjimky. Komerční média však nemohou překročit svůj stín a ani se o to nesnaží. S informacemi i programem nakládají tak, aby si v prvním plánu zajistili ziskovost. Ještě jednou za Zelené knihy - "U veřejnoprávních médií navrhujeme zpřesnit legislativní zakotvení podpory kulturních hodnot jako trvalou a nezpochybnitelnou součást veřejné služby a dále důsledně uplatňovat etické kodexy médií veřejné služby." Sledujete Českou televizi a Český rozhlas? Je pro ně v současné době zmíněné téma aktuální? Veřejnoprávní média sleduji trvale. Koneckonců jsem plátce koncesionářského poplatku. Zpřesnění zakotvení jejich podpory kulturních hodnot a důsledné uplatňování etických kodexů mi i po těch pěti letech přijde jako potřebné. V zemích, ve kterých Český rozhlas a Česká televize hledají vzory pro svou legislativu i pro vysílané formáty, je to běžné. Prostě tak to má být. Jaká je podle Vás dnešní role veřejnoprávních médií u nás? Mají dodržovat právně definovaný vztah ke společnosti. Musí dělat kvalitní vyvážné zpravodajství, poskytovat širokou programovou nabídku pro všechny, podporovat dobré filmy a být lídrem v nových technologiích. Podotýkám, že se jim to, až na drobné vyjímky, naštěstí celkem daří. V roce 2001 jste byl aktivní při vzniku tehdy nového zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Funguje dones, jeho úpravy byly za 15 let jen minimální. Sledujete boj o jeho aktuální novelu? Ten zákon popisuje především regulaci vysílání. Musí vážit míru regulace, aby některé subjekty působící na mediální scéně nebyly znevýhodněny oproti druhým. To je složitý problém, jeho jádro se navíc v čase mění. Jednání o novele samozřejmě sleduji. Informace mám hlavně z internetu. Aktuální novela mi připadá normální, spíše opravdu technická. Nevidím v ní nic politického. Jen sněmovna musí najít rovnováhu, aby všichni mediální hráči měli pokud možno stejné podmínky. Na závěr se jubilantům sluší popřát pevné zdraví a vše dobré. Zkusme to obrátit - co by jubilant popřál Českým médiím a co českým médiím? Co popřát českým médiím? Aby nepodléhala politickým tlakům a uchránila si svou svobodu a nezávislost. A Českým médiím? Jen všechno nejlepší! Děkuji Vám za rozhovor. Celý článek

Občané by ocenili srozumitelnou a profesionální komunikaci ze strany státu a samosprávy. Úředníkům pomůže nová metodika výběru vhodného dodavatele

03. března 2017 / Monitor
Občané nejsou spokojeni s tím, jak stát a samospráva komunikují. Polovina zakázek na služby public relations, komunikace a příbuzné oblasti se soutěžily dokonce jen na cenu. Vyplývá to z analýz Asociace komunikačních agentur (AKA) a Asociace Public Relations Agentur (APRA). Spolu s Hospodářskou komorou proto dnes obě asociace představily novou metodiku, která v souvislosti s novelou zákona o zadávání veřejných zakázek umožní státním úředníkům a zaměstnancům samospráv vybrat vhodného dodavatele na informační kampaně. Asociace komunikačních agentur (AKA) představila první verzi metodiky pro výběr dodavatele už na podzim 2015. Podle ní pak bylo vysoutěženo několik zakázek pro významné instituce (Jihočeské inovační centrum, Český rozhlas, Výstaviště Praha a další). Novou, upřesněnou metodiku zveřejnila AKA právě dnes. Připravovala ji několik měsíců ve spolupráci s MMR. „Metodika uvádí možné typy řízení, doporučená kritéria výběru a kvalifikační předpoklady. Je ale možné, že i tak se zadavatel nebude cítit v oboru jistý. Proto AKA nabízí konzultace pro přípravu věcné části zadávacích dokumentací,“ říká výkonný předseda AKA Marek Hlavica. U agentury TNS Kantar asociace zadala výzkum, ze kterého vyplývá, že občané nejsou zcela spokojeni se způsobem, jimž stát a samospráva komunikují. Celé tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že úřady nemají odborníky, kteří by dokázali srozumitelnou a poutavou cestou informovat občany. Plných 97 % respondentů je pro to, aby veřejné instituce lépe komunikovaly i za předpokladu, že do informačních kampaní bude třeba investovat. Naproti tomu podle zjištění APRA, která zmapovala veřejné zakázky na PR projekty v letech 2013–2015, státní a veřejná správa vypsala za poslední dva roky přes 250 zakázek na služby public relations, komunikace a příbuzné oblasti, v celkovém objemu téměř jedné miliardy korun. Celkem bylo za toto období vypsáno 512 zakázek, u poloviny z nich ale nebylo možné z veřejných zdrojů dohledat rozpočet, případně byly vypsány a následně zrušeny. Polovina doložitelných zakázek byla soutěžena výhradně na cenu. „To je v oboru, jako je PR, absurdní, protože zadavatel hledá z principu nejlepší nikoliv výhradně nejlevnější řešení. Také proto jsme se připojili k metodice a doplnili ji o naše zkušenosti tak, aby se zadavatel vybíral podle kvality a naplnil co nejlépe svůj komunikační záměr,“ poznamenává předseda APRA Jan Kučmáš. Hospodářská komora nový zákon o veřejných zakázkách dlouhodobě kritizovala hlavně kvůli stanovování nabídkové ceny jako jediného kritéria. „Problematika soutěžení pouze na cenu trápí řadu oborů, typicky úklidové či bezpečnostní služby. A nový zákon o zadávání veřejných zakázek účinný od 1. října loňského roku bohužel nepřinesl významnou změnu ve způsobu hodnocení zakázek. Kritéria kvality či délky životního cyklu nebo dopady na životní prostředí nejsou při hodnocení ze strany zadavatelů využívána,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. „Věříme, že nové metodiky soutěžení veřejných zakázek pouze na cenu omezí. Tvoříme je proto, aby k odpovídající ceně také náležela patřičná kvalita,“ doplňuje. Nové metodiky pomůžou úředníkům vybrat nejlepší nabídku za nejlepší cenu v oborech, v nichž se běžně nepohybují. Umožní zadavatelům specifikovat co poptávat a v jakém rozsahu nebo jakou kvalifikaci po uchazečích o zakázku požadovat. Na pokynech pracuje na 20 živnostenstev sdružených v Hospodářské komoře, mj. například Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, ICT Unie nebo Česká asociace telekomunikací. Dnes představená metodika je dostupná zdarma na webových stánkách www.aka.cz a www.apra.cz. Součástí projektu jsou také školení zadavatelů i dodavatelů, která nabízí školící společnost Otidea, a semináře pořádané ve spolupráci AKA a Hospodářské komory ČR. tisková zpráva Hospodářské komory České republiky Celý článek