logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Pomlouvání novinářů je jeden ze způsobů, jak Miloš Zeman destabilizuje českou politickou scénu

30. května 2018 / Jaromír Štětina
Česká média pokračují v mapování názorů našich europoslanců na nutnost přijmout opatření k ochraně novinářů v návaznosti na diskusi v Evropském parlamentu - dnes na otázky odpovídá Jaromír Štětina (TOP 09 a STAN): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Na unijní úrovni lze samozřejmě přijmout jak legislativní, tak nelegislativní opatření. Právě v minulém měsíci Evropská komise zveřejnila dlouho očekávaný návrh směrnice na ochranu oznamovatelů. Očekávám, že bude Komise reagovat i na další výzvy Parlamentu a předloží i další návrhy. Jako například návrh konkrétních opatření na ochranu novinářů či na stálou finanční podporu nezávislé investigativní žurnalistiky. Opatření na národní úrovni je v rukou národních legislativců. V rámci EU jsou velké rozdíly co do existence, či síly ochrany novinářů. Unijní legislativní akt by tuto roztříštěnost mohl napravit. Lze uvažovat o právní úpravě, která by povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Ochrana nezávislých investigativních žurnalistů je nesmírně důležitá. Právě Evropský parlament toto téma bere velmi vážně. Čím dál častěji je v Parlamentu diskutována svoboda projevu a slova, nezávislost médií, a to je dobře. Přesně před rokem se v Evropském parlamentu v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a poté i na plénu projednávala i situace médií v ČR. Poslanci tehdy diskutovali o rizicích politického zneužívání médií v ČR. Debata byla reakcí na nahrávky poukazující na ovlivňování obsahu médií ze strany tehdejšího vicepremiéra Babiše. Spolu s diskusí se začínají objevovat iniciativy jako například již zmíněná stálá finanční podpora nezávislé investigativní žurnalistiky. To považuji za velmi dobrý nápad. Nicméně pozice policistů či úředníků je dle mého názoru příliš odlišná. Ochrana novinářů vyžaduje specifickou úpravu. Konkrétní podoba opatření je pak na jednotlivých členských státech. Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci? V členských státech EU je třeba bránit svobodu projevu a slova. Zárukou musí být nezávislá soudní moc. Je třeba důsledně využít právní prostředky, které máme k dispozici. Připomenu rakouský případ ORF versus Strache, kde se novináři jednoznačně rozhodli postavit se politickým hrám a bránit své postavení u soudu. Ani problematika pomluvy však není černobílá. Nelze stavět novináře do nadřazené, beztrestné pozice vůči ostatním občanům. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? V pomlouvání novinářů je přímo fenomenální prezident Zeman. Je to jeden ze způsobů, jak Miloš Zeman  destabilizuje politickou scénu v České republice. Celý článek

Votum separatum Pavla Foltána

28. května 2018 / Monitor
Rozdílné stanovisko k usnesení ze dne 9.5.2018 ve věci stížnosti občana dr. Koksy PhD. Připojuji se k rozdílnému stanovisku kolegy Petra Žantovského v dotčené věci. A dále k tomu dodávám ještě následující fakta a skutečnosti: Podle závazných právních principů i platných profesních pravidel a zásad zpravodajství musí být objektivní a vyvážené, takže zpráva jako taková nemůže obsahovat hodnotící, ale ani jiná subjektivní, emotivní a podobná zabarvení, což nelze praktikovat ani formou charakteristik, tzv. „mediálních zkratek“, či podobných pomůcek. Zpráva má být čistou informací s těmito parametry: Kdo, co, kdy a kde. Bez ambice o interpretaci zprávy, účelovosti, aj. informačních entropií, či dalších zavádějících reziduí, schopných jakkoli ovlivnit vnímání příjemce zprávy nad bazální rámec prizmatické informační čistoty sdělované informace. To platí zejména v případě zpravodajské agentury veřejné služby, kterou ČTK nepochybně je, a to ze zákona. Celý článek

Votum separatum Petra Žantovského

26. května 2018 / Monitor
Já, člen Rady ČTK Petr Žantovský, vyslovuji votum separatum (nesouhlasné stanovisko) s výsledkem hlasování Rady ČTK ve věci stížnosti V.Koksy ze dne 5.3.201, kde tento vytýká pracovníkům ČTK užívání (citace V.Koksy) "tendenčního nálepkování", které vede k výsledným "nepravdivým/neobjektivním informacím". Spolu se stěžovatelem jsem přesvědčen, že servis ČTK má poskytovat výhradně nestranné, emočně a stranicky nezabarvené informace, nikoli názorově podložená hodnotící adjektiva, která - bez příslušné argumentace - kategorizují konkrétní jevy společenské a politické praxe podle měřítek, která nejsou ani ozřejměna, natož aby na nich byl vysloven celospolečenský či aspoň akademický konsensus. Celý článek

Co se kauzy kolem Facebooku a úniku osobních dat týče, uvnitř Evropského parlamentu chybí užší koordinace a snaha o společnou pozici

25. května 2018 / Pavel Telička
Zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg dorazil v úterý v podvečer do bruselského sídla Evropského parlamentu, aby se setkal s předsedou Antoniem Tajanim a lídry jednotlivých politických frakcí. Kvůli nevhodnému formátu diskuze, ale především nedostatečné koordinaci na straně EP, nepřinesla tato debata nic překvapivého.  Celý článek

Politik je veřejná osoba a musí v mediálním světě počítat i s ataky

24. května 2018 / Ilja Šmíd
Česká média se proto zeptala ministra kultury v demisi Ilji Šmída, jaký má názor na diskusi Evropského parlamentu o nutnosti přijmout opatření na ochranu novinářů. a whistleblowerů. Jaká opatření lze přijmout ke zvýšení ochrany novinářů v České republice? Úvodem je třeba objasnit, že role Ministerstva kultury nespočívá v hodnocení médií ani v nastavování standardů pro práci novinářů. Ministerstvo kultury pochopitelně sleduje dění v oblasti médií, připravuje a vyhodnocuje právní stránku věci, upravující základní podmínky pro jejich svobodné fungování a v určitých případech i právní mantinely a záruky pro šířený obsah. Postavení novinářů vychází z ústavně zaručeného práva na svobodu projevu a práva na šíření informací, což jsou obecně uznávané atributy právního státu. Jakékoli regulatorní zásahy je třeba pečlivě zvažovat s ohledem na tyto zájmy. Domnívám se, že pro zvýšení ochrany novinářů ve státě, kde fungují principy právního státu, nejlépe pomůže právě udržení jejich nezávislého postavení pro svobodné šíření informací. Pochopitelně jsou zde další související prvky, jaké zmiňuje usnesení EP k situaci na Slovensku, tedy posilování profesních kompetencí. Nelze si však myslet, že lze k investigativní novinářské práci dospět pouze odborným vzděláváním. Investigativní žurnalistika souvisí s celkovou úrovní společnosti a mírou společenské odpovědnosti samotných médií i jejich vlastní samoregulací. Celý článek

Všichni (politici, novináři, občané na sociálních sítích apod.) neseme odpovědnost za úroveň celospolečenské debaty

22. května 2018 / Kateřina Konečná
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti přijmout opatření k ochraně novinářů obrátila na naše europoslance. Zde přinášíme názory Kateřiny Konečné (KSČM): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Osobně se domnívám, že nejvyšší míra ochrany investigativních novinářů a oznamovatelů je klíčovým zájmem společnosti jako celku a jsem ráda, že se EU tomuto tématu dosti věnuje. Evropský parlament minulý měsíc v rezoluci vybídl Komisi a členské státy, aby předložily legislativní i nelegislativní návrhy na ochranu novinářů v EU, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnímu stíhání s cílem cenzurovat jejich práci nebo je zastrašit. Komise v této souvislosti např. stanovuje politický rámec k posílení ochrany oznamovatelů na úrovni EU a navrhuje „směrnici o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie", jež stanoví zásady, jimiž se mají státy řídit při zavádění nebo revizi pravidel týkajících se oznamovatelů, kteří oznámí nebo zveřejní informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu. Tyto zásady zahrnují nezbytné prvky pro účinná a vyvážená pravidla, která chrání skutečné oznamovatele, přičemž osobám poškozeným nepřesnými či zlovolnými oznámeními poskytují záruky a nápravná opatření. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Přiznám se, že jsem o tom nikdy neuvažovala, ale byla bych ochotná, se o této možnosti bavit. Domnívám se, že by si politici měli umět přiznat, že nejsou experti na všechno a měli bychom si primárně vyslechnout členy žurnalistické obce a zjistit jejich názor na věc. Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci? V této souvislosti bych chtěla poukázat na projekt, který spolufinancuje EU a jmenuje se Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků. Tento projekt poskytuje ohroženým novinářům praktickou a právní pomoc a zajišťuje pro novináře odbornou přípravu v oblasti digitální sebeobrany. EU taktéž financuje nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků – Media Pluralism Monitor, což je projekt, který měří ohrožení plurality sdělovacích prostředků v EU pomocí různých ukazatelů (např. ochrana svobody projevu, normy novinářské práce, ochrana novinářů). Považuji za zásadní, aby v každé zemi EU, bylo dostupné bezplatné poradenství a přiměřená nápravná opatření, například předběžná opatření k zastavení existujících odvetných opatření. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Osobně považuji takovéto urážky za hloupé. Domnívám se, že všichni (politici, novináři, občané na sociálních sítích apod.) neseme odpovědnost za úroveň celospolečenské (případně i celoevropské) debaty a měli bychom se podle toho chovat a argumentovat věcně a důstojně. Měli bychom v těchto věcech postupovat velmi obezřetně a podle kategorického imperativu.   Celý článek

Míra svobody a bezpečnosti novináře, je odrazem stavu země, v níž působí

21. května 2018 / Petr Ježek
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti přijmout opatření k ochraně novinářů obrátila na naše europoslance. Aktuálně odpovídá Petr Ježek (ANO 2011): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Upřímně řečeno, nevím, jaká konkrétní účinná opatření lze plošně přijmout k ochraně novinářů, nejsem specialista na danou právní oblast. Nejlepším opatřením je podle mě fungující právní stát a liberální demokracie. Stavět novináře na úroveň policisty atp. nevidím jako adekvátní. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Můj pohled na urážky je negativní, také jsem se k tomu vícekrát veřejně vyjádřil, včetně podpory svobody tisku. Tady svou úlohu vidím. Jaké jsou vaše osobní zkušenosti s výsledky práce investigativních novinářů? Pomáhají whistlebloweři k rozkrývání zásadních kauz? Jako bývalý člen výborů TAX1 a 2, zpravodaj výboru PANA a jako současný předseda výboru TAX3 EP, tedy výborů, které pracují i s novinářskými odhaleními Lux Leaks, Panama Papers, Paradise Papers atd., si práce novinářů (a příspěvků oznamovatelů), zejm. investigativních velmi vážím, jsem s nimi ve spojení, mnohokrát jsem o tématu hovořil na půdě EP nebo v rozhovorech pro zahraniční média. Ale jak píši výše, míra svobody a bezpečnosti novináře (jakož i jiných), je odrazem stavu země, v níž působí. Něco jiného jsou patrně země typu např. Dánsko či Německo, kde novináři nemají problémy, a něco jiného, jak se bohužel ukázalo, Malta a dokonce Slovensko, kde novináři dokonce zaplatili za svou práci cenu nejvyšší. Celý článek

Jsme svědky, jak se s nárůstem populismu, stává téměř módním klišé tvrdit, že média lžou, a útočit na novináře, kteří vyjádří svůj názor

20. května 2018 / Jiří Pospíšil
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti přijmout opatření k ochraně novinářů obrátila na naše europoslance. Zde odpovídá Jiří Pospíšil (TOP 09): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Musíme hlavně čelit všem pokusům o omezování novinářské práce a zavádění otevřené i skryté cenzury. Jádrem zákonných pravidel pro novináře musí být velmi široce pojatá svoboda projevu. Ta je hlavní ochranou novinářů. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Osobně nejsem jako právník zastáncem speciálních úprav a zvláštní ochrany například pro úředníky. To má smysl pouze u takových profesí jako jsou třeba policisté, kteří každodenně nasazují životy jménem státu. V případě novinářů bych se proto zaměřil spíše na vytváření prostoru pro svobodu projevu než na speciální postavení novinářů. Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci? Jedinou možností je vytvořit v rámci právní úpravy tak široký prostor pro svobodu projevu, že podobná trestní oznámení nebudou mít šanci. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Politici by měli pochopit, že novináři nejsou jejich nepřátelé, ale tvoří nedílnou součást demokratického systému. Dnes jsme svědky, jak se s nárůstem populismu, stává téměř módním klišé tvrdit, že média lžou, a útočit na novináře, kteří vyjádří svůj názor. Útoky na svobodná média jsou pro to pro mne útokem na svobodnou společnost. Celý článek

O politicích, kteří urážejí novináře, nemám dobré mínění a jsou pro mě těmi, kdo nesnese kritiku

15. května 2018 / Tomáš Zdechovský
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti zvýšit ochranu novinářů obrátila na naše europoslance. Zde odpovídá Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? EU může jednotlivé členské státy vyzvat k tomu, aby zajistily ochranu investigativních novinářů před všemi formami zastrašování, obvinění z pomluvy, udávání, vyhrožování nebo fyzických útoků, a aby přijaly účinná legislativní i nelegislativní opatření na jejich ochranu. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Tento návrh jsem zatím nezaznamenal a určitě by to musely prosadit konkrétní státy v rámci své legislativy. Osobně bych podobný návrh podpořil, kdyby se přesně definovalo, kdo je investigativní novinář a na jaké konkrétní projevy by se ochrana měla vztahovat. U policie a úředníků je totiž ta beztrestnost dána poměrně vysokou mírou anonymizace, zastupitelností a jednotností pravomocí. Investigativní žurnalistika má ale dopředu neodhadnutelné dopady, je vázána na zcela konkrétní lidi a zavést proto podobnou ochranu by bylo na dlouhou diskuzi. Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci? Pokud se budeme bavit o demokratických zemích EU a ne třeba o režimech na Kubě, v Turecku nebo v Rusku, kde represe proti novinářům uplatňuje přímo stát, tak je na místě spíše říci, že je nutné důsledné dodržování zákonů na ochranu svobody projevu a slova. Zde má pak velký význam oficiální kritika z EU, která země zavazuje k nápravě. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Sám jsem jednu dobu působil jako novinář, proto tyto poznámky striktně odsuzuji a myslím, že do demokratické společnosti nepatří. O politicích, kteří urážejí novináře, nemám dobré mínění a jsou pro mě těmi, kdo nesnese kritiku.   Celý článek

Pokud pronášíte urážky novinářů s maketou samopalu v ruce, jsou de facto útokem na svobodu slova

14. května 2018 / Dita Charzanová
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropkém parlamentu o nutnosti přijmout opatření na ochranu novinářů obrátila na naše europoslance. Přinášíme názory Dity Charzanové (ANO 2011): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? V první řadě je podle mne velmi důležité, že se k případu Jana Kuciaka a jeho partnerky Evropský parlament takto jasně vyjádřil. Tento čin otřásl nejen mnou, ale i řadou dalších kolegů ze zahraničí, tedy ona výzva k dalším aktivitám, které by přispěly k lepší ochraně novinářů v EU, nebyla jen nějakým prázdným gestem, byl to skutečně apel k další akci. Nejsem právník, abych dokázala přesně popsat návrh legislativních změn (to by příslušelo spíše Ministerstvu kultury), které by lepší ochranu zajišťovaly, pocitově se ale spíše kloním k řešení, aby se nejednalo o nějaké panevropské řešení, jeden recept aplikovaný z Bruselu do všech členských zemí. Měli bychom respektovat specifika jednotlivých zemí, angažovanost jejich profesních klubů a svazů, již platnou legislativu v daných státech, tradici médií i jejich postavení ve veřejném prostoru. Byly v rámci Evropského parlamentu diskutovány konkrétní návrhy? Ke konkrétním návrhům, které ale jsou už nyní na úrovni EU diskutovány, a které jsem podpořila, patří například lepší ochrana whistleblowerů. Whistleblowing se v řadě případů osvědčil, a proto bychom s ním měli umět lépe pracovat i do budoucna. Whistlebloweři by měli mít jistější oporu v legislativě a pevné záruky, že nebudou trestáni za svoji odvahu. Lepší ochrana by se měla týkat právě i investigativních novinářů a jejich zdrojů. I v tomto případě bychom dle mého měli jít cestou úpravy národní legislativy. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Urážlivé poznámky na adresu novinářů považuji za velmi nešťastné. A pokud je pronášíte například v Moskvě či s maketou samopalu v ruce, pak jsou za hranou a de facto útokem na svobodu slova. Celý článek