Česká média
logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

REAKCE RADY ČRO na článek v Hospodářských novinách: MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY POD TLAKEM

18. února 2018 / Monitor
Hospodářské noviny a server Ihned.cz zveřejnily 2. února 2018 příspěvek spolupracovníka Hospodářských novin a předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého. Tento text jednoznačně obsahuje nepravdivé a manipulativní informace. https://nazory.ihned.cz/c1-66036680-media-verejne-sluzby-pod-tlakem Na základě zákona 46/2000 Sb. (Tiskový zákon) a jeho paragrafu číslo 10 Rada Českého rozhlasu požádala o zveřejnění níže uvedené odpovědi, a to jak na stránkách Hospodářských novin, tak i na serveru Ihned.cz. Rada Českého rozhlasu se ostře ohrazuje proti nepravdivým a manipulativním tvrzením spolupracovníka Hospodářských novin a předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého, která 2. února 2018 zveřejnil ve svém článku pod titulkem „Média veřejné služby pod tlakem“. Autor bez uvedení zdrojů svých informací a znalosti věci hrubě zkresluje a vytrhává z kontextu postup Rady Českého rozhlasu v tématu reportáží redaktora Janka Kroupy týkajících se hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích s nejasným vlastníkem. Adam Černý například uvádí, že „záležitost v prosinci probírala Rada Českého rozhlasu − začala se jí zabývat, až když zasedání opustil ředitel zpravodajství Jan Pokorný − a zadala si celkem tři analýzy: od Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ), od společnosti Newton Media a od novináře Karla Hvížďaly“. Tato informace není pravdivá. Rada Českého rozhlasu začala „záležitost“ probírat již na svém listopadovém veřejném zasedání, kde její členové Tomáš Kňourek a Vítězslav Jandák vyjádřili pochybnosti nad výše uvedenou kauzou. Nepravdivé je rovněž Černého tvrzení, že si zmíněné analýzy zadala sama Rada. Učinil tak generální ředitel Českého rozhlasu, což je rovněž již řadu týdnů veřejná informace. Adam Černý se dále naprosto mýlí ve větě „tento týden (31. 1. 2018) Rada zasedla znovu − opět kupodivu za nepřítomnosti ředitele zpravodajství Jana Pokorného“. Chtěla bych podotknout, že na zmíněném zasedání byli všichni členové Rady, a tudíž všichni mohou dosvědčit, že Jan Pokorný byl celou dobu jednání přítomen. V závěru svého článku Adam Černý vytváří dojem, že Rada Českého rozhlasu je pod jakýmsi politickým tlakem. Toto musím kategoricky odmítnout. Na Radu nebyl a není vytvářen žádný nátlak a rozhodně nesouhlasím s tím, že by Radě bylo jakýmkoliv subjektem znemožňováno vykonávat stoprocentně svoje povinnosti tak, jak jí to ukládá Zákon o Českém rozhlasu a Kodex českého rozhlasu. Jménem Rady Českého rozhlasu, Hana Dohnálková, předsedkyně Celý článek

Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti lživým tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury

16. února 2018 / René Zavoral
Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti lživým tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury, která politik zveřejnil ve svém prohlášení. Český rozhlas je zcela nezávislý, objektivní a nestranný a plní tím svoje poslání média veřejné služby. Řídí se ve svém vysílání příslušnými zákony i Kodexem Českého rozhlasu. Český rozhlas nevede prostřednictvím svého vysílání žádnou „kampaň“ a je institucí zcela nezávislou a apolitickou. Kategoricky se ohrazujeme proti tomu, že by Český rozhlas jakýmkoli způsobem „špinil“ jakékoliv politiky či politické subjekty a vstupoval do společenského dění v České republice jinak, než mu určuje jeho veřejnoprávní rozměr daný zákony a Kodexem ČRo. Slova předsedy SPD Tomia Okamury vnímáme jako zastrašování média veřejné služby a jako pokus o ovlivňování nezávislosti Českého rozhlasu. Média veřejné služby vždy patřily a patří k základním pilířům demokratické společnosti v naší republice. V krátké době již druhý bezdůvodný útok pana Tomia Okamury na Český rozhlas vyvolává obavy, že jsou předsedovi SPD zřejmě vzdáleny demokratické hodnoty, na kterých byla naše společnost vybudována. Výroky předsedy SPD Tomia Okamury jsou varovným signálem pro celou českou společnost, které něco říkají slova, jako je: svoboda, nezávislost a demokracie. Je to ukázkový příklad toho, jak by politici neměli zasahovat do veřejnoprávních médií a pokoušet se je ovlivňovat. Celý článek

Konvergence médií realitou

13. února 2018 / Zdeněk Duspiva
Téma konvergence médií není v současné digitální éře žádnou novinkou, ale realitou. Doposud šlo převážně o rozšíření možností šířit tradiční audiovizuální obsah, kromě tradičních způsobů, i prostřednictvím nových technologických platforem a distribučních cest. Současně již dávno do hry vstoupila interaktivita s uživateli mediálního obsahu a využití zpětné vazby i pro samotnou tvorbu obsahu. Multimedializace je rovněž již přirozenou součástí komunikace, médií, ale i naší práce a vlastně i našich životů. Dlouho očekávaný start „Televize Seznam“, která dosud fungovala spolu s dalšími projekty jednoho z hlavních hráčů na internetovém poli, je jen dalším dokladem mediální konvergence – nyní však spíše jde o cestu obrácenou. Mírným překvapením je totiž aktuální vstup do televizní terestrické platformy, která podle některých expertů v konkurenci nových médií a sociálních sítí mířila spíše ke stagnaci. Poslední krok domácího dominantního internetového hráče tak jen potvrzuje, že zatím žádná z mediálních platforem není úplně mrtvá ani beznadějná. Určitě nás v dalších měsících a letech nuda a „klid“ nečeká. Ve stále více se zostřující soutěži a zájmové fragmentaci i permanentním technologickém vývoji roste konkurence – na rozdíl od potenciálních zdrojů financování projektů i trvalejšího malého zájmu konzumentu platit si za služby, které dosud ve větší míře dostávali zdarma. Ostatně už při diskuzích kolem první vlny televizní digitalizace sami zástupci klíčových technologických firem s hořkým nádechem potvrzovali, že jejich vlastní překotný a rychlý vývoj technologií není zajištěn efektivními a reálnými ekonomickými modely, které by v přiměřené míře zajistily návratnost investic a měly dostatečný růstový potenciál. Nejen pro diváky je poslední dobou těžké se orientovat jak v bobtnající programové nabídce, tak i v množství možností a forem sledování a konzumování mediálního obsahu. Současná ostře konkurenční doba nemá žádné dominantní mediální distributory ani vítěze mediální soutěže.  A zřejmě tomu tak bude i nadále… V dynamicky se měnícím světě sociálních sítí a elektronické komunikace se projevují i změny společnosti, zájmů a priorit obyvatel a v malé míře třeba i jen míra „módnosti“. Svou roli pak hrají i sociální a demografické vlivy, stejně jako generační vztahy nebo třeba i jen reklamní aktivity či snaha hledat alternativní projekty. I proto občas část uživatelů některých sociálních sítí přechází ve větší míře k jiným aktuálně populárním projektů anebo spíše v jejich kombinaci… S všestranným rozvojem a digitalizací médií roste otázka regulace, která v naší domácí legislativě je stále ve výrazné míře vázána na analogovou éru a „tradiční elektronická média“. Ne že by dotčené orgány či politická sféra neměla pocit, že je potřeba pravidla upravit současnému stavu a případně i perspektivnímu vývoji, ale zatím není jasnější a ucelenější představa jakou strategii zvolit. V tom není jasno ani v jiných zemích a asi delší dobu tak nebude ani u nás. V oblasti sociálních sítích nakonec dnes dost významně provádějí „regulaci“ jejich samotní provozovatelé, primárně zpravidla ale v zájmu svého profitu. Probíhá mediální konvergence a je trvající otázkou, zda je na řadě i systémová konvergence regulačních orgánů.  I přes občasnou snahu o sjednocování a centralizaci některých institucí to ale zatím není na pořadu dne… „Televize je jen dalším kanálem k obsahu, který vyrábíme primárně pro internet…“  říkají za TV Seznam Pavel Zima a Jakub Unger. Celý článek

Štvanice dokonána

08. února 2018 / Monitor
Dnes se uzavřela volební kauza z TOP hotelu. Zemřel novinář Karel Slezák, prostý člověk, který se snažil chránit kolegu. Možná ne úplně správně, asi neměl použít to, co uměl. Box. Jenže se z něj stal lidský terč. Pro novináře a pro média, která brutálně celou dobu vystupovala proti kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Karel Slezák, tento slušný chlap nevydržel tlak ze strany novinářů, že něco udělal špatně. Neudělal... Jen chránil kolegu a poté svou čest – byl 3 dny po události v TOP hotelu vyloučen ze Syndikátu novinářů ČR aniž by ho před vynesením verdiktu dne 30.ledna vyslechli. Nepřijali ho a tak šel do Mladé fronty DNES, že to je jinak a chtěl se veřejně bránit. To už  nestihl a podlehl srdečnímu záchvatu. Pan Karel Slezák je mrtev a jsem přesvědčen, že byl uštván médii. Proto vás, kterých se to týká a kteří jste se akreditovali na sledování výsledků prezidentských voleb dne 27. ledna do TOP hotelu, přestaňte prosím, zastavte dokud je čas! Lidský život pana Karla Slezáka je příliš velká daň vaší nezvladatelné touze po diskreditaci a senzaci. Jan Veleba Senátor a předseda Strany Práv Občanů   Celý článek

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČRO A ŘEDITELE ZPRAVODAJSTVÍ ČRO K AKTUÁLNÍ SITUACI V ČESKÉM ROZHLASE

07. února 2018 / Jan Mrzena
Na stránkách našeho webu Česká média jste mohli sledovat celou kauzu diskuse o reportážích Janka Kroupy o hospodaření Agrofertu na pozemcích bez vlastníků a reakce René Zavorala sledovat od emotivního jednání Rady Českého rozhlasu v listopadu v Českých Budějovicích. Tehdy problém otevřel místopředseda rady Tomáš Kňourek a kauza graduje už déle než dva měsíce. V posledním týdnu problém překročil zdi Českého rozhlasu, i mediální obce a zdárně doletěl až do Poslanecké sněmovny. Pro vše, co se ještě v souvislosti s kauzou odehraje v brzké budoucnosti bude důležité zapamatovat si, jak se ve společném prohlášení k problému postavili dva (možná nejdůležitější) aktéři. Proto s odstupem dvou dnů uveřejňujeme i plné znění Společného prohlášení generálního ředitele Českého rozhlasu a ředitele zpravodajství. Vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala: Na zasedání Rady ČRo loni v listopadu jsem odpovídal dvěma radním na přímé dotazy k vyváženosti a objektivitě reportáží týkajících se problematiky hospodaření na cizích pozemcích. Nezpochybnil jsem téma, které i nadále považuji za velmi závažné, ale vyjádřil jsem pochybnosti o formě zpracování. Zároveň jsem pronesl slova o podezření z „načasování“ celé kauzy a použil jsem slova jako „účelový“ a „antibabišovské tažení“. Neměl jsem tehdy k dispozici všechny relevantní informace, které později mé podezření o účelovosti vyvrátily, čemuž jsem osobně rád. Proto jsem i ve své odpovědi na stížnost společnosti Agrofert adresovanou Radě Českého rozhlasu většinu jejích výtek jednoznačně odmítl, a hájil tak práci redaktorů Zpravodajství ČRo. Za výroky o účelovosti jsem se zároveň omluvil v rozhovoru pro DVTV zveřejněném 2. 2. 2018, což bych rád udělal i dnes; beru tak tyto výroky zpět. Nikdy jsem neovlivňoval a ovlivňovat také nebudu to, co má či nemá být zveřejněno. Veškeré reportáže či příspěvky k tomuto tématu byly odvysílány a zveřejněny. Vždy ale budu dbát na to, aby ČRo řádně plnil svou roli média veřejné služby, dodržoval vysoké standardy novinářské práce a dodržoval veškeré zákony a Kodex ČRo. Za čím si musím stát, jsou některé výtky, které směřují k nedostatkům ve formě zpracování reportáží či dalších příspěvků ve vysílání. Zadány byly tři analýzy, které jsou zveřejněny, a každý má možnost se s jejich obsahem seznámit. Abych našel odpovědi na své pochybnosti o možné nedostatečné objektivitě prezentace tématu, musel jsem se zaměřit na kritické výstupy analýz. Z tohoto pohledu se jako relevantní ukázala analýza IKSŽ FSV UK. Ta konstatovala, že v reportážích k danému tématu byla řada nedostatků. Stejně tak mě v mém postoji utvrdily názory dalších mediálních odborníků a právníků, kteří pro mě dané téma analyzovali. Ačkoliv jedna ze závěrečných pasáží analýzy FSV UK poukazuje na specifičnost investigativní žurnalistiky, nevylučuje však přiměřené a individualizované uplatnění žurnalistických norem. Jde-li o zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, zákon o Českém rozhlase a o Kodex ČRo, zde žádné výjimky neexistují. Legislativou se musí řídit celé vysílání ČRo. A je jedno, o jaký útvar či žánr jde. Pokud bychom zpochybnili platnost uvedených norem, sami bychom tím pošlapali důvěryhodnost ČRo a zpochybnili před posluchači naši nezávislost a nestrannost. Vážím si práce všech zaměstnanců Českého rozhlasu, tedy i redaktorů Zpravodajství. Vždy jsem ctil a hájil zájmy média veřejné služby, jeho objektivitu, nestrannost a vyváženost. Jako generální ředitel jsem zodpovědný za všechno – od vysílání, až po nákup kancelářských potřeb. Mám proto právo vyjadřovat se k práci svých podřízených a hodnotit ji. Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení, datovaném dnem 2. 2. 2018, obvinění mé osoby z manipulování, poškozování dobrého jména Českého rozhlasu a možného zastrašování. Respektuji názor signatářů tohoto prohlášení, zároveň se proti těmto nařčením důrazně ohrazuji. Byť je považuji za více než nespravedlivá, mohu zaručit, že kolegové, kteří podepsali otevřený dopis, vyjádřili tím své profesní i osobní stanovisko a prezentovali tak odlišný názor, nebudou žádným způsobem - ani zjevným, ani skrytým - za tento svůj názor sankcionováni. Nečinil jsem tak v minulosti a nehodlám tak činit ani teď. Zaměstnanců Českého rozhlasu jsem se v minulosti mnohokrát zastal a zastávat budu – vždy, když jejich práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych zavíral oči nad chybami a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně a podle platných zákonů a Kodexu ČRo. Garantuji, že v Českém rozhlase budou nadále, stejně jako dosud, zajištěny podmínky pro svobodnou žurnalistickou práci včetně investigativní žurnalistiky. Vyhověl jsem požadavku na oslovení Etické komise, jejím členům zaslal 2. 2. 2018 veškeré podkladové materiály k dané záležitosti a požádal je o stanovisko. Vzhledem k pracovní zaneprázdněnosti členů Etické komise bude toto stanovisko známo na začátku března 2018. Společně s ředitelem Zpravodajství garantujeme, že bude naplněný zásadní bod uvedený v čl. 1.2 Kodexu: “Český rozhlas neumožní nikomu mimo jeho platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo nezařazení určité informace nebo materiálu do programu.“ Vyjádření ředitele Zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného: Celá situace mě mrzí, protože neprospívá rozhlasu. Spor zašel někam, kam se vůbec neměl dostat. Jako ředitel Zpravodajství jsem odmítl kritiku, která v obecné rovině stavěla do špatného světla reportáže Janka Kroupy a dalších redaktorů. Stojím si stále za tím, že práce našich reportérů byla dobrá, v rámci Kodexu a všech standardů kvalitní rozhlasové žurnalistiky. Respektuji však právo generálního ředitele vyjadřovat se kriticky k práci svých podřízených. I kdybychom se v konkrétních věcech názorově rozcházeli. Přivítal bych ale, abychom o formě takové diskuse mohli vést debatu. Osobně generálnímu řediteli garantuji, že práce redaktorů Zpravodajství bude i nadále nestranná a objektivní a vysoce profesionální. Respektovat musím také názor Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i Rady Českého rozhlasu, byť s jejich stanovisky nemusím souhlasit. Vnímám pozitivně slova generálního ředitele o tom, že některé své výroky, které zazněly na listopadové veřejné schůzi Rady ČRo, po zjištění dalších skutečností, opravil či prohlásil za neopodstatněné. Proto se ani já nebudu vyhýbat diskusi nad reportážemi, které jsou předmětem sporu. Chci jasně prohlásit, že si dodané analýzy k tzv. kauze Agrofert ještě důkladněji prostuduji a nad jejich závěry budu diskutovat s redaktory, editory, ale i s autory analýz, generálním ředitelem, případně dalšími odborníky. Stejně tak, jak to děláme na základě analýz, které si nechává vypracovat Rada ČRo. Rád bych proto vyzval k uklidnění situace, přeji si, aby se přestala řešit celá záležitost přes média a abychom se všichni vrátili k tomu, proč zde všichni v rozhlase jsme – tedy k vysílání a k práci jako takové. Pokud budeme bojovat mezi sebou, budeme tím jen nahrávat těm, kteří zpochybňují existenci veřejnoprávních médií a jejich význam. Společně s generálním ředitelem garantujeme, že bude naplněný zásadní bod uvedený v čl. 1.2 Kodexu: “Český rozhlas neumožní nikomu mimo jeho platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo nezařazení určité informace nebo materiálu do programu.“ Celý článek

Referendum o poplatcích i o veřejnoprávních médiích samotných

01. února 2018 / Zdeněk Duspiva
Právě skončené prezidentské volby i dozvuky voleb předchozích znovu otevírají mj. i otázky o vhodnosti referend a s nimi spojenými riziky i důsledky. Ne vždy má takové rozhodování dostatečně odborný či věcný charakter a často a mnohem více než obvykle při nich rozhodují také subjektivní emoce a mediální vlivy.  Zásadním kritériem efektivity a legálnosti takto získaných výsledků jsou minimální limity pro počet předkladatelů a zejména kvantitativní účast při finálním rozhodování. Aktuálně sledovanou událostí v mediální (i politické) branži, využívající princip referenda, je hlasování o poplatcích na fungování veřejnoprávních médií ve Švýcarsku. To aktuální rozhodování se vepsalo pod názvem „No Billag“ a tématem je otázka, zda vlastně zrušit  každoroční povinné poplatky za veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání (ty vybírá úřad s názvem Billag). Celkový objem vybíraných prostředků činí 451 švýcarských franků (385 euro) za domácnost za rok. Poplatky přitom tvoří cca 73% příjmů SBS (Swiss Broadcasting Corporation). Kritici současného systému vysílání mohou nakonec v krajním případě dosáhnout i zrušení SRG SSR coby provozovatele veřejnoprávního vysílání. Pro doplnění je nutné uvést, že vláda již mezitím rozhodla o snížení poplatků od roku 2019 na 365 CHF (mimochodem na základě referenda z roku 2015, mj. i s tím, že malé a střední podniky budou osvobozeny od poplatku…). Referendum je naplánováno na 4. března a v médiích je na toto téma vedena živá debata. Poplatky za veřejnoprávní média ve Švýcarsku jsou nejvyšší v Evropě, možná i proto, že vysílání funguje pro 4 hlavní jazykové skupiny (například poplatky domácností v Německu jsou ve výši 210 euro ročně). Švýcarské poplatky jsou, podobně jako ve většině evropských států, „zahrnuty“ do povinného „daňového systému“. Oponenti dosavadního funkčního systému argumentují současným dostatkem možností šíření mediálního obsahu i přístupu k informacím, aniž by mimochodem brali v úvahu třeba aktuální otázky kvality a hodnověrnosti množství informací i dezinformací. Iniciátoři referenda se také domnívají, že lidé by měli mít možnost si zvolit, která média chtějí využívat a za která chtějí platit. Obyvatelé země rozhodnou počátkem března a současně budou odpovídat na otázky, zda může vláda zvýšit daně z přidané hodnoty a přímé federální daně. Letos čekají Švýcary 4 referenda. Místní média informují o tom, že iniciativa za odstranění povinnosti platit za veřejnoprávní média našla příznivce především u voličů pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP). Podle posledních výsledků průzkumů ale konec veřejnoprávních médií ve Švýcarsku ani zrušení koncesionářských poplatků nehrozí (zdroj AP).   Celý článek

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ A FITES: Proti volební manipulaci, vulgaritě a násilí

30. ledna 2018 / Monitor
Závěr kampaně před prezidentskými volbami vážně poškodily mediální manipulace, souboje bez pravidel a nakonec i vulgarity a násilí. K nim došlo v sobotu ve volebním štábu vítěze voleb, kde byl jeden kameraman napaden, když zaznamenával přítomnost osoby jevící známky opilosti, a další reportérka napadena, když incident natáčela na mobilní telefon. Odpovědnost za odsouzeníhodné chování padá na pořadatele akce, protože jeden z nich patřil útočníkům a ostatní vulgaritám a násilí nijak nebránili. Pořadatelé akce by se měli za útoky na novináře omluvit a pachatele identifikovat. Událost, která se odehrála v závěru voleb, jen dokresluje cíleně vyhrocenou atmosféru kampaně mezi prvním a druhým kolem. Zřejmou mediální manipulací byl celostránkový inzerát objednaný spolkem Přátelé Miloše Zemana. Odpovědnost v tomto případě padá i na vydavatele, kteří se až na jediný případ od manipulativního obsahu nedistancovali. Průběh kampaně výrazně poznamenaly i televizní debaty na čtyřech celoplošných stanicích v týdnu před druhým koleb voleb vedené bez předem jasně stanovených a vymahatelných pravidel. Nynější podoba o zákona o rozhlasovém a televizním vysílání se ukazuje jako nedostatečná, protože umožňuje řešit porušení pravidla vyváženosti a nestrannosti až následně, takže je v případě voleb bez účinku. V souhrnu čtyř celoplošných televizních stanic nebyla vyváženost volební soutěže zajištěna přinejmenším ve dvou případech. Jednoznačnou podjatost stanice Barrandov dokazuje dlouhodobě způsob vedení předvolebních debat moderátorem, který je ředitelem i majitelem této stanice a který byl osobně přítomen mezi nejbližšími spolupracovníky a stoupenci vítěze voleb na jeho sobotní tiskové konferenci. Rada pro rozhlasové a vysílání, která má ze zákona na starosti regulaci televizního vysílání, by se měla obsahem předvolebního vysílání zabývat a porušení zákona sankcionovat. Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR Původní zdroj článku: http://www.mediazurnal.cz/clanky/komentar/proti-volebni-manipulaci-vulgarite-a-nasili K prohlášení Syndikátu novinářů se připojil Český filmový a televizní svaz FITES. Celý článek

Poškozují analytici úřadu dobré jméno RRTV a ČT?

23. ledna 2018 / Monitor
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala 7.listopadu 2017 České televizi upozornění na porušení zákona. Došlo k němu (podle rady) v Otázkách Václava Moravce (22. 10. od 13 hod na ČT24), kdy tématem diskuse byla problematika přijetí Eura. Do diskuse byli pozváni jako hosté Tomáš Sedláček a Jan Švejnar, dva hosté, kteří na danou problematiku sdílejí totožný názor. Nebyl pozván žádný respondent, který by zastupoval významnou, v odborné i laické veřejnosti i v politické sféře existující názorovou protistranu, čímž došlo (podle rady) k jednostranné prezentaci závažného tématu. Česká televize zaslala radě dopis moderátora Václava Moravce. Jeho plné znění přináší Česká média zde. Vážený pane předsedo, ponejprv se omlouvám, že Vás zatěžuji následujícím podnětem. Kredibilitu Rady pro rozhlasové a televizní (dále jen Rady), respektive vedení Rady a členů Rady považuji za tak zásadní věc, že by neměla být ohrožována ne zcela kvalitní prací Úřadu Rady, konkrétně zaměstnanců analytického odboru. Základní příručky, pojednávající o mediálních analýzách, konstatují, že „výsledky analýzy nemohou záviset na osobách provádějících analýzu, nýbrž na metodách a analyzovaném materiálu“.(1) Je smutné, že Úřad Rady jako zázemí ústředního orgánu státní správy není s to garantovat základní principy, jež si osvojují studenti prvního ročníku bakalářského studia žurnalistiky či mediálních studií, což mohu vzhledem ke své dlouholeté pedagogické praxi na FSV UK konstatovat. Na konkrétním příkladu se nyní pokusím objasnit, jakých manipulativních praktik se dopustil Úřad Rady v případu označeném Sp. zn. RRTV/2017/1039/rud. Jde o kauzu, na níž je možné vhodně demonstrovat, jak mohou být členové Rady uvedeni v omyl, když se nedodržují základní principy analýzy obsahu mediálních sdělení. Píši o situaci, na jejímž konci může být upozornění na porušení zákona. Připomínám, že v Tiskové zprávě z 19. zasedání 2017, konaného dne 7. 11. 2017, se uvádí: „…pořadu Otázky Václava Moravce – 2. část, dne 22. října 2017 od 13:05 hodin na programu ČT24, který měl přinést diskusi k problematice přijetí eura v ČR, a kam byli pozváni jako hosté – odborníci Tomáš Sedláček a Jan Švejnar, oba dlouhodobě propagující přijetí eura, tedy dva hosté, kteří na danou problematiku sdílejí totožný názor, pro jehož prosazování dostali v rámci pořadu značný prostor. Naopak nebyl pozván žádný respondent, který by zastupoval významnou, v odborné i laické veřejnosti i v politické sféře existující názorovou protistranu, čímž došlo k jednostranné prezentaci závažného tématu. Tím došlo k porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb…“ Po seznámení se s citovanou pasáží tiskové zprávy jsem byl zvědav na odůvodnění, jež vychází z práce Úřadu Rady, a které mohlo rozptýlit mé obavy, že jde o omyl. Naopak, zjevně jde o záměrnou manipulaci se ctihodným regulačním orgánem. Nyní se zaměřením na konkrétní lži, které vycházejí z nedodržování bazálních principů analýzy obsahu mediálních sdělení Úřadem Rady, na jehož doporučení členové Rady vydali upozornění na porušení zákona: Lež č. 1: „Otázka přijetí eura (v pořadu – poznámka autora) výrazně dominuje.“ Do předmětného pořadu byli pozváni dva z nejcitovanějších tuzemských ekonomů v zahraničí prof. Jan Švejnar a dr. Tomáš Sedláček, pokud by si tzv. analytik Úřadu Rady dal tu práci a pouze mechanicky změřil stopáž dvou tematických částí, zjistil by, že problematice ekonomických úkolů budoucí vlády a stavu ekonomiky bylo věnováno cca 29:40 minut a problematice eura a eurozóny cca 21:30 minut. Mohu se zeptat, od kdy „dominuje“ třicet minut vysílacího času při komparaci s necelými dvaadvaceti minutami? Nemluvě o tom, že v tematickém bloku, věnovaném problematice eura a eurozóny, byla řeč i o devizových intervencích a krocích ČNB, nutnosti reformy EU a provázanosti tuzemské ekonomiky s ekonomikou Spolkové republiky Německo. Pokud bychom čas těchto dílčích témat odečetli od času vyhrazeného problematice termínu zavedení eura v ČR, rozhodně by šlo o ještě menší díl než „zhruba polovina času“, jak se snaží nalhat Úřad Rady v odůvodnění, které Vám předložil k podpisu. Lež č. 2: „Namísto diskuse došlo ke kumulaci argumentů pro přijetí eura.“ Předmětná lež je podpořena emočně zabarveným odůvodněním, že „moderátor jen nesměle jmenuje některé námitky proti euru…“. Mohu se zeptat, co je to za kritérium obsahové analýzy „nesmělé jmenování“, na jehož základě je Úřadem Rady navrhováno členům Rady, aby vydali upozornění na porušení zákona? Jak je možné odlišit „nesmělé jmenování“ od „smělého jmenování“? Odůvodnění Úřadu Rady, které porušuje základní principy analýzy obsahu mediálních sdělení, zamlčuje repliky, v nichž moderátor předkládá zásadní námitky. Kupříkladu s protiargumentem moderátora o významu kurzu národní měny, tedy české koruny, pro současný silný ekonomický růst prof. Jan Švejnar navíc souhlasil. Jak je možné, že odůvodnění Úřadu Rady nejen tuto, ale i další pasáže nebere v úvahu a namísto toho opět zcela neanalyticky používá expresivní obraty typu: „Pořad tak působí spíše jako agitační školení pro přijetí eura.“? Nemíním zabřednout do pojmového rámce problematiky „agitačního školení“, ale takové školení by – z logiky věci – žádné protiargumenty obsahovat nemělo. Když jsem se letos v září zúčastnil semináře „Mediální reflexe 2017“, organizovaného Radou ve Štiříně, velmi pozorně jsem poslouchal slova Vikki Cook z OFCOMU o kvalitě analýz, na jejichž základě rozhoduje britský regulátor. Škoda, že nedisponujete jako vedení a členové Rady podobným zázemím. Lež č. 3: „Pořad tedy výběrem respondentů je v přímém rozporu s rozvrstvením názorů ve společnosti.“ Nepochybuji o tom, že na rozdíl od analytického odboru Úřadu Rady dobře znáte Akt o přistoupení České republiky k Evropské unii (dále jen Akt),(2) který byl odsouhlasen občany ČR ve všelidovém hlasování, a jenž ČR ratifikovala, proto je právně závazný. Připomínám, že 77,33 % účastníků referenda zmiňovaný Akt podpořilo.(3)  Podle článku 4 předmětného Aktu „každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES“. Danou výjimkou je jen a pouze neplnění tzv. konvergenčních kritérií. Chápu správně, že Úřadem Rady prezentovaný výzkum veřejného mínění je více než všelidové hlasování? Proč Úřad Rady nebere v potaz, že se ČR k přijetí eura zavázala v přístupovém Aktu? Je upozornění Rady o porušení zákona ze dne 7. listopadu 2017 explicitní výzvou, abych jako moderátor média veřejné služby zpochybňoval právní závazky České republiky? Vážený pane předsedo, analýza Úřadu Rady, na jejímž základě jste jako členové regulačního orgánu rozhodovali o návrhu upozornění na porušení zákona, obsahuje i další lži. V podkladu pro jednání Rady se například uvádí: „V tomto směru působí debata jako cílená polemika s výsledkem voleb, což je argument podložený faktem, že první část pořadu OVM tentýž den, jejímiž hosty byly Václav Bělohradský, Magda Vašáryová a Ivan Bartoš, působí rovněž jako polemika s hodnotami vyjádřenými volebními výsledky, tentokrát ne v ekonomické, ale v politické rovině.“ Složení první hodiny Otázek dne 22. října 2017, jak uvádí Úřad Rady, takové nebylo. Hosty první části pořadu byli právní filozof Jiří Přibáň, politolog Lukáš Macek, ústavní právník Jan Kysela. Jak možný výskyt takového množství chyb v podkladech Úřadu Rady, na jejichž základě Rada rozhoduje o porušení zákona? Co to vypovídá o kvalitě analýz Úřadu Rady? Nejde o záměr Úřadu Rady na základě lží poškozovat dobré jméno jakéhokoliv pořadu či vysílatele vydáváním upozornění na porušení zákona? Vážený pane předsedo, berte, prosím, tento dopis jako oficiální podnět k přehodnocení stanoviska Rady ze dne 7. listopadu 2017, jímž jste vydali upozornění na porušení zákona Sp. zn. RRTV/2017/1039/rud. Je mi jasné, že proti upozornění na porušení zákona nemůže Česká televize podat žalobu. To zřejmě umožňuje Úřadu Rady nedodržovat metodickou pečlivost při vzniku analýz obsahu mediálních sdělení, což by u studentů prvních ročníků bakalářského studia žurnalistiky či mediálních studií znamenalo nesložení zkoušky. Mrzí mne, že výše popsaný přístup Úřadu Rady poškozuje nejen dobré jméno členů Rady a České televize, ale rovněž zasahuje do profesní cti a vážnosti mé osoby. Věřím, že mé otázky nezůstanou bez odpovědi. V hluboké úctě PhDr. Václav Moravec Ph.D. moderátor pořadu Otázky V. M. Na vědomí členům Rady (1) Viz např. Schulz, W., a kol., Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004. s. 34. ISBN 80-2460827-8. (2) Viz Akt o podmínkách přistoupení ČR…., Úřední věstník EU, 23. 9. 2003, [vid. 30. 11. 2017]. Dostupné z: <http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:6f201cf4-b6c7-4fdb-b9b5a8c7db057d6b.0012.02/DOC_2&format=PDF>. (3) Viz Referendum o přistoupení ČR k EU, ČSÚ, 14. 6. 2003, [vid. 30. 11. 2017]. Dostupné z: <https://www.volby.cz/pls/ref2003/re13?xjazyk=CZ>. Celý článek

Česká televize vydala Dodatek k Pravidlům předvolebního a volebního vysílání upravující vysílání před druhým kolem prezidentských voleb

16. ledna 2018 / Monitor
Na čtvrtek 25. ledna, v předvečer druhého kola prezidentských voleb, připravuje Česká televize společný duel prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana. Přímým přenosem jej budou od 20 hodin ze studia z Kavčích hor vysílat programy ČT1 a ČT24. Oba kandidáti už svou účast písemně potvrdili. Moderování bylo tradičně nabídnuto Václavu Moravcovi. V době od 22. do 24. ledna poskytne Česká televize na programech ČT1 a ČT2 bezplatný vysílací čas pro spoty kandidátů na funkci prezidenta republiky, kteří postoupili do druhého kola volby. Podmínky a lhůty pro dodání spotů upravuje Dodatek k Procedurálním a technickým podmínkám, který je společně s Dodatkem k Pravidlům předvolebního a volebního vysílání dostupný na webu České televize. Celý článek

Stát má mapu nebezpečných billboardů. Přesto nic nedělá

12. ledna 2018 / Monitor
Ministerstvo vnitra již v roce 2016 zadalo dopravní fakultě ČVUT vypracování studie s názvem Vliv reklamních zařízení na bezpečnost silničního provozu. Studie je konečně hotová a Kverulantovi se podařilo získat její hlavní výstupy: mapu nebezpečných billboardů na dálnicích a mapu nebezpečných billboardů na hlavních tazích v Praze. Nebezpečné billboardy číhají na řidiče všude. Přesto stát proti nebezpečnému reklamnímu smogu dělá jen velmi málo. I díky Kverulantovi již  mělo od dálnic a silnic první třídy do loňského 1. září zmizet více než  3 000 nejnebezpečnějších billboardů. Více než čtyři měsíce po zákazu jich zmizelo jen pár desítek. Likvidace billboardů podél českých dálnic je blamáží ministerstva dopravy. A situace ve velkých městech není řešena vůbec. Kverulant.org se zabývá bojem proti billboardům již mnoho let a znovu vyzývá státní správu k nápravě neutěšeného stavu. Celý článek