logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Odvolávání televizní rady

28. února 2018 / Jan Mrzena
Jaromír Soukup v Týdnu s prezidentem otevřel téma odvolání generálního ředitele České televize. Prezident Miloš Zeman dlouhodobě kritizuje práci jejích redaktorů a tentokrát vyjádřil nespokojenost i s vedením. Načrtl scénář, jak by zásadní změny v České televizi mohly proběhnout. Pokud sněmovna dvakrát neschválí výroční zprávu o hospodaření, může odvolat radu a zvolit novou. Rada má v kompetenci odvolávat a volit generálního ředitele. Miloš Zeman připomněl, že při volbě nového generálního ředitele by došlo k větším personálním změnám. „Já bych si samozřejmě tyto změny velice přál. I když je jako prezident nemohu vůbec ovlivnit. To mohou ovlivnit pouze poslanci. Tak uvidíme, jestli to udělají.“ Celý článek

Piráti odsuzují útok prezidenta na Českou televizi

24. února 2018 / Monitor
Prezident Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov vyzval k výměně Rady České televize. Reagoval tak na vyjádření moderátora a majitele zmíněné televize Jaromíra Soukupa, který se do ČT opřel kvůli komentáři k výkonu zlaté olympioničky Ester Ledecké. Miloš Zeman nadnesl, že pokud by poslanci dvakrát zamítli výroční zprávu o hospodaření ČT, došlo by k výměně vedení, což by kvitoval. Prezident tak dle názoru Pirátů naznačil, že by si přál přizpůsobit práci veřejnoprávní televize, která má být nestranná, svému politickému názoru. Tomáš Martínek, poslanec Pirátů a místopředseda Volebního výboru zabývajícího se právě obsazením mediálních rad, tuto metodu už dříve odmítnul: „Podepsal jsem výzvu MantinelyDemokracie.cz, ve které se politici zavazují, že nezneužijí projednávání výročních zpráv pro své mocenské zájmy. Ty by v tomto případě mohly vést k ohrožení demokracie i svobody slova ve veřejnoprávních médiích. Současná koalice ANO,  KSČM a SPD ve mně nebudí dojem, že by hlasovala pro nestranné odborníky v mediálních radách.“ Piráti zneužívání podobných nástrojů, jako je právě dvojí odmítnutí výroční zprávy, z principu odmítají. Už před volbami zdůraznili nutnost větší politické nezávislosti veřejnoprávních médií a odpolitizování rad. Poslanec Pirátů Radek Holomčík, který je členem volebního výboru, by chtěl těmto způsobům učinit přítrž: „Odstavec zákona o České televizi, který umožňuje odvolání rady při dvou po sobě jdoucích neschválení výročních zpráv, budu chtít odstranit. Nebo alespoň přesněji definovat adekvátní podmínky pro neschválení. Současný stav zákona vytváří prostor pro nepatřičné útoky ze strany politiků." Výroční zprávy o hospodaření České televize by se měly projednávat na některém z nadcházejících Volebních výborů. Piráti připravují návrh novely zákona o médiích veřejné služby a hodlají k němu uspořádat konferenci odborníků a politiků. Zákon by měl zajistit nezávislost těchto médií na politicích.   Celý článek

Radniční volby a média

22. února 2018 / Zdeněk Duspiva
Prezidentskými volbami letošní volební maraton nekončí. Na podzim se ve třetině obvodů ČR uskuteční senátní volby a na celém území republiky souběžně proběhnou volby komunální. Ty jsou do značné míry specifickými volbami, nejen technikou výběru sestavy „all stars“ obecního zastupitelstva, ale i trochu jiným „sousedským“ charakterem rozhodování, zejména pak v menších obcích. I pro tyto volby platí daná pravidla, včetně zákonné regulace elektronických médií. S novými možnostmi a s rychle se rozšiřujícími technologickými platformami pro prezentaci a komunikaci lidí i témat se značně rozšiřuje mediální prostor. Kapacitní problém s kmitočty značně ulehčila a uvolnila digitalizace televizního vysílání. Současně tak ještě více vyniká rozdíl mezi „kontrolovanými“ tradičními médii (televize a rozhlas) a novými sociálními sítěmi a internetem. U těch „tradičních médií“ občas ještě zůstává étos 90. let a začátku fungování lokálních a dalších menších televizí či video-studií. Někde privátní provozovatele licencovaného vysílání nahradily přímo komunální subjekty a instituce coby provozovatelé informačních TV kanálů, jinde pokračuje komerční spolupráce se soukromými podnikatelskými subjekty. Provozování menších televizních projektů je obecně přínosné a pro obyvatele v jejich dosahu jsou i při existenci dalších konkurenčních médií velmi dobrým zdrojem informací. Přirozeně je ve většině případů zásadní otázkou financování jejich provozu, aniž by se při tom musel finanční vliv negativně projevit v samotném obsahu vysílání. V řadě případů se někdy jen těžko skrývá „reklamní charakter“ vysílaného obsahu, i když jde o licencované programy podléhající vysílacímu zákonu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má samozřejmě možnosti dané zákonem, ale ve většině případů je monitoring vysílání kapacitně náročný a i případné postihy jsou „ex post“. K výjimečnému rozhodnutí o odebrání licence dochází opravdu jen v krajních případech. Většina menších televizí má dostatečný prostor třeba v regionálních digitálních sítích a souběžně na internetu, v kabelových rozvodech či v prostředí sociálních sítí. Zpravidla jde o sérii repríz tak, aby se zaplnil celý vysílací čas a diváci místní vysílání aspoň občas zachytili „live“. Standardně je k dispozici webový archív. V programových nabídkách má ale drtivá většina diváků místní programy většinou zařazeny až na posledních pozicích. To, co bez ohledu na různou kvalitu a vyváženost obsahu ve vysílání místních a lokálních televizí přetrvává, jsou tradiční a poněkud neoriginální názvy pořadů se zástupci místních samosprávy… (často vysílané na základě smlouvy mezi radnicemi a provozovateli vysílání). Ty budou jistě ještě více bedlivě sledovány, zejména pak soutěžícími o přízeň voličů. Starosti pana starosti … Starosti starosty … Starosti starostů… Na slovíčko se starostou… Slovo starostyRadniční okénko… Den starosty… ptáme se starostyokénko starosty… Starosti a radosti našeho starosty… Ptejte se starosty a místostarostů… Okénka starosty… Slovo starostyInformace od starosty..  Obec Velatice a starosta   Horké křeslo…  Radniční léto..    Brněnské oko …. Podobně jako v předchozích volbách bude vliv a působení „radničních“ médií na lokální komunální politiku podobný. Opakovaně se totiž potvrzuje fakt, že čím více jsou média jednostranná a jednobarevná ve prospěch některé skupiny či lidí, zpravidla jde o působení ve svém důsledku kontraproduktivní ( to ostatně platí i pro rozsahem a zásahem větší média) .. anebo aspoň občas i úsměvné. Celý článek

STANOVISKO RADY ČRo k článku v Hospodářských novinách a serveru ihned.cz dne 2. 2. 2018 (kauza Agrofert Janka Kroupy)

20. února 2018 / Monitor
Jelikož ve zmíněném článku zazněly nepravdivé a neucelené informace, shrnuji jménem Rady Českého rozhlasu náš postup v kauze, která vzbudila zájem posluchačské veřejnosti. Zde jsou fakta. Na veřejné schůzi Rady ČRo 29. 11. 2017 se místopředseda Rady Tomáš Kňourek a radní Vítězslav Jandák dotázali generálního ředitele ČRo Reného Zavorala, zda sdělení v příspěvcích J. Kroupy na dané téma byla objektivní, vyvážená a zda se nejednalo o účelové načasování. K možné „problematice“ se GŘ ČRo vyjádřil a přislíbil věc prověřit. Následně Rada ČRo obdržela 15. 12. 2017 stížnost od společnosti Agrofert na „manipulativní informace o koncernu Agrofert ve vysílání ČRo 1-Radiožurnál“. Rada si tak, jak je to u všech stížností pravidlem, nejprve vyžádala stanovisko GŘ ČRo. Na veřejné schůzi Rady 20. 12. 2017 GŘ ČRo sdělil, že se tématem intenzivně zabývá, zadá vypracování tří odborných analýz a před první veřejnou schůzí Rady ČRo v roce 2018 předloží jak vyjádření ke stížnosti Agrofertu, tak závěry šetření. Rada oznámila, že po prostudování těchto materiálů zaujme ke kauze 31. 1. 2018 své stanovisko. Vyjádření GŘ ČRo R. Zavorala a ředitele zpravodajství ČRo J. Pokorného ke stížnosti Agrofertu bylo poté Radě ČRo poskytnuto. Ve většině bodů rozhlas své stanovisko hájí, na dvou místech svého vyjádření včetně závěru však připouští, že způsobem zpracování uvedeného tématu mohlo dojít k nesouladu s povinnostmi ČRo, vyplývajícími z Kodexu a zákonných norem, a konstatuje, že téma bude dále detailně prošetřeno mj. prostřednictvím odborných analýz. Na veřejné schůzi Rady ČRo 31. 1. 2018 měli radní k dispozici tato vyjádření a materiály: 1) záznamy všech příspěvků k danému tématu (jak v audio formě, tak v podobě článků na webu ČRo); 2) vyjádření RRTV k dané záležitosti; 3) tři nezávislé analýzy zadané Českým rozhlasem; 4) stanovisko GŘ ČRo prezentované na této veřejné schůzi. Na základě svého šetření Rada ČRo jednomyslně přijala k tomuto tématu následující usnesení: Rada Českého rozhlasu v návaznosti na prezentaci tématu „Hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků“ v příspěvcích vysílaných na stanicích ČRo ve dnech 28. a 29. 11. 2017, dále v návaznosti na stížnosti posluchačů k tomuto tématu, následná zjištění prezentovaná např. v nezávislé odborné analýze FSV UK a ve stanovisku RRTV z 23. 1. 2018, vyzývá vedení ČRo, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti dle platných zákonných norem a Kodexu ČRo. V tomto případě tomu tak zcela nebylo. Jménem Rady Českého rozhlasu, Hana Dohnálková, předsedkyně Celý článek

REAKCE RADY ČRO na článek v Hospodářských novinách: MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY POD TLAKEM

18. února 2018 / Monitor
Hospodářské noviny a server Ihned.cz zveřejnily 2. února 2018 příspěvek spolupracovníka Hospodářských novin a předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého. Tento text jednoznačně obsahuje nepravdivé a manipulativní informace. https://nazory.ihned.cz/c1-66036680-media-verejne-sluzby-pod-tlakem Na základě zákona 46/2000 Sb. (Tiskový zákon) a jeho paragrafu číslo 10 Rada Českého rozhlasu požádala o zveřejnění níže uvedené odpovědi, a to jak na stránkách Hospodářských novin, tak i na serveru Ihned.cz. Rada Českého rozhlasu se ostře ohrazuje proti nepravdivým a manipulativním tvrzením spolupracovníka Hospodářských novin a předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého, která 2. února 2018 zveřejnil ve svém článku pod titulkem „Média veřejné služby pod tlakem“. Autor bez uvedení zdrojů svých informací a znalosti věci hrubě zkresluje a vytrhává z kontextu postup Rady Českého rozhlasu v tématu reportáží redaktora Janka Kroupy týkajících se hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích s nejasným vlastníkem. Adam Černý například uvádí, že „záležitost v prosinci probírala Rada Českého rozhlasu − začala se jí zabývat, až když zasedání opustil ředitel zpravodajství Jan Pokorný − a zadala si celkem tři analýzy: od Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ), od společnosti Newton Media a od novináře Karla Hvížďaly“. Tato informace není pravdivá. Rada Českého rozhlasu začala „záležitost“ probírat již na svém listopadovém veřejném zasedání, kde její členové Tomáš Kňourek a Vítězslav Jandák vyjádřili pochybnosti nad výše uvedenou kauzou. Nepravdivé je rovněž Černého tvrzení, že si zmíněné analýzy zadala sama Rada. Učinil tak generální ředitel Českého rozhlasu, což je rovněž již řadu týdnů veřejná informace. Adam Černý se dále naprosto mýlí ve větě „tento týden (31. 1. 2018) Rada zasedla znovu − opět kupodivu za nepřítomnosti ředitele zpravodajství Jana Pokorného“. Chtěla bych podotknout, že na zmíněném zasedání byli všichni členové Rady, a tudíž všichni mohou dosvědčit, že Jan Pokorný byl celou dobu jednání přítomen. V závěru svého článku Adam Černý vytváří dojem, že Rada Českého rozhlasu je pod jakýmsi politickým tlakem. Toto musím kategoricky odmítnout. Na Radu nebyl a není vytvářen žádný nátlak a rozhodně nesouhlasím s tím, že by Radě bylo jakýmkoliv subjektem znemožňováno vykonávat stoprocentně svoje povinnosti tak, jak jí to ukládá Zákon o Českém rozhlasu a Kodex českého rozhlasu. Jménem Rady Českého rozhlasu, Hana Dohnálková, předsedkyně Celý článek

Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti lživým tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury

16. února 2018 / René Zavoral
Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti lživým tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury, která politik zveřejnil ve svém prohlášení. Český rozhlas je zcela nezávislý, objektivní a nestranný a plní tím svoje poslání média veřejné služby. Řídí se ve svém vysílání příslušnými zákony i Kodexem Českého rozhlasu. Český rozhlas nevede prostřednictvím svého vysílání žádnou „kampaň“ a je institucí zcela nezávislou a apolitickou. Kategoricky se ohrazujeme proti tomu, že by Český rozhlas jakýmkoli způsobem „špinil“ jakékoliv politiky či politické subjekty a vstupoval do společenského dění v České republice jinak, než mu určuje jeho veřejnoprávní rozměr daný zákony a Kodexem ČRo. Slova předsedy SPD Tomia Okamury vnímáme jako zastrašování média veřejné služby a jako pokus o ovlivňování nezávislosti Českého rozhlasu. Média veřejné služby vždy patřily a patří k základním pilířům demokratické společnosti v naší republice. V krátké době již druhý bezdůvodný útok pana Tomia Okamury na Český rozhlas vyvolává obavy, že jsou předsedovi SPD zřejmě vzdáleny demokratické hodnoty, na kterých byla naše společnost vybudována. Výroky předsedy SPD Tomia Okamury jsou varovným signálem pro celou českou společnost, které něco říkají slova, jako je: svoboda, nezávislost a demokracie. Je to ukázkový příklad toho, jak by politici neměli zasahovat do veřejnoprávních médií a pokoušet se je ovlivňovat. Celý článek

Konvergence médií realitou

13. února 2018 / Zdeněk Duspiva
Téma konvergence médií není v současné digitální éře žádnou novinkou, ale realitou. Doposud šlo převážně o rozšíření možností šířit tradiční audiovizuální obsah, kromě tradičních způsobů, i prostřednictvím nových technologických platforem a distribučních cest. Současně již dávno do hry vstoupila interaktivita s uživateli mediálního obsahu a využití zpětné vazby i pro samotnou tvorbu obsahu. Multimedializace je rovněž již přirozenou součástí komunikace, médií, ale i naší práce a vlastně i našich životů. Dlouho očekávaný start „Televize Seznam“, která dosud fungovala spolu s dalšími projekty jednoho z hlavních hráčů na internetovém poli, je jen dalším dokladem mediální konvergence – nyní však spíše jde o cestu obrácenou. Mírným překvapením je totiž aktuální vstup do televizní terestrické platformy, která podle některých expertů v konkurenci nových médií a sociálních sítí mířila spíše ke stagnaci. Poslední krok domácího dominantního internetového hráče tak jen potvrzuje, že zatím žádná z mediálních platforem není úplně mrtvá ani beznadějná. Určitě nás v dalších měsících a letech nuda a „klid“ nečeká. Ve stále více se zostřující soutěži a zájmové fragmentaci i permanentním technologickém vývoji roste konkurence – na rozdíl od potenciálních zdrojů financování projektů i trvalejšího malého zájmu konzumentu platit si za služby, které dosud ve větší míře dostávali zdarma. Ostatně už při diskuzích kolem první vlny televizní digitalizace sami zástupci klíčových technologických firem s hořkým nádechem potvrzovali, že jejich vlastní překotný a rychlý vývoj technologií není zajištěn efektivními a reálnými ekonomickými modely, které by v přiměřené míře zajistily návratnost investic a měly dostatečný růstový potenciál. Nejen pro diváky je poslední dobou těžké se orientovat jak v bobtnající programové nabídce, tak i v množství možností a forem sledování a konzumování mediálního obsahu. Současná ostře konkurenční doba nemá žádné dominantní mediální distributory ani vítěze mediální soutěže.  A zřejmě tomu tak bude i nadále… V dynamicky se měnícím světě sociálních sítí a elektronické komunikace se projevují i změny společnosti, zájmů a priorit obyvatel a v malé míře třeba i jen míra „módnosti“. Svou roli pak hrají i sociální a demografické vlivy, stejně jako generační vztahy nebo třeba i jen reklamní aktivity či snaha hledat alternativní projekty. I proto občas část uživatelů některých sociálních sítí přechází ve větší míře k jiným aktuálně populárním projektů anebo spíše v jejich kombinaci… S všestranným rozvojem a digitalizací médií roste otázka regulace, která v naší domácí legislativě je stále ve výrazné míře vázána na analogovou éru a „tradiční elektronická média“. Ne že by dotčené orgány či politická sféra neměla pocit, že je potřeba pravidla upravit současnému stavu a případně i perspektivnímu vývoji, ale zatím není jasnější a ucelenější představa jakou strategii zvolit. V tom není jasno ani v jiných zemích a asi delší dobu tak nebude ani u nás. V oblasti sociálních sítích nakonec dnes dost významně provádějí „regulaci“ jejich samotní provozovatelé, primárně zpravidla ale v zájmu svého profitu. Probíhá mediální konvergence a je trvající otázkou, zda je na řadě i systémová konvergence regulačních orgánů.  I přes občasnou snahu o sjednocování a centralizaci některých institucí to ale zatím není na pořadu dne… „Televize je jen dalším kanálem k obsahu, který vyrábíme primárně pro internet…“  říkají za TV Seznam Pavel Zima a Jakub Unger. Celý článek

Štvanice dokonána

08. února 2018 / Monitor
Dnes se uzavřela volební kauza z TOP hotelu. Zemřel novinář Karel Slezák, prostý člověk, který se snažil chránit kolegu. Možná ne úplně správně, asi neměl použít to, co uměl. Box. Jenže se z něj stal lidský terč. Pro novináře a pro média, která brutálně celou dobu vystupovala proti kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Karel Slezák, tento slušný chlap nevydržel tlak ze strany novinářů, že něco udělal špatně. Neudělal... Jen chránil kolegu a poté svou čest – byl 3 dny po události v TOP hotelu vyloučen ze Syndikátu novinářů ČR aniž by ho před vynesením verdiktu dne 30.ledna vyslechli. Nepřijali ho a tak šel do Mladé fronty DNES, že to je jinak a chtěl se veřejně bránit. To už  nestihl a podlehl srdečnímu záchvatu. Pan Karel Slezák je mrtev a jsem přesvědčen, že byl uštván médii. Proto vás, kterých se to týká a kteří jste se akreditovali na sledování výsledků prezidentských voleb dne 27. ledna do TOP hotelu, přestaňte prosím, zastavte dokud je čas! Lidský život pana Karla Slezáka je příliš velká daň vaší nezvladatelné touze po diskreditaci a senzaci. Jan Veleba Senátor a předseda Strany Práv Občanů   Celý článek

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČRO A ŘEDITELE ZPRAVODAJSTVÍ ČRO K AKTUÁLNÍ SITUACI V ČESKÉM ROZHLASE

07. února 2018 / Jan Mrzena
Na stránkách našeho webu Česká média jste mohli sledovat celou kauzu diskuse o reportážích Janka Kroupy o hospodaření Agrofertu na pozemcích bez vlastníků a reakce René Zavorala sledovat od emotivního jednání Rady Českého rozhlasu v listopadu v Českých Budějovicích. Tehdy problém otevřel místopředseda rady Tomáš Kňourek a kauza graduje už déle než dva měsíce. V posledním týdnu problém překročil zdi Českého rozhlasu, i mediální obce a zdárně doletěl až do Poslanecké sněmovny. Pro vše, co se ještě v souvislosti s kauzou odehraje v brzké budoucnosti bude důležité zapamatovat si, jak se ve společném prohlášení k problému postavili dva (možná nejdůležitější) aktéři. Proto s odstupem dvou dnů uveřejňujeme i plné znění Společného prohlášení generálního ředitele Českého rozhlasu a ředitele zpravodajství. Vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala: Na zasedání Rady ČRo loni v listopadu jsem odpovídal dvěma radním na přímé dotazy k vyváženosti a objektivitě reportáží týkajících se problematiky hospodaření na cizích pozemcích. Nezpochybnil jsem téma, které i nadále považuji za velmi závažné, ale vyjádřil jsem pochybnosti o formě zpracování. Zároveň jsem pronesl slova o podezření z „načasování“ celé kauzy a použil jsem slova jako „účelový“ a „antibabišovské tažení“. Neměl jsem tehdy k dispozici všechny relevantní informace, které později mé podezření o účelovosti vyvrátily, čemuž jsem osobně rád. Proto jsem i ve své odpovědi na stížnost společnosti Agrofert adresovanou Radě Českého rozhlasu většinu jejích výtek jednoznačně odmítl, a hájil tak práci redaktorů Zpravodajství ČRo. Za výroky o účelovosti jsem se zároveň omluvil v rozhovoru pro DVTV zveřejněném 2. 2. 2018, což bych rád udělal i dnes; beru tak tyto výroky zpět. Nikdy jsem neovlivňoval a ovlivňovat také nebudu to, co má či nemá být zveřejněno. Veškeré reportáže či příspěvky k tomuto tématu byly odvysílány a zveřejněny. Vždy ale budu dbát na to, aby ČRo řádně plnil svou roli média veřejné služby, dodržoval vysoké standardy novinářské práce a dodržoval veškeré zákony a Kodex ČRo. Za čím si musím stát, jsou některé výtky, které směřují k nedostatkům ve formě zpracování reportáží či dalších příspěvků ve vysílání. Zadány byly tři analýzy, které jsou zveřejněny, a každý má možnost se s jejich obsahem seznámit. Abych našel odpovědi na své pochybnosti o možné nedostatečné objektivitě prezentace tématu, musel jsem se zaměřit na kritické výstupy analýz. Z tohoto pohledu se jako relevantní ukázala analýza IKSŽ FSV UK. Ta konstatovala, že v reportážích k danému tématu byla řada nedostatků. Stejně tak mě v mém postoji utvrdily názory dalších mediálních odborníků a právníků, kteří pro mě dané téma analyzovali. Ačkoliv jedna ze závěrečných pasáží analýzy FSV UK poukazuje na specifičnost investigativní žurnalistiky, nevylučuje však přiměřené a individualizované uplatnění žurnalistických norem. Jde-li o zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, zákon o Českém rozhlase a o Kodex ČRo, zde žádné výjimky neexistují. Legislativou se musí řídit celé vysílání ČRo. A je jedno, o jaký útvar či žánr jde. Pokud bychom zpochybnili platnost uvedených norem, sami bychom tím pošlapali důvěryhodnost ČRo a zpochybnili před posluchači naši nezávislost a nestrannost. Vážím si práce všech zaměstnanců Českého rozhlasu, tedy i redaktorů Zpravodajství. Vždy jsem ctil a hájil zájmy média veřejné služby, jeho objektivitu, nestrannost a vyváženost. Jako generální ředitel jsem zodpovědný za všechno – od vysílání, až po nákup kancelářských potřeb. Mám proto právo vyjadřovat se k práci svých podřízených a hodnotit ji. Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení, datovaném dnem 2. 2. 2018, obvinění mé osoby z manipulování, poškozování dobrého jména Českého rozhlasu a možného zastrašování. Respektuji názor signatářů tohoto prohlášení, zároveň se proti těmto nařčením důrazně ohrazuji. Byť je považuji za více než nespravedlivá, mohu zaručit, že kolegové, kteří podepsali otevřený dopis, vyjádřili tím své profesní i osobní stanovisko a prezentovali tak odlišný názor, nebudou žádným způsobem - ani zjevným, ani skrytým - za tento svůj názor sankcionováni. Nečinil jsem tak v minulosti a nehodlám tak činit ani teď. Zaměstnanců Českého rozhlasu jsem se v minulosti mnohokrát zastal a zastávat budu – vždy, když jejich práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych zavíral oči nad chybami a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně a podle platných zákonů a Kodexu ČRo. Garantuji, že v Českém rozhlase budou nadále, stejně jako dosud, zajištěny podmínky pro svobodnou žurnalistickou práci včetně investigativní žurnalistiky. Vyhověl jsem požadavku na oslovení Etické komise, jejím členům zaslal 2. 2. 2018 veškeré podkladové materiály k dané záležitosti a požádal je o stanovisko. Vzhledem k pracovní zaneprázdněnosti členů Etické komise bude toto stanovisko známo na začátku března 2018. Společně s ředitelem Zpravodajství garantujeme, že bude naplněný zásadní bod uvedený v čl. 1.2 Kodexu: “Český rozhlas neumožní nikomu mimo jeho platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo nezařazení určité informace nebo materiálu do programu.“ Vyjádření ředitele Zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného: Celá situace mě mrzí, protože neprospívá rozhlasu. Spor zašel někam, kam se vůbec neměl dostat. Jako ředitel Zpravodajství jsem odmítl kritiku, která v obecné rovině stavěla do špatného světla reportáže Janka Kroupy a dalších redaktorů. Stojím si stále za tím, že práce našich reportérů byla dobrá, v rámci Kodexu a všech standardů kvalitní rozhlasové žurnalistiky. Respektuji však právo generálního ředitele vyjadřovat se kriticky k práci svých podřízených. I kdybychom se v konkrétních věcech názorově rozcházeli. Přivítal bych ale, abychom o formě takové diskuse mohli vést debatu. Osobně generálnímu řediteli garantuji, že práce redaktorů Zpravodajství bude i nadále nestranná a objektivní a vysoce profesionální. Respektovat musím také názor Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i Rady Českého rozhlasu, byť s jejich stanovisky nemusím souhlasit. Vnímám pozitivně slova generálního ředitele o tom, že některé své výroky, které zazněly na listopadové veřejné schůzi Rady ČRo, po zjištění dalších skutečností, opravil či prohlásil za neopodstatněné. Proto se ani já nebudu vyhýbat diskusi nad reportážemi, které jsou předmětem sporu. Chci jasně prohlásit, že si dodané analýzy k tzv. kauze Agrofert ještě důkladněji prostuduji a nad jejich závěry budu diskutovat s redaktory, editory, ale i s autory analýz, generálním ředitelem, případně dalšími odborníky. Stejně tak, jak to děláme na základě analýz, které si nechává vypracovat Rada ČRo. Rád bych proto vyzval k uklidnění situace, přeji si, aby se přestala řešit celá záležitost přes média a abychom se všichni vrátili k tomu, proč zde všichni v rozhlase jsme – tedy k vysílání a k práci jako takové. Pokud budeme bojovat mezi sebou, budeme tím jen nahrávat těm, kteří zpochybňují existenci veřejnoprávních médií a jejich význam. Společně s generálním ředitelem garantujeme, že bude naplněný zásadní bod uvedený v čl. 1.2 Kodexu: “Český rozhlas neumožní nikomu mimo jeho platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo nezařazení určité informace nebo materiálu do programu.“ Celý článek

Referendum o poplatcích i o veřejnoprávních médiích samotných

01. února 2018 / Zdeněk Duspiva
Právě skončené prezidentské volby i dozvuky voleb předchozích znovu otevírají mj. i otázky o vhodnosti referend a s nimi spojenými riziky i důsledky. Ne vždy má takové rozhodování dostatečně odborný či věcný charakter a často a mnohem více než obvykle při nich rozhodují také subjektivní emoce a mediální vlivy.  Zásadním kritériem efektivity a legálnosti takto získaných výsledků jsou minimální limity pro počet předkladatelů a zejména kvantitativní účast při finálním rozhodování. Aktuálně sledovanou událostí v mediální (i politické) branži, využívající princip referenda, je hlasování o poplatcích na fungování veřejnoprávních médií ve Švýcarsku. To aktuální rozhodování se vepsalo pod názvem „No Billag“ a tématem je otázka, zda vlastně zrušit  každoroční povinné poplatky za veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání (ty vybírá úřad s názvem Billag). Celkový objem vybíraných prostředků činí 451 švýcarských franků (385 euro) za domácnost za rok. Poplatky přitom tvoří cca 73% příjmů SBS (Swiss Broadcasting Corporation). Kritici současného systému vysílání mohou nakonec v krajním případě dosáhnout i zrušení SRG SSR coby provozovatele veřejnoprávního vysílání. Pro doplnění je nutné uvést, že vláda již mezitím rozhodla o snížení poplatků od roku 2019 na 365 CHF (mimochodem na základě referenda z roku 2015, mj. i s tím, že malé a střední podniky budou osvobozeny od poplatku…). Referendum je naplánováno na 4. března a v médiích je na toto téma vedena živá debata. Poplatky za veřejnoprávní média ve Švýcarsku jsou nejvyšší v Evropě, možná i proto, že vysílání funguje pro 4 hlavní jazykové skupiny (například poplatky domácností v Německu jsou ve výši 210 euro ročně). Švýcarské poplatky jsou, podobně jako ve většině evropských států, „zahrnuty“ do povinného „daňového systému“. Oponenti dosavadního funkčního systému argumentují současným dostatkem možností šíření mediálního obsahu i přístupu k informacím, aniž by mimochodem brali v úvahu třeba aktuální otázky kvality a hodnověrnosti množství informací i dezinformací. Iniciátoři referenda se také domnívají, že lidé by měli mít možnost si zvolit, která média chtějí využívat a za která chtějí platit. Obyvatelé země rozhodnou počátkem března a současně budou odpovídat na otázky, zda může vláda zvýšit daně z přidané hodnoty a přímé federální daně. Letos čekají Švýcary 4 referenda. Místní média informují o tom, že iniciativa za odstranění povinnosti platit za veřejnoprávní média našla příznivce především u voličů pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP). Podle posledních výsledků průzkumů ale konec veřejnoprávních médií ve Švýcarsku ani zrušení koncesionářských poplatků nehrozí (zdroj AP).   Celý článek