logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Analýza RRTV rozpoutala diskusi mezi ČT a FSV UK

27. března 2018 / Jan Mrzena
Žádná analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu nevzbudila v posledních letech takový rozruch, jako ta, kterou použil Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu. Vracet se k projevu smysl nemá, názory prezidenta na veřejnoprávní média jsou dlouhodobě známé. Následné reakce zastánců či odpůrců České televize budou média popisovat a komentovat do té doby, dokud nějaké reakce budou. Analýza sama neobnáší spor o veřejnoprávní vysílání. Ale zásadní jádro problému dokresluje. Spor je o tom, jak v praxi aplikovat a posuzovat „objektivitu a vyváženost“, kterou od televizí i rádií vyžaduje zákon. Pohled odborného pracoviště Univerzity Karlovy a pohled České televize se diametrálně liší. Zatímco Český rozhlas vzal analýzu spíš jako inspiraci, Česká televize hájí své hradby. Příběh analýzy ještě neskončil. Česká televize na ní reagovala na začátku ledna, o tři týdny později na její reakci reagovala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (dopisem tehdejšího děkana Jakuba Končelíka). Dopis při veřejném slyšení kandidátů do Rady Českého rozhlasu rozdal přítomným poslancům mediální analytik Jan Křeček (hlavní řešitel analýzy). O finalistech volby hlasuje volební výbor právě dnes. Dopis také se zpožděním dostala Rada České televize. Ta bude dnes před volebním výborem obhajovat své výroční zprávy z roku 2016. Stojí tedy za to, zrekapitulovat průběh událostí a dopsat to, co ještě zveřejněno nebylo. Celý článek

Vyjádření Fakulty sociálních věd UK k reakci České televize na analýzu vysílání před volbami 2016

27. března 2018 / Jan Mrzena
Žádná analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu nevzbudila v posledních letech takový rozruch, jako ta, kterou zpracoval CEMES pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Řešila předvolební vysílání České televize a Českého rozhlasu v roce 2016. Analýza sama neřeší spor o veřejnoprávní vysílání. Ale zásadní jádro celého problému přesto dokresluje. Spor je o tom, jak v praxi aplikovat a posuzovat „objektivitu a vyváženost“, kterou od televizí i rádií vyžaduje zákon. Pohled odborného pracoviště Univerzity Karlovy a pohled České televize se diametrálně liší. Zatímco Český rozhlas vzal analýzu spíš jako inspiraci, Česká televize hájí své hradby. Vše se odehrálo před inaugurací prezidenta Miloše Zemana, který několik vět z analýzy použil ve svém projevu. Co následovalo je dostatečně známo. Příběh analýzy však ještě neskončil. Česká televize reagovala na začátku ledna, o tři týdny později na její reakci reagovala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (dopisem tehdejšího děkana Jakuba Končelíka, je adresován řediteli zpravodajství ČT Zdeňku Šámalovi). Dopis při veřejném slyšení kandidátů do Rady Českého rozhlasu rozdal přítomným poslancům mediální analytik Jan Křeček (hlavní řešitel analýzy). Dopis se zpožděním dostala i Rada České televize.  Jeho plné znění : "Vážený pane řediteli, dovolte, abych v reakci na Váš dopis ze dne 9. ledna 2018, ve kterém jste mne vyzval k vymezení oficiálního stanoviska Fakulty sociální věd UK k závěrům, které Česká televize učinila v souvislosti s Analýzou předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu (Krajské a senátní volby 2016), kterou zpracovalo Centrum pro mediální studia (CEMES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (dále též jen Analýza), uvedl následující: Výzkumné pracoviště CEMES získalo zakázku na zpracování Analýzy ve veřejné soutěži, o jejíž výsledcích jsme byli informováni 14. června 2016. Návrh smlouvy, předložený mi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), jsem následně podepsal 21. června 2016. První návrh hotového díla jsme odevzdali 3. dubna 2017, druhý 29. dubna 2017, hotové dílo se zapracovanými připomínkami jsme předali objednateli 7. června 2017 (včetně doprovodného dokumentu, v němž byly shrnuty všechny připomínky zadavatele spolu s odkazy, na kterých místech finálního díla jsou tyto připomínky zohledněny a zapracovány). Po zapracování dalších dodatečných připomínek 19. června již RRTV neshledala na Analýze žádné vady dle čl. 5 Smlouvy, potvrdila převzetí hotového (a tedy bezvadného) díla 20. června 2017, obratem proplatila vystavenou fakturu, Analýzu zařadila na své zasedání 29. srpna 2017, kde všemi hlasy pro odhlasovala, že se s Analýzou bez dalšího opatření seznámila. Shrnu-li: V procesu zadání zakázky, v jejím průběhu a v otázce posouzení kvality díla zadavatelem, tedy RRTV, neshledávám žádných pochybností. K Vašim připomínkám: tři z deseti Vašich hlavních připomínek, které uvádíte ve svém dopise (a následně rozvádíte v přiloženém materiálu), by bylo vhodnější adresovat spíše objednateli Analýzy, tedy RRTV. Ve Smlouvě (Čl. 1, odst. 4 a 5) a jejím Dodatku č. 1 (Čl. 1, odst. 2) byly jasně specifikovány programy, pořady, období a časy k analýze, a právě proto by tedy objednatel byl vhodnějším adresátem připomínek č. 5, č. 8 a č. 9 (označme je proto „připomínkami se špatným adresátem“). V této souvislosti – předpokládám, že souladně s Vámi – soudím, že by bylo vhodné jejich obsah promítnout do smluvních zadání budoucích analýz (nejen) předvolebního vysílání. Se specifiky zadání a objednatele Analýzy souvisí i Vaše připomínka č. 4 – jestliže RRTV jako orgán státní správy zadává Analýzu za účelem zjistit, nakolik vysílání odpovídalo zákonným normám (viz. Čl. 1, odst. 2 a 3 Smlouvy a dále od str. 3 Analýzy), pak závěr Analýzy poukazuje právě a zejména na ty výsledky, které by mohly indikovat možné odchýlení od zákonných norem. Druhou skupinu Vašich připomínek mi dovolte shrnout pod označení „metodologické návrhy“. S objednatelem (viz. Čl. 1, odst. 2 a 3 Smlouvy) i autory Analýzy (od str. 3 Analýzy) se shodujete v tom, že klíčovým požadavkem pro výkon (a následnou kontrolu) veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání (resp. dosahování objektivity a vyváženosti ve zpravodajském a politicko-publicistickém vysílání) je odst. 3 § 31 zákona č. 231/2001 Sb., tedy že: (3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysíleného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě. Podržené pasáže přehledně vyznačují tři klíčové oblasti, od kterých se odvíjí metodologické uchopení a interpretace zmíněného paragrafu. Zatímco první oblast, celek vysílání (základní, příp. výběrový soubor analyzovaných obsahů) souvisí, jak již bylo zmíněno, se zadáním Analýzy, která jej diskutuje od str. 4 a dospívá k momentálnímu řešení tamtéž, u zbývajících dvou je situace složitější. Jednostranné zvýhodňování (přidělování prostoru) diskutují autoři od str. 15, reálné vyčíslování (faktor relevance) od str. 6, kde taktéž podotýkají, že situaci komplikuje fakt, že dosavadní (česká) analytická praxe byla v tomto nedostatečná. Analýza však sama opakovaně upozorňuje (např. na str. 11), že nabízí první uchopení jako obohacení české analytické praxe, které logicky musí být dále diskutováno, kriticky vyhodnocováno a doplňováno. V této souvislosti děkuji za Vaše připomínky č. 1, 2 a 10, které mohou toto žádoucí metodologické zpřesňování obohatit. Připomínka č. 1 obsahuje úvahy/návrhy o tom, jaké parametry musí splňovat organizace, jejíž data budou dílčím způsobem využita pro výpočet faktoru relevance. Kolegové vzali data tří, Vy zpochybňujete zařazení jedné. Jelikož jste provedli zpětný přepočet, soudím, že jste dospěli ke stejnému závěru, jako my: kdybychom data STEMu vynechali, výsledný faktor by to změnilo nepatrně a výsledky, resp. vyznění Analýzy vůbec. Probíhající odborná debata o Analýze se dokonce zdá směřovat k závěru, že by stačil volební model jen jedné agentury, doplněný o průzkum volebního potenciálu (přijatelnosti stran) jiné agentury. Připomínka č. 2 přináší zamyšlení nad limity zvolených parametrů indikování jednostranného zvýhodňování. Zatímco Vy zřetelně zpochybňujete jeden přístup (celková délka) a preferujete druhý (celkový počet), Analýza opakovaně staví na jejich kombinaci. Věta ze str. 17 („Jan jsme již dříve uvedli, klíčovou veličinu délka promluv je nutno korigovat srovnáním s jejich počtem.“) se v různých variantách objevuje při interpretacích dílčích zjištění a další práci s nimi. Toto je jeden z důvodů zavedení pokročilých statistických metod při zpracování dat – tyto pasáže Analýzy Vaše reakce ovšem pomíjí (viz např. regresní analýzu vztahu mezi délkou promluv a jejich počtem ve zpravodajství ČT na str. 18 – 19.). K výtce o obtížné ovlivnitelnosti délky promluv u živých rozhovorů – zde se po mém soudu nejedná o problém metodologicko-analytický (analýza obsahu z podstaty musí být vztažena k odvysílanému obsahu), ale o výzvu na straně vysílatele. Netroufám si tedy reagovat jinak než v rovině osobního náhledu a v této rovině konstatuji, že v mých očích 1) délku promluv ovlivnit (byť jistě ne dokonale) lze, 2) živě vysílané rozhovory jsou je jednou z částí celku vysílání, a hlavně 3) Analýza (a zákonné požadavky, ze kterých vychází) se vztahuje právě k celku vysílání, a jestliže si skutečně některé politik/subjekt „uzurpuje“ více času, než mu bylo přiděleno, je v silách vysilatele toto zohlednit (například při frekvenci jeho zvaní do dalších pořadů). V připomínce č. 10 uvádíte, že „autoři ve své analýze úplně opomenuli faktor odmítání účasti ve vysílání“. Tento faktor autoři v Analýze diskutují na st. 60-62. K odmítání účasti mi dovolte doplnit, že je to jev obsahovou analýzou zachytitelný jen v případě jeho explicitního uvedení. Domnívám se, že tento faktor nemůže být použit k paušálnímu odmítnutí využitelnosti kvantitativního analyzování stranění v mediálních obsazích. Dvě další připomínky se věnují kvalitativní analýze, resp. jejímu založení na údajně „neprůkazné a zavádějící kvantitativní analýze“ (připomínka č. 6) a „tendenčnímu až lživému výběru“ výstupů politiků (připomínka č. 7). Kvalitativní analýza je zde metodou doplňkovou (což je metodologický přístup běžný, při takto velkém objemu vstupního materiálu dokonce i nutný, diskutujeme na str. 10), pravidla pro výběr konkrétních pořadů pro zpracování touto metodou jsou uvedena na str. 21 a na následujících stranách 22-25 pak průkazně uplatňována a náležitě komentována. Vaši hypotézu o „tendenčnosti výběru“ proto musím odmítnout. S hypotézou o „lživém“ výběru to udělat nelze, neboť žádný výběr nemůže být ze své podstaty ani pravdivý, ani lživý. Některé z posledně jmenovaných připomínek by tak šlo zařadit i pod třetí a poslední označení – nezvěme tuto skupinu „připomínky neprůkazné“. Z Vašich deseti připomínek tak zbývá vypořádat ještě připomínku č. 3, v níž jste se pustili do přepočítávání našich dat a tvrdíte, že jste nalezli chybu u výsledků podreprezentace ostatních stran (Ostatní). Zde se jedná o neporozumění/chybu na Vaší straně. Zatímco Vy označujete a dále počítáte za Ostatní všechny strany mimo šest dříve uvedených hlavních stran (ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL), autoři v komentáři k Vámi napadanému grafu jasně uvádějí, že zde kategorie Ostatní označuje pouze Zelené, Piráty, SPD-SPO a Úsvit, tedy strany, kterým byl přidělen alespoň nějaký prostor pro promluvy (a dále uvádějí, že ostatní mimoparlamentní strany bez vteřiny promluv mezi Ostatní nepočítají). Je však třeba současně přiznat, že k Vaší připomínce č. 3 mohla přispět neobratná formulace autorů, která unikla kontrolnímu expertnímu čtení i dvojnásobné jazykové korektuře – v případě podreprezentací by bylo lépe interpretace opírat o poměrová (kolikrát byla podreprezentace nižší, A:B) než procentuální (o kolik procent byla nižší, A%) vyjádření. Vážený pane řediteli, rozhodně a s plným přesvědčením se hlásím k závěru Vašeho dopisu, v němž vysoce hodnotíte vzájemné vztahy obou našich institucí. Plně souhlasím s Vašimi slovy, že naše vzájemná spolupráce (v atmosféře vzájemného respektu) přináší mnoho dobrého. Do této množiny si dovoluji zařadit i Vámi kritizovanou analýzu (jakkoliv nebyla zpracována na objednávku ČT). Na základě vlastní dlouholeté osobní zkušenosti Vás mohu ujistit, že všichni pedagogové mého domovského Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK i jeho Centra pro mediální studia vždy měli na paměti nezastupitelnou roli České televize a Českého rozhlasu ve veřejné debatě a demokratickém životě České republiky vůbec a veškeré své pedagogické i výzkumné konání vždy orientovali ve prospěch těchto médií – s cílem posílit jejich nezávislost a kvalitu jimi poskytované veřejné služby. Věřím, že i Česká televize může, tak jak to již dříve učinilo vedení Českého rozhlasu, s výsledky Analýzy pracovat při úvahách o vylepšování zpravodajství dle příslušných zákonných norem. Stejně tak mohou moji kolegové pracovat s věcnými a korektně formulovanými připomínkami při své další práci. Současně jsou připraveni výsledky své Analýzy představit na případném odborném semináři, či jiné podobné příležitosti. S pozdravením Jakub Končelík, děkan"         Celý článek

EU chce změnou autorského zákona pomoci vydavatelům, působí však jako slon v porcelánu

26. března 2018 / Vojtěch Berka
Autorská práva jsou problematickým konceptem už od svého zrodu. Česko je ostatně zemí, kde se třetí nejsilnější parlamentní silou stala strana upozorňující na jejich zastaralost a na informační bariéru, kterou mohou představovat. Při současném tempu vývoje nových technologií a platforem, které umožňují stále snažší a snažší sdílení téměř čehokoli, je přitom s podivem, že evropská legislativa se v tomto ohledu od roku 2001 prakticky nezměnila. Evropská komise proto začala v roce 2016 pracovat na její aktualizaci. A zdá se, že má našlápnuto k tomu udělat v ní pořádný galimatyáš. Celý článek

Protest ARAS proti stupňujícím se útokům vůči médiím veřejné služby

17. března 2018 / Monitor
Jaromír Soukup ve své „investigativní“ relaci Kauzy JS už potřetí napadl média veřejné služby. Ve svém vydání ve středu 14. března si bere do úst i audiovizuální autory. Naše asociace sdružuje většinu českých filmových a televizních režisérů, scenáristů a řadu dramaturgů a cítíme povinnost k tomu říct následující: Důrazně se ohrazujeme proti lžím a nenávistné snaze Jaromíra Soukupa vyvolat společenské nálady proti veřejné službě v oblasti televize. Protestujeme proti nekalému způsobu, jakým si jeho soukromá televize snaží získat pozornost a zlepšit pozici na trhu tím, že hrubě dehonestuje veřejnou službu jako princip a snaží se dehonestovat pracovníky České televize, filmové a televizní tvůrce a v důsledku i další profese. Jsme snad na začátku časů, kdy majitelé soukromých nemocnic začnou útočit na veřejná zdravotnická zařízení? Nebo kdy provozovatelé soukromých škol začnou rozkládat veřejné školství? Kdy soukromé bezpečnostní agentury začnou dehonestovat práci policie? Začnou útoky na soudy kvůli nákladnosti jejich provozu a zavedeme místo nich lidové soudy? Podporujeme zlepšení kontroly veřejné služby, pokud někdo přichází s kompetentními návrhy a znalostí současného stavu věcí. Rozlišujeme a podporujeme věcnou kritiku, ale distancujeme se od faktické neschopnosti dialogu. Jaromír Soukup dokonce odmítl pozvání do České televize nad tématy, která ho v jeho nikým nerušených monolozích tolik trápí. Jaromír Soukup se snaží vzbudit v lidech pocit závisti, když neustále šermuje částkou sedm miliard korun, kterou se navíc České televizi nikdy v historii nepodařilo na poplatcích vybrat. Česká televize reálně hospodaří s rozpočtem o víc než miliardu menším. Podobně jako Jaromír Soukup lže v tomto „detailu“, lže a vytrhává z kontextu další věci. Měsíční televizní poplatek je přitom na jednu domácnost tím, co je lístek do kina pro jednu osobu na jedno představení nebo tím, co jsou dvě krabičky nejlevnějších cigaret. Soukromé televize přitom také žijí z peněz všech obyvatel. Legislativa – a tedy veřejný konsenzus – umožňují započítávat náklady firem na reklamu jako daňově uznatelný výdaj, který tvoří součást výrobních nákladů . Na komerční televize tedy platí v ceně výrobků a služeb úplně každý, kdo kupuje výrobky s televizní reklamou, bez ohledu na to, jestli se na komerční televize dívá či nikoli. Jejich programový a tvůrčí profil je přitom nesouměřitelně užší nežli u veřejné služby, stejně nesrovnatelný je objem i kvalitativní spektrum produkce. Jaromír Soukup se snaží napadat rovněž filmové tvůrce, kteří ohrožení veřejné služby v oblasti televize vnímají a hlasitě na něj upozorňují. Označuje je za výdělkáře, kteří účelově hájí jen své živobytí. Být profesionálem na volné noze přitom rozhodně neznamená žádný luxus. Míru životní nejistoty nelze srovnávat snad s žádnou jinou mimouměleckou profesí a i proto si tuto dráhu volí jen málo lidí. Těch, kteří dosáhnou nadprůměrných honorářů , je jen zlomek, a přitom i zde platí to, co ve sportu: tvorba musí mít svoji širší základnu, ve které talenty mohou zrát a projevit se v čase. Z evropského hlediska je stran příjmů uměleckých profesí Česká republika na chvostě. Umělci i další profesionálové audiovize se přitom ozývají proto, že jsou nejblíže institucionálnímu zázemí, které je ohroženo. Ozývají se tak, jako se ozývají hasiči, policisté, učitelé, lékaři nebo zdravotní sestry i odbory těchto profesí, když se jejich instituce dostávají pod neférový tlak nebo když se objeví riziko celkové změny k horšímu. Obracíme se k široké veřejnosti s žádostí, aby se nenechala strhnout nenávistnou rétorikou kampaně, která z úst Jaromíra Soukupa, a bohužel čím dál častěji i prezidenta republiky Miloše Zemana, nejspíš teprve začíná. Prosíme, setrvejme v podpoře medií veřejné služby, která v naší společnosti budou potřeba v budoucnosti snad ještě víc, než dosud. V Praze 15. března 2018 Rada Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů Jmenovitě: Roman Vávra (předseda), Alena Derzsiová a Vít Janeček (místopředsedové), Štěpán Hulík, David Jařab, Václav Kadrnka a Radim Špaček Rada FITES Celý článek

Na okraj dnů..."It's a Mad, Mad, Mad, Mad World"

16. března 2018 / Milan Šmíd
Ke středečnímu dění kolem České televize by se možná hodil titulek filmu "It's a Mad, Mad, Mad, Mad World". Mám na mysli kromě jiného fakt, že všechny tři téměř simultánně probíhající události mohl uživatel médií sledovat v přímých přenosech. Byly to:
  • projev Miloše Zemana ve Španělském sále Pražského hradu před slavnostním koncertem oslavujícím jeho inauguraci
  • akce "Zemane, ČT nedáme", kterou uspořádala aktivistická skupina AUVA na Václavském náměstí s následným pochodem na Hrad Kdo je AUVA? Viz akronym z "Andrejovy účtenky vrátíme Andrejovi" a heslo "Bojujeme za vás, bojujte s námi. Populisté, třeste se!!!"
  • další, už třetí vydání pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa pojatém jako hodina vyvolávání nenávisti vůči České televizi. Twitterový účet #CzechTV průběžné komentování nakonec vzdal se vzkazem: "Další nepravdy v pořadech pana Soukupa týkající se @CzechTV již nebudeme vyvracet na Twitteru, ale budeme je řešit právními prostředky. Omlouvám se proto všem, které jsme po tři středeční večery bavili, že zábava končí :)"Čekám teď, kdy se na webu ČT objeví nejen Usnesení Rady ČT ze včerejšího zasedání ("Rada ČT se znepokojením konstatuje, že ze strany některých veřejně činných osob přibývá útoků na veřejnoprávní média a především na Českou televizi, jež namísto faktů argumentují polopravdami, manipulativními tvrzeními i vyslovenými nepravdami.ohrazující se proti útokům na ČT využívajících polopravdy, manipulace a lži", ale také tisková zpráva, která by sdělila veřejnosti stanovisko vedení ČT ke středečním demonstracím. Jistý distanc by ČT jenom prospěl. Aby toho nebylo málo, ve čtvrtek proběhla schůze volebního výboru Sněmovny s programem "Veřejné slyšení kandidátů na volbu na 2 členů Rady Českého rozhlasu a 1 člena Rady České televize".
  Celý článek

Rada ČT: Zpochybňování existence veřejnoprávních médií je alarmující!

15. března 2018 / Monitor

Usnesení Rady České televize přijaté na návrh Luboše Beniaka na jednání Rady dne 14. 3. 2018

"Rada České televize se znepokojením konstatuje, že ze strany některých veřejně činných osob přibývá útoků na veřejnoprávní média a především na Českou televizi, jež namísto faktů argumentují polopravdami, manipulativními tvrzeními i vyslovenými nepravdami. Za obzvlášť alarmující považujeme zpochybňování samotné existence veřejnoprávních médií, ať už by mělo jít o jejich likvidaci přímo, jejich zestátněním, anebo nepřímo, podřízením jejich financování např. vládě či jiným orgánům politické moci." Celý článek

Na okraj dnů...

14. března 2018 / Milan Šmíd
Po dlouhé absenci přijal v neděli 11. března pozvání do Otázek Václava Moravce předseda hnutí ANO a premiér v demisi Andrej Babiš. Na twitteru účast předem oznámil ("už jsem dlouho nebyl ve svém oblíbeném pořadu"), ale své účinkování ponechal bez komentáře, přestože - dle mého názoru - nedopadlo pro něj špatně.
x x x
Následující den 12. března přišel debatovat na téma "Proč jsou důležitá veřejnoprávní média" do pořadu ČT24 "90 minut" generální ředitel České televize Petr Dvořák. V aranžmá, které pro něj připravila zpravodajská redakce, se objevily dvě dvojice "vyváženě" složené tak, aby v každé z nich byl příznivec i kritik ČT. Nejprve senátor a bývalý rektor UK Václav Hampl s exposlancem Martinem Komárkem a poté Václav Marhoul s Erikem Bestem. Šafrův web sice napsal, že "Česká televize skvěle zvádla debatu o svém fungování", ale podle mého názoru se zde přesvědčovali přesvědčení. Kromě toho redaktoři ČT24 poskytli munici kritikům ČT, když na grafu výsledků švýcarského hlasování o poplatcích uvedli chybně voličskou účast, místo správných 54,4 procent chybných 71,6 procent. Neboť někteří lidé jsou schopni jakoukoli chybu použít jako důkaz "lhaní ČT." Zklamal mne defenzivní postoj Petra Dvořáka ve věci poplatků; pravděpodobně nechce dráždit politiky a veřejnost. Namísto aby na rovinu řekl, že ČT bez inflační doložky nebude moci v budoucnu poskytovat služby na současné úrovni, tak raději říká, že s tím současným málem vystačí. Ovšem co bude za pět let, až se současné rezervy vyčerpají?
x x x
Na rozdíl od mnoha lidí, kteří půjdou dnes na podporu veřejnoprávních médií demonstrovat pod heslem "Zemane, ČT nedáme", si myslím, že ještě nenastal ten "okamžik, kdy je třeba vydat válečný ryk." Útoky na média veřejné služby jsou zatím jen verbální a hlavní politická síla - hnutí ANO (viz návštěva Babiše v OVM), jakož i další politické strany s výjimkou SPD a KSČM - veřejnoprávní média rušit ani omezovat nehodlají. Angažovaná vystoupení umělců na sobotním udělování Českých lvů jsou spíše kontraproduktivní. Všimla si toho i Mirka Spáčilová či Filip Rožánek.
x x x
Po zhlédnutí druhého dílu Kauz Jaromíra Soukupa útočících na Českou televizi (první díl se vysílal 28.2.) jsem došel k názoru, že lidé v ČT mohou být klidní, z tohohle mraku pršet nebude. Nemaje dalších argumentů a munice proti nepříteli ČT, uchýlil se Soukup ke žlučovitým osobním útokům a k primitivní demagogii, kterou snad musí rozpoznat každý soudný člověk (o ty hlavně jde, neboť ty zavilé nepřesvědčíte). Když z dvanácti kritických komentářů ČT k jeho prvnímu pořadu nebyl jeden zcela přesný (Milan Fridrich sice svůj živnosťák odevzdal v roce 2008, ale stále je veden v živnostenském rejstříku jako člen obecně prospěšné společnosti Čokoládové děti), Soukup okamžitě obvinil Petra Dvořáka ze lhaní. O totéž se pokusil ve věci vztahů ČT se společností Člověk v tísni. Citovat kontroverzní kauzy exekutora Juraje Podkonického a spojovat je s ČT jen proto, že v letech 1997-2000, tedy před dvaceti lety, byl Podkonický členem a místopředsedou "Jirákovy" rady ČT, je na hranici absurdity. Mám na mysli výroky: "Pojďme se podívat na jednoho exekutora, který dělal mimo jiné i pro Českou televizi. Možná nám to dobře dokreslí, jaký druh lidí tamnímu managementu nevadí..." Nebo "V roce 1997-2000 byl členem a místopředsedou - slyšíte dobře - Rady České televize.... Více z toho vyvozovat nebudu. To jsou fakta... Příběh Juraje Podkonického je pikantní...Nedopustím, abyste o něj přišli.."" Uvidíme, s čím přijde Soukup dnes...   ...zveřejněno s laskavým svolením autora... Celý článek

Veřejnoprávní média v referendu obstála

09. března 2018 / Zdeněk Duspiva
Jak předběžné průzkumy, tak nakonec i skutečné výsledky hlasování Švýcarů o budoucnosti poplatků za veřejnoprávní média potvrdily většinový souhlas s jejich pokračováním bez změn. Proti jejich zrušení hlasovalo  71,6 % oprávněných voličů (ještě silněji odmítli návrh na zrušení Švýcaři, hlasující v zahraničí). Švýcaři přitom patří mezi plátce nejvyšších koncesionářských poplatků ze všech zemí Evropské vysílací unie. Iniciativa No Billag (odvozená od názvu švýcarské společnosti spravující výběr koncesionářských poplatků) požadovala zrušení koncesionářských poplatků, ze kterých jsou financováni nejen veřejnoprávní vysílatel ze švýcarské rozhlasové a televizní společnosti SRG SSR, ale také i dalších 34 regionálních rozhlasových a televizních stanic, včetně místních komerčních vysílatelů. S plánem navrhovatelů bylo spojeno reálné riziko, že by se Švýcarsko stalo první a dosud jedinou evropskou zemí bez veřejnoprávního vysílání (resp. bez obyvateli přímo financovaného). Mimochodem souběžné „daňové“ hlasování v rámci téhož referenda obyvatelé Švýcarska naopak jednoznačně schválili. Samotné hlasování a zejména předcházející diskuze a nakonec i výsledky referenda ukázaly a podnítily celou řadu významných věcí. Kromě jiného vedení SRG (mj. zaměstnává přímo nebo nepřímo asi 13 500 lidí) hned po hlasování, i přes příznivý výsledek, přišlo se strategií a plány na větší efektivizaci, úspornější režim (zastropování platů) a větší otevřenost svého fungování. Vláda již dříve rozhodla o snížení koncesionářských poplatků od  roku 2019 z dosavadních 451 na 365 švýcarských franků ročně. Současně ale platí, že po novu budou poplatky platit všichni obyvatelé země (i když třeba televizní či rozhlasový přijímač nemají). Celkový roční objem příjmů z koncesí je nyní limitován 1,2 mld. CHF. Hospodaření SGG je ze 75% založeno na poplatcích obyvatel. Volební účast činila 54%, což je vyšší než průměr jiných posledních hlasování v průběhu předchozích let (45%). „Je to nový začátek, který nás nutí přizpůsobit se novému operačnímu klimatu a měnícím se potřebám společnosti a naslouchat jejím očekáváním a kritice…“, řekl mj. generální ředitel SRG SSR Gilles Marchand. Obecně pak je výsledek jasným a pozitivním signálem pro veřejnoprávní média, v tomto případě i něco jako „hlas lidu“. K reakcím na výsledek referenda patří pak i statement generálního ředitele EBU Noela Currana („Jsme potěšeni, že veřejnost hlasovala v tak velkém počtu a že se rozhodla pro zachování koncesionářského poplatku ve Švýcarsku. Jedná se o hlasování o důvěře v média veřejné služby a o jejich rozhodující roli při obohacování kulturního, sociálního, ekonomického a demokratického života společnosti.“). Šéf SRG SSR Gilles Marchand také zdůraznil, že respektuje referendum jako institut přímé demokracie, který je ve Švýcarsku funkční více let a ve více případech a toto konkrétní hlasování vnímá jako „většinovou přímou podporu obyvatel veřejnoprávnímu vysílání“. Současně ale také, podobně jako v jiných případech a jiných zemích, přineslo hlasování a dění kolem něj i komplikace kolem „mediální manipulace“, včetně využívání populistických  hesel a argumentů vč. „fake-news. Na to si nakonec nejvíce stěžovali někteří zástupci předkladatelů referenda (od počátku k nim patřily například mládežnické organizace Švýcarské lidové strany (SVP) a Demokratické strany (FDP). Jednou  z tváří „No-Billag“ je i spoluzakladatel iniciativy Olivier Kessler, který mj. ocenil vítězství „přímé demokracie, jako i fakt,  že Švýcarsko může referenda pořádat téměř na cokoliv… Referendum o zrušení poplatků za rozhlasové a televizní vysílání v roce 2010 proběhlo i na Slovensku v roce 2010, avšak za nízké účasti se dosáhlo pouze 22,8%. pro platnost hlasování přitom byla potřebná nadpoloviční většina oprávněných voličů. Diskuze o využití referenda i o veřejnoprávních médiích zcela jistě přijde na pořad politických diskuzí i u nás, když pokusy pojmout toto téma populisticky se nabízí a v podstatě probíhají už nyní – bez ohledu na to, že v ČR jsou poplatky v evropském srovnání na té nižší úrovni.   Celý článek

Omyly v pořadu TV Barrandov

07. března 2018 / Monitor
Česká televize se rozhodla reagovat na Kauzy Jaromíra Soukupa. Podle tiskové mluvčí Karoliny Blinkové proto, že v pořadu zazněla celá řada zavádějících a manipulativních tvrzení a nepravdivých výroků. Přinášíme kompletní, nezkrácený a neupravovaný text České televize: V pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa zazněla částka 135 korun za televizní poplatek celkem šestnáctkrát, částka 7 miliard korun v souvislosti s ročním rozpočtem ČT pak jednadvacetkrát. Vedle toho pak také celkem devatenáct zavádějících a manipulativních tvrzení a osmnáct nepravdivých výroků. Uvádíme na pravou míru ty největší omyly Jaromíra Soukupa: JAROMÍR SOUKUP: „ZA PRVÉ, NEJSEM PRO ZRUŠENÍ VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ, TO ANI NÁHODOU. JEN MĚ ŠTVE, ŽE KAŽDÝ Z NÁS PLATÍ KAŽDÝ MĚSÍC 135 KORUN…“ ZAVÁDĚJÍCÍ TVRZENÍ. POPLATKY JSOU VE SVÉ VĚTŠINĚ ODVÁDĚNY ZA CELOU DOMÁCNOST. Poplatníkem televizního poplatku je podle zákona č.348/2005 Sb. v platném znění fyzická osoba, která je vlastníkem televizního přijímače nebo jeho uživatelem, pokud není poplatníkem vlastník. Televizní poplatek platí fyzická osoba z jednoho televizního přijímače, z druhého a každého dalšího televizního přijímače se poplatek neplatí. Poplatek se neplatí rovněž z televizního přijímače, který je v držení fyzických osob žijících s poplatníkem v téže domácnosti (dle §115 obč. zákoníku). Televizní poplatek platí i účastník televizního kabelového rozvodu, protože televizní poplatek není součástí platby za kabelový rozvod. JAROMÍR SOUKUP: „…A VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE PŘITOM NEPODLÉHÁ VŮBEC ŽÁDNÉ KONTROLE.“ NEPRAVDA. HOSPODAŘENÍ ČT PODLÉHÁ TŘÍSTUPŇOVÉ KONTROLE. Rada ČT zvolená Poslaneckou sněmovnou schvaluje rozpočet, půlroční a roční zprávy o hospodaření a Výroční zprávu o hospodaření. Rada ČT má Dozorčí komisi, specializovaný odborný orgán ve věcech kontroly hospodaření, jejíž členové mohou nahlížet do všech účetních dokladů a dalších písemností. Výroční zpráva o hospodaření je schvalována Poslaneckou sněmovou. Každý rok provádí nezávislý auditor kontrolu hospodaření, účetní závěrky a Výroční zprávy ČT. V posledních pěti letech byl audit prováděn renomovanou mezinárodní společnosti EY, která ve svých zprávách potvrdila, že Výroční zpráva podává věrný a poctivý obraz o hospodaření ČT, a že účetní závěrka je v souladu s právními předpisy platnými v ČR. JAROMÍR SOUKUP: „…TOHO JAK EFEKTIVNĚ NAKLÁDÁ SE 6 MILIARDAMI KORUN, KTERÉ OD NÁS VYBERE.“ NEPRAVDA. PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM ZA POSLEDNÍ 3 ROKY ČINIL 5,66 MILIARDY ZA ROK (VIZ VÝROČNÍ ZPRÁVY O HOSPODAŘENÍ). JAROMÍR SOUKUP: „JE SICE PRAVDA, ŽE O TOM, ZDA VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE MÁ, NEBO NEMÁ VYSÍLAT NAPŘÍKLAD ONU REKLAMU, SE MLUVÍ JIŽ OD POLOVINY 90. LET. ALE KE SHODĚ DOPOSUD NIKDO NEDOŠEL.“ ZAVÁDĚJÍCÍ TVRZENÍ. REKLAMU VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE JASNĚ UPRAVUJÍ ZÁKONY. A to konkrétně zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi a zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. JAROMÍR SOUKUP: „TAKŽE ČESKÁ TELEVIZE SI ZATÍM V KLIDU REKLAMU VYSÍLÁ A ZÁROVEŇ OD VÁS INKASUJE PENÍZE NA VYSÍLÁNÍ. NO, ONA TEDY ŘÍKÁ, ŽE MOC NEVYSÍLÁ, PROTOŽE ZÁKON JÍ TO REGULUJE ALE PŮL MILIARDA. NO, PŮL MILIARDA Z REKLAMY ASI PRO ČESKOU TELEVIZI NEJSOU PENÍZE, UZNÁVÁM.“ NEPRAVDA. ZA VYSÍLÁNÍ REKLAMY MĚLA ČT V ROCE 2016 117 MIL. KČ. Ze 117 mil. Kč z reklamy, kterou, dle zákona, smí ČT vysílat pouze na kanálech ČT2 a ČT sport, odvádí 34 mil Kč do Státního fondu kultury. JAROMÍR SOUKUP: „NO, OBÁVÁM SE, ŽE PO DNEŠKU MI TO UŽ NEPRODAJÍ. TAKŽE VÁŽENÍ DIVÁCI TELEVIZE BARRANDOV, PROSÍM ROZLUČTE SE S MAJOREM ZEMANEM.“ NEPRAVDA. ČT NABÍZÍ TITULY Z ARCHIVU ZCELA OTEVŘENĚ A BEZ OHLEDU NA POSTOJE NAKUPUJÍCÍCH. Vzhledem k tomu, že Česká televize neplánuje Třicet případů majora Zemana do vysílání zařadit, licence je volně dostupná a jakožto dobrý hospodář nebude Česká televize diskriminovat žádného zájemce. JAROMÍR SOUKUP: „SKORO VŠECHNY FILMY VYROBENÉ V ČESKOSLOVENSKÉ TELEVIZI ZA SOCIALISMU MÁ DNES V MAJETKU ČESKÁ TELEVIZE. A NÁM OSTATNÍM PRODÁVÁ PRÁVA NA JEDNO VYSÍLÁNÍ KLIDNĚ I ZA MILIONY KORUN. TO TEDY NENÍ TAK, ŽE TY FILMY, KTERÉ SE VYRÁBĚLY ZA SOCIALISMU A PLATILI JSME JE MY VŠICHNI, MÁME PRÁVO SI KOUPIT ZA ZLEVNĚNÉ PENÍZE NEBO MÁME K NIM ROVNÝ PŘÍSTUP. KDEPAK. ONI PATŘÍ ČESKÉ TELEVIZI. A JENOM ČESKÁ TELEVIZE ROZHODNE, KOMU TO PRODÁ, NEBO NEPRODÁ. A ŽE TO TEDY NEPRODÁVÁ LEVNĚ, TO VÁM MŮŽU GARANTOVAT, PROTOŽE O TOM NĚCO VÍM. A TO PŘITOM S TĚMI FILMY NEMÁ SOUČASNÁ TELEVIZE VŮBEC ŽÁDNÉ NÁKLADY.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. ČESKÁ TELEVIZE Z LOGIKY VĚCI SPRAVUJE NEJEN FYZICKÝ, ALE I DUŠEVNÍ MAJETEK PŘEDREVOLUČNÍ ČST, COŽ JE UPRAVENO ZÁKONEM. I na díla vyrobená před rokem 89 se vztahují osobnostní a autorská práva. Není tedy pravda, že s „těmi filmy“ nejsou spojeny žádné náklady. Částí svých archivních sbírek navíc Archiv ČT podle zákona č. 499/2004 Sb., spadá mezi takzvané specializované archivy, je akreditován u Ministerstva vnitra ČR a plní příslušné zákonné povinnosti týkající se péče o archiválie – Národního archivního dědictví. S těmito povinnostmi jsou nutně spojeny mandatorní výdaje. Vedle činnosti definované zákonem Česká televize převedla od roku 2015 do vysokého rozlišení více než sedmdesát večerníčků, na třicet filmových snímků nebo všechny díly seriálu Pan Tau. Je logické, že se ČT snaží co nejvíce prodávat licence komerčním subjektům. Takto získané výnosy pak investuje do výroby svých pořadů. JAROMÍR SOUKUP: „PŘÍJMY ČESKÉ TELEVIZE JE ZMÍNĚNÝCH 7 MILIARD KORUN. 6 MILIARD 165 MILIONU KORUN JE Z KONCESIONÁŘSKÝCH POPLATKŮ.“ NEPRAVDA. PRO ROK 2018 SE JEDNÁ O ČÁSTKU 5,66 MILIARDY (VIZ ROZPOČET ČT 2018). JAROMÍR SOUKUP: „TO JE TEDY TĚCH 135 KORUN MĚSÍČNĚ, KTERÉ PLATÍTE KAŽDÝ MĚSÍC BEZ MOŽNOSTI, ABYSTE SI MOHLI VYBRAT.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. POKUD OBČAN ČR NEVLASTNÍ TELEVIZNÍ PŘIJÍMAČ, POPLATEK PLATIT NEMUSÍ. Poplatníkem je podle zákona každý odběratel elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků, a který na výzvu České televize do 30 dnů neprokáže čestným prohlášením, že není vlastníkem ani uživatelem televizního přijímače. JAROMÍR SOUKUP: „TO JE TEDY REKLAMA, KTERÉ SE NESMÍ V ČESKÉ TELEVIZI ŘÍKAT REKLAMA. URČITĚ JSTE SI VŠIMLI, ŽE RŮZNÝCH SPONZORINGŮ POŘADŮ JE TŘEBA 5 ZA SEBOU A NESMÍ SE TOMU ŘÍKAT REKLAMA. KDYBY VÁM TO PŘIŠLO JAKO REKLAMA, TAK SE TEDY OPRAVDU NEMÝLÍTE. JEN V ČESKÉ TELEVIZI SE TOMU REKLAMA ŘÍKAT NESMÍ.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. REKLAMĚ SE SAMOZŘEJMĚ SMÍ ŘÍKAT REKLAMA A JE ODLIŠENA OD SPONZORSKÉHO VZKAZU A UMÍSTĚNÍ PRODUKTU. Reklamu ve vysílání České televize jasně upravují zákony. A to konkrétně zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi a zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Česká televize se zákony upravujícími její činnost striktně řídí. JAROMÍR SOUKUP: „ÚROKY 58 MILIONU A 31 MILIONU KORUN VÝNOSY Z VYMÁHÁNÍ POPLATKŮ…“ NEPRAVDA. ÚROKY SE VŽDY POHYBUJÍ MEZI 40 A 50 MIL. KČ. JAROMÍR SOUKUP: „GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ TELEVIZE SE JMENUJE PETR DVOŘÁK. TADY MÁME PANA DVOŘÁKA. A JE DOCELA DOST DOBŘE MOŽNÉ, ŽE JSTE HO NIKDY NEVIDĚLI A ANI O NĚM NIKDY NESLYŠELI.“ ZAVÁDĚJÍCÍ. ČESKÁ MÉDIA NAPŘÍKLAD ZA POSLEDNÍ 2 ROKY CITOVALA GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČT PETRA DVOŘÁKA VE 1965 PŘÍPADECH. JAROMÍR SOUKUP: „NIC VE ZLÉM, ALE MEZI JEHO VÁŠNIVÉ POSLUCHAČE PATŘÍ PŘEDEVŠÍM PÁR MILIARDÁŘŮ, KTEŘÍ MU ZAŘÍDILI I TO, ŽE SE PŘED LETY PAN DVOŘÁK STAL PŘEDSKOKANEM JEN O KAPÁNEK ZNÁMĚJŠÍHO HUDEBNÍKA. TEN O KAPÁNEK ZNÁMĚJŠÍ HUDEBNÍK SE JMENUJE STING.“ NEPRAVDA. STING BYL PŘEDSKOKANEM BRUMLOBOYS :) JAROMÍR SOUKUP: „A I KDYŽ DÁME VŠECHNY NAŠE ÚŘEDNÍKY DOHROMADY, MYSLÍM VŠECHNY KOMERČNÍ TELEVIZE. TELEVIZE NOVA, TELEVIZE PRIMA, TELEVIZE BARRANDOV. TAK NIKDY NEBUDEME MÍT TOLIK BUDOV A PROSTORU JAKO MÁ ČESKÁ TELEVIZE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. NEJVĚTŠÍ PROSTOR V BUDOVĚ KAVČÍCH HOR NEZABÍRAJÍ KANCELÁŘE, ALE STUDIA, DÍLNY A PRACOVIŠTĚ SLOUŽÍCÍ K VÝROBĚ ČI VYSÍLÁNÍ POŘADŮ. BUDOVY POCHÁZEJÍ VĚTŠINOU ZE 70. LET MINULÉHO STOLETÍ. JAROMÍR SOUKUP: „NE, POČKEJTE VÁŽNĚ ZE ZKUŠENOSTI VÁM MOHU ŘÍCI, ŽE TŘEBA HONORÁŘE EXTERNÍCH SPOLUPRACOVNÍKŮ VEŘEJNÝCH MÉDIÍ NEBO VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ, ABYCH BYL PŘESNÝ JSOU TÉMĚŘ DVOJNÁSOBNÉ, NEŽ MŮŽEME NABÍDNOUT MY.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ BEZ JAKÝCHKOLI DŮKAZŮ. JSME PŘESVĚDČENÍ, ŽE JE TO NAOPAK. VELMI ČASTO SE SETKÁVÁME S VYSOKÝMI HONORÁŘOVÝMI NÁROKY TVŮRCŮ A VÝKONNÝCH UMĚLCŮ, KTEŘÍ SE ODKAZUJÍ NA VYŠŠÍ SAZBY V KOMERČNÍCH TELEVIZÍCH. JAROMÍR SOUKUP: „PAN DVOŘÁK JE ČLENEM DOZORČÍ RADY VE FIRMĚ TK STROMOVKA. TENISOVÝ KLUB STROMOVKA. COŽ JE MAJITEL TENISOVÝCH KURTŮ NA JEDNOM Z NEJLEPŠÍCH MÍST V PRAZE. URČITĚ TO ZNÁTE. JSOU TO TY NÁDHERNÉ TENISOVÉ KURTY VE STROMOVCE. ALE ON JE AKTIVNÍ I V REALITÁCH, PROTOŽE SPOLUVLASTNÍ DEVELOPERSKOU SPOLEČNOST LGP SERVISY, SERVICES. A JE I ČLENEM DOZORČÍ RADY /ANGLICKÉ VYJÁDŘENÍ – POZN.: LEICA GALERY PRAGUE/. NO, PROSTĚ PRÁCE V ČESKÉ TELEVIZI, ŘÍDIT ČESKOU TELEVIZI ASI NENÍ NA PLNÝ ÚVAZEK, ŽE JE K TOMU POTŘEBA MÍT NĚKOLIK DALŠÍCH ÚVAZKŮ. NO, NEVÍM A NEBO JE NA TOM MÁLO PENĚZ?“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Generální ředitel figuruje, spolu se svou ženou, pouze ve společnosti Leica Gallery Prague, která je obecně prospěšnou společností provozující známou fotografickou galerii Leica, a v LGP Services, která jí zajišťuje provoz. Členství v dozorčí radě TK Stromovka je bezúplatné, stejně jako všechny další funkce, které Petr Dvořák mimo Českou televizi zastává. JAROMÍR SOUKUP: „JAK JSEM VÁM DNES UŽ ŘÍKAL V TOMTO DÍLU SE BUDU OPRAVDU VĚNOVAT JEN ONĚM 7 MILIARDÁM, SE KTERÝMI TATO STANICE HOSPODAŘÍ. MIMO JINÉ A TO VÁS MOŽNÁ PŘEKVAPÍ. TATO ČÁSTKA BY STAČILA TŘEBA NA A TEĎ POSLOUCHEJTE, NA PLOŠNÉ ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ O 4 TISÍCE KORUN ROČNĚ.“ NEPRAVDA. 7 MILIARD DĚLENO POČTEM DŮCHODCŮ V ČR JE 3 TISÍCE KČ. Podle údajů ČSÚ je u nás 2,9 milionů důchodců, pak částka 7 miliard rozdělená mezi ně činí necelé tři tisíce Kč ročně, tedy nikoli čtyři tisíce. Pokud by základem pro tento výpočet byla na poplatcích reálně vybraná suma, pak by to činilo necelých 2 tisíce Kč. JAROMÍR SOUKUP: „V BÍLÉ KNIZE, V TOM NORMÁLNÍM SVĚTĚ SE NAPŘÍKLAD PÍŠE, ŽE ZÁKLADNÍ POSLÁNÍ BBC JE JEDNAT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU, SLOUŽIT PUBLIKU JAKO CELEK NESTRANNÝM VYSOCE KVALITNÍM A ODLIŠNÝM MEDIÁLNÍM OBSAHEM A SLUŽBAMI, KTERÉ INFORMUJÍ, VZDĚLÁVAJÍ A BAVÍ.“ NEPŘESNÉ, ZAVÁDĚJÍCÍ TVRZENÍ. To, čemu p. Soukup říká „Bílá kniha“ je anglicky „white paper“, což je z definice konzultační materiál, obsahující návrhy, nikoli závazný předpis. Závazným předpisem pro BBC je tzv. Royal Charter a ten nezakazuje ani nepřikazuje žádné konkrétní žánry či formáty. JAROMÍR SOUKUP: „…ALE UPŘÍMNĚ NEPOCHYBUJI O TOM, ŽE KDYŽ 5 LET DĚLÁTE S ODSOUZENÝM MARKEM DALÍKEM A PŘEJDETE PAK DO ČESKÉ TELEVIZE, TAK VÁS TO ASI NĚJAK POZNAMENAT MUSÍ. NO, ZVLÁŠŤ, KDYŽ TEDY TA FIRMA PANA DALÍKA MĚLA JEN NĚKOLIK ZAMĚSTNANCŮ. VÍTE KDYBY MĚLA TŘEBA 5 TISÍC ZAMĚSTNANCŮ, TAK BYCH MOHL POVAŽOVAT ZA ROZUMNOU ARGUMENTACI, ŽE TAKOVÉ VĚCI SE STÁVAJÍ. ALE KDYŽ MÁ NĚKOLIK A SHODOU OKOLNOSTÍ SE PAK STANE ŠÉFEM BRNĚNSKÉHO STUDIA." MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. JAN SOUČEK BYL ZVOLEN V OTEVŘENÉM VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ. Do konkurzu se přihlásilo 19 kandidátů. Posledního kola výběrového řízení se spolu s Janem Součkem zúčastnilo dalších pět kandidátů, a sice Radim Jansa, Jiří Králík, Pavel Krumpár, Zuzana Zelinová a Karel Zýka. JAROMÍR SOUKUP: „TAKŽE AŤ ŘÍKÁME O PANU JANEČKOVI CO CHCEME, TAK KONČIL VYROVNANĚ S NULOU HOSPODAŘENÍ. ALE 5,5 MILIARDY KORUN UŠETŘIL, DAL STRANOU A PŘEDAL JE SVÉMU NÁSTUPCI.“ NEPRAVDA. NA KONCI ROKU 2011 MĚLA ČT NA ÚČTECH 3,68 MILIARDY KČ. Viz Výroční zpráva o hospodaření za rok 2011 str. 15. JAROMÍR SOUKUP: „TAK PŘESNĚ TAK KONČIL JIŘÍ JANEČEK A PŘEDÁVAL ČESKOU TELEVIZI PANU DVOŘÁKOVI. 5,5 MILIARDY KORUN BYLO TAK TROCHU NA SPOŘÍCÍM ÚČTĚ PRO STRÝČKA PŘÍHODU, KDYBY SE NĚCO STALO.“ NEPRAVDA. I JANEČKŮV MANAGEMENT PLÁNOVAL PROSTŘEDKY POUŽÍT NAPŘ. NA STAVBU STUDIA V BRNĚ. VYPLÝVÁ TO Z JEJICH DLOUHODOBÝCH PLÁNŮ. JAROMÍR SOUKUP: „ČESKÉ TELEVIZI V SOUČASNÉ DOBĚ NESTAČÍ NA JEJÍ PROVOZ BALÍK ČÍTAJÍCÍ VÍCE NEŽ 5 MILIARD, KTERÝ ZÍSKÁ NA KONCESIONÁŘSKÝCH POPLATCÍCH A DALŠÍCH AKTIVITÁCH.“ NEPRAVDA. NA PROVOZ ČT STAČÍ PŘÍJMY DANÉHO ROKU. Prostředky z doby před omezením reklamy v roce 2011 jsou používány na dlouhodobé investice jako je nové studio v Brně nebo obnova areálu KH, kterou minulé vedení zanedbalo. JAROMÍR SOUKUP: „…ONO I ZA PANA JANEČKA SE VYKAZOVALA NULA, PROTOŽE TY PŘEBYTKY, TY PŘEBYTKY PENĚZ, KTERÉ ČESKÁ TELEVIZE VYBRALA, BYLY ODKLÁDÁNY DO FONDU TELEVIZNÍCH POPLATKŮ A BYLO TO ZMÍNĚNÝCH 5,5 MILIARDY KORUN.“ NEPRAVDA. DO FONDU SE NEUKLÁDAJÍ ŽÁDNÉ PŘEBYTKY HOSPODAŘENÍ. Za Jiřího Janečka byl navýšen poplatek a zároveň zůstala reklama, která byla dokonce přechodně navýšena, a která byla omezena až v roce 2011. Jiří Janeček televizi nerozvíjel a neinvestoval do její budoucnosti. Televize není banka, aby kumulovala peníze poplatníků, ale aby je používala k tvorbě, vysílání a poskytování služeb. JAROMÍR SOUKUP: „KDYŽ ČESKOU TELEVIZI PŘEBRAL PETR DVOŘÁK, STAV HOTOVOSTI BYL TAKŘKA 4 MILIARDY KORUN. NA KONCI ROKU 2017 JE NECELÉ 2 MILIARDY KORUN COŽ JE ZHRUBA O 2 MILIARDY KORUN, O 2 MILIARDY KORUN MÉNĚ, NEŽ KDYŽ TELEVIZI PŘEBÍRAL. A JE TO PŘESNĚ TOLIK, KOLIK UTRATIL PENĚZ NAVÍC, NEŽ VYBRAL.“ NEPRAVDA. STAV NA KONCI ROKU JE 2,24 MILIARDY KČ. JAROMÍR SOUKUP: „KDYBY VÁM ŘÍKAL NĚKDO, ŽE ČESKÁ TELEVIZE INVESTUJE. NO, TAK TADY VIDÍTE, ŽE NEINVESTUJE.“ NEPRAVDA. ZA POSLEDNÍCH PĚT LET ČT INVESTOVALA CELKEM 2,6 MILIARDY KČ. Mimo jiné bylo postaveno nové studio v Brně (viz Výroční zprávy o hospodaření). JAROMÍR SOUKUP: „VÍTE, EXISTUJE SAMOZŘEJMĚ TAKOVÉ PRAVIDLO V EKONOMICE, ŽE ODPISY. TO ZNAMENÁ STÁRNUTÍ MAJETKU BY MĚLY BÝT NOVÝMI INVESTICEMI DOROVNÁVÁNY. A TADY VIDÍME, ŽE ODPISY V ČESKÉ TELEVIZI JSOU DALEKO VYŠŠÍ NEŽ NOVÉ INVESTICE. TO ZNAMENÁ MAJETEK ČESKÉ TELEVIZE STÁRNE, A POKUD TO PŮJDE TAK, JAK TO JDE, TAK ZA NĚKOLIK LET ČESKÁ TELEVIZE NEBUDE MÍT ČÍM VYRÁBĚT, PROTOŽE TEN TREND JE JEDNOZNAČNÝ, JESTLI MI ROZUMÍTE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Investuje se podle potřeby a samozřejmě s cílem nakoupit co nejlevněji. Není tedy cílem za každou cenu utratit nějaký objem, ale koupit, co je skutečně potřeba. Pokud dříve ČT nakupovala nesmyslně draho a dnes tu samou věc koupíme levněji, tak v účetnictví to vypadá jako pokles majetku, ale fyzicky tady máme novou a levnější věc. Příkladem je software na digitální archiv, za který dala ČT v letech 2008 až 2011 stovky milionů Kč a to se během 4 let odepsalo. Dnes to samé děláme s investicí, která je desetinová a tedy v majetku se to tváří jako pokles. Přitom jen lépe hospodaříme. JAROMÍR SOUKUP: „ČESKÁ TELEVIZE SAHÁ NA SVŮJ SPOŘÍCÍ ÚČET, KTERÉ ZDĚDILA PO PANU JANEČKOVI A VÍCE NEŽ 2 MILIARDY KORUN UTRATILA ZA DOB KRALOVÁNÍ PANA DVOŘÁKA NAVÍC NAD TO, CO VYBRALA, I KDYŽ NÁM PAN DVOŘÁK ŘÍKÁ, ŽE HOSPODAŘENÍ ČESKÉ TELEVIZE JE VYROVNANÉ.“ NEPRAVDA. PO JANEČKOVI ČT ŽÁDNÝ „SPOŘÍCÍ ÚČET“ NEZDĚDILA. Peníze z doby, kdy byl poplatek již 135 Kč a televize mohla vysílat reklamu před omezením v roce 2011 (celkem 4 roky 2008 – 2011) jsou s péčí řádného hospodáře investovány a tyto investice otevřeně plánovány. JAROMÍR SOUKUP: „A POKUD BY NEBYLO (VYROVNANÉ HOSPODÁŘSTVÍ) PROTO, ŽE SE INVESTUJE DO MAJETKU, KTERÝ MÁ TRVALOU HODNOTU, TAK TO NENÍ PRAVDA, PROTOŽE JSME SI UKÁZALI, ŽE STAV MAJETKU V ČESKÉ TELEVIZI STÁLE KLESÁ.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Výše odpisů závisí na spoustě faktorů, délce životnosti nového majetku. Pokud teď kupuji majetek levněji a na delší dobu, tak mám nižší odpisy, ale funkční a nový majetek na dlouhou dobu. Za Jiřího Janečka se investovaly velké prostředky např. do DAPF (digitální archiv), který dnes provozujeme za zlomek hodnoty. JAROMÍR SOUKUP: „NĚKTEŘÍ POCTIVĚJŠÍ ZAMĚSTNANCI TÉTO STANICE OPAKOVANĚ UPOZORŇUJÍ, ŽE VÝJIMKOU NENÍ, ŽE EXTERNÍ DODAVATEL PRACUJE S VYBAVENÍM ČESKÉ TELEVIZE A ZA JEJICH POUŽITÍ ZÁROVEŇ FAKTURUJE TÉTO INSTITUCI. ROZUMÍTE. ONI TŘEBA NATÁČEJÍ NA KAMERY VE VLASTNICTVÍ VEŘEJNOPRÁVNÍHO MÉDIA A ZÁROVEŇ VYSTAVÍ STEJNÉ INSTITUCI FAKTURU ZA PRONÁJEM TĚHLE KAMER.“ NEPRAVDA. Externisté se nemohou dostat k interní technice jinak než tak, že ji objedná interní produkce na konkrétní pořad a vydá interní dispečink v technice na základě této objednávky. A pro nájem externí techniky, za kterou by mohla ČT přijmout fakturu, platí přísná pravidla a schvalovací procesy. Uvedené jednání by znamenalo těžko představitelný komplot produkce, dispečinku a externisty. Pokud má p. Soukup o takovém jednání důkazy, nechť je předloží. JAROMÍR SOUKUP: „ZKRÁTKA SE KLIDNĚ MŮŽE STÁT, ŽE ČESKÁ TELEVIZE PRODÁ SVOJÍ BUDOVU I S POZEMKY A AŤ SI TOHO ODKUPUJÍCÍHO JAKSI ZASE PRONAJME.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. ZA SOUČASNÉHO VEDENÍ SE ŽÁDNÝ VÝZNAMNÝ NEMOVITÝ MAJETEK NEPRODAL. NA ROZDÍL OD PŘEDCHOZÍCH VEDENÍ. S výjimkou budov v Brně po přestěhování do nového studia. Navíc prodej nemovitého majetku musí předem veřejně schválit Rada ČT, jinak je neplatný. JAROMÍR SOUKUP: „PRŮMĚRNÝ PLAT V ČESKÉ REPUBLICE JE DNES NĚCO OKOLO 29 TISÍC KORUN. V ČESKÉ TELEVIZE JE TO OVŠEM O 10,5 TISÍCE KORUN VÍCE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. V PRAZE, KDE PRACUJE VĚTŠINA ZAMĚSTNANCŮ ČT, JE PRŮMĚRNÝ PLAT 37 TIS. KČ. Podle výroční zprávy TV Barrandov za rok 2016 byl průměrný plat jejích zaměstnanců přes 40 tis. Kč. Srovnání Jaromíra Soukupa nemůže být vedeno v obecné rovině, ale pouze v televizním segmentu, kde jsou platy v České televizi nejnižší. V posledních pěti letech navíc rostl v ČT plat pomaleji, než v ČR. JAROMÍR SOUKUP: „NO, A KDYŽ JSME U TOHO, TAK BY MOŽNÁ ZCELA NA OKRAJ STÁLO ZA TO ZMÍNIT, ŽE POD ČESKOU TELEVIZI SPADÁ TAKÉ NADACE ČLOVĚK V TÍSNI.“ NEPRAVDA. ČLOVĚK V TÍSNI POD ČT NESPADÁ, NENÍ JEJÍ ORGANIZACÍ, ANI JI NIJAK NEŘÍDÍ. JAROMÍR SOUKUP: „A CO BY MOHLO BÝT DOBROU ZPRÁVOU PRO ČESKÉ SPORTOVNÍ FANOUŠKY. MEZI ONEN ODLIŠNÝ MEDIÁLNÍ OBSAH BY MĚLY PATŘIT I MEZINÁRODNÍ SPORTOVNÍ PŘENOSY. NO, PRÁVĚ ONY MAJÍ BÝT A NE JEN PODLE NÁZORŮ BRITŮ. JEDNOU Z PRIORIT VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ. NIKOLIV VŠAK U NÁS. TAKŽE ZATÍMCO SI ČESKÁ TELEVIZE NECHÁVÁ SEBRAT JEDNU SPORTOVNÍ UDÁLOST ZA DRUHOU, TAK V ZAHRANIČNÍ JE TLAK OBRÁCENÝ. VZPOMÍNÁTE SI TŘEBA NA TO, ŽE NEDÁVNO ČESKÁ TELEVIZE NEODVYSÍLALA ZLATOU VÍTĚZNOU JÍZDU ESTER LEDECKÉ? A PAK SE VYMLOUVALA NA TO, ŽE SMÍ VYSÍLAT Z OLYMPIÁDY JEN OMEZENÝ POČET HODIN A TAK. A TO JE PŘESNĚ ONO. ČESKÁ TELEVIZE PROSTĚ ŠETŘILA. VŽDYŤ JE TO ABSURDNÍ.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. KOMPLETNÍ PRÁVA NA VYSÍLÁNÍ OLYMPIJSKÝCH HER DO ROKU 2024 BY STÁLA VÍCE NEŽ 33 MILIARD KORUN. TEDY TÉMĚŘ 5 ROČNÍCH ROZPOČTŮ ČT. Práva na vysílání olympijských her se prodávají po celcích. V našem případě jde o celek pro území Evropy. Práva na vyjednávání má za evropské veřejnoprávní televize pouze EBU, tedy Evropská vysílatelská unie, která již v minulosti opakovaně při nákupu práv uspěla. Nyní však byla přeplacena americkou společností Discovery Communications, která práva nakoupila pro své evropské kanály Eurosport. Pokud bychom měli v teoretické rovině práva pro Evropu zajistit, museli bychom za balík zaplatit více než konkurence, tedy v součtu cca 1,3 mld. EUR tj. v přepočtu více než 33,8 mld. Kč. Což je pět ročních rozpočtů České televize. Česká televize mohla z olympiády vysílat jen na základě sublicence, což znamenalo, že mohla odvysílat jen určitý, předem daný počet hodin přímých přenosů. Ten byl původně stanoven na 100 hodin, ČT se však podařilo dohodu významně rozšířit, divákům nabídla přes dvě stě hodin premiér, a k tomu získala možnost opakování pořadů. Z olympiády tak vysílala až 14 hodin premiérového obsahu denně. Vysílat však mohla pouze na jednom programu, a pouze to, co vysílala v televizi, mohla umístit na web. Start závodu Ester Ledecké byl kvůli špatným povětrnostním podmínkám oproti původnímu plánu posunut, a proto kolidoval s přímým přenosem hokejového utkání Česka proti Kanadě. Zlatou jízdu jsme odvysílali při první možné příležitosti, v přestávce utkání. JAROMÍR SOUKUP: „VY ZAPLATÍTE SVÝCH 135 KORUN MĚSÍČNĚ. VŠICHNI Z NÁS JIM DÁME SKORO 7 MILIARD KORUN A LOGICKY OČEKÁVÁTE, ŽE PRÁVĚ TŘEBA PŘENOSOVÁ PRÁVA NA VELKÉ SPORTOVNÍ UDÁLOSTI ZA VÁS KOUPÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE. ZKRÁTKA, ŽE PRÁVĚ ZA KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY ZA VÁS ČESKÁ TELEVIZE KOUPÍ VYSÍLACÍ PRÁVA NA KVALIFIKACI NAŠICH FOTBALISTŮ NA MISTROVSTVÍ SVĚTA ČI EVROPY.“ NEPRAVDA. PRÁVA NA VŠECHNY FOTBALOVÉ KVALIFIKACE NAŠEHO TÝMU VLASTNÍ ČESKÁ TELEVIZE AŽ DO ROKU 2022, MS VE FOTBALE MÁME EXKLUZIVNĚ PRO ČESKÝ TRH DO ROKU 2022 A PRÁVA NA MISTROVSTVÍ EVROPY DO ROKU 2020. NA DALŠÍ ROKY SE PRÁVA JEŠTĚ NEZAČALA OBCHODOVAT. JAROMÍR SOUKUP: „ONI VÁM MÍSTO TOHO DNES ŘÍKAJÍ, ZAPLAŤ 135 KORUN, A PAK SI KUP JEŠTĚ NĚJAKÝ SOUKROMÝ SPORTOVNÍ KANÁL, KDE SE PAK PODLE LIBOSTI MŮŽEŠ PODÍVAT TŘEBA NA ČESKOU FOTBALOVOU LIGU. ČESKÁ FOTBALOVÁ LIGA, RESPEKTIVE TY NEJLEPŠÍ ZÁPASY Z NÍ NEJSOU DOSTUPNÉ V ČESKÉ TELEVIZI. MUSÍTE SI KOUPIT DALŠÍ TELEVIZNÍ KANÁL, TEDY NĚJAKÉ PŘEDPLATNÉ SATELITNÍHO NEBO JINÉHO PŘIPOJENÍ. PROSTĚ MUSÍTE ZAPLATIT DALŠÍ PENÍZE TĚCH 135 KORUN. 7 MILIARD KORUN NENÍ DOST NA TO, ABY PRO VÁS ČESKÁ TELEVIZE KOUPILA ČESKOU FOTBALOVOU LIGU NEBO HOKEJOVOU LIGU, PROTOŽE PRÝ NA TO NEMÁ PENÍZE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. ČESKÁ TELEVIZE NEDOSTALA MOŽNOST NÁKUPU PRVNÍ VOLBY FOTBALOVÉ LIGY. ROZHODOVÁNÍ DRŽITELE TV PRÁV A ZPŮSOB JEJICH PRODEJE NEMŮŽEME OVLIVNIT. Fotbalová asociace, resp. majitel TV práv k fotbalové lize nám na období 2015-2018 nabídl práva od druhé volby dále. Česká televize koupila druhou a třetí volbu. Rozhodnutí majitele neumíme ovlivnit. A hokejovou ligu vysílá Česká televize exkluzivně již několik let. JAROMÍR SOUKUP: „NO, TAK PROMIŇTE, MĚ BY ZAJÍMALO, KOLIK PENĚZ ČESKÁ TELEVIZE POTŘEBUJE NA TO, ABY NÁM KOUPILA ČESKOU FOTBALOVOU LIGU. KDYŽ 7 MILIARD KORUN NESTAČÍ. MIMO JINÉ TO PERSONÁLNÍ PROPOJENÍ DODAVATELŮ SPORTOVNÍCH PŘENOSŮ A CELÉ, CELÉ ČT SPORT. SPORT V ČESKÉ TELEVIZI BUDE JEDNÍM ZE SPECIÁLNÍCH DÍLŮ KAUZ JAROMÍRA SOUKUPA. MĚJTE NA PAMĚTI ONĚCH 7 MILIARD, KTERÁ MÁ ČESKÁ TELEVIZE K DISPOZICI AŽ VÁM ZASE JEJÍ ŠÉFOVÉ BUDOU ŘÍKAT, ŽE NEMAJÍ TŘEBA NA NÁKUP PŘENOSOVÝCH PRÁV FOTBALOVÉ LIGY MISTRŮ. A MUSÍTE SI TEDY, POKUD SE NA TO CHCETE KOUKAT, TAK SI MUSÍTE KOUPIT JINÝ KANÁL. ANGLICKÉ FOTBALOVÉ LIGY NA TO TAKÉ NEMAJÍ PENÍZE. ANEBO MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FOTBALE. NA TO TATO STANICE TAKÉ NEMÁ PENÍZE.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. MS ve fotbale máme do roku 2022 vč. kvalifikačních zápasů našeho týmu. Další období není zatím na trhu obchodováno. V regulérním tendru o Ligu mistrů, ve kterém jsme se snažili práva získat, jsme byli přeplaceni. Konkurence chce vlastnit co nejvíce, to je pochopitelné. Bohužel nehraje roli kvalita zpracování ani pokrytí signálem, ale jen finanční nabídka. Česká televize jako jedna z mála veřejnoprávních televizí vysílala Ligu mistrů od jejího nultého ročníku před pětadvaceti lety. Liga mistrů nyní končí na veřejnoprávních televizích i v Německu či na Slovensku. JAROMÍR SOUKUP: „ZNOVU PŘIPOMÍNÁM, ONA TY PENÍZE NEMÁ, ALE STANICE, KTERÉ MAJÍ POLOVIČNÍ ROZPOČTY, JE MAJÍ. OSOBNĚ BYCH SPÍŠE ŘEKL, ŽE PROBLÉM JE V NĚČEM ÚPLNĚ JINÉM. HOVOŘÍME O ČESKÉ TELEVIZI. NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI S MAJITELI TĚCH PRÁV SE TOTIŽ DALEKO HŮŘE PRACUJE JAKSI S PROVIZEMI A VŠIMNÝM ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OBCHODU PRO PŘÍPAD ŽALOBY ČESKÉ TELEVIZE. TOTO JE OBECNÉ KONSTATOVÁNÍ. PROSÍM NEVZTAHUJTE SI TO NA SEBE. SPECIÁLNĚ NE SPORTOVNÍ SEKCE ČESKÉ TELEVIZE, TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ. I KDYŽ SPORTOVNÍ SEKCI A JEJICH DODAVATELŮM SE BUDEME VĚNOVAT OPRAVDU PEČLIVĚ. ZKRÁTKA, KDYŽ SI KUPUJETE PŘENOSOVÁ PRÁVA NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI, TAK SI JAKSI TĚŽKO ŘÍKÁ O VŠIMNÉ. ONO BY VÁS TAKY MOHLI ZAVŘÍT. ALE TO JE TŘEBA JEN MŮJ DOJEM. PROSÍM OPRAVDU SI TO NEVZTAHUJTE NA SEBE. A KDYŽ JSME U TOHO VŠIMNÉHO, VRAŤME SE ZNOVA K PENĚZŮM.“ MANIPULATIVNÍ TVRZENÍ. Česká televize se důrazně vymezuje proti tomu, že by její pracovníci brali jakékoliv provize, či jakékoli „všimné“. Pokud pro toto tvrzení má p. Soukup důkazy, nechť je předloží. Česká televize má koupena všechna podstatná TV práva, a i když na Ligu mistrů vysílací práva ztratila, s tímto majitelem TV práv nadále obchodujeme a máme od něj práva k Evropské lize, první výběr v kole a exkluzivně finále. Celý článek

Ozvěny Jaromíra Soukupa

06. března 2018 / Jan Mrzena
Jaromír Soukup s Milošem Zemanem rozdmýchali diskusi o České televizi. Přispěl k tomu i volebního výboru Poslanecké sněmovny tím, že si vyžádal starší výroční zprávy od veřejnoprávních médií. V Kauzách pak Jaromír Soukup vypustil do veřejného prostoru další stravu – jeho pohled na hospodaření České televize. Diskuse o plánech na odvolání rady a později i generálního ředitele Petra Dvořáka se uchytily. A některé komentáře i jejich titulky jdou ještě dál – „Černý scénář…“, „Začíná boj o Českou televizi“, a tak. Kauzy Jaromíra Soukupa přinesly on-line komentáře České televize na twitteru a další reakce. Texty i titulky „Soukupových sedm miliard z jiného pohledu“ nebo „Jak Kinobox pobavily poslední Kauzy…“ jsou věcnější a mají odstup i nadhled. Celý článek