logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Na okraj dnů...

14. března 2018 / Milan Šmíd
Po dlouhé absenci přijal v neděli 11. března pozvání do Otázek Václava Moravce předseda hnutí ANO a premiér v demisi Andrej Babiš. Na twitteru účast předem oznámil ("už jsem dlouho nebyl ve svém oblíbeném pořadu"), ale své účinkování ponechal bez komentáře, přestože - dle mého názoru - nedopadlo pro něj špatně.
x x x
Následující den 12. března přišel debatovat na téma "Proč jsou důležitá veřejnoprávní média" do pořadu ČT24 "90 minut" generální ředitel České televize Petr Dvořák. V aranžmá, které pro něj připravila zpravodajská redakce, se objevily dvě dvojice "vyváženě" složené tak, aby v každé z nich byl příznivec i kritik ČT. Nejprve senátor a bývalý rektor UK Václav Hampl s exposlancem Martinem Komárkem a poté Václav Marhoul s Erikem Bestem. Šafrův web sice napsal, že "Česká televize skvěle zvádla debatu o svém fungování", ale podle mého názoru se zde přesvědčovali přesvědčení. Kromě toho redaktoři ČT24 poskytli munici kritikům ČT, když na grafu výsledků švýcarského hlasování o poplatcích uvedli chybně voličskou účast, místo správných 54,4 procent chybných 71,6 procent. Neboť někteří lidé jsou schopni jakoukoli chybu použít jako důkaz "lhaní ČT." Zklamal mne defenzivní postoj Petra Dvořáka ve věci poplatků; pravděpodobně nechce dráždit politiky a veřejnost. Namísto aby na rovinu řekl, že ČT bez inflační doložky nebude moci v budoucnu poskytovat služby na současné úrovni, tak raději říká, že s tím současným málem vystačí. Ovšem co bude za pět let, až se současné rezervy vyčerpají?
x x x
Na rozdíl od mnoha lidí, kteří půjdou dnes na podporu veřejnoprávních médií demonstrovat pod heslem "Zemane, ČT nedáme", si myslím, že ještě nenastal ten "okamžik, kdy je třeba vydat válečný ryk." Útoky na média veřejné služby jsou zatím jen verbální a hlavní politická síla - hnutí ANO (viz návštěva Babiše v OVM), jakož i další politické strany s výjimkou SPD a KSČM - veřejnoprávní média rušit ani omezovat nehodlají. Angažovaná vystoupení umělců na sobotním udělování Českých lvů jsou spíše kontraproduktivní. Všimla si toho i Mirka Spáčilová či Filip Rožánek.
x x x
Po zhlédnutí druhého dílu Kauz Jaromíra Soukupa útočících na Českou televizi (první díl se vysílal 28.2.) jsem došel k názoru, že lidé v ČT mohou být klidní, z tohohle mraku pršet nebude. Nemaje dalších argumentů a munice proti nepříteli ČT, uchýlil se Soukup ke žlučovitým osobním útokům a k primitivní demagogii, kterou snad musí rozpoznat každý soudný člověk (o ty hlavně jde, neboť ty zavilé nepřesvědčíte). Když z dvanácti kritických komentářů ČT k jeho prvnímu pořadu nebyl jeden zcela přesný (Milan Fridrich sice svůj živnosťák odevzdal v roce 2008, ale stále je veden v živnostenském rejstříku jako člen obecně prospěšné společnosti Čokoládové děti), Soukup okamžitě obvinil Petra Dvořáka ze lhaní. O totéž se pokusil ve věci vztahů ČT se společností Člověk v tísni. Citovat kontroverzní kauzy exekutora Juraje Podkonického a spojovat je s ČT jen proto, že v letech 1997-2000, tedy před dvaceti lety, byl Podkonický členem a místopředsedou "Jirákovy" rady ČT, je na hranici absurdity. Mám na mysli výroky: "Pojďme se podívat na jednoho exekutora, který dělal mimo jiné i pro Českou televizi. Možná nám to dobře dokreslí, jaký druh lidí tamnímu managementu nevadí..." Nebo "V roce 1997-2000 byl členem a místopředsedou - slyšíte dobře - Rady České televize.... Více z toho vyvozovat nebudu. To jsou fakta... Příběh Juraje Podkonického je pikantní...Nedopustím, abyste o něj přišli.."" Uvidíme, s čím přijde Soukup dnes...   ...zveřejněno s laskavým svolením autora... Celý článek

Veřejnoprávní média v referendu obstála

09. března 2018 / Zdeněk Duspiva
Jak předběžné průzkumy, tak nakonec i skutečné výsledky hlasování Švýcarů o budoucnosti poplatků za veřejnoprávní média potvrdily většinový souhlas s jejich pokračováním bez změn. Proti jejich zrušení hlasovalo  71,6 % oprávněných voličů (ještě silněji odmítli návrh na zrušení Švýcaři, hlasující v zahraničí). Švýcaři přitom patří mezi plátce nejvyšších koncesionářských poplatků ze všech zemí Evropské vysílací unie. Iniciativa No Billag (odvozená od názvu švýcarské společnosti spravující výběr koncesionářských poplatků) požadovala zrušení koncesionářských poplatků, ze kterých jsou financováni nejen veřejnoprávní vysílatel ze švýcarské rozhlasové a televizní společnosti SRG SSR, ale také i dalších 34 regionálních rozhlasových a televizních stanic, včetně místních komerčních vysílatelů. S plánem navrhovatelů bylo spojeno reálné riziko, že by se Švýcarsko stalo první a dosud jedinou evropskou zemí bez veřejnoprávního vysílání (resp. bez obyvateli přímo financovaného). Mimochodem souběžné „daňové“ hlasování v rámci téhož referenda obyvatelé Švýcarska naopak jednoznačně schválili. Samotné hlasování a zejména předcházející diskuze a nakonec i výsledky referenda ukázaly a podnítily celou řadu významných věcí. Kromě jiného vedení SRG (mj. zaměstnává přímo nebo nepřímo asi 13 500 lidí) hned po hlasování, i přes příznivý výsledek, přišlo se strategií a plány na větší efektivizaci, úspornější režim (zastropování platů) a větší otevřenost svého fungování. Vláda již dříve rozhodla o snížení koncesionářských poplatků od  roku 2019 z dosavadních 451 na 365 švýcarských franků ročně. Současně ale platí, že po novu budou poplatky platit všichni obyvatelé země (i když třeba televizní či rozhlasový přijímač nemají). Celkový roční objem příjmů z koncesí je nyní limitován 1,2 mld. CHF. Hospodaření SGG je ze 75% založeno na poplatcích obyvatel. Volební účast činila 54%, což je vyšší než průměr jiných posledních hlasování v průběhu předchozích let (45%). „Je to nový začátek, který nás nutí přizpůsobit se novému operačnímu klimatu a měnícím se potřebám společnosti a naslouchat jejím očekáváním a kritice…“, řekl mj. generální ředitel SRG SSR Gilles Marchand. Obecně pak je výsledek jasným a pozitivním signálem pro veřejnoprávní média, v tomto případě i něco jako „hlas lidu“. K reakcím na výsledek referenda patří pak i statement generálního ředitele EBU Noela Currana („Jsme potěšeni, že veřejnost hlasovala v tak velkém počtu a že se rozhodla pro zachování koncesionářského poplatku ve Švýcarsku. Jedná se o hlasování o důvěře v média veřejné služby a o jejich rozhodující roli při obohacování kulturního, sociálního, ekonomického a demokratického života společnosti.“). Šéf SRG SSR Gilles Marchand také zdůraznil, že respektuje referendum jako institut přímé demokracie, který je ve Švýcarsku funkční více let a ve více případech a toto konkrétní hlasování vnímá jako „většinovou přímou podporu obyvatel veřejnoprávnímu vysílání“. Současně ale také, podobně jako v jiných případech a jiných zemích, přineslo hlasování a dění kolem něj i komplikace kolem „mediální manipulace“, včetně využívání populistických  hesel a argumentů vč. „fake-news. Na to si nakonec nejvíce stěžovali někteří zástupci předkladatelů referenda (od počátku k nim patřily například mládežnické organizace Švýcarské lidové strany (SVP) a Demokratické strany (FDP). Jednou  z tváří „No-Billag“ je i spoluzakladatel iniciativy Olivier Kessler, který mj. ocenil vítězství „přímé demokracie, jako i fakt,  že Švýcarsko může referenda pořádat téměř na cokoliv… Referendum o zrušení poplatků za rozhlasové a televizní vysílání v roce 2010 proběhlo i na Slovensku v roce 2010, avšak za nízké účasti se dosáhlo pouze 22,8%. pro platnost hlasování přitom byla potřebná nadpoloviční většina oprávněných voličů. Diskuze o využití referenda i o veřejnoprávních médiích zcela jistě přijde na pořad politických diskuzí i u nás, když pokusy pojmout toto téma populisticky se nabízí a v podstatě probíhají už nyní – bez ohledu na to, že v ČR jsou poplatky v evropském srovnání na té nižší úrovni.   Celý článek

Omyly v pořadu TV Barrandov

07. března 2018 / Monitor
Česká televize se rozhodla reagovat na Kauzy Jaromíra Soukupa. Podle tiskové mluvčí Karoliny Blinkové proto, že v pořadu zazněla celá řada zavádějících a manipulativních tvrzení a nepravdivých výroků. Přinášíme kompletní, nezkrácený a neupravovaný text České televize: V pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa zazněla částka 135 korun za televizní poplatek celkem šestnáctkrát, částka 7 miliard korun v souvislosti s ročním rozpočtem ČT pak jednadvacetkrát. Vedle toho pak také celkem devatenáct zavádějících a manipulativních tvrzení a osmnáct nepravdivých výroků. Uvádíme na pravou míru ty největší omyly Jaromíra Soukupa: JAROMÍR SOUKUP: „ZA PRVÉ, NEJSEM PRO ZRUŠENÍ VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ, TO ANI NÁHODOU. JEN MĚ ŠTVE, ŽE KAŽDÝ Z NÁS PLATÍ KAŽDÝ MĚSÍC 135 KORUN…“ ZAVÁDĚJÍCÍ TVRZENÍ. POPLATKY JSOU VE SVÉ VĚTŠINĚ ODVÁDĚNY ZA CELOU DOMÁCNOST. Poplatníkem televizního poplatku je podle zákona č.348/2005 Sb. v platném znění fyzická osoba, která je vlastníkem televizního přijímače nebo jeho uživatelem, pokud není poplatníkem vlastník. Televizní poplatek platí fyzická osoba z jednoho televizního přijímače, z druhého a každého dalšího televizního přijímače se poplatek neplatí. Poplatek se neplatí rovněž z televizního přijímače, který je v držení fyzických osob žijících s poplatníkem v téže domácnosti (dle §115 obč. zákoníku). Televizní poplatek platí i účastník televizního kabelového rozvodu, protože televizní poplatek není součástí platby za kabelový rozvod. JAROMÍR SOUKUP: „…A VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE PŘITOM NEPODLÉHÁ VŮBEC ŽÁDNÉ KONTROLE.“ NEPRAVDA. HOSPODAŘENÍ ČT PODLÉHÁ TŘÍSTUPŇOVÉ KONTROLE. Rada ČT zvolená Poslaneckou sněmovnou schvaluje rozpočet, půlroční a roční zprávy o hospodaření a Výroční zprávu o hospodaření. Rada ČT má Dozorčí komisi, specializovaný odborný orgán ve věcech kontroly hospodaření, jejíž členové mohou nahlížet do všech účetních dokladů a dalších písemností. Výroční zpráva o hospodaření je schvalována Poslaneckou sněmovou. Každý rok provádí nezávislý auditor kontrolu hospodaření, účetní závěrky a Výroční zprávy ČT. V posledních pěti letech byl audit prováděn renomovanou mezinárodní společnosti EY, která ve svých zprávách potvrdila, že Výroční zpráva podává věrný a poctivý obraz o hospodaření ČT, a že účetní závěrka je v souladu s právními předpisy platnými v ČR. JAROMÍR SOUKUP: „…TOHO JAK EFEKTIVNĚ NAKLÁDÁ SE 6 MILIARDAMI KORUN, KTERÉ OD NÁS VYBERE.“ NEPRAVDA. PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM ZA POSLEDNÍ 3 ROKY ČINIL 5,66 MILIARDY ZA ROK (VIZ VÝROČNÍ ZPRÁVY O HOSPODAŘENÍ). JAROMÍR SOUKUP: „JE SICE PRAVDA, ŽE O TOM, ZDA VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE MÁ, NEBO NEMÁ VYSÍLAT NAPŘÍKLAD ONU REKLAMU, SE MLUVÍ JIŽ OD POLOVINY 90. LET. ALE KE SHODĚ DOPOSUD NIKDO NEDOŠEL.“ ZAVÁDĚJÍCÍ TVRZENÍ. REKLAMU VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE JASNĚ UPRAVUJÍ ZÁKONY. A to konkrétně zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi a zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. JAROMÍR SOUKUP: „TAKŽE ČESKÁ TELEVIZE SI ZATÍM V KLIDU REKLAMU VYSÍLÁ A ZÁROVEŇ OD VÁS INKASUJE PENÍZE NA VYSÍLÁNÍ. NO, ONA TEDY ŘÍKÁ, ŽE MOC NEVYSÍLÁ, PROTOŽE ZÁKON JÍ TO REGULUJE ALE PŮL MILIARDA. NO, PŮL MILIARDA Z REKLAMY ASI PRO ČESKOU TELEVIZI NEJSOU PENÍZE, UZNÁVÁM.“ NEPRAVDA. ZA VYSÍLÁNÍ REKLAMY MĚLA ČT V ROCE 2016 117 MIL. KČ. Ze 117 mil. Kč z reklamy, kterou, dle zákona, smí ČT vysílat pouze na kanálech ČT2 a ČT sport, odvádí 34 mil Kč do Státního fondu kultury. JAROMÍR SOUKUP: „NO, OBÁVÁM SE, ŽE PO DNEŠKU MI TO UŽ NEPRODAJÍ. TAKŽE VÁŽENÍ DIVÁCI TELEVIZE BARRANDOV, PROSÍM ROZLUČTE SE S MAJOREM ZEMANEM.“ NEPRAVDA. ČT NABÍZÍ TITULY Z ARCHIVU ZCELA OTEVŘENĚ A BEZ OHLEDU NA POSTOJE NAKUPUJÍCÍCH. Vzhledem k tomu, že Česká televize neplánuje Třicet případů majora Zemana do vysílání zařadit, licence je volně dostupná a jakožto dobrý hospodář nebude Česká televize diskriminovat žádného zájemce. JAROMÍR SOUKUP: „SKORO VŠECHNY FILMY VYROBENÉ V ČESKOSLOVENSKÉ TELEVIZI ZA SOCIALISMU MÁ DNES V MAJETKU ČESKÁ TELEVIZE. A NÁM OSTATNÍM PRODÁVÁ PRÁVA NA JEDNO VYSÍLÁNÍ KLIDNĚ I ZA MILIONY KORUN. TO TEDY NENÍ TAK, ŽE TY FILMY, KTERÉ SE VYRÁBĚLY ZA SOCIALISMU A PLATILI JSME JE MY VŠICHNI, MÁME PRÁVO SI KOUPIT ZA ZLEVNĚNÉ PENÍZE NEBO MÁME K NIM ROVNÝ PŘÍSTUP. KDEPAK. ONI PATŘÍ ČESKÉ TELEVIZI. A JENOM ČESKÁ TELEVIZE ROZHODNE, KOMU TO PRODÁ, NEBO NEPRODÁ. A ŽE TO TEDY NEPRODÁVÁ LEVNĚ, TO VÁM MŮŽU GARANTOVAT, PROTOŽE O TOM NĚCO VÍM. A TO PŘITOM S TĚMI FILMY NEMÁ SOUČASNÁ TELEVIZE VŮBEC ŽÁDNÉ NÁKLADY.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. ČESKÁ TELEVIZE Z LOGIKY VĚCI SPRAVUJE NEJEN FYZICKÝ, ALE I DUŠEVNÍ MAJETEK PŘEDREVOLUČNÍ ČST, COŽ JE UPRAVENO ZÁKONEM. I na díla vyrobená před rokem 89 se vztahují osobnostní a autorská práva. Není tedy pravda, že s „těmi filmy“ nejsou spojeny žádné náklady. Částí svých archivních sbírek navíc Archiv ČT podle zákona č. 499/2004 Sb., spadá mezi takzvané specializované archivy, je akreditován u Ministerstva vnitra ČR a plní příslušné zákonné povinnosti týkající se péče o archiválie – Národního archivního dědictví. S těmito povinnostmi jsou nutně spojeny mandatorní výdaje. Vedle činnosti definované zákonem Česká televize převedla od roku 2015 do vysokého rozlišení více než sedmdesát večerníčků, na třicet filmových snímků nebo všechny díly seriálu Pan Tau. Je logické, že se ČT snaží co nejvíce prodávat licence komerčním subjektům. Takto získané výnosy pak investuje do výroby svých pořadů. JAROMÍR SOUKUP: „PŘÍJMY ČESKÉ TELEVIZE JE ZMÍNĚNÝCH 7 MILIARD KORUN. 6 MILIARD 165 MILIONU KORUN JE Z KONCESIONÁŘSKÝCH POPLATKŮ.“ NEPRAVDA. PRO ROK 2018 SE JEDNÁ O ČÁSTKU 5,66 MILIARDY (VIZ ROZPOČET ČT 2018). JAROMÍR SOUKUP: „TO JE TEDY TĚCH 135 KORUN MĚSÍČNĚ, KTERÉ PLATÍTE KAŽDÝ MĚSÍC BEZ MOŽNOSTI, ABYSTE SI MOHLI VYBRAT.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. POKUD OBČAN ČR NEVLASTNÍ TELEVIZNÍ PŘIJÍMAČ, POPLATEK PLATIT NEMUSÍ. Poplatníkem je podle zákona každý odběratel elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků, a který na výzvu České televize do 30 dnů neprokáže čestným prohlášením, že není vlastníkem ani uživatelem televizního přijímače. JAROMÍR SOUKUP: „TO JE TEDY REKLAMA, KTERÉ SE NESMÍ V ČESKÉ TELEVIZI ŘÍKAT REKLAMA. URČITĚ JSTE SI VŠIMLI, ŽE RŮZNÝCH SPONZORINGŮ POŘADŮ JE TŘEBA 5 ZA SEBOU A NESMÍ SE TOMU ŘÍKAT REKLAMA. KDYBY VÁM TO PŘIŠLO JAKO REKLAMA, TAK SE TEDY OPRAVDU NEMÝLÍTE. JEN V ČESKÉ TELEVIZI SE TOMU REKLAMA ŘÍKAT NESMÍ.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. REKLAMĚ SE SAMOZŘEJMĚ SMÍ ŘÍKAT REKLAMA A JE ODLIŠENA OD SPONZORSKÉHO VZKAZU A UMÍSTĚNÍ PRODUKTU. Reklamu ve vysílání České televize jasně upravují zákony. A to konkrétně zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi a zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Česká televize se zákony upravujícími její činnost striktně řídí. JAROMÍR SOUKUP: „ÚROKY 58 MILIONU A 31 MILIONU KORUN VÝNOSY Z VYMÁHÁNÍ POPLATKŮ…“ NEPRAVDA. ÚROKY SE VŽDY POHYBUJÍ MEZI 40 A 50 MIL. KČ. JAROMÍR SOUKUP: „GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ TELEVIZE SE JMENUJE PETR DVOŘÁK. TADY MÁME PANA DVOŘÁKA. A JE DOCELA DOST DOBŘE MOŽNÉ, ŽE JSTE HO NIKDY NEVIDĚLI A ANI O NĚM NIKDY NESLYŠELI.“ ZAVÁDĚJÍCÍ. ČESKÁ MÉDIA NAPŘÍKLAD ZA POSLEDNÍ 2 ROKY CITOVALA GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČT PETRA DVOŘÁKA VE 1965 PŘÍPADECH. JAROMÍR SOUKUP: „NIC VE ZLÉM, ALE MEZI JEHO VÁŠNIVÉ POSLUCHAČE PATŘÍ PŘEDEVŠÍM PÁR MILIARDÁŘŮ, KTEŘÍ MU ZAŘÍDILI I TO, ŽE SE PŘED LETY PAN DVOŘÁK STAL PŘEDSKOKANEM JEN O KAPÁNEK ZNÁMĚJŠÍHO HUDEBNÍKA. TEN O KAPÁNEK ZNÁMĚJŠÍ HUDEBNÍK SE JMENUJE STING.“ NEPRAVDA. STING BYL PŘEDSKOKANEM BRUMLOBOYS :) JAROMÍR SOUKUP: „A I KDYŽ DÁME VŠECHNY NAŠE ÚŘEDNÍKY DOHROMADY, MYSLÍM VŠECHNY KOMERČNÍ TELEVIZE. TELEVIZE NOVA, TELEVIZE PRIMA, TELEVIZE BARRANDOV. TAK NIKDY NEBUDEME MÍT TOLIK BUDOV A PROSTORU JAKO MÁ ČESKÁ TELEVIZE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. NEJVĚTŠÍ PROSTOR V BUDOVĚ KAVČÍCH HOR NEZABÍRAJÍ KANCELÁŘE, ALE STUDIA, DÍLNY A PRACOVIŠTĚ SLOUŽÍCÍ K VÝROBĚ ČI VYSÍLÁNÍ POŘADŮ. BUDOVY POCHÁZEJÍ VĚTŠINOU ZE 70. LET MINULÉHO STOLETÍ. JAROMÍR SOUKUP: „NE, POČKEJTE VÁŽNĚ ZE ZKUŠENOSTI VÁM MOHU ŘÍCI, ŽE TŘEBA HONORÁŘE EXTERNÍCH SPOLUPRACOVNÍKŮ VEŘEJNÝCH MÉDIÍ NEBO VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ, ABYCH BYL PŘESNÝ JSOU TÉMĚŘ DVOJNÁSOBNÉ, NEŽ MŮŽEME NABÍDNOUT MY.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ BEZ JAKÝCHKOLI DŮKAZŮ. JSME PŘESVĚDČENÍ, ŽE JE TO NAOPAK. VELMI ČASTO SE SETKÁVÁME S VYSOKÝMI HONORÁŘOVÝMI NÁROKY TVŮRCŮ A VÝKONNÝCH UMĚLCŮ, KTEŘÍ SE ODKAZUJÍ NA VYŠŠÍ SAZBY V KOMERČNÍCH TELEVIZÍCH. JAROMÍR SOUKUP: „PAN DVOŘÁK JE ČLENEM DOZORČÍ RADY VE FIRMĚ TK STROMOVKA. TENISOVÝ KLUB STROMOVKA. COŽ JE MAJITEL TENISOVÝCH KURTŮ NA JEDNOM Z NEJLEPŠÍCH MÍST V PRAZE. URČITĚ TO ZNÁTE. JSOU TO TY NÁDHERNÉ TENISOVÉ KURTY VE STROMOVCE. ALE ON JE AKTIVNÍ I V REALITÁCH, PROTOŽE SPOLUVLASTNÍ DEVELOPERSKOU SPOLEČNOST LGP SERVISY, SERVICES. A JE I ČLENEM DOZORČÍ RADY /ANGLICKÉ VYJÁDŘENÍ – POZN.: LEICA GALERY PRAGUE/. NO, PROSTĚ PRÁCE V ČESKÉ TELEVIZI, ŘÍDIT ČESKOU TELEVIZI ASI NENÍ NA PLNÝ ÚVAZEK, ŽE JE K TOMU POTŘEBA MÍT NĚKOLIK DALŠÍCH ÚVAZKŮ. NO, NEVÍM A NEBO JE NA TOM MÁLO PENĚZ?“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Generální ředitel figuruje, spolu se svou ženou, pouze ve společnosti Leica Gallery Prague, která je obecně prospěšnou společností provozující známou fotografickou galerii Leica, a v LGP Services, která jí zajišťuje provoz. Členství v dozorčí radě TK Stromovka je bezúplatné, stejně jako všechny další funkce, které Petr Dvořák mimo Českou televizi zastává. JAROMÍR SOUKUP: „JAK JSEM VÁM DNES UŽ ŘÍKAL V TOMTO DÍLU SE BUDU OPRAVDU VĚNOVAT JEN ONĚM 7 MILIARDÁM, SE KTERÝMI TATO STANICE HOSPODAŘÍ. MIMO JINÉ A TO VÁS MOŽNÁ PŘEKVAPÍ. TATO ČÁSTKA BY STAČILA TŘEBA NA A TEĎ POSLOUCHEJTE, NA PLOŠNÉ ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ O 4 TISÍCE KORUN ROČNĚ.“ NEPRAVDA. 7 MILIARD DĚLENO POČTEM DŮCHODCŮ V ČR JE 3 TISÍCE KČ. Podle údajů ČSÚ je u nás 2,9 milionů důchodců, pak částka 7 miliard rozdělená mezi ně činí necelé tři tisíce Kč ročně, tedy nikoli čtyři tisíce. Pokud by základem pro tento výpočet byla na poplatcích reálně vybraná suma, pak by to činilo necelých 2 tisíce Kč. JAROMÍR SOUKUP: „V BÍLÉ KNIZE, V TOM NORMÁLNÍM SVĚTĚ SE NAPŘÍKLAD PÍŠE, ŽE ZÁKLADNÍ POSLÁNÍ BBC JE JEDNAT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU, SLOUŽIT PUBLIKU JAKO CELEK NESTRANNÝM VYSOCE KVALITNÍM A ODLIŠNÝM MEDIÁLNÍM OBSAHEM A SLUŽBAMI, KTERÉ INFORMUJÍ, VZDĚLÁVAJÍ A BAVÍ.“ NEPŘESNÉ, ZAVÁDĚJÍCÍ TVRZENÍ. To, čemu p. Soukup říká „Bílá kniha“ je anglicky „white paper“, což je z definice konzultační materiál, obsahující návrhy, nikoli závazný předpis. Závazným předpisem pro BBC je tzv. Royal Charter a ten nezakazuje ani nepřikazuje žádné konkrétní žánry či formáty. JAROMÍR SOUKUP: „…ALE UPŘÍMNĚ NEPOCHYBUJI O TOM, ŽE KDYŽ 5 LET DĚLÁTE S ODSOUZENÝM MARKEM DALÍKEM A PŘEJDETE PAK DO ČESKÉ TELEVIZE, TAK VÁS TO ASI NĚJAK POZNAMENAT MUSÍ. NO, ZVLÁŠŤ, KDYŽ TEDY TA FIRMA PANA DALÍKA MĚLA JEN NĚKOLIK ZAMĚSTNANCŮ. VÍTE KDYBY MĚLA TŘEBA 5 TISÍC ZAMĚSTNANCŮ, TAK BYCH MOHL POVAŽOVAT ZA ROZUMNOU ARGUMENTACI, ŽE TAKOVÉ VĚCI SE STÁVAJÍ. ALE KDYŽ MÁ NĚKOLIK A SHODOU OKOLNOSTÍ SE PAK STANE ŠÉFEM BRNĚNSKÉHO STUDIA." MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. JAN SOUČEK BYL ZVOLEN V OTEVŘENÉM VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ. Do konkurzu se přihlásilo 19 kandidátů. Posledního kola výběrového řízení se spolu s Janem Součkem zúčastnilo dalších pět kandidátů, a sice Radim Jansa, Jiří Králík, Pavel Krumpár, Zuzana Zelinová a Karel Zýka. JAROMÍR SOUKUP: „TAKŽE AŤ ŘÍKÁME O PANU JANEČKOVI CO CHCEME, TAK KONČIL VYROVNANĚ S NULOU HOSPODAŘENÍ. ALE 5,5 MILIARDY KORUN UŠETŘIL, DAL STRANOU A PŘEDAL JE SVÉMU NÁSTUPCI.“ NEPRAVDA. NA KONCI ROKU 2011 MĚLA ČT NA ÚČTECH 3,68 MILIARDY KČ. Viz Výroční zpráva o hospodaření za rok 2011 str. 15. JAROMÍR SOUKUP: „TAK PŘESNĚ TAK KONČIL JIŘÍ JANEČEK A PŘEDÁVAL ČESKOU TELEVIZI PANU DVOŘÁKOVI. 5,5 MILIARDY KORUN BYLO TAK TROCHU NA SPOŘÍCÍM ÚČTĚ PRO STRÝČKA PŘÍHODU, KDYBY SE NĚCO STALO.“ NEPRAVDA. I JANEČKŮV MANAGEMENT PLÁNOVAL PROSTŘEDKY POUŽÍT NAPŘ. NA STAVBU STUDIA V BRNĚ. VYPLÝVÁ TO Z JEJICH DLOUHODOBÝCH PLÁNŮ. JAROMÍR SOUKUP: „ČESKÉ TELEVIZI V SOUČASNÉ DOBĚ NESTAČÍ NA JEJÍ PROVOZ BALÍK ČÍTAJÍCÍ VÍCE NEŽ 5 MILIARD, KTERÝ ZÍSKÁ NA KONCESIONÁŘSKÝCH POPLATCÍCH A DALŠÍCH AKTIVITÁCH.“ NEPRAVDA. NA PROVOZ ČT STAČÍ PŘÍJMY DANÉHO ROKU. Prostředky z doby před omezením reklamy v roce 2011 jsou používány na dlouhodobé investice jako je nové studio v Brně nebo obnova areálu KH, kterou minulé vedení zanedbalo. JAROMÍR SOUKUP: „…ONO I ZA PANA JANEČKA SE VYKAZOVALA NULA, PROTOŽE TY PŘEBYTKY, TY PŘEBYTKY PENĚZ, KTERÉ ČESKÁ TELEVIZE VYBRALA, BYLY ODKLÁDÁNY DO FONDU TELEVIZNÍCH POPLATKŮ A BYLO TO ZMÍNĚNÝCH 5,5 MILIARDY KORUN.“ NEPRAVDA. DO FONDU SE NEUKLÁDAJÍ ŽÁDNÉ PŘEBYTKY HOSPODAŘENÍ. Za Jiřího Janečka byl navýšen poplatek a zároveň zůstala reklama, která byla dokonce přechodně navýšena, a která byla omezena až v roce 2011. Jiří Janeček televizi nerozvíjel a neinvestoval do její budoucnosti. Televize není banka, aby kumulovala peníze poplatníků, ale aby je používala k tvorbě, vysílání a poskytování služeb. JAROMÍR SOUKUP: „KDYŽ ČESKOU TELEVIZI PŘEBRAL PETR DVOŘÁK, STAV HOTOVOSTI BYL TAKŘKA 4 MILIARDY KORUN. NA KONCI ROKU 2017 JE NECELÉ 2 MILIARDY KORUN COŽ JE ZHRUBA O 2 MILIARDY KORUN, O 2 MILIARDY KORUN MÉNĚ, NEŽ KDYŽ TELEVIZI PŘEBÍRAL. A JE TO PŘESNĚ TOLIK, KOLIK UTRATIL PENĚZ NAVÍC, NEŽ VYBRAL.“ NEPRAVDA. STAV NA KONCI ROKU JE 2,24 MILIARDY KČ. JAROMÍR SOUKUP: „KDYBY VÁM ŘÍKAL NĚKDO, ŽE ČESKÁ TELEVIZE INVESTUJE. NO, TAK TADY VIDÍTE, ŽE NEINVESTUJE.“ NEPRAVDA. ZA POSLEDNÍCH PĚT LET ČT INVESTOVALA CELKEM 2,6 MILIARDY KČ. Mimo jiné bylo postaveno nové studio v Brně (viz Výroční zprávy o hospodaření). JAROMÍR SOUKUP: „VÍTE, EXISTUJE SAMOZŘEJMĚ TAKOVÉ PRAVIDLO V EKONOMICE, ŽE ODPISY. TO ZNAMENÁ STÁRNUTÍ MAJETKU BY MĚLY BÝT NOVÝMI INVESTICEMI DOROVNÁVÁNY. A TADY VIDÍME, ŽE ODPISY V ČESKÉ TELEVIZI JSOU DALEKO VYŠŠÍ NEŽ NOVÉ INVESTICE. TO ZNAMENÁ MAJETEK ČESKÉ TELEVIZE STÁRNE, A POKUD TO PŮJDE TAK, JAK TO JDE, TAK ZA NĚKOLIK LET ČESKÁ TELEVIZE NEBUDE MÍT ČÍM VYRÁBĚT, PROTOŽE TEN TREND JE JEDNOZNAČNÝ, JESTLI MI ROZUMÍTE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Investuje se podle potřeby a samozřejmě s cílem nakoupit co nejlevněji. Není tedy cílem za každou cenu utratit nějaký objem, ale koupit, co je skutečně potřeba. Pokud dříve ČT nakupovala nesmyslně draho a dnes tu samou věc koupíme levněji, tak v účetnictví to vypadá jako pokles majetku, ale fyzicky tady máme novou a levnější věc. Příkladem je software na digitální archiv, za který dala ČT v letech 2008 až 2011 stovky milionů Kč a to se během 4 let odepsalo. Dnes to samé děláme s investicí, která je desetinová a tedy v majetku se to tváří jako pokles. Přitom jen lépe hospodaříme. JAROMÍR SOUKUP: „ČESKÁ TELEVIZE SAHÁ NA SVŮJ SPOŘÍCÍ ÚČET, KTERÉ ZDĚDILA PO PANU JANEČKOVI A VÍCE NEŽ 2 MILIARDY KORUN UTRATILA ZA DOB KRALOVÁNÍ PANA DVOŘÁKA NAVÍC NAD TO, CO VYBRALA, I KDYŽ NÁM PAN DVOŘÁK ŘÍKÁ, ŽE HOSPODAŘENÍ ČESKÉ TELEVIZE JE VYROVNANÉ.“ NEPRAVDA. PO JANEČKOVI ČT ŽÁDNÝ „SPOŘÍCÍ ÚČET“ NEZDĚDILA. Peníze z doby, kdy byl poplatek již 135 Kč a televize mohla vysílat reklamu před omezením v roce 2011 (celkem 4 roky 2008 – 2011) jsou s péčí řádného hospodáře investovány a tyto investice otevřeně plánovány. JAROMÍR SOUKUP: „A POKUD BY NEBYLO (VYROVNANÉ HOSPODÁŘSTVÍ) PROTO, ŽE SE INVESTUJE DO MAJETKU, KTERÝ MÁ TRVALOU HODNOTU, TAK TO NENÍ PRAVDA, PROTOŽE JSME SI UKÁZALI, ŽE STAV MAJETKU V ČESKÉ TELEVIZI STÁLE KLESÁ.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Výše odpisů závisí na spoustě faktorů, délce životnosti nového majetku. Pokud teď kupuji majetek levněji a na delší dobu, tak mám nižší odpisy, ale funkční a nový majetek na dlouhou dobu. Za Jiřího Janečka se investovaly velké prostředky např. do DAPF (digitální archiv), který dnes provozujeme za zlomek hodnoty. JAROMÍR SOUKUP: „NĚKTEŘÍ POCTIVĚJŠÍ ZAMĚSTNANCI TÉTO STANICE OPAKOVANĚ UPOZORŇUJÍ, ŽE VÝJIMKOU NENÍ, ŽE EXTERNÍ DODAVATEL PRACUJE S VYBAVENÍM ČESKÉ TELEVIZE A ZA JEJICH POUŽITÍ ZÁROVEŇ FAKTURUJE TÉTO INSTITUCI. ROZUMÍTE. ONI TŘEBA NATÁČEJÍ NA KAMERY VE VLASTNICTVÍ VEŘEJNOPRÁVNÍHO MÉDIA A ZÁROVEŇ VYSTAVÍ STEJNÉ INSTITUCI FAKTURU ZA PRONÁJEM TĚHLE KAMER.“ NEPRAVDA. Externisté se nemohou dostat k interní technice jinak než tak, že ji objedná interní produkce na konkrétní pořad a vydá interní dispečink v technice na základě této objednávky. A pro nájem externí techniky, za kterou by mohla ČT přijmout fakturu, platí přísná pravidla a schvalovací procesy. Uvedené jednání by znamenalo těžko představitelný komplot produkce, dispečinku a externisty. Pokud má p. Soukup o takovém jednání důkazy, nechť je předloží. JAROMÍR SOUKUP: „ZKRÁTKA SE KLIDNĚ MŮŽE STÁT, ŽE ČESKÁ TELEVIZE PRODÁ SVOJÍ BUDOVU I S POZEMKY A AŤ SI TOHO ODKUPUJÍCÍHO JAKSI ZASE PRONAJME.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. ZA SOUČASNÉHO VEDENÍ SE ŽÁDNÝ VÝZNAMNÝ NEMOVITÝ MAJETEK NEPRODAL. NA ROZDÍL OD PŘEDCHOZÍCH VEDENÍ. S výjimkou budov v Brně po přestěhování do nového studia. Navíc prodej nemovitého majetku musí předem veřejně schválit Rada ČT, jinak je neplatný. JAROMÍR SOUKUP: „PRŮMĚRNÝ PLAT V ČESKÉ REPUBLICE JE DNES NĚCO OKOLO 29 TISÍC KORUN. V ČESKÉ TELEVIZE JE TO OVŠEM O 10,5 TISÍCE KORUN VÍCE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. V PRAZE, KDE PRACUJE VĚTŠINA ZAMĚSTNANCŮ ČT, JE PRŮMĚRNÝ PLAT 37 TIS. KČ. Podle výroční zprávy TV Barrandov za rok 2016 byl průměrný plat jejích zaměstnanců přes 40 tis. Kč. Srovnání Jaromíra Soukupa nemůže být vedeno v obecné rovině, ale pouze v televizním segmentu, kde jsou platy v České televizi nejnižší. V posledních pěti letech navíc rostl v ČT plat pomaleji, než v ČR. JAROMÍR SOUKUP: „NO, A KDYŽ JSME U TOHO, TAK BY MOŽNÁ ZCELA NA OKRAJ STÁLO ZA TO ZMÍNIT, ŽE POD ČESKOU TELEVIZI SPADÁ TAKÉ NADACE ČLOVĚK V TÍSNI.“ NEPRAVDA. ČLOVĚK V TÍSNI POD ČT NESPADÁ, NENÍ JEJÍ ORGANIZACÍ, ANI JI NIJAK NEŘÍDÍ. JAROMÍR SOUKUP: „A CO BY MOHLO BÝT DOBROU ZPRÁVOU PRO ČESKÉ SPORTOVNÍ FANOUŠKY. MEZI ONEN ODLIŠNÝ MEDIÁLNÍ OBSAH BY MĚLY PATŘIT I MEZINÁRODNÍ SPORTOVNÍ PŘENOSY. NO, PRÁVĚ ONY MAJÍ BÝT A NE JEN PODLE NÁZORŮ BRITŮ. JEDNOU Z PRIORIT VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ. NIKOLIV VŠAK U NÁS. TAKŽE ZATÍMCO SI ČESKÁ TELEVIZE NECHÁVÁ SEBRAT JEDNU SPORTOVNÍ UDÁLOST ZA DRUHOU, TAK V ZAHRANIČNÍ JE TLAK OBRÁCENÝ. VZPOMÍNÁTE SI TŘEBA NA TO, ŽE NEDÁVNO ČESKÁ TELEVIZE NEODVYSÍLALA ZLATOU VÍTĚZNOU JÍZDU ESTER LEDECKÉ? A PAK SE VYMLOUVALA NA TO, ŽE SMÍ VYSÍLAT Z OLYMPIÁDY JEN OMEZENÝ POČET HODIN A TAK. A TO JE PŘESNĚ ONO. ČESKÁ TELEVIZE PROSTĚ ŠETŘILA. VŽDYŤ JE TO ABSURDNÍ.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. KOMPLETNÍ PRÁVA NA VYSÍLÁNÍ OLYMPIJSKÝCH HER DO ROKU 2024 BY STÁLA VÍCE NEŽ 33 MILIARD KORUN. TEDY TÉMĚŘ 5 ROČNÍCH ROZPOČTŮ ČT. Práva na vysílání olympijských her se prodávají po celcích. V našem případě jde o celek pro území Evropy. Práva na vyjednávání má za evropské veřejnoprávní televize pouze EBU, tedy Evropská vysílatelská unie, která již v minulosti opakovaně při nákupu práv uspěla. Nyní však byla přeplacena americkou společností Discovery Communications, která práva nakoupila pro své evropské kanály Eurosport. Pokud bychom měli v teoretické rovině práva pro Evropu zajistit, museli bychom za balík zaplatit více než konkurence, tedy v součtu cca 1,3 mld. EUR tj. v přepočtu více než 33,8 mld. Kč. Což je pět ročních rozpočtů České televize. Česká televize mohla z olympiády vysílat jen na základě sublicence, což znamenalo, že mohla odvysílat jen určitý, předem daný počet hodin přímých přenosů. Ten byl původně stanoven na 100 hodin, ČT se však podařilo dohodu významně rozšířit, divákům nabídla přes dvě stě hodin premiér, a k tomu získala možnost opakování pořadů. Z olympiády tak vysílala až 14 hodin premiérového obsahu denně. Vysílat však mohla pouze na jednom programu, a pouze to, co vysílala v televizi, mohla umístit na web. Start závodu Ester Ledecké byl kvůli špatným povětrnostním podmínkám oproti původnímu plánu posunut, a proto kolidoval s přímým přenosem hokejového utkání Česka proti Kanadě. Zlatou jízdu jsme odvysílali při první možné příležitosti, v přestávce utkání. JAROMÍR SOUKUP: „VY ZAPLATÍTE SVÝCH 135 KORUN MĚSÍČNĚ. VŠICHNI Z NÁS JIM DÁME SKORO 7 MILIARD KORUN A LOGICKY OČEKÁVÁTE, ŽE PRÁVĚ TŘEBA PŘENOSOVÁ PRÁVA NA VELKÉ SPORTOVNÍ UDÁLOSTI ZA VÁS KOUPÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE. ZKRÁTKA, ŽE PRÁVĚ ZA KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY ZA VÁS ČESKÁ TELEVIZE KOUPÍ VYSÍLACÍ PRÁVA NA KVALIFIKACI NAŠICH FOTBALISTŮ NA MISTROVSTVÍ SVĚTA ČI EVROPY.“ NEPRAVDA. PRÁVA NA VŠECHNY FOTBALOVÉ KVALIFIKACE NAŠEHO TÝMU VLASTNÍ ČESKÁ TELEVIZE AŽ DO ROKU 2022, MS VE FOTBALE MÁME EXKLUZIVNĚ PRO ČESKÝ TRH DO ROKU 2022 A PRÁVA NA MISTROVSTVÍ EVROPY DO ROKU 2020. NA DALŠÍ ROKY SE PRÁVA JEŠTĚ NEZAČALA OBCHODOVAT. JAROMÍR SOUKUP: „ONI VÁM MÍSTO TOHO DNES ŘÍKAJÍ, ZAPLAŤ 135 KORUN, A PAK SI KUP JEŠTĚ NĚJAKÝ SOUKROMÝ SPORTOVNÍ KANÁL, KDE SE PAK PODLE LIBOSTI MŮŽEŠ PODÍVAT TŘEBA NA ČESKOU FOTBALOVOU LIGU. ČESKÁ FOTBALOVÁ LIGA, RESPEKTIVE TY NEJLEPŠÍ ZÁPASY Z NÍ NEJSOU DOSTUPNÉ V ČESKÉ TELEVIZI. MUSÍTE SI KOUPIT DALŠÍ TELEVIZNÍ KANÁL, TEDY NĚJAKÉ PŘEDPLATNÉ SATELITNÍHO NEBO JINÉHO PŘIPOJENÍ. PROSTĚ MUSÍTE ZAPLATIT DALŠÍ PENÍZE TĚCH 135 KORUN. 7 MILIARD KORUN NENÍ DOST NA TO, ABY PRO VÁS ČESKÁ TELEVIZE KOUPILA ČESKOU FOTBALOVOU LIGU NEBO HOKEJOVOU LIGU, PROTOŽE PRÝ NA TO NEMÁ PENÍZE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. ČESKÁ TELEVIZE NEDOSTALA MOŽNOST NÁKUPU PRVNÍ VOLBY FOTBALOVÉ LIGY. ROZHODOVÁNÍ DRŽITELE TV PRÁV A ZPŮSOB JEJICH PRODEJE NEMŮŽEME OVLIVNIT. Fotbalová asociace, resp. majitel TV práv k fotbalové lize nám na období 2015-2018 nabídl práva od druhé volby dále. Česká televize koupila druhou a třetí volbu. Rozhodnutí majitele neumíme ovlivnit. A hokejovou ligu vysílá Česká televize exkluzivně již několik let. JAROMÍR SOUKUP: „NO, TAK PROMIŇTE, MĚ BY ZAJÍMALO, KOLIK PENĚZ ČESKÁ TELEVIZE POTŘEBUJE NA TO, ABY NÁM KOUPILA ČESKOU FOTBALOVOU LIGU. KDYŽ 7 MILIARD KORUN NESTAČÍ. MIMO JINÉ TO PERSONÁLNÍ PROPOJENÍ DODAVATELŮ SPORTOVNÍCH PŘENOSŮ A CELÉ, CELÉ ČT SPORT. SPORT V ČESKÉ TELEVIZI BUDE JEDNÍM ZE SPECIÁLNÍCH DÍLŮ KAUZ JAROMÍRA SOUKUPA. MĚJTE NA PAMĚTI ONĚCH 7 MILIARD, KTERÁ MÁ ČESKÁ TELEVIZE K DISPOZICI AŽ VÁM ZASE JEJÍ ŠÉFOVÉ BUDOU ŘÍKAT, ŽE NEMAJÍ TŘEBA NA NÁKUP PŘENOSOVÝCH PRÁV FOTBALOVÉ LIGY MISTRŮ. A MUSÍTE SI TEDY, POKUD SE NA TO CHCETE KOUKAT, TAK SI MUSÍTE KOUPIT JINÝ KANÁL. ANGLICKÉ FOTBALOVÉ LIGY NA TO TAKÉ NEMAJÍ PENÍZE. ANEBO MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FOTBALE. NA TO TATO STANICE TAKÉ NEMÁ PENÍZE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. MS ve fotbale máme do roku 2022 vč. kvalifikačních zápasů našeho týmu. Další období není zatím na trhu obchodováno. V regulérním tendru o Ligu mistrů, ve kterém jsme se snažili práva získat, jsme byli přeplaceni. Konkurence chce vlastnit co nejvíce, to je pochopitelné. Bohužel nehraje roli kvalita zpracování ani pokrytí signálem, ale jen finanční nabídka. Česká televize jako jedna z mála veřejnoprávních televizí vysílala Ligu mistrů od jejího nultého ročníku před pětadvaceti lety. Liga mistrů nyní končí na veřejnoprávních televizích i v Německu či na Slovensku. JAROMÍR SOUKUP: „ZNOVU PŘIPOMÍNÁM, ONA TY PENÍZE NEMÁ, ALE STANICE, KTERÉ MAJÍ POLOVIČNÍ ROZPOČTY, JE MAJÍ. OSOBNĚ BYCH SPÍŠE ŘEKL, ŽE PROBLÉM JE V NĚČEM ÚPLNĚ JINÉM. HOVOŘÍME O ČESKÉ TELEVIZI. NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI S MAJITELI TĚCH PRÁV SE TOTIŽ DALEKO HŮŘE PRACUJE JAKSI S PROVIZEMI A VŠIMNÝM ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OBCHODU PRO PŘÍPAD ŽALOBY ČESKÉ TELEVIZE. TOTO JE OBECNÉ KONSTATOVÁNÍ. PROSÍM NEVZTAHUJTE SI TO NA SEBE. SPECIÁLNĚ NE SPORTOVNÍ SEKCE ČESKÉ TELEVIZE, TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ. I KDYŽ SPORTOVNÍ SEKCI A JEJICH DODAVATELŮM SE BUDEME VĚNOVAT OPRAVDU PEČLIVĚ. ZKRÁTKA, KDYŽ SI KUPUJETE PŘENOSOVÁ PRÁVA NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI, TAK SI JAKSI TĚŽKO ŘÍKÁ O VŠIMNÉ. ONO BY VÁS TAKY MOHLI ZAVŘÍT. ALE TO JE TŘEBA JEN MŮJ DOJEM. PROSÍM OPRAVDU SI TO NEVZTAHUJTE NA SEBE. A KDYŽ JSME U TOHO VŠIMNÉHO, VRAŤME SE ZNOVA K PENĚZŮM.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Česká televize se důrazně vymezuje proti tomu, že by její pracovníci brali jakékoliv provize, či jakékoli „všimné“. Pokud pro toto tvrzení má p. Soukup důkazy, nechť je předloží. Česká televize má koupena všechna podstatná TV práva, a i když na Ligu mistrů vysílací práva ztratila, s tímto majitelem TV práv nadále obchodujeme a máme od něj práva k Evropské lize, první výběr v kole a exkluzivně finále. Celý článek

Ozvěny Jaromíra Soukupa

06. března 2018 / Jan Mrzena
Jaromír Soukup s Milošem Zemanem rozdmýchali diskusi o České televizi. Přispěl k tomu i volebního výboru Poslanecké sněmovny tím, že si vyžádal starší výroční zprávy od veřejnoprávních médií. V Kauzách pak Jaromír Soukup vypustil do veřejného prostoru další stravu – jeho pohled na hospodaření České televize. Diskuse o plánech na odvolání rady a později i generálního ředitele Petra Dvořáka se uchytily. A některé komentáře i jejich titulky jdou ještě dál – „Černý scénář…“, „Začíná boj o Českou televizi“, a tak. Kauzy Jaromíra Soukupa přinesly on-line komentáře České televize na twitteru a další reakce. Texty i titulky „Soukupových sedm miliard z jiného pohledu“ nebo „Jak Kinobox pobavily poslední Kauzy…“ jsou věcnější a mají odstup i nadhled. Celý článek

Odvolávání televizní rady

28. února 2018 / Jan Mrzena
Jaromír Soukup v Týdnu s prezidentem otevřel téma odvolání generálního ředitele České televize. Prezident Miloš Zeman dlouhodobě kritizuje práci jejích redaktorů a tentokrát vyjádřil nespokojenost i s vedením. Načrtl scénář, jak by zásadní změny v České televizi mohly proběhnout. Pokud sněmovna dvakrát neschválí výroční zprávu o hospodaření, může odvolat radu a zvolit novou. Rada má v kompetenci odvolávat a volit generálního ředitele. Miloš Zeman připomněl, že při volbě nového generálního ředitele by došlo k větším personálním změnám. „Já bych si samozřejmě tyto změny velice přál. I když je jako prezident nemohu vůbec ovlivnit. To mohou ovlivnit pouze poslanci. Tak uvidíme, jestli to udělají.“ Celý článek

Piráti odsuzují útok prezidenta na Českou televizi

24. února 2018 / Monitor
Prezident Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov vyzval k výměně Rady České televize. Reagoval tak na vyjádření moderátora a majitele zmíněné televize Jaromíra Soukupa, který se do ČT opřel kvůli komentáři k výkonu zlaté olympioničky Ester Ledecké. Miloš Zeman nadnesl, že pokud by poslanci dvakrát zamítli výroční zprávu o hospodaření ČT, došlo by k výměně vedení, což by kvitoval. Prezident tak dle názoru Pirátů naznačil, že by si přál přizpůsobit práci veřejnoprávní televize, která má být nestranná, svému politickému názoru. Tomáš Martínek, poslanec Pirátů a místopředseda Volebního výboru zabývajícího se právě obsazením mediálních rad, tuto metodu už dříve odmítnul: „Podepsal jsem výzvu MantinelyDemokracie.cz, ve které se politici zavazují, že nezneužijí projednávání výročních zpráv pro své mocenské zájmy. Ty by v tomto případě mohly vést k ohrožení demokracie i svobody slova ve veřejnoprávních médiích. Současná koalice ANO,  KSČM a SPD ve mně nebudí dojem, že by hlasovala pro nestranné odborníky v mediálních radách.“ Piráti zneužívání podobných nástrojů, jako je právě dvojí odmítnutí výroční zprávy, z principu odmítají. Už před volbami zdůraznili nutnost větší politické nezávislosti veřejnoprávních médií a odpolitizování rad. Poslanec Pirátů Radek Holomčík, který je členem volebního výboru, by chtěl těmto způsobům učinit přítrž: „Odstavec zákona o České televizi, který umožňuje odvolání rady při dvou po sobě jdoucích neschválení výročních zpráv, budu chtít odstranit. Nebo alespoň přesněji definovat adekvátní podmínky pro neschválení. Současný stav zákona vytváří prostor pro nepatřičné útoky ze strany politiků." Výroční zprávy o hospodaření České televize by se měly projednávat na některém z nadcházejících Volebních výborů. Piráti připravují návrh novely zákona o médiích veřejné služby a hodlají k němu uspořádat konferenci odborníků a politiků. Zákon by měl zajistit nezávislost těchto médií na politicích.   Celý článek

Radniční volby a média

22. února 2018 / Zdeněk Duspiva
Prezidentskými volbami letošní volební maraton nekončí. Na podzim se ve třetině obvodů ČR uskuteční senátní volby a na celém území republiky souběžně proběhnou volby komunální. Ty jsou do značné míry specifickými volbami, nejen technikou výběru sestavy „all stars“ obecního zastupitelstva, ale i trochu jiným „sousedským“ charakterem rozhodování, zejména pak v menších obcích. I pro tyto volby platí daná pravidla, včetně zákonné regulace elektronických médií. S novými možnostmi a s rychle se rozšiřujícími technologickými platformami pro prezentaci a komunikaci lidí i témat se značně rozšiřuje mediální prostor. Kapacitní problém s kmitočty značně ulehčila a uvolnila digitalizace televizního vysílání. Současně tak ještě více vyniká rozdíl mezi „kontrolovanými“ tradičními médii (televize a rozhlas) a novými sociálními sítěmi a internetem. U těch „tradičních médií“ občas ještě zůstává étos 90. let a začátku fungování lokálních a dalších menších televizí či video-studií. Někde privátní provozovatele licencovaného vysílání nahradily přímo komunální subjekty a instituce coby provozovatelé informačních TV kanálů, jinde pokračuje komerční spolupráce se soukromými podnikatelskými subjekty. Provozování menších televizních projektů je obecně přínosné a pro obyvatele v jejich dosahu jsou i při existenci dalších konkurenčních médií velmi dobrým zdrojem informací. Přirozeně je ve většině případů zásadní otázkou financování jejich provozu, aniž by se při tom musel finanční vliv negativně projevit v samotném obsahu vysílání. V řadě případů se někdy jen těžko skrývá „reklamní charakter“ vysílaného obsahu, i když jde o licencované programy podléhající vysílacímu zákonu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má samozřejmě možnosti dané zákonem, ale ve většině případů je monitoring vysílání kapacitně náročný a i případné postihy jsou „ex post“. K výjimečnému rozhodnutí o odebrání licence dochází opravdu jen v krajních případech. Většina menších televizí má dostatečný prostor třeba v regionálních digitálních sítích a souběžně na internetu, v kabelových rozvodech či v prostředí sociálních sítí. Zpravidla jde o sérii repríz tak, aby se zaplnil celý vysílací čas a diváci místní vysílání aspoň občas zachytili „live“. Standardně je k dispozici webový archív. V programových nabídkách má ale drtivá většina diváků místní programy většinou zařazeny až na posledních pozicích. To, co bez ohledu na různou kvalitu a vyváženost obsahu ve vysílání místních a lokálních televizí přetrvává, jsou tradiční a poněkud neoriginální názvy pořadů se zástupci místních samosprávy… (často vysílané na základě smlouvy mezi radnicemi a provozovateli vysílání). Ty budou jistě ještě více bedlivě sledovány, zejména pak soutěžícími o přízeň voličů. Starosti pana starosti … Starosti starosty … Starosti starostů… Na slovíčko se starostou… Slovo starostyRadniční okénko… Den starosty… ptáme se starostyokénko starosty… Starosti a radosti našeho starosty… Ptejte se starosty a místostarostů… Okénka starosty… Slovo starostyInformace od starosty..  Obec Velatice a starosta   Horké křeslo…  Radniční léto..    Brněnské oko …. Podobně jako v předchozích volbách bude vliv a působení „radničních“ médií na lokální komunální politiku podobný. Opakovaně se totiž potvrzuje fakt, že čím více jsou média jednostranná a jednobarevná ve prospěch některé skupiny či lidí, zpravidla jde o působení ve svém důsledku kontraproduktivní ( to ostatně platí i pro rozsahem a zásahem větší média) .. anebo aspoň občas i úsměvné. Celý článek

STANOVISKO RADY ČRo k článku v Hospodářských novinách a serveru ihned.cz dne 2. 2. 2018 (kauza Agrofert Janka Kroupy)

20. února 2018 / Monitor
Jelikož ve zmíněném článku zazněly nepravdivé a neucelené informace, shrnuji jménem Rady Českého rozhlasu náš postup v kauze, která vzbudila zájem posluchačské veřejnosti. Zde jsou fakta. Na veřejné schůzi Rady ČRo 29. 11. 2017 se místopředseda Rady Tomáš Kňourek a radní Vítězslav Jandák dotázali generálního ředitele ČRo Reného Zavorala, zda sdělení v příspěvcích J. Kroupy na dané téma byla objektivní, vyvážená a zda se nejednalo o účelové načasování. K možné „problematice“ se GŘ ČRo vyjádřil a přislíbil věc prověřit. Následně Rada ČRo obdržela 15. 12. 2017 stížnost od společnosti Agrofert na „manipulativní informace o koncernu Agrofert ve vysílání ČRo 1-Radiožurnál“. Rada si tak, jak je to u všech stížností pravidlem, nejprve vyžádala stanovisko GŘ ČRo. Na veřejné schůzi Rady 20. 12. 2017 GŘ ČRo sdělil, že se tématem intenzivně zabývá, zadá vypracování tří odborných analýz a před první veřejnou schůzí Rady ČRo v roce 2018 předloží jak vyjádření ke stížnosti Agrofertu, tak závěry šetření. Rada oznámila, že po prostudování těchto materiálů zaujme ke kauze 31. 1. 2018 své stanovisko. Vyjádření GŘ ČRo R. Zavorala a ředitele zpravodajství ČRo J. Pokorného ke stížnosti Agrofertu bylo poté Radě ČRo poskytnuto. Ve většině bodů rozhlas své stanovisko hájí, na dvou místech svého vyjádření včetně závěru však připouští, že způsobem zpracování uvedeného tématu mohlo dojít k nesouladu s povinnostmi ČRo, vyplývajícími z Kodexu a zákonných norem, a konstatuje, že téma bude dále detailně prošetřeno mj. prostřednictvím odborných analýz. Na veřejné schůzi Rady ČRo 31. 1. 2018 měli radní k dispozici tato vyjádření a materiály: 1) záznamy všech příspěvků k danému tématu (jak v audio formě, tak v podobě článků na webu ČRo); 2) vyjádření RRTV k dané záležitosti; 3) tři nezávislé analýzy zadané Českým rozhlasem; 4) stanovisko GŘ ČRo prezentované na této veřejné schůzi. Na základě svého šetření Rada ČRo jednomyslně přijala k tomuto tématu následující usnesení: Rada Českého rozhlasu v návaznosti na prezentaci tématu „Hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků“ v příspěvcích vysílaných na stanicích ČRo ve dnech 28. a 29. 11. 2017, dále v návaznosti na stížnosti posluchačů k tomuto tématu, následná zjištění prezentovaná např. v nezávislé odborné analýze FSV UK a ve stanovisku RRTV z 23. 1. 2018, vyzývá vedení ČRo, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti dle platných zákonných norem a Kodexu ČRo. V tomto případě tomu tak zcela nebylo. Jménem Rady Českého rozhlasu, Hana Dohnálková, předsedkyně Celý článek

REAKCE RADY ČRO na článek v Hospodářských novinách: MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY POD TLAKEM

18. února 2018 / Monitor
Hospodářské noviny a server Ihned.cz zveřejnily 2. února 2018 příspěvek spolupracovníka Hospodářských novin a předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého. Tento text jednoznačně obsahuje nepravdivé a manipulativní informace. https://nazory.ihned.cz/c1-66036680-media-verejne-sluzby-pod-tlakem Na základě zákona 46/2000 Sb. (Tiskový zákon) a jeho paragrafu číslo 10 Rada Českého rozhlasu požádala o zveřejnění níže uvedené odpovědi, a to jak na stránkách Hospodářských novin, tak i na serveru Ihned.cz. Rada Českého rozhlasu se ostře ohrazuje proti nepravdivým a manipulativním tvrzením spolupracovníka Hospodářských novin a předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého, která 2. února 2018 zveřejnil ve svém článku pod titulkem „Média veřejné služby pod tlakem“. Autor bez uvedení zdrojů svých informací a znalosti věci hrubě zkresluje a vytrhává z kontextu postup Rady Českého rozhlasu v tématu reportáží redaktora Janka Kroupy týkajících se hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích s nejasným vlastníkem. Adam Černý například uvádí, že „záležitost v prosinci probírala Rada Českého rozhlasu − začala se jí zabývat, až když zasedání opustil ředitel zpravodajství Jan Pokorný − a zadala si celkem tři analýzy: od Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ), od společnosti Newton Media a od novináře Karla Hvížďaly“. Tato informace není pravdivá. Rada Českého rozhlasu začala „záležitost“ probírat již na svém listopadovém veřejném zasedání, kde její členové Tomáš Kňourek a Vítězslav Jandák vyjádřili pochybnosti nad výše uvedenou kauzou. Nepravdivé je rovněž Černého tvrzení, že si zmíněné analýzy zadala sama Rada. Učinil tak generální ředitel Českého rozhlasu, což je rovněž již řadu týdnů veřejná informace. Adam Černý se dále naprosto mýlí ve větě „tento týden (31. 1. 2018) Rada zasedla znovu − opět kupodivu za nepřítomnosti ředitele zpravodajství Jana Pokorného“. Chtěla bych podotknout, že na zmíněném zasedání byli všichni členové Rady, a tudíž všichni mohou dosvědčit, že Jan Pokorný byl celou dobu jednání přítomen. V závěru svého článku Adam Černý vytváří dojem, že Rada Českého rozhlasu je pod jakýmsi politickým tlakem. Toto musím kategoricky odmítnout. Na Radu nebyl a není vytvářen žádný nátlak a rozhodně nesouhlasím s tím, že by Radě bylo jakýmkoliv subjektem znemožňováno vykonávat stoprocentně svoje povinnosti tak, jak jí to ukládá Zákon o Českém rozhlasu a Kodex českého rozhlasu. Jménem Rady Českého rozhlasu, Hana Dohnálková, předsedkyně Celý článek

Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti lživým tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury

16. února 2018 / René Zavoral
Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti lživým tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury, která politik zveřejnil ve svém prohlášení. Český rozhlas je zcela nezávislý, objektivní a nestranný a plní tím svoje poslání média veřejné služby. Řídí se ve svém vysílání příslušnými zákony i Kodexem Českého rozhlasu. Český rozhlas nevede prostřednictvím svého vysílání žádnou „kampaň“ a je institucí zcela nezávislou a apolitickou. Kategoricky se ohrazujeme proti tomu, že by Český rozhlas jakýmkoli způsobem „špinil“ jakékoliv politiky či politické subjekty a vstupoval do společenského dění v České republice jinak, než mu určuje jeho veřejnoprávní rozměr daný zákony a Kodexem ČRo. Slova předsedy SPD Tomia Okamury vnímáme jako zastrašování média veřejné služby a jako pokus o ovlivňování nezávislosti Českého rozhlasu. Média veřejné služby vždy patřily a patří k základním pilířům demokratické společnosti v naší republice. V krátké době již druhý bezdůvodný útok pana Tomia Okamury na Český rozhlas vyvolává obavy, že jsou předsedovi SPD zřejmě vzdáleny demokratické hodnoty, na kterých byla naše společnost vybudována. Výroky předsedy SPD Tomia Okamury jsou varovným signálem pro celou českou společnost, které něco říkají slova, jako je: svoboda, nezávislost a demokracie. Je to ukázkový příklad toho, jak by politici neměli zasahovat do veřejnoprávních médií a pokoušet se je ovlivňovat. Celý článek