logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Vyjádření Českých Radiokomunikací ke stanovisku ČASO

06. dubna 2017 / Monitor
Po zveřejnění stanoviska České asociace satelitních operátorů k projednávání vládní novely Zákona o elektronických komunikacích v Poslanecké sněmovně vydal své vyjádření k celkové situaci, ale i ke zmíněnému stanovisku operátor pozemního televizního vysílání – České Radiokomunikace. Zde je jejich názor:   RELEVANTNÍ INFORMACE KE STANOVISKU České asociace satelitních operátorů z.s. (ČASO) ze dne 21.3.2017 („Stanovisko“) Obecné informace 1. Stanovisko se vyjadřuje k celoevropskému procesu uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz, ke kterému má dojit na základě Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) přijatého dne 15.3.2017 a musí být ještě schváleno Radou (do léta 2017) (dále jen „Evropské rozhodnutí“). 2. Uvedené Evropské rozhodnutí je vyústěním mnohaletých diskusí na úrovni EU (RSPG, EK) o dalším uvolnění rádiových kmitočtů (pásmo 700 MHz) pro mobilní služby. V tomto pásmu dosud vysílají sítě digitální terestrické (zemské) televize (dále jen „DTT“). 3. Důsledkem přijetí Evropského rozhodnutí bude odejmutí rádiových kmitočtů dlouhodobě přidělených digitální rozhlasové a televizní službě (UHF pásmo) ve prospěch mobilních služeb. 4. Celkově bude ve prospěch mobilních služeb předáno do roku 2020 43% pásma UHF. Přijímané Evropské rozhodnutí vede v zemích s vysokým podílem využití digitální zemské televize k nutnosti zajistit uvolnění těchto kmitočtů takovým způsobem, aby nedošlo ke změně hospodářské soutěže na trhu šíření televizního signálu (v neprospěch této vysílací platformy) tzn., je třeba využít spektrálně efektivnější technologie. 5. Na základě několikaleté diskuse v souvislosti s přijetím Strategie správy spektra v roce 2015 přijala Vláda ČR 20. 7. 2016 zásadní politické rozhodnutí - Strategii rozvoje zemského televizního vysílání, jejímž cílem je včasné uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz na základě sociálně citlivého a státem řízeného přechodu ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 s cílem zachování bezplatného digitálního televizního vysílání ve stávajícím rozsahu a umožnit jeho udržitelný rozvoj. Při přípravě Strategie se vycházelo i z obsahu připravovaného Evropského rozhodnutí. 6. Strategií předvídaný proces přechodu digitálního zemského vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 vychází z historické zkušenosti s přechodem z analogového na digitální vysílání, který v ČR probíhal v letech 2008-2012, kdy došlo k uvolnění kmitočtového pásma 800 MHz ve prospěch mobilních služeb (tzv. digitální dividenda). Tyto kmitočty byly přiděleny prostřednictvím aukce mobilním operátorům k realizaci sítí LTE. Důsledkem přechodu z analogového na digitální vysílání bylo snížení podílu platformy zemského televizního vysílání z 80% na 60%. Z tohoto procesu vytěžily nejvíce satelitní a kabelové platformy, které v důsledku různých komplikací s přechodem (nedostatečná penetrace koncových zařízení, problémy s příjmem signálu, ladění antén atd.) mohly využít této příležitosti k prodeji svých placených služeb divákům. Relevantní informace k jednotlivým tezím ve Stanovisku (kurzívou jsou uvedeny teze ze Stanoviska) Ad 1) Zvolené řešení je v neprospěch spotřebitele/televizního diváka/daňového poplatníkaŽádné dotace nesměřují ke spotřebiteli (jako např. ve Francii) Přímé dotace spotřebitelům, divákům užívajícím platformu zemského televizního vysílání nejsou ve schválené Strategii uvažovány. Jde o cca 60% domácností, tj. cca 2,5 milionu domácností. Při dotaci ve výši 500 Kč na domácnost (set top box pro pozemní vysílání) by dotace zatížily státní rozpočet částkou cca 1.3 mld.Kč. V případě dotací do satelitních set top boxů by se jednalo o částku cca. 7.5 mld. Kč (3 000 Kč na domácnost). Stát však počítá se „nepřímou kompenzací“ prostřednictvím kompenzace nákladů, vyvolaných pro diváky vhodnou a možnou dobou souběhu vysílání ve standardech DVB-T2 a DVB-T (simultánní vysílání), které umožní domácnostem přirozenou obměnu televizních přijímačů během souběžného vysílání DVB-T a DVB-T2. Jde o postup, který je aplikován např. v Rakousku. Stát rovněž počítá s určitou podporou sociálních a zdravotních zařízení v rámci finalizace přechodu na DVB-T2 na základě zkušeností z přechodu na digitální TV vysílání (cca 60 mil. Kč bylo využito pro tato zařízení). • Spotřebitel nemá právo volby, zda si za dotaci pořídí novou TV/STB či jiné zařízení pro příjem TV signálu (např. po kabelu nebo přes satelit) tak, aby maximalizoval kvalitu příjmu televizního vysílání. Tento závěr je mylný. Přechod na DVB-T2 prostřednictvím simultánního vysílání ve 2 standardech i bez použití dotací umožnuje všem domácnostem se svobodně rozhodnout o koupi vhodného přijímacího zařízení. V žádném případě neomezuje spotřebitele v tom, jaké zařízení si koupí. Tím, že není plánována plošná dotace, nejsou domácnosti žádným způsobem omezovány ke koupi určitého zařízení. Trh spotřební elektroniky TV přijímačů ve velké většině dodává TV vybavené všemi tunery (tj. umožňují příjem terestrické, satelitní i kabelové TV), není prakticky preferována žádná technologická platforma. Přestože domácnosti již dnes disponují televizory i s podporou satelitního kabelového příjmu, zůstává z jejich strany vysoká preference pozemního televizního vysílání. Ad 2) Zvolené řešení je pouze ve prospěch soukromého zahraničně vlastněného subjektu České Radiokomunikace a její dceřiné společnosti Czech Digital Group a.s. a další společnosti Digital Broadcasting s.r.o. tyto společnosti si za peníze daňových poplatníků pořídí zdarmaNové televizní vysílače, head-endy, anténní systém. Tato informace není pravdivá. Přechod na DVB-T2 počítá pouze s kompenzací za zajištění služby šíření simultánního vysílání po určitou dobu. Konkrétně se jedná o provozní náklady související se zajištěním provozu přechodových sítí v období 2017 – 2020/2021. Strategie nepředpokládá a ani návrh zákona, že by byly plně hrazeny investiční náklady spojené s realizací nových sítí ve standardu DVB-T2. Režim úhrady nákladů vyvolaných externím zásahem do přídělů rádiových kmitočtů je již dlouhodobě zakotven ve stávající právní úpravě - zákonu o el.komunikacích (§27 odst. 6 ZEK). Předkládaná diginovela pouze řeší úhradu specifických nákladů na simultánní vysílání, přeladění stávajících DVB-T síti a očekávané vyvolané náklady spojené s reorganizací rádiového spektra z hlediska rušení signálu. Jedná se tedy o náklady vyvolané vynucené z důvodu nutnost uvolnit kmitočtové pásmo 700 MHz. Kompenzaci nákladů vyvolaných uvolněním kmitočtového pásma 700 MHz předpokládá i Evropské rozhodnutí (čl.6, recitál čl.21). Vládou schválená Strategie předpokládá, že veškeré kompenzace budou notifikovány Evropskou komisí. Nemůže tak dojít k nedovolené veřejné podpoře. • 30 nových kanálů, v každé ze 3 DVB-T2 vysílacích sítích, které mohou následně zpoplatnit, stát jim zdarma bez výběrového řešení přidělí rádiové kmitočty na provozování TV vysílání do roku 2030, čímž stát přijde o 11 – 20 mld. Kč. Toto tvrzení není pravdivé. Jedna přechodová síť DVB-T2 disponuje kapacitou cca. pro 18 televizních kanálů v SD rozlišení, nikoli 30 kanálů, jak argumentuje ČASO. Přechodové DVBT2 sítě budou primárně sloužit pro vysílání TV kanálů, které jsou šířeny v současných DVB-T sítích s cílem zajistit bezplatný televizní příjem v době vypínání DVB-T sítí. Strategie schválená vládou nepočítá s tím, že by v přechodových sítích DVB-T2 bylo možno provozovat placené televizní stanice. Následné zpoplatnění televizního vysílání je obchodním rozhodnutím konkrétního televizního provozovatele. Již dnes však mohou komerční televizní stanice vysílat placenou televizi v DVB-T. Nelze proto tvrdit a spekulovat, že jde o možnou podporu další placené TV platformy. Základním cílem Strategie je zachování pozemní televizní platformy s možností bezplatného vysílání. Změna příslušných přídělů rádiových kmitočtů musí být provedena v souladu s platným zněním zákona o el. komunikacích na základě příslušných ustanovení tohoto zákona, který tento důvod předvídá – změna z důvodu rozhodnutí Evropské unie a mezinárodních smluv. O změně bude rozhodovat Český telekomunikační úřad. Stanovení doby platnosti musí odpovídat příslušné technologii a její životnosti. Evropské rozhodnutí stanoví rok 2030 jako základní milník, do něhož členské státy musí garantovat ochranu rádiových kmitočtů pro potřeby rozhlasového a zemského televizního vysílání (článek 4 Evropského rozhodnutí). Ad 3) Spotřebitelé/daňoví poplatníci dostanou • kvalitu vysílání v SD (z roku 1963) Tato informace není pravdivá. Kvalita televizního vysílání nezůstává na úrovni SD roku 1963, kdy se vysílalo analogově a černobíle. Kvalita v digitálním vysílání se neustále zvyšuje. Právě přechod na DVB-T2 umožní, podle rozhodnutí provozovatelů, TV vysílání využít vyšší kvalitu např. HD i v rámci DTT platformy. Programy ČT třeba bude možné vysílat plně v HD kvalitě. Přechod na DVB-T2 umožní hlavně efektivnější využití rádiových kmitočtů při zachování stávajícího pokrytí TV signálem a TV provozovatelům umožní větší možnosti ve volbě TV standardů. • zhoršení nebo znemožnění příjmu v horských oblastech a ve velkých městech Toto tvrzení není pravdivé. Přechodem na samotný standard DVB-T2 nemůže dojít ke zhoršení či znemožnění příjmu v horských oblastech a velkých městech. Při důsledné realizaci přechodu na DVB-T2, se kterým počítá Strategie, to nemůže nastat. DVB-T2 je moderní technologií, která vedle úspory kmitočtů v porovnání s DVB-T, zajišťuje velmi kvalitní pokrytí televizním signálem. Dodržení pokrytí signálem je jedním z hlavních předepsaných kritérií využití rádiových kmitočtů a výstavby sítí a nepochybně bude kontrolován příslušným mechanismem (ČTÚ), který se osvědčil i při přechodu z analogového na digitální vysílání. • nutnost vynaložit náklady na pořízení nové TV/STB za cca 5 mld. Kč a další náklady, přičemž se to celé zopakuje za 10 let při přechodu na nový standard Toto číslo je blízké odhadu vyvolaných nákladů domácností, jak je uvedeno ve vládní Strategii. Skutečný výdaj na pořízení přijímacích zařízení domácností se bude odvíjet od cenové nabídky adekvátních přijímacích zařízení a dalších faktorů. Na snížení vynucených výdajů domácností se bude podílet i dostatečně dlouhá doba simultánního vysílání. V důsledku výrazně rychlejší adopce kompatibilních DVB-T2 přijímačů na maloobchodním trhu, než který předpokládá Strategie, budou reálné náklady domácností výrazně nižší, protože naprostá většina již dnes prodávaných televizorů bude fungovat i po roce 2020. Menší část televizních diváků, kteří neobmění TV přijímač přirozeným způsobem, bude moci řešit přechod na DVB-T2 nákupem set top boxu v hodnotě cca. 500 Kč. Úvahy o opakování za dalších 10 let jsou velmi spekulativní. Za 10 let bude zcela odlišná situace u všech jednotlivých technologických platforem na trhu. Realizace Strategie předpokládá dodržení cílového řešení 5-6 sítí pro zemské televizní vysílání, což odpovídá platnému mezinárodního plánu GE06. Při běžném vývoji trhu – tzn. bez vnějšího zásahu, který je požadavek na vynucené uvolnění rádiových kmitočtů – lze předpokládat, že dojde k přirozenému vývoji na trhu v důsledku inovativních řešení a nových technologií bez nutnosti jakéhokoli státního zásahu. Ad 4) Zvolené řešení je pro spotřebitele nejdražší možné Spotřebitel zaplatí společnostem ČRA, CDG a DB cca 11-20 mld. Kč formou udělení bezplatných přídělů rádiových kmitočtů na provozování příslušných vysílacích sítí do roku 2030 Toto tvrzení je nepravdivé. Spotřebitel neplatí uvedeným společnostem žádnou takovou částku. Příděly radiových kmitočtů pro šíření zemského televizního signálu slouží pro televizní vysílání a proto je nelze přirovnávat k přídělům radiových kmitočtů pro mobilní služby, které mohou monetizovat mobilní operátoři prodejem mobilních služeb. Prodlužování přídělů kmitočtů bude provedeno na základě Zákona o elektronických komunikacích. V Německu, kde již proces přechodu na DVB-T2 probíhá, prodloužil německý regulátor operátorům pozemních televizních sítí příděly kmitočtů bezplatně do roku 2030. • Spotřebitel zaplatí 5 mld. Kč za nové televize/set-top boxy Uvedené číslo odpovídá údajům uvedeným ve Strategii. Reálné náklady však budou výrazně nižší s ohledem na rychlejší adopci kompatibilních DVB-T2 přijímačů, takže naprostá většina již dnes prodávaných televizorů bude fungovat i po roce 2020. • Spotřebitel zaplatí 1 mld. Kč za vybudování a několikaletý provoz přechodových sítí DVB-T2, přeladění stávajících DVB-T sítí, přepnutí stávajících DVB-T sítí Spotřebitel neplatí za uvedené činnosti. Na úhradu nákladů vyvolaných vynuceným uvolněním pásma 700 MHz jsou použity finanční prostředky z Radiokomunikačního účtu, do kterého přispívají na základě zákona všichni uživatelé radiových kmitočtů. Uvedená částka 1 mld Kč za vybudování a několikaletý provoz přechodových sítí DVB-T2 je spekulativní a neodpovídá kvalifikovaným odhadům. Vládní Strategie na základě příslušných analýz (odhad nákladů dle ceníků technologických dodavatelů) dospěla k cca. poloviční částce. Režim úhrady nákladů na přeladění sítí a přepnutí sítí je zakotven v platném zákoně o el. komunikacích (§27 odst. 6 ZEK). Očekávání operátorů sítí k jejich úhradě je v rámci platného zákona legitimní a v souladu s platným právním rámcem. • Taková finanční podpora je rozporu s platnými právními předpisy na národní i evropské úrovni – jako příklad je možné uvést rozhodnutí EK 2016/2395 ze dne 5.8.2016 o nedovolené státní podpoře operátorům zemského televizního vysílání při zavádění DVB-T na území Španělska Toto srovnání je nesprávné a nelze použít. Srovnávání kompenzací a podpory v rámci procesu uvolňování rádiových kmitočtů pásma 700 MHz a kompenzací a podpory v rámci přechodu analogového na digitální vysílání nelze srovnávat a aplikovat. Jde o diametrálně odlišné situace, které jsou založeny na zcela jiných skutkových okolnostech. Ve Španělsku se jednalo o podporu pro budování nových vysílačů v téměř neobydleném území, což bylo neefektivní použití finančních prostředků, a tato podpora navíc nebyla notifikována Evropskou komisí. Diginovela jednoznačně předpokládá, že úhrady nákladů podle §27 ZEK mohou být provedeny až po příslušném výsledku notifikačního jednání u Evropské komise podle příslušných pravidel o posuzování veřejné podpory. Tato notifikační jednání byla již zahájena. • Spotřebitel zaplatí arbitráže, které ČR prohraje s provozovateli kabelového, satelitního a IPTV vysílání, kteří se budou soudit o náhradu škody a ušlého zisku v řádu stovek milionu Kč Tento výrok navozuje dojem, že existují nějaké arbitráže, případně, že takové arbitráže budou zahájeny ze strany uvedených provozovatelů. Přitom není jasné, jaký ušlý zisk budou tyto platformy uplatňovat. Strategie jednoznačně říká, že základním cílem je udržení stávajících poměrů technologických platforem na trhu, tj. aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže. Uvolnění rádiových kmitočtů prostřednictvím přechodu na spektrálně efektivnější platformu se provozovatelů kabelového, satelitního a IPTV vysílání vůbec netýká. Procesu přechodu ze standardu DVB- T na DVB-T2 se neúčastní. Ad 5) Zvolené řešení reflektované v návrhu zákona o el.komunikacích je v rozporu s evropskou legislativou, tj. usnesením EP ze dne 15.3.2017, které stanovíZvolené řešení musí být technologicky neutrální, tj. nemůže upřednostnit jednu vysílací technologii (terestrické vysílání) před ostatními (satelitním, kabelovým, IPTV vysílání) Uvedené tvrzení je mylné. Samotné Evropské rozhodnutí o uvolnění rádiových kmitočtů není technologicky neutrální, neboť se negativně dotýká jen jedné technologické platformy – zemského televizního vysílání. Alternativní technologické platformy naopak mohou získat vylepšením své pozice na trhu, pokud by byl zvolen nevhodný postup uvolnění kmitočtů. Evropské rozhodnutí navíc výslovně doporučuje využití technologie DVB-T2 a kompresní kodek HEVC. • Dotace poskytovaná v souvislosti s uvolnění pásma 700 MHz má směřovat ke spotřebitelovi, televiznímu divákovi Evropské rozhodnutí (recitál 20, 21 a článek čl.6 ) neuvádí mezi adresáty kompenzací jen diváky (koncové uživatele) ale i vysílací společnosti. Je nutno zdůraznit, že navrhovaná kompenzace ve formě služby simultánního vysílání je směrována ve prospěch diváků. • Usnesení EP předjímá, že zvolený postup nesmí být v rozporu s národními právními předpisy, tj. nestanoví ani neumožňuje přidělit v rozporu se ZEK zdarma nové příděly rádiových kmitočtů pro technologicky pokročilejší způsob vysílání (DVB-T2) operátorům těchto nových DVB-T2 sítí Zvolený postup vyvolané změny přídělů rádiových kmitočtů je zcela v souladu s platným zákonem o el. komunikacích, který provedení změny přídělu výslovně umožňuje. Tento postup je i v souladu s Evropským rozhodnutím (recitály 13-15,19 a 20) • Českým Radiokomunikacím mají směřovat jen kompenzace za uvolnění pásma 700 Mhz. Vzhledem k tomu, že u 2 ze 3 komerčních vysílacích DVB-T sítí končí platnost jejich rádiových kmitočtů před 30.6. 2022, jediným příjemcem kompenzace, kterou by stát měl podle ZEK hradit, by byla společnost CDG, platnost jejíhož přídělu rádiových kmitočtů končí v lednu (10.) 2024, přičemž výše této kompenzace by nemusela přesáhnout 100 mil.Kč Uvedené tvrzení je mylné a zavádějící. Všechny 4 příděly rádiových kmitočtů překračují časový rámec 30.6.2020 tj. termínu určený Evropským rozhodnutím k uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz. Vládou přijatá Strategie stanoví termín, který je velmi blízký požadovanému termínu s cílem co nejdřívějšího uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 Mhz pro mobilní služby. Tento termín byl stanoven i s ohledem na tlak sousedních administrativ (Německo, Rakousko), které uvolňují toto radiové kmitočty ještě dříve, a je proto nezbytné zamezit přeshraničnímu rušení. Uvedený návrh ČASO zamlčuje negativní dopady odkladu do státního rozpočtu i oddálení pozitivní přínosy pro celou společnost. • Stát má tak možnost vyhlásit výběrové řízení na udělení přídělů rádiových kmitočtů pro DVB-T2 vysílací sítě za vysoutěženou cenu, podobně jako u mobilních operátorů v aukci na provozování 4G sítí Stát nemá tuto možnost. Evropský právní rámec ani národní to neumožňuje. Jde o spekulaci. Ad 6) Návrh řešení Návrh novely zcela přepracovat Navržená Diginovela odpovídá požadavkům Strategie a věcnému záměru zákona. Požadavek na přepracování zákona je vznesen pouze účelově. Jde o snahu oddálit celý proces. Včasná nerealizace přechodu by měla destruktivní vliv na pozici platformy zemské televizního vysílání a přinesla jednoznačné výhody pro satelitní a kabelovou platformu. • Připravit nový plán na uvolnění pásma 700 MHz v ČR s ohledem na zásadu technologické neutrality a po konzultaci se všemi subjekty Jde o nerealizovatelný požadavek. Evropské rozhodnutí o uvolnění rádiových kmitočtů není technologicky neutrální, neboť se negativně dotýká jen jedné technologické platformy – zemského televizního vysílání. Není tedy možné uvolnit pásmo 700 MHz jiným způsobem. • Návrh o odložení uvolnění pásma 700 MHz do 2022 Takový návrh je nepochybně snahou o oddálení výhod, které stát a občané získají z dalšího rozšíření dostupnosti služeb mobilního broadbandu. • Vyžádat si doporučení EK Česká republika je suverénní stát, který nemá povinnost konzultovat tyto záležitosti s Evropskou komisí. Radiové kmitočty jsou národní statek, se kterým nakládá každý stát v souladu se svými právními předpisy. Rozhodnutí EP a Rady navíc stanovuje, aby členské státy připravily vlastní plán uvolnění pásma 700 MHz na základě národních podmínek a mezinárodní kmitočtové koordinace, která má být dokončena do konce roku 2017. Celý článek

Asociace satelitních operátorů vysvětluje

06. dubna 2017 / Monitor
 
  1. Diváky přijímající televizní vysílání pozemní cestou čeká s největší pravděpodobností investice do nového televizoru, případně do set-top boxu. Stávající pásmo kmitočtového spektra 700 MHz je totiž nutné uvolnit mobilním operátorům pro rozvoj jejich služeb. Tento proces je pro českého spotřebitele vynucený, a k tomu ho bude muset podstoupit už podruhé v posledních deseti letech.
  2. Podle některých médií se v Česku v jednu chvíli už už blýskalo na lepší časy. To když měl Pavel Dvořák, předseda expertní skupiny MPO přislíbit finanční podporu lidem, kteří budou muset obměnit televizor nebo si pořídit set-top box. Nakonec z toho ale ministerstvo rychle vycouvalo a výrok Pavla Dvořáka oficiálně dementovalo.
  3. Ano, je to tak. Existují sice set-top boxy, které lze využít pro dva televizory zároveň, ale copak má někdo v jedné místnosti dvě televize? Pokud jsou v domácnosti dvě televize, ale každá je umístěna v jiném pokoji, znamená to, že si majitel bude muset pravděpodobně pořídit obě nové, v levnějším případě bude muset ke každé zakoupit samostatný set-top box.
  4. Stejně jako v minulosti nastal problém v souběhu sítí LTE a digitálního pozemního vysílání, i v budoucnu bude hrozit rušení od mobilních sítí. DVB-T2 má navíc odlišné rádiové vlastnosti od DVB-T, což způsobí, že dosah stávajících televizních vysílačů bude odlišný. To znamená, že tam, kde nyní signál je, příště být nemusí, ale i obráceně. Týká se to zejména oblastí s hornatým terénem a hustě zastavěnými oblastmi s vysokými domy.
  5. Dalším z výdajů, které čekají na některé příjemce televizního vysílání, bude úprava společných televizních antén označovaných zkratkou STA. To se bude týkat lidí nacházejících se v domech s více byty, například v panelácích. Multiplexy DVB-T2 budou totiž fungovat na jiných kanálech než stávající DVB-T sítě. Obyvatele těchto bytových domů tak čeká výměna takzvaných kanálových vložek v hodnotě až několika desítek tisíc korun.
  Celý článek

Vliv novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob na vydavatele

05. dubna 2017 / Monitor
Unie vydavatelů věnuje pozornost vývoji legislativního prostředí, které souvisí s vydavatelskou činností. Jednou z právních norem, která má výrazný vliv na činnost vydavatelů je novelizovaný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který je v účinnosti od prosince roku 2016. Na základě podnětů a zájmu vydavatelů uspořádala Unie vydavatelů v pátek 31. března workshop, na němž měli jeho účastníci možnost se seznámit s principy novely, jejími dopady i tím, jaké jsou možnosti a efektivní postupy, jimiž se mohou vydavatelé jako právnické osoby z hlediska zákona chránit, zejména před důsledky činnosti svých zaměstnanců. Na workshopu vystoupili přední odborníci z oblasti trestního práva. Se základními východisky a principy novelizovaného zákona seznámil účastníky předseda Komise pro trestní právo Legislativní rady vlády ČR Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. Z hlediska důsledků pro činnost vydavatelů se novelou zabýval předseda Rady pro mediální právo JUDr. Vladan Rámiš, Ph.D. Doc. JUDr. Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D. z Katedry trestního práva Právnické fakulty UK hovořil na téma vyvinění z dopadu důsledků zákona a o tom, jak mají vydavatelé konkrétně postupovat, aby co nejvíce omezili negativní vliv zákona na svou činnost. JUDr. Jakub Chromý, Ph.D. z Nejvyššího státního zastupitelství se věnoval tématu aplikace zákona zejména z hlediska právní úpravy vyvinění. Aplikací procesních ustanovení z hlediska možných trestných činů spáchaných v rámci obvyklé činnosti vydavatelů jakožto právnických osob se zabýval zástupce Unie obhájců JUDr. Filip Seifert, MBA. Na závěr konference vystoupila místopředsedkyně Ústavně právního výboru Parlamentu ČR a bývalá ministryně spravedlnosti prof. JUDr. Helena Válková, CSc., která se na přípravě novely zákona podílela. Prezentace jednotlivých přednášejících jsou k dispozici na webových stránkách www.unievydavatelu.cz. Celý článek

Volby a novináři

03. dubna 2017 / Zdeněk Duspiva
Každou volbu, přímo spojenou s médii, provází silná mediální kampaň nadějných i méně nadějných kandidátů.  Jejím cílem, jako i v řadě jiných voleb, mnohdy není jen záměr podpořit konečný úspěch, ale často jde spíš o (sebe)prezentaci a snahu o zviditelnění, bez reálných šancí na skutečné zvolení. Nejinak tomu bude i nyní v případě časově předřazené volby generálního ředitele České televize, byť s mnohem menším počtem kandidátů než bylo v předchozích letech obvyklé. Pro nezasvěcené byla ale asi mnohem atraktivnější příprava voleb členů mediálních rad a jejich představování v Parlamentu, když neprošla snaha narychlo změnit celý volební systém.  Novináři, zabývající se médii, předložili spektrum různorodých kandidátů a jejich názory na pojetí role radních veřejnoprávních médií - mnohdy opravdu hraniční. Nejlepší ale na tom i pro otrlé asi je někdy až nechtěná upřímnost a otevřenost navrhovaných osobností. Loňské volby nového vedení ČRo byly přirozeně také ve středu mediálního zájmu. Nově ale bylo rozhodování radních provázeno i mediálními úniky údajných mailů některých protagonistů volby (jejich pravost nebyla potvrzena). V podstatě se téma volby stalo spíše prostředkem úplně jiných sporů a bitev, než aby usměrňovalo nezávislé rozhodování radních. Mimochodem, po letech „náhodných“ anebo i řízených úniků informací z různých spisů či interní komunikace aktérů kauz ve „veřejném zájmu“, se v odborných kruzích stále čeká na nějaký ten únik informací a komunikace i z prostředí novinářů…. Volba prezidenta je sice z jiné „škatulky“, ale zcela jistě naplní mediální prostor po celou předvolební dobu. Vedle vymezování se k současné hlavě státu se primárně hledají noví lidé a nová nosná témata - od „nepolitické“ politiky až po extrémy. Vzniklé personální naděje jsou mnohdy brzy střídány určitými rozpaky. „Píáristé“ hledají ideální profil kandidáta i způsob vedení kampaně. Někdy jde o až příliš prefabrikovaný idealistický a od reality odtržený přístup, v jiných případech  přemíra snahy hraničí s amatérismem. Tak na počátku občas působí třeba i start kampaně dlouho vyhlíženého akademika. Na první pohled poněkud naivní PR nemusí být nakonec na škodu a může přinést efekt. Nelze vyloučit i takový záměr. Zarážející ale určitě je, když aktuální šéf Drahošova volebního týmu veřejně svolává setkání kandidáta s novináři, na kterém se „s nimi chce dohodnout na spolupráci“. Je zcela jasné, že všechny tyto i další volby budou i o fungování médií a o charakteru a profesionalitě novinářů… Celý článek

Kdo zaplatí a kdo ušetří? Česká asociace satelitních operátorů a DVBT2

30. března 2017 / Monitor
Boj o miliardy ve druhé vlně digitalizace se rozhořel. Česká média přináší názory jednoho z aktérů - České asociace satelitních operátorů. Tři základní informace asociace máte k dispozici právě tady.
Představte si, že se jdete projít do parku. U vchodu ale stojí hlídač a řekne vám, že se tady můžete procházet jen za poplatek. Ostatním kolem vás ale hlídač pokyne, popřeje jim pěkné odpoledne a pustí je zadarmo. Přijde vám to fér? A jak to souvisí s novelou telekomunikačního zákona? Chystaná problematická novela telekomunikačního zákona mimo jiné obsahuje ustanovení, které zajišťuje přidělení vysílacích kmitočtů Českým Radiokomunikacím (ČRa) a firmě Digital Broadcasting (DB) bezplatně do roku 2030. Zatímco tyto soukromé společnosti dostanou možnost využívat vysílací kmitočty zadarmo, mobilní operátoři za využívání kmitočtů musí platit. Někdo tedy po parku může pobíhat zdarma a jiný by za procházku v něm měl platit? Připraví stát sám sebe o 11 miliard?! A třešnička na závěr? Tím, že stát poskytne soukromým společnostem České Radiokomunikace (ČRa) a Digital Broadcasting (DB) vysílací kmitočty na devět let zdarma, zatímco mobilním operátorům stát spektrum prodává v dražbách, se připraví podle ČASO minimálně o 11 miliard korun!  
Kvůli přechodu pozemního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 budou muset čeští spotřebitelé sáhnout na své finanční rezervy. Proč? Čekají je totiž výdaje spojené s nákupem nových televizních přijímačů nebo set-top boxů. Podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu by na ně mohli občané vynaložit až 5 miliard korun. O žádné kompenzaci těchto výdajů pro občany ČR se neuvažuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že přechod na standard DVB-T2 vyžaduje EU. To ale není pravda. Členské státy EU mají pouze povinnost uvolnit část vysílacího spektra pro mobilní operátory. Nikde ale není určeno, že v souvislosti s tím musí pozemní televizní vysílání přejít na standard DVB-T2 v kombinaci s takzvaným kódováním HEVC, který prosazuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Spotřebitel platí a zase platí Spotřebitelé si budou muset nakoupit odpovídající televizní přijímače nebo set-top boxy, což ale není všechno! Nikde totiž není žádným způsobem zajištěno, že nové sítě vybudované za veřejné prostředky nebudou použity pro provoz vysílání, které bude divákům zpoplatňováno. Spotřebitel si tak nejen zaplatí novou televizi, ale následně možná bude muset zaplatit i za to, aby v ní něco uviděl.
   
Nepovolená veřejná podpora soukromým společnostem a stížnost u Evropské komise. Zadělává si ČR na pořádný problém? Dle našeho názoru ano. O co jde? O novelu zákona o elektronických komunikacích. Součástí této novely je i přechod pozemního televizního vysílání z dnešního standardu DVB-T na standard DVB-T2. A právě tento navrhovaný postup je podle ČASO v rozporu s legislativou EU, a České republice tak v případě přijetí novely hrozí arbitráže ze strany poškozených subjektů. Evropská komise už se případem zabývá ČASO kvůli novele zákona o elektronických komunikacích už podala stížnost k Evropské komisi a ta se jí teď vážně zabývá. Proč? Vládou navrhované řešení je totiž dle ČASO v rozporu s evropskou legislativou, podle které musí být zvolené řešení technologicky neutrální. Co to znamená? Žádná technologie šíření televizního signálu nesmí být ve srovnání s jinou technologií zvýhodněna. To ale v případě této novely neplatí. Připraví se stát o 11 miliard? Navíc v souvislosti s přechodem na DVB-T2 chce Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytnout nepovolenou veřejnou podporu soukromým společnostem České Radiokomunikace (ČRa) a Digital Broadcasting (DB). Zatímco mobilním operátorům stát spektrum prodává v dražbách, výše jmenovaným provozovatelům vysílacích sítí ho hodlá poskytnout zdarma na devět let. Tím ovšem dle ČASO přijde minimálně o 11 miliard korun.  
Celý článek

Vraždila, ale soud ji osvobodil. Jak média dál vláčejí nevinnou sestru z Rumburka

28. března 2017 / Robert Malecký
GLOSA. Policie obvinila z vraždy jedenadvacetiletou ošetřovatelku z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, uvedla v pátek MF Dnes. My o případu mnoho nevíme, a taky se mu věnovat obšírně nebudeme. Jde nám o to, jaké třeštění případ způsobil v hlavách některých novinářů a editorů, kteří ho dali do souvislosti s tzv. rumburskými vraždami. Chcete-li, se „Sestrou Smrt“, kterou už média jednou málem uvláčela, a teď k tomu znovu našla příležitost. Zpráva z Mladé Boleslavi nás zastihla v pátek v devět ráno v jakémsi obchodě, kde mají k potěše zákazníků i obsluhy puštěno rádio Frekvence 1. Rádio hlásilo:
„Mluvčí středočeské policie Jakub Vinčálek potvrdil deníku, že policie stíhá pro vraždu zaměstnankyni nemocnice, která je nyní ve vazbě. Bližší informace k případu ale uvést nechtěl. Podle mluvčí nemocnice Hany Kopalové má nyní obviněná žena neplacené volno a její přístupové karty do nemocnice byly zablokovány.“
S lehkým novinářským zájmem posloucháme dál.
„Po jedenácti letech je to další případ nemocničních vražd. Posledním odsouzeným je Petr Zelenka alias heparinový vrah.“
Tak ono už je to jedenáct let, říkáme si. Zároveň přichází úleva: média skutečně nenapadlo dávat nový případ do souvislosti s tři roky starou rumburskou kauzou. Naděje ovšem vzápětí končí.
„Z poslední doby to byla i sestra z Rumburku, tu ale nakonec soud osvobodil.“

Nový začátek? Jak pro koho

Je to důvod k novému začátku. Tak komentovala zdravotní sestra Věra Marešová loni v lednu zprošťující rozsudek ústeckého krajského soudu. Na definitivní osvobození si musela počkat do léta. Tou dobou jí nenávist kolegů, chyby znalců a péče médií systematicky ničila život už dva roky. Ve vazbě strávila 429 dní, domů se dostala před Vánoci v roce 2016. Vyšetřování, v němž byla obviněna z šesti vražd, trvalo 299 dní, soudní proces dalších 214. Státní zástupce František Stibor navrhoval doživotí. A teď to nejlepší: žádné vraždy se nestaly. Ne, že se je nepodařilo prokázat. Prostě se nestaly. Nebyly. Jak to víme? Rozhodl o tom soud. Pravomocně. Víte o něčem, co je v právním státě víc? 2017-03-24 Nový začátek? Možná. Ale jen do chvíle, kdy někomu z novinářů rupne v bedně a dají do souvislosti nesouvisející případy, aby natáhli zprávu o dva řádky. Nebo ukázali, jak se orientují v problematice nemocničních vražd a že jsou kromě Zelenky z paměti schopni vytáhnout ještě aspoň jeden případ v rámci tzv. backgroundu. Vraťme se ke zmíněným větám, pod nimiž je dosud (!) na webu Frekvence 1 podepsána redaktorka Anna Netušilová. „Po jedenácti letech je to další případ nemocničních vražd. (…) Z poslední doby to byla i sestra z Rumburku, tu ale nakonec soud osvobodil.“ Z poslední doby to sestra z Rumburku nebyla. Nešlo o případ nemocničních vražd. Nemluvě o celkovém vyznění té praštěné konstrukce, podle níž soud paní Marešovou sice osvobodil, ale my, tedy lid živený bulvárem, co si budeme povídat, víme svoje.

Pěkně tučné odškodné

Věra Marešová žádá od státu odškodnění. Za to, že ji málem uvláčel, ztížil možnosti jejího dalšího uplatnění. A taky za dobu, kterou musela strávit ve vazbě. Dohromady to dělá čtyři miliony korun. 2017-03-27 Média o tom informovala v polovině ledna a na příkladu serveru tn.cz je vidět, že se s tím vyrovnala po svém. „Sestra z Rumburku chce po státu pěkně tučné odškodné!“ Takže Frekvence 1 v tom není sama. Nejde dokonce jen o bulvár. Už během vyšetřování média nasekala pěknou řádku faulů, včetně těch seriózních. Detailně je před časem rozebral komunikační poradce a bývalý novinář Josef Bouška v pozoruhodném textu pro časopis Respekt. Médiím vyčetl, že o případu informovala s jednostranným zaujetím a stavěla titulky článků tak, že sestru předem odsoudila. Pár příkladů: „Zabíjela, aby si ulehčila práci“ (Mladá fronta Dnes) „Lékař, jenž odhalil vraždící sestru, prý odmítal policii“ (Hospodářské noviny) „Potvrzeno. Zdravotní sestra v Lužické nemocnici v Rumburku vraždila!“ (Deníky VLP)

Vyšetřování skončilo, média nezapomínají

Žádost o odškodnění směřuje na stát. Konkrétně se jí zabývá ministerstvo spravedlnosti. Jakýsi beztvarý, nekonkrétní stát nakonec zaplatí nějakou sumu. Většinou výrazně nižší, než jaká je požadována. Je potom na skoro už uvláčeném člověku, zda se mu chce do dalšího soudního sporu. Toto „státní“ odškodnění cudně skrývá konkrétní chyby, kterých se dopustili konkrétní lidé. Počínaje těmi, kdo obviněného do trestního řízení uvrtali. Nadřízení, kteří se nechali pobláznit drby. Znalci, kteří dodali posudky, kvůli kterým pak byli se seznamu znalců vyškrtnuti. Policisté, státní zástupci. A média, která se na tom celou dobu živila. Zmíněný komunikační poradce Josef Bouška už je jednou přes prsty klepl. Zdá se, že to nestačilo. autor je redaktorem HlidaciPes.org. Celý článek

Francie chce vidět a slyšet více žen…

26. března 2017 / Zdeněk Duspiva
Francouzský konvergovaný regulační orgán Conseil supérieur de l’audiovisuel (CSA) vydal u příležitosti MDŽ již druhou „kritickou“ analytickou zprávu“ o zastoupení žen v televizích a rádiích ve Francii. Tato zpráva analyzuje stav zastoupení žen ve francouzských televizních a rozhlasových programech v roce 2016 a to z kvantitativního i kvalitativního hlediska. Současně se věnuje navrhovaným opatřením, která CSA s ohledem na práva žen v roce 2016 přijala. Studie při celkovém zobecnění získaných dat mj. ukazuje, že ženy jsou ve francouzských elektronických médiích údajně stále nedostatečně zastoupeny (38%). Jako „odbornice“ jsou do televizí a rádií zvány v 30% ze všech zastoupení a v pozici "politických hostů“ tvoří jen 32% z celkové účasti. Podobně, jako v jiných statistikách, už ale studie prakticky nebere v potaz, jaký je například reálný podíl žen mezi „politiky“… Pozitivní výsledky analýza zjistila u veřejnoprávního vysílání, kde ženské zastoupení dosahuje až k 56%. V případě zpravodajských TV kanálů se pak „ženský podíl“ přiblížil hranici 40%. Regulační orgán CSA spočítal, že pouze 3% francouzských TV kanálů a rozhlasových stanic svým vysíláním přispívá k odstraňování genderových stereotypů či dokonce násilí na ženách. Výsledky budou jistě předmětem další diskuze, mj. i kvůli metodice výzkumu a korektnosti dat a vstupů pro veřejně prezentované závěry. Diskuze samozřejmě bude i k celé analyzované problematice. CSA si pro další rok vytkla za cíl „aktivně podporovat přístup k podpoře žen v rozhlasovém a televizním vysílání spolu se snahou pomoci lépe vnímat a chápat obraz žen v reklamě či hudebních videoklipech…“. Je pravděpodobné, že podobné výzkumy a aktivity se ve větší míře dříve nebo později objeví i v dalších evropských zemích i u nás. Opět je, podobně jako v jiných analýzách, otázkou objektivnost metodiky i prezentace výsledků i na ně navazující závěry. Ostatně i u nás podobné diskuze nad „analýzami“ vysílání probíhají, byť v jiných mediálních tématech. Poslední dobou se kvůli tomu do centra pozornosti po delší době dostává i regulační Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Není zase až tak dávno doba, kdy RRTV z podnětu Poslanecké sněmovny analyzovala zastoupení politiků v českých televizích a rádiích (bez rozdílu pohlaví). Nejprve se, ještě v době dominance některých televizí a bez většího rozšíření internetových médií, statistické hry soustředily na kvantitativní výčty a dobu pobytu politiků na obrazovkách a v rádiu - podle stranického klíče. Hned se k tomu přidaly potíže při změnách, zániku nebo slučování politických uskupení nebo přestupy či přeběhy politiků. Ještě větší potíže pak byly s „nepolitickými“ politiky. Ani to však nestačilo a tak se analýzy rozšířily i o kvalitativní hodnocení zastoupení lidí v elektronických médiích, čímž se statistická chybovost ještě více zvýšila. Kladné, záporné či neutrální hodnocení vyznění prezentace politiků v médiích bylo velmi nepřesné a ani neřešilo třeba synergii, kombinaci a celkové působení při více vystoupeních nebo vůbec přístup konkrétního média k danému exponentovi. Výsledky pak byly téměř vždy zavádějící neboť nejen zákonodárci, ale ani nikdo jiný nedokázali nikdy přesně říct jaký správný procentní podíl je ten přesný a optimální…. RRTV ani jiný regulátor nebo nějaký „osvícený“ orgán nedokázaly rozhodnout, jaká správná čísla mají v zastoupení politických stran a hnutí vycházet. A podobně tedy ani nyní regulátoři a autoři francouzské „Studie o ženách v médiích“ zatím nenašli optimální poměry zastoupení žen. Stejně tak se nenajdou případní viníci zjištěných „nedostatků“ a přirozeně se neví jak takové případy trestat…     Celý článek

Na okraj dnů

24. března 2017 / Milan Šmíd
Se zpožděním zaznamenávám: Lidovci se rozhodli jít do rizika. KDU/ČSL chce vstoupit do podzimních voleb v koalici se STAN (Starostové a nezávislí). Nedělní (19.3.) celostátní konferenci KDU/ČSL komentoval David Klimeš na Facebooku s titulkem Lidovecké šílenství. Také já si myslím, že STAN vycházeje z úspěchů krajských zkušeností přeceňuje své celostátní možnosti. Snad by to vyšlo, kdyby měl v čele nějakou výraznější osobnost... Zda koalice, která bude potřebovat ke vstupu do Sněmovny 10% hlasů, skutečně spatří světlo světa, o tom se možná bude ještě rozhodovat na sjezdu KDU/ČSL 27.-28.5.
x x x
Česká média se dnes a denně starají o události za oceánem, a při tom zanedbávají problémy, s nimiž se potýkají naši sousedé, například v Německu. Politický spor mezi Tureckem a Německem (a celou demokratickou Evropou), opepřený urážkami ze strany prezidenta Erdogana, má v Německu svůj vnitropolitický rozměr daný třímilionovou populací s tureckými kořeny. Kdo by chtěl do zdejší situace proniknout, měl by zhlédnout diskusní pořad ARD z 13.3. s názvem "Tady si užívat svobody a tam volit Erdogana - jak to jde dohromady". Střetli se v něm dva němečtí Turci (nebo turečtí Němci?). Na jedné straně Fatih Zingal, místopředseda Unie evropsko-tureckých demokratů (podporující Erdoganovu AKP) a na straně druhé poslanec Bundestagu a předseda strany Zelených Cem Özdemir. Ten veřejně prohásil, že nemůže pochopit, jak je možné, že "Turci v Německu, kteří si tu užívají svobodné demokracie, jsou schopni hlasovat pro zavedení diktatury ve své zemi". Jestliže počet tureckých hlasů, které budou do 19. dubna v Německu odevzdány ve prospěch Erdoganovy ústavní změny, bude větší než počet hlasů těch, kteří uvažují jako Özdemir (mezitím v Turecku označený za veřejného nepřítele), apriorní odmítači všech imigrantů a jejich možné integrace dostanou do ruky další argument.
x x x
Kdysi dávno, když jsem se vyjadřoval k problému podnikatelů investujících do médií, jsem napsal: "Někteří podnikají v médiích kvůli zisku, jiní kvůli vlivu...." Ti druzí nikoli, aby svým médiím diktovali, co psát, protože: "média ovládaná podnikateli nepracují s PR. Pro ně je důležitější, aby v populárním a důvěryhodném médiu se čas od času napsalo něco, co potřebují, případně aby se čas od času o něčem nepsalo. Tj. dle zásady - voják je, aby byl, až něco bude." Nyní se cosi odehrává a voják (Mafra a MF Dnes) byl připraven. Rozhovor s Andrejem Babišem "Na prodeji firmy Profrost Agrofertu jsem nezbohatl" a následný komentář "Dvojí metr na členy vlády" Zuzany Kubátové v pondělní MF Dnes budiž toho příkladem.
x x x
V týdnu se v Poslanecké sněmovně odehrála veřejná slyšení k volbě tří členů Rady ČRo a tří členů Rady ČT. Jiřího Fencla, kandidáta do Rady ČRo, vyzpovídalaredaktorka LN Šárka Kabátová. Fencl jí kromě jiného odpověděl: "Parlamentní listy považuji za skvělý projekt.... Nahrazují veřejnou službu, kterou v první řadě ČT neplní." Kandidáta navrhla organizace Medias res Petra Žantovského. O této instituci jsem kdysi psal zde. Celý článek

Digitální Chulimanga...

22. března 2017 / Miroslav Pýcha
K dnešnímu pokračování úvah na téma digitálního rozhlasu mě inspiroval článek na portálu českého rozhlasu, v němž byla kromě jiného též informace o vstupu slovenského rádia Best FM do digitálního multiplexu firmy RTI. Rozhodl jsem vnést trochu veselosti do tohoto příspěvku a doufám, že se za to čtenáři nebudou na mě zlobit. A hlavně, že se to nedotkne autora zmíněného článku, kterého si jinak velmi vážím. Na téma digitálního rozhlasu čítávám většinou jen "oslavné" řekněme až aktivisticky nekritické články o tom, co a jak nám všem (tedy hlavně posluchačům) tato "převratná" technologie DAB přinese. Když jsem se však dočetl, že cit.: "Jako obrazové informace (slideshow) je vysíláno logo stanice", chtělo se mě v tu chvíli zvolat bombaaaááa! No a na závěr článku pak zazněla zcela bezvýznamná zmínka o tom, že kromě zařazení nového programu dojde i ke snížení datových toků u veřejnoprávního media. Inu to se tedy posluchač poměje! Již vidím zástupy lidí, jak si běží koupit nový DAB přijímač, nejlépe s nějakým větším barevným displejem, aby si každý mohl prohlížet logo rozhlasové stanice. Inu pokrok nezastavíš. Poslední dobou používám pro podobné případy spíše zvolání Chulimanga! Pro Ty, kteří netuší, co to Chulimanga znamená (stejně jako já jsem to do nedávné doby netušil také) uvádím - jedná se o světoznámou rockovou kapelu z Džibuti, která se na našem území proslavila zejména svojí skladbou jménem Kingžaba. Více pro rozuzlení pojmu Chulimanga zde: https://www.youtube.com/watch?v=rlLl0fKbDvA Inu člověk žije ve světě, kdy je determinován svým prostředím, okolím, v němž se pohybuje, v němž prožívá své příběhy. V okruhu svých známých, mezi lidmi s podobnými názory, podobným pohledem na svět můžeme nabýt dojmu, že to je ten pravý svět. Svět názorů a pohledů na problémy okruhu vlastního mikrosvěta. Inu, jinými slovy: Dneska poslouchá rádio každý. Pak se ale člověk najednou ocitne někde mezi zcela odlišnou skupinou lidí a někdy nestačí žasnout. Pro tyto situace v poslední době používám právě výrazu Chulimanga. Až doposud je to legrace. Legrací to přestává být, když si člověk uvědomí, jak určitá skupina, či okruh lidí představuje DAB (DAB+) jako skvělou a úžasnou budoucnost rozhlasu. Jak se vyzdvihují jen některé vlastnosti této technologie a nekriticky se přehlíží to ostatní. Jako jedna z vymožeností nové technologie DAB se prezentuje možnost posílání obrazových informací. Ano je to úžasné, je to prima, to FM neumí. Ale proč? Ptá se na to někdo? Chcete od rohlíku, aby se Vás ráno zeptal, jestli ho chcete sníst? A očekává snad někdo od rozhlasu doprovodnou obrazovou informaci? Navíc v době, kdy každý má nesrovnatelně lepší možnosti k uvedenému účelu využít jiné a nesrovnatelně vhodnější technologie? Očekává snad někdo od rozhlasu zasílání obrázků? Na rádiu je právě jeho úžasnou, důležitou a specifickou předností i vlastností, že zaměstnává jen lidský sluch, posluchač při poslechu rádia může řídit, může vykonávat jiné činnosti. To je i to kouzlo rádia, kousek představivosti, fantazie. Pošlete někomu obrázek moderátorky a už si ani nemůžete představovat, jaká asi je. Je hezká? blondýnka? hubená? DAB pošle Slide a máte po fantazii. Ale jak je nyní vidět, ohromující novinkou je vlastně poslat i LOGO stanice. Zde by se chtělo zvolat slovy Felixe Holzmanna: Představte si, no... představte co to digitální rádio umí... Já bych možná "realisticky" za sebe konstatoval, že nikdo asi nepřišel na nic lepšího, co by se tam mělo za obrázky vlastně vysílat... Dnes jsem se tedy rozhodl napsat příspěvek s trochou nadsázky s odlehčením, ale možná je to z mé strany i snaha o odpověď na jednu z mnoha otázek co se dá od DAB očekávat. Chce někdo více stanic v multiplexu? Chce provozovatel ušetřit? Inu snížíme tedy datový tok. Ale kde je najednou ta vyšší kvalita zvuku? Jako příklad může posloužit současná realita u řady specializovaných TV kanálů, kde se toho moc neděje. Když ale náhodou sedící redaktorka pohne rukou, tak divákovi pozvolně tato ruka "překostičkuje" z jedné strany obrazovky na druhou. A jak by to tedy mohlo v případném reálném provozu DAB vypadat? Již v minulém příspěvku jsem psal, že žádnou zvýšenou kvalitu zvuku od technologie DAB nelze očekávat, navíc si lze položit další otázku, jaké je opravdu % posluchačů, kteří poslouchají rozhlas na nějaké HI-FI soustavě, kdo v zaměstnání, kdo na přenosné přijímače, kdo v autě, atd. A máme celkem docela jasný závěr, obdobný asi stávajícímu stavu, stavu, který dokumentují i průzkumy v Radio-Projektu. I kdyby tedy ten zvuk v DAB byl opravdu kvalitnější, ocení to možná jen nepatrné procento HI-FI fajnšmekrů. No ale Tito fajnšmekři si ale s pominutím nepustí DAB, ale pro kvalitní poslech hudby si zvolí jiný nosič, či zdroj hudby jako např. CD, DVD, mp3, kde je kvalita i dynamika poslechu opravdu srovnatelně vyšší. A zde mě napadá ještě další otázka: Vždy když si čtu informace o tom, že byl uveden na trh nějaký nový "přelomový" přijímač určený pro příjem DAB rozhlasu, jedná se téměř vždy (tedy z mého pohledu) o jakousi podivnou krabičku, designově obdobnou alternativě přenosných rádií z 50 - 70 let. A k čemu mi tedy na takový "sranda" přijímače bude ta údajná úžasná kvalita zvuku? Možná, že se mýlím, ale já jsem dosud neviděl nabídku k prodeji nějaké HI-FI DAB věže. U audio řetězce, aby si posluchač mohl docenit to opravdovou kvalitu zvuku, musí mít celý audio řetězec podobné parametry - skvělá Hi-Fi soustava + kvalitní zdroj hudby + kvalitní repro-soustavy. Jak bych ale ocenil kvalitní zvuk při poslechu malého přenosného přijímače sám nevím, možná v tom někdo poradí zase mě. Na závěr opět zvesela: Tu máš čerte krumpáč! Otázka pro všechny posluchače! Jak je to s příjem rozhlasu v autorádiích, tj. příjem při pohybu? Kdo z posluchačů by hlasoval pro FM a kdo pro DAB? Co je pro posluchače v autě lepší, nepatrný výpadek sterea, či zapraskání v přijímači při zhoršení FM signálu, kdy je příjem ale stále možný, srozumitelný, i když je asi méně komfortní? Anebo posluchači ocení spíše 100% výpadek zvuku při příjmu DAB signálu a digitální ticho po dobu nikoliv nevýznamnou, než se opět signál v multiplexu obnoví a dostane nad práh úrovně možného příjmu? K tomu bych možná připomenul i akustický hluk v kabině způsobený jízdou. Co byste volili Vy? Jakou variantu? Já se přiznám, že bych možná při poslechu některých rozhlasových stanic volil raději i to digitální ticho. :-) Celý článek

Není škoda, že nestihneme projednat zákon o RTV v tomto období

20. března 2017 / Jan Mrzena
Nina Nováková je místopředsedkyní Volebního výboru Poslanecké sněmovny. Členka TOP 09 je vlivnou poslankyní klubu pro oblast médií a kultury. „Škoda, že se Volební výbor od října nesešel. Děje se toho hodně!“ Bedlivě sleduje kauzu prodeje zámku v Přerově nad Labem (pozn. redakce – nepravomocně odsouzeni mj. J. Balvín a M. Koliandr za korupci při prodeji majetku Českého rozhlasu) a jeho budoucnost. Snaží se o směřování TOP 09, měla odvahu vystoupit s kritikou současných poměrů. Celý článek