Česká média
logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Stížnost posluchače Martina Komárka ohledně zveřejnění soukromého rozhovoru Andreje Babiše

03. listopadu 2017 / Jan Mrzena
Rada Českého rozhlasu není zásobována stížnostmi na vysílání tak, jako její televizní kolegyně. Přesto, nebo spíš právě proto mohou některé stížnosti vést k obecnějším závěrům. Je zřejmé, že pohled politiků na vysílání zpravodajství a publicistiky je zcela opačný, než pohled žurnalistů. To vyplývá z podstaty práce obou účastníků sporu - stížnosti. Zajímavost se pak zvýší ve chvíli, kdy stížnost píše novinář, ale je v té chvíli politikem. Koření sporu se přirozeně zvýší, kdy média začnou pracovat s materiály, které bůh ví jak vznikly, šíří se kdo ví odkud a jsou zveřejňovány na anonymních profilech či účtech. Je vhodné zveřejňovat (byť jako součást zásadních kauz) v Českém rozhlase úryvek soukromého rozhovoru? Je to etické a férové? Nebo takové metody používá spíše aktivistická či bulvární žurnalistika? A co načasování do doby před volbami? Pro ilustraci zveřejňuji stížnost Martina Komárka, kterou poslal Radě Českého rozhlasu. Kontrolní orgán, tedy rada, na stížnost odpověděla na konci září. I její odpověď je zde v plném znění. Na závěr připojuji i vyjádření ředitele zpravodajství Jana Pokorného. Texty jsou v plném znění převzaty z webových stránek Rady Českého rozhlasu. Názor si čtenáři mohou udělat sami. Text stížnosti Vážení radní českého rozhlasu, Neobracím se na Vás jako poslanec, jímž už brzy nebudu, ani jako člen hnutí Ano. Obracím se na Vás jako bývalý komentátor, který ctí pravidla slušné žurnalistiky a jako občan, který má smysl pro fair play. Jsem naprosto přesvědčen, že zveřejnění úryvku ze soukromého rozhovoru Andreje Babiše porušuje všechny zásady kvalitní žurnalistiky a tím pádem i vnitřní pravidla českého rozhlasu. Neexistuje totiž žádný veřejný zájem, který by omlouval zveřejnění úryvku ze soukromého rozhovoru ve veřejnoprávním médiu. Domnívám se, že byl navíc hrubě porušen zákon o českém rozhlasu. Vážím si rozhlasu jako seriózního a slušného média. Tento přešlap je podle mého ojedinělý. Závažný je zejména proto, že přichází těsně před volbami a redaktoři čro zjevně neprofesionálně skočili na špek někomu, kdo chce volby ovlivnit. Vzhledem k blízkosti jejich termínu snažně prosím o urychlené vyřízení stížnosti. S úctou, Martin Komárek Odpověď Rady ČRo Vážený pane Komárku, děkujeme za velmi zajímavou stížnost týkající se oblasti veřejného zájmu ve vysílání Českého rozhlasu. Rada Českého rozhlasu požádala prostřednictvím jeho generálního ředitele o vyjádření příslušného člena vedení média. To poskytl ředitel Zpravodajství Jan Pokorný a Rada ho přikládá k této odpovědi. Rada Českého rozhlasu si v této souvislosti velmi pravděpodobně nechá vypracovat mediálně-právní analýzu, jejímž hlavním výsledkem by měla být odpověď na otázku, co lze či nelze ve vysílání publikovat v rámci veřejného zájmu. Měla by dát i jasnější stanovisko k článkům 19.1 a 19.2 Kodexu Českého rozhlasu, zda odvysíláním skryté nahrávky z jednání soukromých osob nedošlo k jeho porušení. O výsledcích této analýzy Vás budeme informovat. V této chvíli se Rada Českého rozhlasu spíše přiklání k názoru, že se o veřejný zájem nejednalo. Podobně je tomu tak i v jiných případech (například nedávné úniky soukromých e-mailů premiéra Bohuslava Sobotky či úniky informací ze živých spisů). V případě Vámi zmiňované nahrávky radní také brali v potaz informaci šéfreportéra týdeníku Euro Jana Hrbáčka. Ten v reakci na její zveřejnění ve vysílání Českého rozhlasu na sociálních sítích prohlásil, že zmíněnou nahrávku získal již před pěti lety a nepoužil ji proto, že neobsahuje žádné důležité informace. S přátelským pozdravem jménem Rady ČRo Hana Dohnálková, předsedkyně Vyjádření vedení ČRo Vážený pane poslanče, dovolte, abych Vás seznámil se skutečností, že v Českém rozhlase vždy pečlivě zvažujeme téměř veškeré myslitelné aspekty, než se rozhodneme podobné materiály zveřejnit. A vždy postupujeme podle zákona, Kodexu ČRo a dalších žurnalistických zásad a pravidel. A tak tomu bylo i v tomto případě. Než jsme část záznamu zveřejnili, nejprve jsme zjišťovali kdo je autorem a kdo vlastně na nahrávce mluví. Jde o záznam Andreje Babiše a dvou podnikatelů, kteří se ohrazují proti tomu že jim Andrej Babiš měl vzít nápad na založení jejich politické strany ANO. S Andrejem Babišem jsme mluvili, tuto část jednání potvrdil, byť ji viděl jinak. Tvrdil, že jim značku ANO nevzal, že s ním ale jednali, přiznal. Reagoval i na konkrétní citace ze záznamu. Reportéři mluvili přímo i s jedním z účastníků jednání Filipem Rajchartem. I on potvrdil autenticitu záznamu. Prohlásil, že autorem je jeho kolega, který ale v tuto chvíli je nezvěstný a zmizel. I pátrání našich redaktorů bylo bezvýsledné. Pan Rajchart popsal, co se na jednání děje i za jakých okolností k němu došlo. To jsme zveřejnili na konci června. Pokračovali jsme v ověřování dalších informací na nahrávce, jen připomínám – je to stále tentýž záznam jedné schůzky spíše politicko/obchodního charakteru. Nejde o soukromé povídání mezi přáteli. Redaktoři ověřovali tedy i další informace, Andrej Babiš nařknul kupříkladu bývalého prezidenta Klause z korupce. Vzhledem k tomu, že jsme k jeho tvrzení nenašli žádné další okolnosti, nezveřejnili jsme ho. Naopak, když Andrej Babiš na záznamu přiznal, že skrytě platil ODS, šlo o natolik závažné tvrzení, že jsme jej nemohli ignorovat. Zatímco Andrej Babiš na první část záznamu reagoval, na tuto druhou odmítl. ODS potvrdila, že oficiálně žádné peníze nedostala. Ani reportéři ČRo nenašli oficiální sponzoring. Skryté financování politických stran je téma zásadní, mimochodem i Andrej Babiš v minulosti tvrdil, že za ním chodili lidé se žádostí o peníze pro politické strany. V tomto kontextu pak nebylo možné ignorovat důkaz - co jiného je Babišovo dobrovolné přiznání. Jeho zveřejnění, kterému předcházelo důkladné pátrání, pak je zcela ve veřejném zájmu. Bez ohledu na to, jestli je nebo není před volbami. S pozdravem

Jan Pokorný ředitel Zpravodajství

Celý článek

Zajistit a neohrožovat svobodu a nezávislost médií veřejné služby

26. října 2017 / Martin Vadas
Český filmový a televizní svaz FITES pokládá svobodu a nezávislost médií veřejné služby za mimořádně důležitou součást vývoje demokratické společnosti, a proto se důrazně ohrazuje proti záměrům poslance Tomio Okamury, předsedy SPD, na zestátnění ČT a ČRo, jak je vyhlásil v pořadu 20 minut Radiožurnálu Českého rozhlasu 23.10.2017 – http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/kdyz-budeme-ve-vlade-zamerime-se-na-verejnopravni-televizi-i-rozhlas-rika-tomio-o kamura– 1763807 a v následných vyjádřeních do médií. Organizace filmových a televizních tvůrců se připojuje ke stanovisku Syndikátu novinářů a připomíná, že otázky nezávislosti, kontroly a věrohodnosti hospodaření médií veřejné služby jsou legislativně řešeny v novelách, které se nestihly projednat ve stávající sněmovně. Sněmovní tisk č. 965, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, je na stole a ředitelé obou médií by se měli přičinit na jejich případném dopracování tak, aby ministerstvem kultury vybraný a více než sedmdesáti lety praxe ověřený bavorský model mohl být uveden v život a zlepšil důvěryhodnost médií veřejné služby i v České republice tak, jako je tomu v Německu a dalších kulturních zemích Evropy. Martin Vadas, ​předseda FITES​ Celý článek

Reakce na výroky Tomia Okamury o Českém rozhlasu a České televizi

26. října 2017 / Monitor
Syndikát novinářů České republiky ostře odsuzuje výroky předsedy strany "Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)" Tomia Okamury na adresu Českého rozhlasu, zvláště jeho zmínky o zestátnění Českého rozhlasu a České televize, protože takto by se média veřejné služby přímo podřídila politické moci. K poslání Českého rozhlasu a České televize naopak patří politickou moc kontrolovat.
Syndikát novinářů důrazně varuje před stupňováním útoků na nezávislost médií.
Více zde: http://syndikat-novinaru-cr-z-s.webnode.cz/news/reakce-na-vyroky-tomia-okamury-o-ceskem-rozhlasu-a-ceske-televizi/ Celý článek

Česká televize se připojila k prohlášení Českého rozhlasu

25. října 2017 / Petr Dvořák
Média veřejné služby jsou silná, nezávislá a v žádném případě neslouží politickým nebo ekonomickým cílům. Zřejmě proto jsou často terčem podobných útoků proti nimž je třeba stále znovu se důrazně vymezovat. vysokou důvěru, kterou u divák a posluchačů svobodná veřejnoprávní média mají, nemůže nikdy získat žádné státní médium. Petr Dvořák, generální ředitel České televize Celý článek

Předseda SPD Okamura svými výroky o zestátnění ČRo a ČT ohrožuje principy demokracie

24. října 2017 / René Zavoral
Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury, která pronesl v pondělním rozhovoru v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu a která ohrožují demokratické principy, na nichž byla vybudována Česká republika. Hospodaření Českého rozhlasu bylo, je a bude vždy zcela transparentní. Úvahy o zestátnění médií veřejné služby by pak znamenaly pošlapání demokratického zřízení v naší zemi. Český rozhlas nemá žádné problémy s hospodařením, naopak hospodaří zcela transparentně a naplňuje beze zbytku všechna ustanovení, která mu ukládají příslušné zákony včetně zákona o veřejných zakázkách či registru smluv. Jeho zprávy o hospodaření pak byly bez výhrad schváleny Poslaneckou sněmovnou. Český rozhlas se rovněž nikdy nebránil tomu, aby bylo jeho hospodaření podrobeno kontrole NKÚ. Naopak tento postup uvítá. Zcela razantně Český rozhlas odmítá myšlenku pana Okamury o zestátnění médií veřejné služby. Podobný krok by byl bezprecedentním narušením demokratických principů, na kterých stojí Česká republika. Byl by to krok zpět k totalitnímu systému, kterého se česká společnost zbavila v listopadu 1989 po sametové revoluci. Zestátnění Českého rozhlasu a České televize by znamenalo potlačení svobody projevu, narušení objektivního a pravdivého informování veřejnosti. Český rozhlas je moderním, sebevědomým, nestranným a vyváženým médiem veřejné služby. Plní svoje poslání odpovědně a důsledně tak, jak mu ukládá zákon o ČRo i Kodex ČRo. Tvrzení pana Okamury na adresu Českého rozhlasu jsou nepravdivá, zcela nepodložená a zavádějící. René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu Celý článek

Prostoru v médiích měly strany letos víc než témat

21. října 2017 / Jan Mrzena
Na volby do Poslanecké sněmovny se politické strany připravují důkladně a dlouho. Musí sestavit kandidátky, napsat volební program, a nakonec vše prodat občanům. Pardon voličům. Volební výsledek je klíčový pro vliv i ekonomiku strany. Politika trpí palčivým hledáním témat, které by zaujaly. Charismatických osobností je málo a marketingových nápadů není nazbyt. Ale na scénu přichází média a udělala z horké fáze kampaně zábavu. Vyrobila produkt - formát. Produkt, do kterého se ochotně zapojili i politici. Média se k voličům dostanou přece jednoduše, na rozdíl od politických kampaní.Letos se předvolební zábavě dařilo. Zapojily se do ní všechny rozhodující mediální domy. Klasickými televizemi počínaje, úspěšnými internetovými deníky konče. Je debat a diskusí napočítal Erik Best přes třicet. Konzervativní zábavu zvolily Český rozhlas a Česká televize. Předvolební diskuse zahrnuly všechny kandidující strany a hnutí. Jejich počet opět narostl, tedy musel narůst i prostor ve vysílání. Volby se staly součástí mnoha publicistických pořadů a samotné diskuse se prodloužily, aby spektrum stran mohlo narůst na deset. I tak se v prostoru objevily stížnosti na to, že některé strany mají prostoru málo. Výtky směřovaly hlavně k tomu, že (podle stěžovatelů) Česká televize vlastně zredukovala rozhodování pro voliče na deset stran, které zvala do diskusí. Ani ve výtkách vlastně nic nového. Novinkou je snad jen zpovídání lídrů Janem Pokorným pro Český rozhlas téměř do chvíle otevření volebních místností. Také počty hostů v diskusích České televize byly větší, než jsme zvyklí, sítem volebního potenciálu prošlo celkem deset stran. To už je počet, který nutně omezuje diskusi a vede k monologu. Nebo dialogu pouze s moderátorem. Velké soukromé televize letos předvolební zábavě věnovaly tolik prostoru, jako nikdy dříve. Prima i Nova dávku uzpůsobily svým cílovým skupinám a pokusili se ji i přiměřeně zobchodovat. Rozruch vyvolal hlavně Nova Duel s Andrejem Babišem a Lubomírem Zaorálkem vysílaným ve čtvrtek večer v prime time. Sledovanost sice nepřekročila milion diváků, i tak tento večer byla nejvyšší. Rozruch Nova Duel vyvolal mezi politickými stranami. Politici přirozeně přeceňují vlastní (ne)účast v takovém zábavném formátu. Konkurence ten večer byla ale velká (fotbal, detektivka, Poslední slovo, Duel Jaromíra Soukupa). V této fázi kampaně platí víc, než jindy „méně je někdy více“. Andrej Babiš i Lubomír Zaorálek toho řekli v poslední době tolik, že Nova Duel už jim nepomohl, může spíš ublížit. Pokud se někdo rozhodl večer trávit u jejich zábavy, mohl sám sebe přesvědčit i o tom, že tyhle dva pány (a jejich strany) volit nebude. Pak bude hledat protestní alternativu nebo k volbám nepůjde vůbec. Nova Duel však přinesl jedno zásadní pozitivum. I přes několik pokusů změnit, či zastavit jeho vysílání, nakonec vysílán byl a v plánovaném formátu i rozsahu. Snahy o posunutí role RRTV do pozice cenzora, který by vysílání zastavil, nevyšel. Ani žádost o předběžné opatření soudu náš právní systém neumožnil. To je pro budoucnost práce všech médií u nás zásadní. Zvláštní a, po pravdě i originálně nový, způsob předvolební zábavy přinesla TV Barrandov. Na mysli mám Duely Jaromíra Soukupa. Nový a originální byl zejména v osobě majitele a moderátora v jedné osobě. Moderátorské ostruhy postupně brousil Jaromír Soukup při debatách s prezidentem Milošem Zemanem. A vše, co se tam naučil, využil i v Duelech. Do velkých diskusí se letos pustili i Blesk.cz, Seznam.cz, iDnes.cz a mnoho dalších cz. Pozadu s informacemi nezůstala ani Česká tisková kancelář, která byla oporou pro velkou část mediálního prostoru. Politické strany se internetové noviny (rádia i televize) už využívat naučily. Formáty byly zdařilé a moderátoři profesionální. Obsazení debat bylo převážně reprezentativní. A při politickém marketingu na sociálních sítích byl formát z internetu flexibilně použitelný. Tady stížnosti žádné nebyly. Možná proto, že prostor na internetu může být, na rozdíl od velkých televizí, nesrovnatelně větší. Možná i proto, že internet nemá regulaci a není tedy komu si stěžovat. Sledovanost, vlastně počet návštěvníků, byl však řádově nižší, ve srovnání s velkými televizemi. Jak letošní volby dopadly řečí čísel, to se dozvíme už v sobotu večer. Co budou znamenat pro další čtyři roky v naší republice, to budeme zjišťovat delší dobu. Teď už ale je jasné, že média a jejich obraz politického boje, tedy zábava, kterou vysílala, měla rozhodující vliv na témata politiků. Všichni je přizpůsobili tomu, co jim média byla ochotna hrát. A těch témat bylo rozhodně míň, než prostoru, který v médiích dostaly.   Celý článek

Vybudování infrastruktury na vysokorychlostní internet bude stát 120 až 150 miliard korun

13. října 2017 / Hospodářská komora České republiky
Pro dostatečné pokrytí ČR ideálně optickými sítěmi a splnění cílů dostupnosti a rychlosti internetového připojení domácností do roku 2020 je nezbytné v České republice vybudovat infrastrukturu za 120 až 150 miliard korun. Náklady odhadl ICT sektor na speciální předvolební diskusi podnikatelů s politiky konané na půdě Hospodářské komory na téma digitální ekonomiky pod názvem Gigabitové Česko – Bude ČR montovna nebo digitální hub Evropy? Podle Hospodářské komory je základem fungující digitální ekonomiky kvalitní datová infrastruktura, tedy dostupné gigabitové připojení pro všechny firmy a občany. Stát ale nemá v oblasti budování digitální infrastruktury strategickou vizi, případně ji ztrácí. „Bez spolupráce státu a soukromého sektoru se neposuneme dál. Nevidím jediný důvod, proč bychom se měli bát být nejlepšími v pokrytí vysokorychlostním internetem v Evropě. Ano, zaspali jsme a okolní státy nás předběhly, ale to neznamená, že nemáme potenciál se před ně dostat. Chce to vůli dohodnout se napříč politickým spektrem a odvahu překonávat překážky,“ apeloval prezident ICT unie Zdeněk Zajíček na politiky i podnikatele. Ti během diskuse mimo jiné potvrdili v otázce 14mld. dotací na výstavbu vysokorychlostního internetu zájem prostředky čerpat. Dosavadní jednání nad EU dotacemi ale vyhodnotili za neúspěšné. ICT sektor provedl také kvalifikovaný odhad nákladů na budování infrastruktury, které vyčíslil na 120 až 150 mld. Kč, které stát musí umožnit efektivně investovat ze soukromých zdrojů a všemi prostředky podpořit konkurenční rozvoj vysokorychlostní sítí. Podle Hospodářské komory digitální ekonomika se bude podílet na tom, jak se Česká republika hospodářsky rozvíjet, přičemž předpokladem je kvalitní datová infrastruktura. Prioritou státu by přitom ale měla být komunikace s experty z průmyslu a ochota nechat si od podnikatelské sféry poradit. Zároveň je potřeba klíčovou digitální legislativu přijmout hned v prvním roce fungování nové Sněmovny. V panelu se včera uskutečněné diskuse zúčastnili Martin Plíšek, poslanec za TOP 09, Martin Kupka, místopředseda ODS, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák za ANO, Jakub Malačka za ČSSD, Jan Waraus, tajemník ICT komise KDU-ČSL, a Zdeněk Štefek za KSČM. V auditoriu zasedli zástupci průmyslu a podnikatelské obce. Miroslav Diro - odbor vnější komunikace Hospodářské komory Celý článek

Výklad Pirátů je zavádějící a účelový

12. října 2017 / Ivan Krejčí
Výklad ustanovení § 61 správního řádu ze strany Ivana Bartoše (Pirátů) je zavádějící a účelový. Zákon jasně říká, že „správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce.“ Žádná „úprava poměrů“ účastníků řízení není přitom ve hře, protože ani žádné řízení vedeno není. Podle představy Pirátů by snad Rada měla zahájit s TV Nova správní řízení jen na základě okolnosti, že TV Nova veřejně avizovala budoucí odvysílání určitého pořadu, o němž se někdo domnívá, že může porušit zákon. Jinými slovy: podle Pirátů Rada nemá monitorovat a analyzovat odvysílané pořady, ale vybírat si dopředu (například z televizního programu všech provozovatelů vysílání) a „preventivně“ zahajovat správní řízení. Pro takový absurdní postup samozřejmě Rada nemá žádnou oporu v zákoně, ostatně jednalo by se o svého druhu nepřípustnou cenzuru, přičemž osobně považuji za velmi smutné, že po cenzuře volá demokratická politická strana… Na okraj dodávám, že porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání nepatří mezi přestupky trestné ve fázi pokusu. Ivan Krejčí, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Celý článek

Piráti požádali soud o předběžné opatření. Trvají na tom, že předvolební duel na Nově je nezákonný

12. října 2017 / Monitor
Česká pirátská strana podala žalobu na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání jakožto regulující orgán. Piráti viní Radu z nečinnosti. V připojeném návrhu na předběžné opatření Piráti požadují, aby Nova poskytla prostor i jiným stranám než ANO a ČSSD. Nova dle Pirátů porušuje Zákon o televizním a rozhlasovém vysílání, který objektivitu a vyváženost médií vyžaduje. Předseda Rady Ivan Krejčí médiím sdělil, že Rada řeší pouze odvysílaný obsah. Přitom zákon jí umožňuje uložit předběžné opatření a řešit obsah, co teprve bude vysílán. V tomto případě je namístě nařídit předběžné opatření z moci úřední dle ust. § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. „Novu i Radu jsme požádali nejprve napřímo. Až poté jsme věc zveřejnili. Nova však dál porušuje své zákonné povinnosti a regulující orgán nekoná,“ vysvětluje motivaci Pirátů předseda strany Ivan Bartoš. „Model duelu je sice na Západě běžný, ale funguje v systému dvou dominantních stran. Tvrdit, že ČSSD je dominantní, by dnes bylo hodně odvážné,“ opakuje Bartoš své stanovisko k vyjádření Novy. Televize musí podle zákona být objektivní
  • 31 odst. 3 Zákona o televizním a rozhlasovém vysílání říká, že Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
Celý článek

Piráti upozornili Radu pro rozhlasové a televizní vysílání na pravomoc, kterou neví, že má

11. října 2017 / Monitor
Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dle Pirátů nezná zákony, podle kterých Rada funguje. Předseda Rady Ivan Krejčí médiím sdělil, že Rada řeší pouze odvysílaný obsah. Zákon jí přitom umožňuje uložit předběžné opatření a řešit i obsah, který teprve bude vysílán. Piráti tedy zopakovali výzvu Radě, aby Nova poskytla více vysílacího času ostatním stranám nebo rozšířila počet účastníků plánovaného duelu Andreje Babiše a Lubomíra Zaorálka. Rada má k dispozici zákonné prostředky, jak nastalou situaci řešit. V tomto případě je na místě nařídit předběžné opatření z moci úřední dle ust. § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Piráti navrhují, buď přidat k Babišovi a Zaorálkovi další diskutující, nebo poskytnout v hlavním vysílacím čase prostor i dalším stranám. „Regulující orgán nezná předpisy, podle kterých má fungovat. To bohužel není v České republice výjimečný jev,“ vysvětluje předseda strany Ivan Bartoš. „Model duelu je sice na Západě běžný, ale funguje v systému dvou dominantních stran. Tvrdit, že ČSSD je dominantní, by dnes bylo hodně odvážné,“ reaguje na vyjádření Novy. Televize musí být podle zákona objektivní
  • 31 odst. 3 Zákona o televizním a rozhlasovém vysílání říká, že Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
Reakce RRTV: „Z našeho pohledu není moc čím se zabývat, protože řešíme odvysílaný obsah,“ vysvětlil Krejčí. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/volby-2018-snemovna-debata-rrtv-piratska-strana-tv-nova-media-p4m-/domaci.aspx?c=A171009_111630_domaci_bja   Celý článek